Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13.779 Kč s 10 % úrokem z prodlení od 21.10.2020 do zaplacení a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z částky 13.779 Kč za dobu od 1.7.2020 do 20.10.2020, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2.252 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou soudu dne 26.11.2020 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 13.779- s úrokem z prodlení od 1.7.2020 do zaplacení, jako úhradu ceny zemního plynu dodávaného žalované na základě smlouvy o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu [číslo] v období od 15.1.2020 do 4.6.2020 do odběrného místa v [obec], [ulice a číslo], vyúčtovanou fakturou [číslo].
2. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
Ze smlouvy o poskytování služeb ze dne 6.12.2019 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní coby dodavatelem a žalovanou coby odběratelem, ve smlouvě se žalobkyně zavázala dodávat žalované plyn pro potřeby domácnosti na adrese [adresa] [ulice a číslo] oproti závazku žalované plyn odebírat v souladu s obchodně technickými podmínkami, jež jsou součástí uzavřené smlouvy a za dodávky plynu hradit cenu, přičemž byla sjednána měsíční záloha ve výši 2.600 Kč.
Ze souhrnné faktury za sdružené služby dodávky plynu [číslo] vystavené žalobkyní dne 16.6.2020 bylo zjištěno, že touto byla žalobkyní žalované účtována cena za dodávku plynu do odběrního místa [obec], [ulice a číslo] v období od 15.1.2020 do 4.6.2020 ve výši 13.779 Kč, splatnost uvedené částky byla stanovena na den 30.6.2020.
3. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla dne 6.12.2019 uzavřena smlouva dle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění zákona č. 131/2015 Sb., na základě které byla žalobkyně povinna dodávat žalované zemní plyn do určeného odběrního místa a žalovaná byla povinen zaplatit za dodávku plynu sjednanou cenu. V řízení bylo prokázáno, že za dodávku plynu v období od 15.1.2020 do 4.6.2020 byla žalované vyúčtována cena ve výši 13.779 Kč a současně nebylo prokázáno, že by byla žalovaná z této částky cokoli uhradila. Žalované byla proto stanovena povinnost zaplatit dlužnou cenu dodaného a spotřebovaného plynu ve výši 13.779 Kč.
4. Žalobkyně dále požadovala po žalovaném zaplacení úroků z prodlení z účtované částky ode dne následujícího po dni splatnosti faktury. Protože žalobkyní nebylo doloženo, jakým způsobem a kdy byla žalované doručena faktura, jejímž prostřednictvím byla žalované účtována cena odebraného plynu, vycházel soud z toho, že žalovaná se o dluhu dozvěděla nejpozději dne 19.10.2020, kdy jí byla doručena výzva k úhradě dlužné částky, která byla dána k přepravě provozovateli poštovních služeb dne 15.10.2020, jak bylo zjištěno z potvrzení o podání (§ 573, § 605 odst. 1, § 607 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; dále jen „o.z.“). Nesplnila-li tedy žalovaná svůj peněžitý závazek dne poté, to je 20.10.2020, ocitla se ode dne následujícího, tedy od 21.10.2020 v prodlení a je podle ustanovení § 1970 o.z. povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení. Žalobkyně je proto oprávněna požadovat nejen zaplacení vzniklého dluhu, ale i úroků z prodlení. Výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem je vládní nařízení č. 351/2013 Sb., které ve svém ustanovení § 2 stanoví, že výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalované byla proto stanovena povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z dlužné částky 13.779 Kč od 21.10.2020 ve výši určené dle citovaného ustanovení § 2 nařízení č. 351/2013 Sb., tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a ve zbývající části byla žaloba ohledně požadovaných úroků z prodlení zamítnuta, neboť žalovaná po uvedenou dobu nebyla v prodlení.
5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o.s.ř., podle kterého má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení, neboť byla ve věci neúspěšná v poměrně nepatrné části. Náklady řízení žalobkyně spočívají v úhradě zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, úhradě 3 úkonů právní pomoci advokáta po 300 Kč podle ustanovení § 14b odst. 1, § 11 odstavec 1 písmeno a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (převzetí a příprava věci, podání žaloby, výzvu k plnění ze dne 15.10.2020), v úhradě 3 paušálních částek po 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Celkem tedy odměna advokáta činí 1.200 Kč ( (3 x 300) + (3 x 100) = 1.200) a uvedená částka byla podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. zvýšena o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, tedy o 21 %, což je o 252 Kč. V součtu pak odměna advokáta činí 1.452 Kč Náklady vynaložené žalobkyní činí 2.252 Kč (800 + 1.452 = 2.252) a tyto je žalovaná povinna podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. nahradit k rukám zástupce žalobkyně.