Výrok
I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 12.552,60 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně od 5.7.2022 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou soudu dne 31.10.2024 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 12.552,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% od 5.7.2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně - společností [právnická osoba].. byla dne 6.5.2022 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 6.000,-Kč oproti závazku žalovaného vrátit poskytnuté prostředky spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 6.552,60 Kč nejpozději dne 4.7.2022. Avšak v rozporu se smlouvou žalovaný úvěr nesplatil a proto žalobkyně, na níž byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4.6.2024, požaduje nejen zaplacení nesplacené jistiny úvěru ve výši 6.000,-Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6.552,60 Kč, ale i úrok z prodlení z celé dlužné částky.
2. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti:Z listiny označené „Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“ a ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [Anonymizováno] -A bylo zjištěno, že smlouva je datována dnem 4.6.2022 a společnost [právnická osoba]. coby úvěrující se zavázala poskytnout klientovi – žalovanému – dne 5.6.2022 úvěr ve výši 6.000,-Kč za účelem refinancování úvěru a to bezhotovostní platbou na účet č. [č. účtu] oproti závazku klienta poskytnutou částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši „2.502,60 Kč (po slevě)/ 6.552,60 Kč (před slevou)“ uhradit do 4.7.2022. Smlouva je podepsána zástupcem úvěrujícího, podpis žalované na listině chybí.
3. Dle potvrzení o platbě vydaného společností [právnická osoba]. byla dne 5.5.2022 vydána z účtu č. [č. účtu] vedeného na majitele [právnická osoba]. částka 6.000,-Kč ve prospěch účtu č. [č. účtu] coby „zapujcka [Anonymizováno] “.
4. Ze sdělení společnosti [právnická osoba]. bylo zjištěno, že uvedenou společností byl pro žalovaného veden v období od 8.4.2019 do 2.10.2023 účet č. [hodnota].
5. Z výpisu vyhotoveného společností [právnická osoba]. k účtu č. [č. účtu] za období od 30.5.2022 do 17.8.2022 nebylo zjištěno, že by na účet byla připsána částka 6.000,-.Kč zaslaná z účtu č. [č. účtu], tedy účtu úvěrujícího uvedeného ve smlouvě o spotřebitelském úvěru.
6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že tvrzení obsažená v žalobě nebyla z důkazů navržených žalobkyní prokázána. V řízení byla stěžejní aplikace poučovací povinnosti soudu ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., jenž je poučovací povinností soudu, ke které dochází jen při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání, znemožnil soudu, aby mu poskytl poučení podle § 118a o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009 s. 831). Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008,). Žalobkyně tím, že se nedostavila k jednání soudu, rezignovala na svá procesní práva a tato skutečnost musí jít pouze a výlučně k její tíži, nikoliv k tíži žalované. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žaloba byla projednatelná, nebylo tedy možno postupovat podle § 43 o.s.ř. a proto bylo namístě postupovat pouze podle § 118a o.s.ř.
7. Z provedených důkazů není zřejmé, zda strany platně uzavřely smlouvu o úvěru, na kterou je odkazováno v listině označené „smlouva o úvěru č. [Anonymizováno] -A. Vzhledem k chybějícímu podpisu žalovaného u shora uvedené smlouvy či jinak vyjádřené vůli žalovaného uzavřít smlouvu, není ani prokázáno, že žalovaný měl vůli s žalobkyní, resp. s její právní předchůdkyní, takovou smlouvu uzavřít. Nadto i kdyby bylo v řízení uzavření smlouvy prokázáno, nebylo dle názoru soudu prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně ověřila úvěruschopnost žalovaného dle ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Nebylo prokázáno ani tvrzení žalobkyně ohledně poskytnutí peněžních prostředků žalovanému. Tato skutečnost nevyplývá ani z předloženého potvrzení o platbě, neboť tímto byla potvrzována platba ze dne 5.5.2022 avšak dle tvrzení žalobkyně byla částka 6.000,-Kč žalovanému poskytnuta až dne 5.6.2022. Protože nebylo prokázáno, že mezi žalobkyní, resp. její právní předchůdkyní a žalovaným vznikl závazek, na základě kterého by žalovaný byl povinen vrátit žalobkyni požadovaných 6.000,-Kč, příp. by byl povinen zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru, případně, že by byl pro prodlení s vrácením uvedené částky povinen platit úroky z prodlení, byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.
8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má žalovaný právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému v souvislosti s projednávanou žalobou žádné náklady nevznikly, bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.