63 C 4/2025

Odůvodnění

1. Žalobou podanou soudu dne 6.10.2024 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 26.950,64 Kč s úrokem za dobu od 16.4.2024 do 21.9.2024 ve výši 2.787,69 Kč, 12,75% úrokem z prodlení z částky 29.738,33 Kč od 6.10.2024 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.000,-Kč. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 11.1.2023 elektronicky prostřednictvím klientské zóny uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota], na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30.000,-Kč oproti závazku žalovaného poskytnutou částku vrátit spolu s úroky v měsíčních splátkách po 1.298,-Kč, splatných vždy do 15. dne příslušného měsíce. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou splatnou 15.4.2024, a i přes opakované upomínky žalobkyně dlužnou splátku neuhradil, proto byl úvěr ke dni 21.9.2024 zesplatněn. K uvedenému dni je u žalovaného evidován dluh skládající se z jistiny ve výši 26.950,64 Kč, smluvních úroků za dobu od 16.4.2024 do 21.9.2024 ve výši 2.787,69 Kč a nákladů za upomínání ve výši 1.000,-Kč.

2. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota] datované dnem 11.1.2023 soud zjistil, že tato byla sepsána mezi žalovaným a žalobkyní, která se zavázala poskytnout žalovanému neúčelový hotovostní úvěr ve výši 30.000,-Kč ve splátkách tak, že částka 24.000,-Kč bude vyplacena na účet žalovaného č. [č. účtu] „do 10 pracovních dnů od nabytí účinnosti smlouvy, za předpokladu splnění všech předcházejících relevantních zákonných i smluvních podmínek žalovaným“ a částka 6.000,-Kč bude „započtena na náklady poskytovatele“ specifikované v bodu 4.8., to je náklady na zaslání smlouvy, na lustrum v registrech, za zpracování úvěru, na „ostatní“ náklady, na odměnu zprostředkovatele a na náklady na ověření úvěrového případu. Oproti tomu se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr s úrokem ve výši 26.592,-Kč, tedy celkem 56.592,-Kč v pravidelných splátkách po 1.298,-Kč, a to ve lhůtě do 15. dne každého kalendářního měsíce. Přílohou č. [hodnota] této smlouvy je „posouzení úvěruschopnosti spotřebitele“, ze které bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že je ženatý, nemá vyživovací povinnost, má účet vedený pod č. [č. účtu], je zaměstnán, uváděné měsíční příjmy činí 29.350,-Kč, z čehož měsíční zůstatek činí 20.185,-Kč. Z lustrace v databázích Centrální evidence exekucí, nebankovním registru, rejstříku [Anonymizováno], insolvenčního rejstříku, databáze odcizených dokladů a interní databáze žalobkyně nebyl nalezen žádný záznam. Součástí smlouvy o úvěru byla i smlouva o zřízení doplňkové služby [Anonymizováno]. Smlouva je podepsána zástupcem žalobkyně.

3. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že ze splátky ve výši 1.298,-Kč je žalobkyní započítáno na splátku úvěru 786,-Kč (z toho 191,-Kč na splátku jistina a 595,-Kč na splátku úroku), a 512 ,-Kč na službu [Anonymizováno], přičemž za dobu do 15.4.2024 bylo uhrazeno 14 splátek (neboť dle tvrzení žalobkyně žalovaný neuhradil splátku splatnou 15.4.2024), tedy celkem 18.172,-Kč (14 x 1.298 = 18.172).

4. Ze sdělení společnosti [právnická osoba]. ze dne 21.5.2025 a výpisu z účtu č. [č. účtu] za období od 1.1.2023 do 31.1.2023 bylo zjištěno, že uvedenou společností je pro žalovaného veden účet č. [č. účtu] a dne 18.1.2023 byla na účet připsána částka 24.000,-Kč zaslaná z účtu označeného jménem žalobkyně s uvedením zprávy, že se jedná o úvěr „VS.[Anonymizováno] “.

5. Upomínkou ze dne 20.4.2024 a 5.5.2024 byl žalovaný upomínán o úhradu částky splátky splatné 15.4.2024 ve výši 1.298,-Kč. Z listiny označené „předžalobní výzva, zesplatnění úvěru …“ ze dne 21.9.2024 bylo zjištěno, že je adresována žalovanému, kterému bylo tímto žalobkyní oznámeno, že pro nezaplacení dlužné částky došlo k zesplatnění úvěru a celková dlužná částka činí 36.018,33 Kč.

6. Z provedených důkazů nemá soud za prokázáno, že strany platně uzavřely smlouvu o úvěru, na kterou je žalobkyní odkazováno, neboť pod textem shora uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], chybí podpis žalovaného, příp. že by byla v řízení prokázána jinak vyjádřená vůle žalovaného uzavřít takovou smlouvu. Nadto i kdyby bylo v řízení uzavření smlouvy prokázáno, nebylo dle názoru soudu prokázáno, že žalobkyně dostatečně ověřila úvěruschopnost žalovaného dle ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, když před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí neposuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet, neboť řádně nezjišťovala a neověřila majetkové poměry žalovaného, a smlouva o úvěru uzavřená účastníky byla hodnocena podle ustanovení § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) jako neplatná.

7. Současně bylo v řízení prokázáno, že společností [právnická osoba]., a.s. je veden účet pod číslem [č. účtu] ve prospěch žalovaného a na tento byla dne 18.1.2023 připsána částka 24.000,-Kč zaslaná z účtu označeného jménem žalobkyně s uvedením zprávy, že se jedná o úvěr „VS.[Anonymizováno] “. Bylo-li žalovanému poskytnuto takové plnění za situace, kdy smlouva, na kterou žalobkyně coby důvod plnění odkazovala, byla shledána neplatnou, vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení (§ 2991 odst. 2 o.z.) a žalovaný je povinen toto plnění vydat tomu, na jehož úkor se obohatil (§ 2991 odst. 1 o.z.). Protože žalovaný již 18.172,-Kč žalobkyni uhradil, jak je zřejmé tabulky umoření a tvrzení žalobkyně, byla žalovanému stanovena povinnost zaplatit žalobkyni částku 8.828,-Kč, coby vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 o.z. (24.000 – 18.172 = 8.828) a ve zbývající části 18.122,64 Kč (26.950,64 - 8.828 = 18.122,64) a požadovaných úroků a úroků z prodlení byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. V souvislosti s ustanovením § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, které je v tomto případě speciální úpravou pro vypořádání vztahu z bezdůvodného obohacení, pak soud nestanovil žalovanému povinnost platit žalobkyni úroky z prodlení, neboť tento se v prodlení dosud s nesplacenou jistinou neocitl.

8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 26.950,64 Kč. Byla úspěšná ve výši 8.828,- Kč, což je 32 % z požadované částky. Neúspěch žalobkyně je úspěchem žalovaného, který tedy byl úspěšný v 68 %. Vzhledem k tomu, že žalovanému v souvislosti s podanou žalobou žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku III. rozhodnutí.