Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1.967 Kč s 9,75% úrokem z prodlení ročně od 7.10.2019 do zaplacení a částku 1.200 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1.489 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou soudu dne 12.11.2020 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované stanovena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1.967 Kč s 9,75% úrokem z prodlení ročně od 7.10.2019 do zaplacení a dále náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] o sdruženém pojištění vozidla [značka automobilu], [registrační značka], ve které se žalovaná zavázala platit roční pojistné ve výši 6495 Kč. Protože však žalovaná svou platební povinnost řádně neplnila, a pojistné řádně nehradila, byla smlouva ke dni 6.10.2019 ukončena a za dobu od 17.6.2019 do 6.10.2019 jí vznikl dluh na pojistném ve výši 1.967 Kč, jehož zaplacení spolu úroky z prodlení a náklady na upomínku ve výši 200 Kč žalobkyně požaduje.
2. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).
3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
Z pojistné smlouvy [číslo] soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 17.6.2016 smlouvu o sdruženém pojištění vozidla podle ustanovení § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění zákona č. 354/2014 Sb. (dále jen zákon č. 168/1999 Sb.), pojistnou smlouvu o odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a podle ustanovení § 2758 odst. 1,2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) pojistnou smlouvu o sdruženém pojištění vozidla, ve které se žalovaná zavázala platit počínaje dnem 17.6.2016 roční pojistné ve výši 4.733 Kč. Pojištění zaniklo podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., z důvodu neplacení pojistného ve stanovené lhůtě dnem 5.10.2019, jak bylo zjištěno z oznámení o zániku pojištění ze dne 16.10.2019, a z uvedené listiny je zřejmé, že žalované je vykazován dluh na pojistném ve výši 1.967 Kč O zaplacení dlužné částky byla žalovaná upomínána upomínkou ze dne 16.8.2019.
4. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně má podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. e), § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. právo na pojistné za dobu do zániku pojištění. Za dobu trvání pojištění od 17.6.2019 do 6.10.2019 byl žalované vykázán dluh na pojistném ve výši 1.967 Kč. Žalovaná v průběhu řízení netvrdila ani neprokázala, že by byla dostála svému závazku a uhradila pojistné za celou pojistnou dobu, případně že by pojistná smlouva byla ukončena přede dnem 5.10.2019. Žalovaná ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný. Protože svou povinnost dobrovolně nesplnila, byla jí stanovena tímto rozsudkem spolu s úhradou nákladů za upomínání ve výši 200 Kč.
5. Protože žalovaná byla v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může žalobkyně podle ustanovení § 1970 o.z., požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto předpisem je vládní nařízení č. 351/2013 Sb., kdy podle ustanovení § 2 uvedeného vládního nařízení, výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Proto soud zavázal žalovanou povinností zaplatit žalobkyní požadované úroky z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozhodnutí.
6. Žalobkyně požadovala náhradu nákladů spojených s uplatňovanou pohledávkou ve výši 1.200 Kč. Upomínkou ze dne 16.11.2019 žalobkyně vyzývala a upomínala žalovanou o zaplacení dlužného pojistného. Podle ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., proto soud přiznal žalobkyni náklady spojené s uplatněním této pohledávky ve výši 1.200 Kč.
7. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, má tedy podle ustanovení § 142 odst. 1 věty první o.s.ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně spočívají v úhradě zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, úhradě 3 úkonů právní pomoci advokáta po 200 Kč podle ustanovení § 14b odst. 1, § 11 odstavec 1 písmeno a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (převzetí a příprava věci, podání žaloby, výzvu k plnění ze dne 19.6.2020), a v úhradě 3 paušálních částek po 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Celkem tedy odměna advokáta činí 900 Kč ( (3 x 200) + (3 x 100) = 900) a uvedená částka byla podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. zvýšena o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, tedy o 21 %, což je o 189 Kč. V součtu pak odměna advokáta činí 1.089 Kč Náklady vynaložené žalobkyní činí 1.489 Kč (400 + 1.089 = 1.489) a tyto je žalovaná povinna podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. nahradit k rukám zástupce žalobkyně.