Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

72 C 115/2026

Soud: Městský soud v BrněDatum rozhodnutí: 31. 8. 2026Č. j.: 72 C 115/2026-35Samosoudkyně: JUDr. Jana Nováková HermanováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 16. 11. 2026Předmět řízení: 17 704 Kč s příslušenstvím - bezdůvodné obohaceníECLI:CZ:MSBR:2026:72.C.115.2026.1
náklady řízenísmlouva o úvěrunáhrada nákladů
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 22. 11. 2026 máme 605 659 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Související rozhodnutí

Označená místa (5) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 118 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky 9 586 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % z částky 17 704 Kč od 30. 5. 2025 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru.

2. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že dne 20. 1. 2025 prostředky komunikace na dálku právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], aniž by byla s to doložit ověření úvěruschopnosti žalované, uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě žalované poskytla úvěr v celkové výši 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit částku 12 000 Kč spolu s úrokem ve výši 5 704 Kč do 29. 5. 2025. Žalovaná uhradila původnímu věřiteli celkem 3 882 Kč. Pohledávka byla ke dni 12. 12. 2025 postoupena žalobkyni.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K projednání věci samé nebylo nařizováno jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s tímto postupem soudu za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili.

4. Z obsahu spisu soud zjistil a vzal za prokázán následující skutkový stav.

5. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou byla dne 20. 1. 2025 uzavřena prostředky komunikace na dálku smlouva o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě měla být žalované poskytnuta částka 12 000 Kč na dobu určitou v délce 12 měsíců s úrokem 279,83 % (prvních 30 dnů bez úroku), RPSC 660 %. (zjištěno ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] a obchodních podmínek). Na základě uzavřené smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 12 000 Kč (zjištěno výpisem z účtu). Žalovaná uhradila ve dvou splátkách celkem pouze 3 882 Kč (zjištěno z potvrzení o finančních transakcích). Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně uvědomena (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek, dodatku č. 1, seznamu pohledávek, oznámení o postoupení a podacího lístku). Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky (zjištěno z předžalobní výzvy a podacího lístku).

6. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je jen z části důvodná.

7. Pohledávka za žalovaným byla postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. žalobkyni, čímž je dána její aktivní legitimace ve sporu.

8. Soud se nejprve zabýval platností předmětných úvěrových smluv. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl v obou případech spotřebitelskou smlouvou, neboť právní předchůdce žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona č. 257/2016, Sb. o spotřebitelském úvěru, je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud zásadně přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu (§ 588 o. z.).

9. Soud má za to, že v projednávané věci právní předchůdkyně žalobkyně rezignovala na svoji povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované, tj. nedostála své povinnosti, neboť nepostupovala s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr, resp. splnění této povinnost není dle svého vyjádření žalobkyně schopna doložit (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

10. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o úvěru byla od počátku absolutně neplatná pro rozpor se zákonem a pro zjevné narušení veřejného pořádku. Právní předchůdkyně žalobkyně tak žalované17 poskytla plnění ve výši 12 000 Kč bez právního důvodu a na straně žalované vzniklo přijetím plnění bez právního důvodu bezdůvodné obohacení. Žalovaná byla proto podle § 2991 o. z. povinna vydat žalobkyni, oč se na její úkor obohatila. Žalovaná však uhradila částku 3 882 Kč, kterou soud započítal na jistinu, neboť ostatní nároky uplatněné žalobkyní nejsou s ohledem na neplatnost smlouvy důvodné, jelikož postrádají platný smluvní podklad.

11. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny v souladu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení podle o. z. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit podle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané podle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021). Mezi účastníky nebyla ujednána lhůta splatnosti poskytnuté a dosud nevrácené jistiny. Žalovaná je nekontaktní, na výzvy soudu ani žalobkyně nereaguje. Soudu nejsou známy majetkové a výdělkové poměry žalované, na základě kterých by bylo možné stanovit splatnost nevrácené jistiny a určit způsob jejího splácení.

12. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 3 o. s. ř. Převážně úspěšné žalované však žádné náklady řízení nevznikly.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací