Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 597 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v rozsahu 1 573,25 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 2 081,92 Kč, kapitalizovaným úrokem 1 074 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z 8 600 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, úrokem ve výši 15 % ročně z částky 8 600 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 1 387,92 Kč, kapitalizovaným úrokem 563,57 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z 5 570,25 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení a úrokem ve výši 15 % ročně z částky 5 570,25 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 2 615 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu dvou nesplacených úvěrů.
2. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že dne [datum], právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] poté, co posoudila úvěruschopnost žalovaného, uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě žalovanému poskytl úvěr ve výši 7 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit 7 492 Kč, což představuje kapitalizované úroky s úrokovou sazbou 15 %, poplatek za zpracování půjčky a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení. Celkovou částku se žalovaný zavázal zaplatit 65 týdenními splátkami po 223 Kč. Žalovaný uhradil celkem 3 003 Kč s tím, že poslední splátka byla žalovaným uhrazena 24. 2. 2023.
3. Dále dne [datum], právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] poté, co posoudila úvěruschopnost žalovaného, uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě žalovanému poskytl úvěr ve výši 9 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit 7 772 Kč, což představuje kapitalizované úroky s úrokovou sazbou 15 %, poplatek za zpracování půjčky a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení. Celkovou částku se žalovaný zavázal zaplatit 52 týdenními splátkami po 323 Kč. Žalovaný uhradil celkem 400 Kč s tím, že poslední splátka byla žalovaným uhrazena 13. 2. 2023.
4. Obě pohledávky byly ke dni [datum] postoupeny žalobkyni.
5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K projednání věci samé nebylo nařizováno jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s tímto postupem soudu za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili.
6. Z obsahu spisu soud zjistil a vzal za prokázán následující skutkový stav.
7. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota]. Na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal kromě vrácení úvěru zaplatit poplatek 7 492 Kč sestávající z úroku 4 463 Kč, částky 1 500 Kč za zpracovaní spotřebitelského úvěru a částky 1 529 Kč za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení. Úroková sazba činila 86 % a RPSN 198,71 %. Celkem se žalovaný zavázal uhradit částku 14 492 Kč, a to v 65 týdenních splátkách ve výši 223 Kč s poslední splátkou ve výši 220 Kč. Žalovaný měl rovněž potvrdit, že poskytl právní předchůdkyni žalobkyně úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr (zjištěno ze smlouvy o úvěru č. [hodnota]).
8. Dále mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota]. Na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému poskytnut další úvěr ve výši 9 000 Kč. Žalovaný se zavázal kromě vrácení úvěru zaplatit poplatek 7 772 Kč sestávající z úroku 4 474 Kč, částky 1 500 Kč za zpracovaní spotřebitelského úvěru a částky 1 798 Kč za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení. Úroková sazba činila 86 % a RPSN 199,33 %. Celkem se žalovaný zavázal uhradit částku 14 974 Kč, a to v 52 týdenních splátkách ve výši 232 Kč s poslední splátkou ve výši 299 Kč. Žalovaný měl rovněž potvrdit, že poskytl právní předchůdkyni žalobkyně úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr (zjištěno ze smlouvy o úvěru č. [hodnota]).
9. Žalovaný při sjednávání úvěrů uvedl, že bydlí v nájmu, má základní vzdělání, svobodný, nevyživuje žádnou osobu (první žádost) či jednu osobu (druhá žádost) a je v invalidním důchodu. Čistý příjem žalovaného byl uveden ve výši 9 207 Kč, resp. 9 618 Kč další blíže nespecifikované příjmy domácnosti byly uvedeny ve výši 35 000 Kč, resp. 29 000 Kč a výdaje 1 000 Kč, resp. 4 800 Kč + 981 Kč splátka právní předchůdkyni žalobkyně. Příjem žadatele měl být v obou případech ověřen výměrem důchodu a složenkami– žádný z těchto dokumentů nebyl soudu doložen a dle sdělení žalobkyně tato jimi nedisponuje (zjištěno ze zákaznické karty ze dne [datum] a [datum]).
10. Žalovaný uhradil žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni, na úvěru č. [hodnota] celkem 3 003 Kč, poslední splátka byla uhrazena dne 24. 2. 2023 (zjištěno z tabulky umoření ze dne 25. 10. 2024 ke smlouvě č. [hodnota]).
11. Žalovaný uhradil žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni, na úvěru č. [hodnota] celkem 400 Kč, poslední a jediná splátka byla uhrazena dne 13. 3. 2023 (zjištěno z tabulky umoření ze dne 25. 10. 2024 ke smlouvě č. [hodnota]).
12. Dne [datum] byly obě pohledávky za žalovaným postoupeny žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně uvědomen (zjištěno ze smlouvy o postoupení ze dne [datum], seznamu postoupených pohledávek, potvrzení o uhrazení úplaty, oznámení ze dne [datum] a podacího lístku).
13. Žalovaný byl vyzván k úhradě 37 899,28 Kč nejpozději do 5. 3. 2025 (zjištěno z výzvy z 18. 2. 2025 a podacího lístku).
14. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je jen z části důvodná.
15. Pohledávka za žalovaným byla postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. žalobkyni, čímž je dána její aktivní legitimace ve sporu.
16. Soud se nejprve zabýval platností předmětných úvěrových smluv. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl v obou případech spotřebitelskou smlouvou, neboť právní předchůdce žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona č. 257/2016, Sb. o spotřebitelském úvěru, je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud zásadně přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu (§ 588 o. z.).
17. Soud má za to, že v projednávané věci právní předchůdkyně žalobkyně rezignovala na svoji povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného tj. nedostála své povinnosti, neboť nepostupovala s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Příjem žalovaného je nízký a je tvořen pouze příjmem ze sociálního systému státu. Dle zákaznické karty činily výdaje žalovaného pouhé 1 000 Kč, resp. 4 800 Kč (plus splátka prvního úvěru 981 Kč), které nebyly vůbec posuzovány v tom smyslu, co představují a doloženo nebylo ničeho, přičemž lze prakticky vyloučit výši výdajů dospělé osoby, v této výši, pokud by měly zahrnovat platby za bydlení, stravu a dopravu a případně i volný čas. Tyto skutečnosti v očích soudu svědčí o laxnosti při posuzování úvěruschopnosti žalovaného a posouzení ze strany právní předchůdkyně žalobkyně soud považuje za nedostatečné k tomu, aby obě smlouvy o úvěru byly považovány za platné.
18. Soud tedy dospěl k závěru, že obě smlouvy o úvěru byly od počátku absolutně neplatné pro rozpor se zákonem a pro zjevné narušení veřejného pořádku. Právní předchůdkyně žalobkyně tak v případě smlouvy č. [hodnota] žalovanému poskytla plnění ve výši 7 000 Kč a v případě smlouvy č. [hodnota] žalovanému poskytla plnění ve výši 9 000 Kč bez právního důvodu a na straně žalovaného vzniklo přijetím plnění bez právního důvodu bezdůvodné obohacení. Žalovaný byl proto podle § 2991 o. z. povinen vydat žalobkyni, oč se na její úkor obohatil.
19. Vzhledem k tomu, že žalovaný již na splátkách uhradil celkem částku 3 403 Kč (3 003 Kč + 400 Kč), uložil mu soud zaplatit 12 597 Kč (7 000 Kč + 9 000 – 3403 Kč) a ve zbývající části žalobu zamítl.
20. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny v souladu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení podle o. z. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit podle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané podle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021). Mezi účastníky nebyla ujednána lhůta splatnosti poskytnuté a dosud nevrácené jistiny. Žalovaný je nekontaktní, na výzvy soudu ani žalobkyně nereaguje. Soudu nejsou známy majetkové a výdělkové poměry žalovaného, na základě kterých by bylo možné stanovit splatnost nevrácené jistiny a určit způsob jejího splácení.
21. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 3 o. s. ř., přičemž z rozhodovací praxe je soudu známo, že žaloba byla podána na žalobkyní opakovaně uplatňovaném ustáleném vzoru. Převážně úspěšné žalobkyni (žalobkyně byl neúspěšný pouze v nepatrné části) soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, dále z odměny za zastupování advokátem podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po 400 Kč (převzetí věci, sepis žaloby a podání žaloby, předžalobní výzva k plnění) a dále ze tří režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., a to včetně DPH ve výši 21 % z nákladů právního zastoupení.