Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 1.525 Kč spolu s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 1.525 Kč od 6. 9. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 3.062 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou k soudu dne 31. 3. 2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaná byla zavázána k povinnosti zaplatit mu částku 1.525 Kč s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení. V odůvodnění žaloby uvedl, že je provozovatelem MHD v [obec], kterou provádí v souladu se schváleným jízdním řádem, smluvními přepravními podmínkami a tarifem. Z tohoto důvodu je povinen přepravit spojem uvedeným v jízdním řádu každého cestujícího, jsou-li splněny přepravní podmínky a tarif. Je oprávněn kontrolovat pověřenou osobou to, zda má cestující platný jízdní doklad, přičemž může cestujícímu uložit zaplatit přirážku k jízdnému. Cestující, který se neprokáže platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit základní jízdné a přirážku k němu, přičemž jízdné dosahovalo v době rozhodné výše 25 Kč a přirážka k jízdnému ve výši 1.500 Kč. Žalovaná cestovala dne 5. 9. 2019 v 13:58 hodin na lince MHD [číslo] provozované žalobcem a v úseku zastávky [příjmení] [anonymizováno] se při přepravní kontrole neprokázala platným jízdním dokladem. Tímto jí vznikla povinnost zaplatit základní jízdné ve výši 25 Kč a přirážku k němu ve výši 1.500 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaná ocitla s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobci v prodlení, požadoval žalobce rovněž příslušenství pohledávky, a to úroky z prodlení v zákonné výši.
2. Zdejší soud v dané věci vydal dne 30. 4. 2020 pod č. j. EPR 78078/2020 - 5 elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Soud proto dříve vydaný platební rozkaz dle § 173 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušil a v dané věci nařídil ústní jednání.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce v žalobě žádným způsobem nezpochybnila, nepředložila žádné důkazy k vyvrácení tvrzení žalobce. Žaloba byla žalované doručena v souladu s ust. § 49 odst. 4 o. s. ř. dne 12. 10. 2020 spolu s předvoláním k jednání, což je více než 10 kalendářních dnů přede dnem, kdy se mělo ústní jednání soudu konat. V tomto předvolání k jednání byla žalovaná současně poučena, že jestliže se k jednání nedostaví, bude rozhodnuto v jeho neprospěch rozsudkem pro zmeškání. K jednání před soudem dne 1.12.2020 se žalovaná nedostavila, svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvila. Právní zástupce žalobce přítomný u ústního jednání navrhl, aby soud v této věci vydal rozsudek pro zmeškání žalované.
4. Na základě tvrzení obsažených v žalobě o skutkových okolnostech sporu, prokázaných listinnými důkazy ve spise založenými a vyjádřením právního zástupce žalobce, dospěl soud k závěru, že žaloba je opodstatněnou a důvodnou. Bylo prokázáno, že žalovaná v termínu 5. 9. 2019 v 13:58 hodin cestovala v prostředku hromadné dopravy, která je provozovaná žalobcem. Mezi žalobcem jako přepravcem a žalovanou jako cestujícím, byla v souladu s ust. § 2550 o. z. č. 89/2012 Sb. uzavřena, a to ústně, smlouva o přepravě osob. Z titulu přepravní smlouvy vznikla žalobci povinnost přepravit žalovanou do místa určení a včas a žalované povinnost zaplatit za přepravu jízdné, v daném případě 25 Kč, což vyplývá ze smluvních přepravních podmínek a tarifu žalobce. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole bylo jednoznačně prokázáno, že ve výše označeném termínu jela žalovaná v prostředku hromadné dopravy provozované žalobcem bez platného jízdního dokladu. Jednoznačně tedy vznikla žalované povinnost zaplatit za přepravu jízdné 25 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč, což vyplynulo ze smluvních přepravních podmínek žalobce, a to z čl. 9 odst. 5, které jsou platné od 25. 5. 2018. Rovněž je tak přirážka upravena zákonem č. 102/2013 Sb. v platném znění. S ohledem na výše uvedené, soud shledal nárok žalobce zcela v souladu s platnými právními předpisy tak, jak jsou uvedeny v odůvodnění tohoto rozsudku, a přiznal žalobci rovněž úrok z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z. č. 89/2012 Sb., ve výši stanovené příslušným nařízením vlády. V řízení před soudem byly rovněž splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání žalované tak, jak má na mysli ust. § 153b o. s. ř.. Soud proto návrhu v celém rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku shora.
5. Výrok o náhradě nákladů řízení opírá soud o ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého úspěšný žalobce má nárok na náhradu nákladů řízení, které mu tímto řízením vznikly. Náklady zcela úspěšného žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a nákladech právního zastoupení. Náklady právního zastoupení se skládají ze čtyř úkonů právní služby, přičemž tři úkony právní služby činí 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění a spočívají v převzetí a přípravě právního zastoupení, podané žalobě a předžalobní upomínce a dále v jednom úkonu právní služby á 1.000 Kč za účast právního zástupce žalobce u ústního jednání soudu, přičemž tento úkon právní služby vyplývá z § 7 bodu 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění. Ke každému z právních úkonů náleží jeden režijní paušál, k prvním třem á 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění a k úkonu právní služby, který spočíval v účasti právního zástupce žalobce u ústního jednání soudu režijní paušál ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění. Náklady právního zastoupení byly dále navýšeny o 21% DPH ve výši 462 Kč, neboť právní zástupce žalobce osvědčil, že jejím plátcem (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).
6. Splatnost celé pohledávky je stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.