24 C 108/2020

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne 27. 5. 2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí specifikovaného ve výroku I., tj. aby žalovaným bylo uloženo zabránit přeronu povrchových vod z jejich shora specifikovaných pozemků přes pozemek p. [číslo] na pozemky žalobce p. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] a p. [číslo] zapsané na LV č. [rok] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov pro [územní celek] a k. ú. [obec] u [obec].

2. Žalobce tvrdil, že je v obci [obec], okres [okres], vlastníkem pozemku p. [číslo] p. [číslo] se stavbou rodinného domu [adresa] který byl postaven na základě stavebního povolení z 16. 3. 2005 a zkolaudován na základě rozhodnutí stavebního úřadu z 2. 6. 2016. Uvedl dále, že předmětné pozemky sousedí s pozemkem p. [číslo] ve vlastnictví [jméno] [příjmení], který je zemědělsky obhospodařován. Vedle pozemku p. [číslo] jsou situovány pozemky žalovaného p. [číslo] p. [číslo] se stavbou rodinného domu [adresa] (ve spoluvlastnictví manželů [příjmení]) a p. [číslo]. Pozemky žalovaných jsou ve svahu, zpevněná plocha na parcele p. [číslo] je situována tak, že kanalizační vpusť je na vrcholu a veškeré srážky odtékají směrem od kanalizační vpusti a takto dochází k přeronu srážek na pozemek p. [číslo] dále na pozemek žalobce, do jeho rodinného domu. Od počátku výstavby rodinného domu žalovaných se žalobce pokoušel sjednat nápravu shora deklarovaného stavu, avšak bezvýsledně. Nejprve se obrátil na Policii České republiky, poté i na příslušný stavební úřad, na jeho nadřízený krajský úřad a na úřad ombudsmanky. [ulice] úřad navrhl řešit situaci vybudováním obrubníku zpevněné plochy na hranicích pozemku žalovaných a paní [jméno] [příjmení] ve výši 2 cm. Toto opatření se ukázalo jako neúčinné, neboť k přeronu vod do sklepní části rodinného domu žalobce dochází i nadále. Žalobce proto nechal 17. 4. 2018 zpracovat znalecký posudek soudního znalce [příjmení] [jméno] [jméno], CSc., následně 6. 9. 2019 jeho doplnění, z nějž se popisovaná situace podává a jsou navrhovány způsoby jejího řešení. Byť proběhlo jednání s žalovanými v červenci 2019, k vyřešení popisovaného stavu nedošlo, a žalobci nezbývá než se domáhat svých práv soudní cestou.

3. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby. Uvedli, že pozemek p. [číslo] tedy pozemek jiného vlastníka, je zemědělsky obhospodařován, včetně orby, hluboké orby, vláčení a dalších souvisejících činností, je dostatečně široký, není zastaven, je zde proto přirozený vsak povrchových vod. Pozemky žalobce i žalovaných jsou v dané lokalitě situovány v příčném i podélném sklonu, nikoli ve svahu. Kanalizační vpusť je zapuštěna a je součástí terénních úprav (vydláždění) provedených na pozemku p. [číslo] hrana ohraničující terénní úpravy je zvýšená oproti upravenému terénu o 10 cm. Odvod povrchových vod je zajištěn svodem dešťových vod do nádrže na dešťovou vodu, do vsakovací jímky, v souladu s provedením stavby a následnou její kolaudací. V minulých letech vyznačujících se tropickými teplotami a absenci dešťů, kdy je obecně známou notorietou nedostatek povrchových vod a jejich výrazný úbytek, mělo dle žalobce docházet k přeronu srážek na pozemek p. [číslo] dále na pozemek žalobce. Srážky však byly minimální. Žalovaní vybudovali 10 cm obrubník bez ohledu na výzvu stavebního úřadu ze dne 25. 2. 2015 Ani z této výzvy nevyplývá, že by dešťové vody ze zpevněné plochy mohly vtékat na pozemek p. [číslo] obsah výzvy k pozemkům žalobce ani nesměřoval. Vlastnice pozemku p. [číslo] si na přerony srážkových vod z pozemku žalovaných nikdy nestěžovala. Veškeré podněty žalobce, které byly v žalobě uvedeny, k prošetření stavu zásaku dešťových vod na pozemky žalobce, byly vyřízeny ku prospěchu žalovaných a v neprospěch žalobce. Z posouzení Stavebního úřadu [obec] rovněž plyne, že pozemek p. [číslo] není příčinou tvrzeného zavlhání objektu žalobce. K expertnímu posudku [anonymizováno] [jméno] [jméno], [anonymizováno] z 17. 4. 2018 a jeho doplnění, žalovaní uvedli, že se o znalecký posudek nejedná, neboť nemá náležitosti dle § 127a o.s.ř., jedná se pouze o listinný důkaz, stižený podstatnou vadou, neboť listiny byly zpracovány pouze na základě informací poskytnutých zadavatelem, tj. žalobcem, nebylo provedeno žádné objektivní prošetření stavu, např. provedení sond z hlediska hydrologie, týkající se podpovrchových vod a podloží v dané lokalitě, nebyla objektivně zjištěna niveleta pozemků v dané lokalitě. Poukázali taktéž na část 2.2„ expertního“ posudku, dle něhož„ se v podzemní části rodinného domu žalobce nachází sklep na části půdorysu prvého nadzemního podlaží, který je tvořen železobetonovými stěnami, schodištěm a stropem doplněným hliněnou podlahou“. Již z uvedeného plyne, že žalobce ve sklepě svého domu nemá provedenu řádnou izolaci proti vodě, ať již svislou či vodorovnou, což je v rozporu s technickou zprávou týkající se výstavby domu žalobce. Pakliže žalobce provedl odizolování objektu v rozporu se schválenou dokumentací pro stavbu svého rodinného domu, závady v podobě zátoku či vzlínání vody do domu, si žalobce způsobil sám. Doplnili, že pozemek p. [číslo] zanikl sloučením do pozemku p. [číslo] to jako zastavěná plocha a nádvoří.

4. Z provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav relevantní pro právní posouzení věci:

5. Vlastnické právo žalobce [celé jméno žalobce] k nemovitostem v obci [obec], okres [okres], a to k pozemkům p. [číslo] o výměře [anonymizováno] m², zahrady, a p. [číslo] o výměře [anonymizováno] m², zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: [adresa] rod. dům, stojící na pozemku p. [číslo] soud ověřil z výpisu z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov pro [územní celek] a k. ú. [obec] u [obec], LV č. [rok].

6. Vlastnické právo [celé jméno žalovaného], prvého žalovaného, k nemovitostem, k pozemkům p. [číslo] o výměře [číslo] m², zahrada a p. [číslo] o výměře [anonymizováno] m², zastavěná plocha a nádvoří, s na pozemku stojící stavbou: [adresa] rod. dům, [list vlastnictví] soud ověřil z výpisu z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno venkov [list vlastnictví] pro obec Střelice, k. ú. [obec] u [obec]. Sloučení pozemku p. [číslo] do pozemku p. [číslo] soud ověřil z katastrální mapy a informací o pozemcích ([anonymizováno] m² + [anonymizováno] m²).

7. Vlastnické právo žalovaných, u [celé jméno žalovaného] v podílu 2/3 a u žalované [celé jméno žalované] v podílu 1/3 k nemovitostem, stavbě [obec], [adresa] rod. dům na parcele [číslo], [list vlastnictví], soud ověřil z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [obec] u [obec].

8. Obecní úřad Střelice, stavební úřad, přípisem z 3. 10. 2018 sdělil právní zástupkyni žalobce pod [číslo jednací] - SU, že na základě podnětu žalobce úřad provedl 17. 9. 2014 kontrolní prohlídku zpevněné plochy na pozemku p. [číslo] vlastníka [celé jméno žalovaného]. Bylo zjištěno, že plocha je spádována podélně směrem k místní komunikaci a příčně směrem k sousednímu pozemku p. [číslo] ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. V podélném směru nebyla zjištěna žádná vpusť, dešťové vody mohly stékat na místní komunikaci. V příčném směru byla plocha na hranici pozemku ukončena zídkou navýšenou o cca 1-2 cm nad úroveň plochy, která není způsobilá při vydatnějších deštích zabránit stékání dešťových vod ze zpevněné plochy na sousední pozemek. Se stavebníkem bylo dohodnuto, že zídka bude navýšena o cca 8 cm v souvislosti se stavbou nového plotu. [ulice] úřad po dohodě s vlastníkem komunikace vyzval vlastníka plochy, aby před napojením vjezdu na místní komunikaci provedl pásovou vpusť k zamezení stékání dešťových vod na komunikaci, výzvu vlastník splnil. Na pokyn Krajského úřadu, stavební úřad provedl opakovanou kontrolní prohlídku 17. 2. 2015, při níž zjistil, že navýšení zídky dosud nebylo provedeno. Vlastníka proto 25. 2. 2015 vyzval k provedení opatření k zamezení stékání vod ze zpevněné plochy na sousední pozemek. Výzvě vlastník vyhověl navýšením opěrné zídky o 10 cm oproti výšce plochy, což bylo zjištěno obhlídkou 2. 6. 2015 Stavební úřad sdělil, že zpevněná plocha na pozemku p. [číslo] není příčinou zatopování pozemků žalobce. Krajský úřad Jihomoravského kraje po předložení spisového materiálu v této věci neshledal důvod k vydání pokynu stavebnímu úřadu k provedení dalších opatření. Kauzu následně prošetřoval i Veřejný ochránce práv pod č. j. [číslo] [rok] [spisová značka], ani z jeho strany stavební úřad žádný podnět k provedení dalších opatření neobdržel. Z přiložených materiálů Policie České republiky bylo zjištěno, že první podnět ve věci zaplavování svého pozemku podal pan [celé jméno žalobce] již v roce 2006, tento podnět byl policií odložen. Bylo konstatováno, že stavební povolení vydané [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] nabylo právní moci 25. 7. 2006, v době vydatných dešťů v období jara a léta 2006 nebyla tato stavba ani realizována.

9. Ze Stavebního povolení Obecního úřadu Střelice, stavebního úřadu z 16. 3. 2005 soud zjistil, že žalobci coby stavebníkovi byla k jeho žádosti povolena stavba novostavby rodinného domku na pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], včetně přípojky splaškové kanalizace na pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec]. V povolení byly stanoveny podmínky pro provedení stavby, která obsahovala samostatně stojící jednopodlažní rodinný dům s vestavěnou garáží, podsklepený, s obytným podkrovím, s bytem 2+1 v přízemí a 3+1 s příslušenstvím v podkroví, přípojku splaškové kanalizace na pozemcích specifikovaných, s tím, že dešťové vody budou svedeny do vsakovací jímky na pozemku stavebníka p. [číslo] do doby vybudování veřejné dešťové kanalizace, sjezd a nájezd na místní komunikaci. Stavba měla být provedena podle projektové dokumentace, splaškové vody měly být svedeny do splaškové kanalizace kanalizační přípojkou, veškeré povrchové vody měly být svedeny do vsakovací jímky vybudované na pozemku stavebníka. Toto rozhodnutí nabylo právní moci 6. 4. 2005.

10. Z rozhodnutí Obecního úřadu Střelice, stavebního úřadu, z 2. 6. 2016 bylo zjištěno, že žalobci bylo povoleno užívání rodinného domu na pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], rozhodnutí nabylo právní moci 28. 6. 2016.

11. Z technické zprávy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z [číslo] ve spojení s úředně ověřenou dokumentací novostavby rodinného domu na pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] investora [celé jméno žalobce], která byla podkladem pro provedení stavby podle stavebního povolení, bylo zjištěno, že izolace proti zemní vlhkosti má být provedena na všech pasech z betonu a zatažena pod vnitřní část konstrukce na vyrovnávací beton pod podsypovou vrstvu. Izolace měla být provedena z PVC, měla sloužit zároveň jako izolace proti radonu
12. Kolaudačním rozhodnutím Obecního úřadu Střelice, stavebního úřadu z 23. 2. 2011, sp. zn. [spisová značka] (PM 23. 3. 2011), bylo žalovaným povoleno užívání novostavby rodinného domu v ulici [jméno] [příjmení] ve [obec] na pozemku p. [číslo]. Pro užívání stavby byly stanoveny podmínky dle stavebního zákona a prováděcí vyhlášky č. 132/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Při specifikaci stavby bylo zjištěno, že se jedná o rodinný dům s jedním bytem o velikosti 4+1, jehož součástí jsou přípojky inženýrských sítí – vody, splaškové kanalizace a elektrické energie, plynoinstalace. Dešťové vody jsou svedeny do nádrže na dešťovou vodu a vsakovací jímky.
13. Z výzvy ke sjednání nápravy z 25. 2. 2015 Obecního úřadu Střelice, stavebního úřadu, soud zjistil, že žalovaný [příjmení] [jméno] [příjmení] byl vyzván ke sjednání nápravy, zvýšení obrubníků a opěrné zídky tak, aby bylo zamezeno stékání dešťových vod ze zpevněné plochy na sousední pozemek p. [číslo].
14. Ze sdělení Krajského úřadu Jihomoravského kraje, Odboru územního plánování a stavebního řádu ze dne 15. 12. 2015 adresovaného žalobci (č.l. 153) soud zjistil, že žalobce se domáhal přešetření postupu stavebního úřadu Obecního úřadu Střelice ve věci stavební činnosti (vydláždění části pozemku) vlastníka vedlejší stavby rodinného domu [celé jméno žalovaného], která má způsobovat podmáčení základů jeho rodinného domu na pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec]. Po provedení kontrolní prohlídky z 2. 6.2015, předložené dokumentace a pořízené fotodokumentace, bylo krajským úřadem žalobci sděleno, že stavebník [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] provedl navýšení opěrné zídky o 10 cm osazením obrubníku naležato a zahájil stavbu oplocení, kterou má řádně povolenu. [ulice] úřad dospěl k závěru, že tímto opatřením bylo zamezeno stékání dešťových vod ze zpevněné plochy na sousední pozemek, a že stavebník splnil podmínky výzvy. Dále konstatoval, že odtokové poměry v okolí jsou přirozeně dány konfiguraci terénu se spádem na pozemek žalobce, který se sám rozhodl postavit svůj rodinný dům v nejnižší části okolního terénu, a tak je na něm, aby provedl opatření na svém pozemku k zamezení stékání dešťových vod z okolních polí, aby k podmáčení jeho rodinného domu, umístěného v nejnižší části okolního terénu, nedocházelo. Provedenými stavebními úpravami zpevněné plochy stavebník provedl taková opatření, že dešťové vody z této plochy nejsou sváděny na sousední pozemek, a ani na pozemek žalobce se stavbou rodinného domu.
15. Z„ Expertního posudku“ ke zjištění stavu vlhkosti objektu rodinného domu a zjištění možných příčin pronikání vlhkosti a vody, vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [jméno], [anonymizováno], na základě provedeného místního šetření dne 26. 9. 2017, tedy z posudku ze dne 17. 4. 2018 soud zjistil, že stavba rodinného domu žalobce je koncipována tak, že 1. nadzemní podlaží se nachází těsně nad terénem pozemku p. [číslo]. Dům je postaven na mírném svahu, od pozemku na východ se nachází sběrná oblast povrchových a spodních vod do začínající vodoteče, která prochází silničním propustkem na druhou stranou komunikace. Poloha pozemku v blízkosti„ údolní nivy“ představuje riziko spojené s vysokou hladinou spodních vod, a to již v místě, kde se nachází objekt rodinného domu. Jedná se o podpovrchové vody, který je nutné odizolovat od stavebních konstrukcí. V období s vysokou hladinou spodních vod hrozí vystoupání hladiny do takové výšky, že neponechá vsakovací prostor pro povrchové vody a ty mohou vystoupat nad úroveň povrchu terénu. K vystoupání povrchových vod nad úroveň terénu může dojít nevhodnou konfigurací okolního terénu, nevhodnou úpravou okolního terénu a absencí možnosti povrchových vod odtékat do otevřeného odvodňovacího zařízení. Na okraji plochy pozemku p. [číslo] je upraven trojúhelníkový příkop, který není napojen na další odvodnění. Zachycená voda má pouze prodloužený vsakovací čas a odtéká ve směru sklonu pozemku na pozemek p. [číslo] p. [číslo]. Nezastavěné pozemky nemají odvod povrchových vod stavebně řešen, předpokládá se vsak do podloží. Odvodnění přeronových povrchových vod a vysoké hladiny spodní vody je řešeno jímacím zařízením ve vzdálenosti 36 m od objektu rodinného domu, které se nachází na obecním pozemku p. [číslo]. Voda je odváděna vodotečí na pozemku p. [číslo] ve vlastnictví obce.
16. V podzemní části rodinného domu se nachází sklep, vstup do sklepa vnějším schodištěm je v úrovni terénu. Sklep je umístěn na části půdorysu 1. nadzemního podlaží, je tvořen železobetonovými stěnami, schodištěm a stropem doplněnými hliněnou podlahou. Podlaha je tvořená sprašovou hlínou, na stěnách jsou patrné mapy jako pozůstatek výstupu vody při zatečení. [ulice] pozemky ve sklonitém terénu mají zásadní vliv na pohyb povrchových vod, jedná se o ty pozemky, které jsou umístěny po svahu výše, tj. pozemek p. [číslo] p. [číslo]. Na schopnosti vsaku povrchových vod do podloží na těchto pozemcích závisí i bilance povrchových vod na pozemku p. [číslo]. Pozemek p. [číslo] tj. sousedící pozemek s rodinným domem žalobce je zemědělsky obhospodařován se dvěma kulturami ve dvou pruzích. Pruh sousedící s pozemkem p. [číslo] je využíván pro pěstování jednoletých rostlin a pruh dále od pozemku pro pěstování víceletých rostlin. [anonymizováno] [jméno] odkázal v posudku na pozorování žalobce, dle něhož plocha zpevněná zámkovou dlažbou s minimální propustností je odvodněna přeronem v zadní části plochy na pozemek p. [číslo]. Dle zmíněného pozorování žalobce dochází ke stavu, kdy přeronová vlna sklouzne po ploše s víceletými rostlinami a dosáhne pruhu s jednoletými rostlinami, kde dochází na hraně s jeho pozemky k postupnému vsakování. Místního šetření se účastnil [anonymizováno] [jméno], [anonymizováno] a žalobce. V přízemí objektu sklepu byly zajištěny hodnoty povrchové vlhkosti a teplot, kdy hodnoty povrchové vlhkosti naměřené odpovídají vzhledem k naměřené teplotě sklepnímu prostředí. Hliněná podlaha byla silně plastická. Bílé lemování výstupu vody bylo změřeno na 420 mm, bylo taktéž konstatováno, že z důvodu výškové úrovně objektu rodinného domu je v dané lokalitě reálné nebezpečí nasycení podloží tvořeného sprašovými hlínami povrchovými vodami. Při nasycení pak dochází k přeronu povrchových vod a zatečení do objektu. Zdrojem jsou vody ze sousedních pozemků, neboť z vlastního pozemku voda odtéká ve směru sklonu a je jímána do podzemního zásobníku srážkových vod. S ohledem na zjištění žalobce, že povrchové vody mají svou zdrojovou plochu o výměře 110 m² na pozemku p. [číslo] vzhledem k vytvořenému odvodňovacím příkopu na pozemku p. [číslo] je reálné ohrožení stavby na pozemku p. [číslo] povrchovými vodami, když současně nelze vyloučit stav, kdy dojde k saturaci podloží tvořeného špatně nasákavými sprašovými hlínami, a tím dojde k ohrožení nosných konstrukcí stavby rodinného domu zemní vlhkostí. Pozemek p. [číslo] se nachází 13 m od rozhraní sprašových hlín a smíšených sedimentů, které se nachází směrem ke sběrnému zařízení umístěnému v místě bývalého potoka. Sedimenty v podloží jsou pozůstatkem po bývalé vodoteči a jsou dobrým podložím pro vsakování povrchových vod a jejich odvádění. Bylo doporučeno vzhledem k největším přítoku povrchových vod z pozemku p. [číslo] vyspádování zpevněné plochy směrem na veřejnou místní komunikaci, předlažbou zpevněné plochy ze zámkové dlažby na drenážní dlažbu, která umožňuje průtok vody do podkladů a podloží. Pozemek p. [číslo] je vhodné kultivovat tak, aby k vsakování povrchových vod do podloží docházelo co nejblíže ke zdroji, tj. pozemku p. [číslo] případný přebytek vod vsakovat na ploše s víceletými travinami. Při zvýšení hladiny vody ve sklepě zajistit její odčerpání vybudováním jímací jímky. Náklady spojené s řešením odčerpávání vody ze sklepa odhadl [anonymizováno] [jméno] na 15 000 Kč. Závěrem bylo konstatováno, že objekt rodinného domu [adresa] na pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] se nachází v místě možného ohrožení povrchovými vodami, zdrojem povrchových vod jsou sousední pozemky proti sklonu terénu, příčinou je neschopnost půdy ve složení spraše a sprašové hlíny absorbovat vsáknutím množství povrchových vod, které se na povrch dostává formou vydatných srážek. Následně přeronem ze zpevněné plochy p. [číslo] se voda přelívá na pozemek p. [číslo] kde, pokud se nevsákne, zasáhne objekt na pozemku p. [číslo]. Dne 6. 9. 2019 byl vypracován [anonymizováno] [jméno], [anonymizováno]„ Expertní posudek - 6/ 2019“ na základě prohlídky konané ve dnech 12. a 13. 8. 2019. Z fotografií zachyceného místního šetření je patrno, že vlhkost ve sklepě rodinného domu žalobce je neustále přítomna, vzlíná.
17. Žalovaný byl vyzván k řešení„ odtokových poměrů“ právní zástupkyní žalobce přípisem ze dne 10. 7. 2019.
18. Účastníkům bylo nařízeno prvé setkání se zapsaným mediátorem, a to [celé jméno mediátora]. Právní zástupkyně žalobce opakovaně sdělila soudu, že jednání u mediátora neustále probíhá, mediace ukončena nebyla. Z nařízeného jednání soudu se omluvila, požádala o nařízení jednání v lednu 2023, čemuž soud vyhověl. PZ žalovaných soudu sdělila, že k dohodě stran na osobě znalce u mediátora nedošlo, právní zástupkyně žalobce soud informuje toliko účelově, proto popsala místní šetření za účasti mediátora a komunikaci s právní zástupkyní žalobce včetně návrhů osob znalců.
19. Jednání nařízené na 18. 1. 2023 se konalo v nepřítomnosti žalobce i jeho právní zástupkyně, která řádné předvolání obdržela do datové schránky dne 28. 11. 2022, z jednání se neomluvila. Soud uvedeného dne věc projednal dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v jejich nepřítomnosti a rozhodl na základě provedeného dokazování a obsahu spisu.
20. V řízení je nesporné, že mezi pozemky ve vlastnictví žalovaného [příjmení] [celé jméno žalovaného], a to pozemky p. [číslo] p. [číslo] jehož součástí je rodinný dům [adresa] ve spoluvlastnictví manželů [příjmení], postavený na pozemku p. [číslo] pozemky žalobce p. [číslo] p. [číslo] jehož součástí je rodinný dům [adresa] postavený na pozemku p. [číslo] je pozemek třetí osoby, pozemek p. [číslo] ve vlastnictví [jméno] [příjmení], který je zemědělsky obhospodařován (viz LV č. [rok], [číslo], [číslo] pro obec Střelice a k. ú. [obec] u [obec] a katastrální mapa). Rodinný dům ve vlastnictví žalovaných byl zkolaudován v roce 2011, rodinný dům ve vlastnictví žalobce v roce 2016 [ulice] povolení na stavbu rodinného domu žalobce bylo vydáno již v roce 2005, žalobce neuplatnil v rámci řízení o umístění stavby žalovaných, jejich rodinného domu, ani v rámci povolení předmětné stavby, žádné námitky (viz bod 9, 10 a 12 tohoto rozsudku).
21. Technickou zprávou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (bod 11 rozsudku) doloženou stavebně technickou dokumentací ověřenou ve stavebním řízení příslušným stavebním úřadem, která byla podkladem pro provedení stavby rodinného domu žalobce podle stavebního povolení, bylo žalovanými prokázáno ve spojení s popisem podzemní části rodinného domu žalobce uvedeným v posudku [anonymizováno] [jméno] [jméno], [anonymizováno], že žalobce provedl odizolování svého rodinného domu, který postavil v místě ohrožení povrchovými vodami a vysokou hladinou spodních vod (zejm. str. 2 posudku [anonymizováno] [jméno]), v rozporu se schválenou dokumentací pro stavbu svého domu.
22. V případě předloženého expertního posudku [anonymizováno] [jméno] [jméno], [anonymizováno] a jeho doplnění soudu nezbývá než se zcela ztotožnit s jeho hodnocením stranou žalovanou. Má-li soud postupovat podle § 127a o. s. ř., musí mít znalecký posudek předložený účastníkem nejen všechny náležitosti předepsané pro znalecký posudek (viz komentář k § 127 o. s. ř. pod bodem 23-26), ale také doložku, v níž znalec prohlašuje, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku. Nemá-li soukromá expertiza náležitosti znaleckého posudku, lze jí provést dokazování nanejvýš jako důkazem soukromou listinou (§ 129 o. s. ř.). Osobu, která expertizu vypracovala, proto v takovém případě nelze předvolat k jednání a jako znalce ji vyslýchat. Nadto tento návrh nebyl stranou žalující učiněn. Spokojit se s takovým důkazem lze jen tehdy, nevznikají-li pochybnosti o jeho správnosti a úplnosti, a nevznášejí-li proti němu výhrady ani účastníci řízení (R 1/81). V posuzované věci s ohledem na výše uvedené nelze závěry této„ expertizy“ použít, když [anonymizováno] [jméno] vycházel toliko ze sdělení a pozorování žalobce, aniž provedl objektivní šetření popisovaného stavu, aniž provedl sondy týkající se množství podpovrchových a povrchových vod na pozemcích žalobce či žalovaného, podloží v dané lokalitě, závěry expertizy nejsou náležitě odůvodněny a nejsou podloženy obsahem nálezu, v posudku nejsou uvedeny podklady, z nichž posuzovatel vycházel. Posudek nemá veškeré formální náležitosti, je neúplný, nepřezkoumatelný a jeho závěry tudíž nelze převzít. U tohoto posudku soud vzal do úvahy rovněž skutečnost, že zadání posudku neformuloval soud, ale pouze jedna strana sporu, která zpracování posudku hradila.
23. Z prošetření podnětů žalobce správními orgány, ať již prvého či druhého stupně, pak beze všech pochyb plyne (srovnej. bod 8, 13 a 14 rozsudku), že na základě místních šetření, prověření dokumentace a doložené fotodokumentace, bylo zjištěno, že zpevněná plocha na pozemku p. [číslo] není příčinou tvrzeného zavlhání objektu rodinného domu žalobce a že nedochází k přeronu srážek z této zpevněné plochy na pozemek ve vlastnictví třetí osoby ([jméno] [anonymizováno]) a ani dále na pozemek žalobce p. [číslo] či p. [číslo] do rodinného domu žalobce na tomto pozemku stojícím, zejména však do sklepní části rodinného domu žalobce, v němž je hliněná podlaha, jak bylo prokázáno žalobcem předloženým listinným důkazem, a to expertním posudkem [anonymizováno] [jméno].
24. Za zmínku stojí i v posudku [anonymizováno] [jméno] zmíněná poloha pozemku žalobce p. [číslo] v blízkosti tzv.„ údolní nivy“, která dle posuzovatele představuje riziko spojené s vysokou hladinou spodních vod, a to již v místě, kde se nachází objekt rodinného domu žalobce. Zmínil, že z důvodu výškové úrovně objektu rodinného domu je v dané lokalitě reálné nebezpečí nasycení podloží tvořeného sprašovými hlínami povrchovými vodami. Při nasycení pak dochází k přeronu povrchových vod a zatečení do objektu rodinného domu. Pozemek p. [číslo] doporučil [anonymizováno] [jméno] rovněž kultivovat. Toto konstatování [anonymizováno] [jméno] zcela odpovídá i závěrům správního úřadu, a to Krajského úřadu Jihomoravského kraje, Odboru územního plánování a stavebního řádu ze dne 15. 12. 2015 adresovaného žalobci (srov. bod 14 rozsudku).
25. Jak již bylo uvedeno, soud věc projednal v nepřítomnosti řádně předvolané zástupkyně žalobce, která v žalobě označila důkazy k prokázání sporných tvrzení. Z žalobcem předložených důkazů a důkazů provedených u jednání však soud neučinil závěr o pravdivosti jím tvrzených skutečností. Nicméně důkazy u jednání provedené soud považoval za dostačující pro rozhodnutí o věci.
26. Důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce mohl předložit jen do skončení prvého jednání, při němž nastala koncentrace řízení dle § 118b odst. 1 o. s. ř. Jelikož se tohoto jednání žalobce nezúčastnil a ani jeho právní zástupkyně, nemohl být žalobce soudem vyzván k doplnění tvrzení a k označení důkazů k jejich prokázání, a tudíž ani o následcích, nevyhoví-li výzvě soudu. Jedná-li soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, účastník, který se jednání soudu nezúčastní, byť se z něho i řádně omluví, tak podstupuje riziko, že se mu příslušného poučení nedostane (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008), neboť předmětnou poučovací povinnost soud plní pouze při jednání, případně při přípravném jednání, při jiném úkonu poučení o povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní neposkytuje a je rovněž nepřípustné, aby jen z tohoto důvodu jednání bylo odročeno (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2003, sp. zn. 29 Odo 715/2002). Na účastníka, který se jednání, při němž nastala koncentrace řízení, nezúčastnil, je nutno dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu nutno nahlížet jako na osobu řádně soudem poučenou se všemi důsledky z toho plynoucími.
27. Soudu tudíž nezbylo než žalobu zamítnout výrokem I. pro neunesení důkazního břemene žalobcem. Právní teorie (srov. např. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z., a kol, Občanský soudní řád. Komentář I. díl 7 vydání. Praha C.H.Beck, 2006, str. 571) i soudní praxe (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 2. 2002, sp. zn. 21 Cdo 762/2001) přitom důkazním břemenem rozumí procesní odpovědnost účastníka řízení za to, že za řízení nebyla prokázána jeho tvrzení a že z tohoto důvodu muselo být o věci samé rozhodnuto v jeho neprospěch.
28. Procesně zcela úspěšným žalovaným soud přiznal výrokem II. plnou náhradu řízení, které v řízení účelně vynaložili na obranu svých práv za zastoupení advokátem, které je žalobce povinen uhradit k rukám jejich právního zástupce dne § 149 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení byly přiznány ve smyslu § 7 ve spojení s § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Soud tak vycházel z tarifní hodnoty 10 000 Kč, kdy nelze hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi. Tyto přiznané náklady právního zastoupení sestávají z odměny advokátky za 5 úkonů právní služby v plné výši po 1 500 Kč, a to za převzetí a přípravu zastoupení, nahlížení do spisu dne 7. 9. 2020 (které se svou povahou blíží úkonu dle § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu, neboť bylo potřebné, aby se advokát žalovaných seznámil s obsahem spisu před vyjádřením ve věci samé, a to zejména s ohledem na rozsah příloh k návrhu žalobce), vyjádření k žalobě ze dne 10. 9. 2020, jednání soudu ve dnech 16. 11. 2022 a 18. 1. 2023. Soud žalovaným nepřiznal vyúčtované poloviční úkony právní služby za vyjádření ze dne 8. 11. 2022, ze dne 7. 9. 2022, ze dne 25. 2. 2022, ze dne 25. 2. 2022 a ze dne 7. 12. 2021 (5 polovičních úkonů celkem 6 250 Kč), neboť ve všech uvedených podáních advokát žalovaných pouze stručně informoval soud o průběhu mediačních jednání. Nejedná se tak o žádný úkon dle § 11 advokátního tarifu a nelze je považovat ani za úkon svou povahou a účelem blízký některému z úkonů zde vyjmenovaných. Nehledě na to, že za podání ze dne 25. 2. 2022 si žalovaní vyúčtovali odměnu 2x, když se jednalo pouze o jedno podání. Soud dále žalovaným nepřiznal úkon za další poradu s klientem přesahující hodinu ze dne 8. 9. 2020, neboť provedení tohoto úkonu není ze spisu patrné, když žalovaní do spisu nezaložili doklad o konání porady předmětného dne (např. záznam z jednání). Takto činí odměna za právní zastoupení žalovaných 15 000 Kč (2 x 7 500 Kč), která je z důvodu zastupování 2 účastníků dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu snížena o 20 % na 12 000 Kč. Žalovaným byl přiznán režijní paušál k 5 úkonům á 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a to celkem 1 500 Kč. Ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. byla přiznána i 21% náhrada DPH z přiznané odměny a náhrad ve výši 2 835 Kč. Na náhradě nákladů řízení tak bylo žalovaným přiznáno celkem 16 335 Kč.
29. Lhůta k plnění byla žalobci stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.