RozsudekVyhověno

Spisová značka

33 C 66/2020

Soud: Okresní soud Brno-VenkovDatum rozhodnutí: 2021-08-30Č. j.: 33 C 66/2020-203Soudce: Mgr. Eva LiškováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 2024-02-15Předmět řízení: o zaplacení 112 862,44 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSBI:2021:33.C.66.2020.1
peněžité plněnísmlouva o úvěruznalecký posudek
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení.

Použité předpisy

Označená místa (35) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 112 862,44 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 24 118,08 Kč od 19. 6. 2009 do 19. 4. 2019, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 8 429,36 Kč od 19. 6. 2009 do 19. 4. 2019, s úrokem 19,9 % ročně z částky 112 862,44 Kč od 20. 4. 2019 do zaplacení a s 8,5% zákonným úrokem z prodlení z částky 112 862,44 Kč od 20. 4. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 29 767,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne 25. 4. 2019 k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 112 862,44 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že dne [datum] uzavřel se žalovanou na základě její žádosti smlouvu [číslo], na jejímž základě byla žalované vydána kreditní karta, prostřednictvím které mohla žalovaná čerpat peněžní prostředky až do výše sjednaného úvěrového limitu 100 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky, jež žalovaná obdržela před uzavřením smlouvy a svým podpisem stvrdila, že byla s podmínkami seznámena a srozuměna. Na základě smlouvy byl žalované otevřen kartový úvěrový účet [číslo] ze kterého mohla prostřednictvím kreditní karty čerpat peněžní prostředky. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet, a to jak jistinu úvěru, tak současně úroky a poplatky dle smlouvy v měsíčních anuitních splátkách. Splátka byla splatná vždy k 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byla smlouva uzavřena. Minimální výše měsíční splátky činila 5 % z vyčerpané částky úvěru ke dni vystavení výpisu, minimálně 500 Kč. Strany si dále sjednaly úrokovou sazbu poskytnutého úvěru ve výši 19,9 % ročně, přičemž banka byla oprávněna tuto sazbu písemným oznámením žalované měnit. Žalovaná svoji povinnost nesplnila a nesplácela čerpané prostředky řádně a včas. Z tohoto důvodu banka využila svého zákonného práva a dlužnou částku vzniklou z předmětné smlouvy dne 20. 5. 2018 dopisem doručeným žalované prohlásila za splatný. Žalovaná tak dluží žalobci částku 145 409,88 Kč tvořenou dluhem na jistině ve výši 112 862,44 Kč, smluvním úrokem zkapitalizovaným ke dni 19. 4. 2019 na částku 24 118,08 Kč, zákonným úrokem z prodlení zkapitalizovaným za období od prodlení dlužníka se splácením do dne 19. 4. 2019 na částku 8 429,36 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 19,9 % ročně z částky 112 862,44 Kč od 20. 4. 2019 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky 112 862,44 Kč od 20. 4. 2019 do zaplacení.

2. Ve věci byl dne 9. 5. 2019 vydán elektronický platební rozkaz, proti němuž podala žalovaná řádně a včas odpor, zároveň namítla místní nepříslušnost Obvodního soudu pro Prahu 1 s tím, že místně příslušným soudem je Okresní soud Brno-venkov, kde má žalovaná své bydliště.

3. Podáním ze dne 3. 7. 2019 podala žalovaná odůvodnění odporu, kde uvedla, že částka uvedená v platebním rozkazu ze dne 9. 5. 2019 neodpovídá skutečně výši dluhu. Částka nesplacené jistiny je vyúčtována chybně a neodpovídá skutečné výši dluhu. Chybně je vyúčtován i kapitalizovaný úrok. Dále namítla, že po dlužníkovi nelze požadovat dvojí úrok z nesplacené jistiny – úrok smluvní z nesplacené jistiny do zaplacení a navíc úrok zákonný do zaplacení. Smlouva nic takového nesjednává. Žalovaná má za to, že žaloba je zmatečná a navrhuje proto, aby soud žalobu zamítl.

4. Usnesením ze dne 26. 11. 2019, č. j. 53 C 64/2019-20, které nabylo právní moci dne 31. 12. 2019, vyslovil Obvodní soud pro Prahu 1 místní nepříslušnost s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu Brno-venkov.

5. Podáním ze dne 26. 5. 2020 (č. l. 34) doplnil žalobce skutková tvrzení dle výzvy soudu tak, že uvedl, že kartu převzala žalovaná dne 10. 7. 2009, úvěr čerpala platbami u obchodníka, výběry z bankomatu, zároveň žalobce uvedl přehled uhrazených splátek, které byly žalovanou uhrazeny a následně započteny na jistinu a úrok, a také způsob započtení. Žalovaná uhradila poslední splátku na kreditní kartu dne 23. 10. 2017, od té doby neuhradila ničeho. Podle odst. 9. 1. podmínek je banka oprávněna prohlásit pohledávky za splatné, pakliže dojde k porušení či nedodržení sjednaných podmínek. Žalobce využil svého práva v souladu s podmínkami a všechny pohledávky vzniklé z předmětné smlouvy dopisem ze dne 22. 5. 2018 prohlásil za splatné ke dni 20. 5. 2018. Tuto zásilku si žalovaná převzala dne 4. 6. 2018. Vyčíslená jistina ve výši 112 862,44 Kč je rozdílem mezi výši čerpaného úvěru a uhrazenými splátkami v průběhu užívání karty. Kapitalizovaný úrok ve výši 24 118 Kč je neuhrazený smluvní úrok 19,9 % ročně z aktuálně dlužné částky. Od 1. 12. 2017 došlo ke změně smluvního úroku 21,9 % na 19,9 %. Dále žalobce uvedl způsob výpočtu kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 24 118,08 Kč a také způsob výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8 429,36 Kč s tím, že sazba úroku z prodlení činila 8,05 %.

6. Skutková zjištění byla učiněna z provedených listinných důkazů. Z žádosti o poskytnutí úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná požádala o úvěr do výše úvěrového limitu 100 000 Kč a o vydání karty [anonymizována dvě slova]. V žádosti byly uvedeny osobní údaje žalované, kdy bylo uvedeno, že žalovaná je podnikatel, je vdaná, ve společné domácnosti žijí 3 členové, žalovaná má vysokoškolské vzdělání, způsob bydlení: osobní vlastnictví, její měsíční příjem činí 35 000 Kč. V žádosti o poskytnutí úvěru žalovaná prohlásila, že souhlasí s Obchodními podmínkami pro [anonymizováno] kreditní kartu ze dne 1. 5. 2006, s Podmínkami pro platební karty klientů [anonymizováno] ze dne 1. 8. 2008 a se Všeobecnými obchodními podmínkami [anonymizováno] ze dne 1. 6. 2008, které převzala, seznámila se s nimi a bere na vědomí, že žádost a tyto podmínky v případě akceptace [anonymizováno] jsou součástí smlouvy.

7. Z Obchodních podmínek pro [anonymizováno] kreditní kartu bylo zjištěno, že dle jejich čl. 3 1. [anonymizováno] poskytne klientovi po splnění podmínek stanovených smlouvou peněžní prostředky formou úvěru k [anonymizováno] kreditní kartě, a to do výše úvěrového limitu dohodnutého ve smlouvě. Dle čl. 3 3. [anonymizováno] kreditní karta je platební instrument, kterým klient čerpá úvěr. Dle čl. 4 1. vyčerpaný a nesplacený úvěr, nebo jeho část, je úročen úrokovou sazbou sjednanou při uzavření smluvního vztahu. Dle čl. 4 2. úvěrový limit ani dílčí úvěrový limit není dovoleno překročit. V případě, že klient úvěrový limit nebo dílčí úvěrový limit překročí, bude částka, o kterou byl úvěrový limit nebo dílčí úvěrový limit překročen, úročena debetní úrokovou sazbou sjednanou ve smlouvě. Dle čl. 4 3. částky, s jejichž splacením je klient v prodlení, budou úročeny úrokem z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády číslo 142/1994 Sb. v platném znění. Úrok, debetní úrok i úrok z prodlení budou vypočítávány a účtovány na bázi rok o 360 dnech a měsíc o skutečném počtu kalendářních dnů. Úroky a debetní úroky za uplynulý měsíc budou, nesplní-li klient podmínky pro poskytnutí bezúročného období dle bodu 5. 9 účtovány klientovi k tíži úvěrového účtu vždy v den následující po dni splatnosti a stanou se součástí vyčerpané částky úvěru, kterou klient splácí ve výši dle bodu 5. 1. nebo 5. 2. Dle čl. 4 5. [anonymizováno] je oprávněno účtovat klientovi za své služby poplatky v souladu se Sazebníkem poplatků [anonymizováno]. Dle čl. 5 1. poskytnuté peněžní prostředky včetně příslušenství klient splácí v pravidelných měsíčních splátkách. Minimální výše této měsíční splátky činí 5 % z vyčerpané částky úvěru ke dni vystavení výpisu, minimálně ve výši 500 Kč. V čl. 9 1. bylo sjednáno, že v případě, že nastane skutečnost, která znamená či vyvolá podstatnou změnu podmínek, za nichž byla smlouva uzavřena, a která může podle posouzení [anonymizováno] ohrozit včasné a úplné splnění závazků klienta, může [anonymizováno] prohlásit všechny pohledávky z poskytnutého úvěru za splatné ke dni uvedenému v prohlášení a omezit nebo pozastavit čerpání peněžních prostředků.

8. Z [právnická osoba] s účinností od 1. 11. 2016 bylo zjištěno, že sazba úroků při čerpání úvěrového limitu činila 21,9 %.

9. Na žádost reagovala banka oznámením ze dne 19. 6. 2009, kterým žalované sdělila, že jí poskytne úvěrový limit do výše 100 000 Kč s tím, že úvěr může být čerpán počínaje dnem 19. 6. 2009, den splatnosti je vždy 20. den v měsíci, úvěrový účet byl otevřen dne 19. 6. 2009 a jeho číslo bude žalované oznámeno na prvním výpisu z úvěrového účtu.

10. Dne 19. 6. 2009 uzavřela žalovaná s žalobcem smlouvu o vydání platební karty. Z potvrzení žalobce vyplývá, žalovaná převzala platební kartu dne 10. 7. 2009.

11. Výše účtovaných poplatků vyplývá ze Sazebníku [anonymizováno]. Z předložené historie úvěru vyplývá aktuální zůstatek jistiny k jednotlivým datům zápisu s tím, že poprvé byl úvěrový limit 100 000 Kč překročen dne 21. 10. 2017 (č. l. 158), že k datu 20. 5. 2018 byl úvěr zesplatněn a že výše jistiny činí částku 112 862,44 Kč.

12. Dopisem ze dne 22. 5. 2018 žalobce žalované zaslal oznámení o zesplatnění úvěru s tím, že žalovanou již několikrát marně písemně upomínal a vyzýval k uhrazení dlužné částky. Vzhledem k tomu, že žalovaná je i nadále v prodlení s hrazením splátek, oznámil žalobce žalované, že využil svého práva a v souladu se smluvními podmínkami prohlásil k 20. 5. 2018 všechny pohledávky z poskytnutého úvěru za splatné, zároveň zamezil další čerpání prostředků z úvěrových účtů. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dluhu, který ke dni zesplatnění činil 117 359,92 Kč s tím, že byla upozorněna, že do zaplacení bude dluh úročen v souladu se smlouvou. Žalovaná převzala oznámení o zesplatnění dne 4. 6. 2018, jak bylo zjištěno z poštovní dodejky. Zesplatnění dluhu předcházela poslední výzva žalobce k zaplacení dluhu ze dne 28. 2. 2018.

13. K zaplacení byla žalovaná vyzvána předžalobní výzvou právního zástupce žalobce ze dne 2. 4. 2019, která byla téhož dne dle předloženého poštovního podacího archu odeslána na adresu žalované.

14. Protože smlouva mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena dne 19. 6. 2009, tj. před 1. 1. 2014, řídí se daný právní vztah právní úpravou zák. č. 531/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen obch. zák.).

15. Podle § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 502 odst. 1 obch. zák. od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.

17. Podle § 369 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Věřitel má vedle úroků z prodlení nárok na úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním své pohledávky v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády.

18. Podřazením zjištěného skutkového stavu pod citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k následujícím právním závěrům. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou byla na základě žádosti žalované ze dne 19. 6. 2009 platně uzavřena smlouva o úvěru a smlouva o vydání platební karty, na základě nichž byla žalované vydána kreditní karta, kterou převzala dne 10. 7. 2009, a byl jí poskytnut úvěrový limit do výše 100 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách, zároveň se zavázala nepřekročit sjednaný úvěrový limit. Žalovaná porušila své povinnosti stanovené smlouvou, překročila sjednaný úvěrový limit, a to poprvé dne 21. 10. 2017, přestala hradit sjednané splátky, poslední splátku zaplatila dne 23. 10. 2017. V důsledku prodlení vzniklo žalobci právo požadovat po žalované zaplacení sjednaného sankčního úroku a úroku z prodlení, které byly v souladu s čl. 5 9. obchodních podmínek připisovány k jistině. Žalobce využil oprávnění sjednaného v čl. 9 1. obchodních podmínek a dopisem ze dne 22. 5. 2018 úvěr zesplatnil. Žalované tak vznikla povinnost zaplatit žalobci neuhrazenou jistinu úvěru, která činí částku 112 862,44 Kč, jak vyplývá z žalobcem předložené historie úvěru.

19. Vedle povinnosti zaplatit dluh na jistině má žalovaná povinnost zaplatit sjednané úroky, jejichž sazba k datu uzavření smlouvy činila 21,9%, od 20. 11. 2017 pak 19,9%, přičemž žalobce kapitalizoval úroky ke dni 19. 4. 2019, kdy byla vyhotovena žaloba, částkou 24 118,08 Kč, přičemž výpočet této částky je obsažen v doplnění žaloby ze dne 26. 5. 2020 s tím, že částky, z nichž byly úroky vyčísleny, odpovídají předložené transakční historii. Povinnost platit sjednané úroky vyplývá z § 502 obch. zák., podle něhož je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši. Důvodně se žalobce domáhá i zaplacení zákonných úroků z prodlení, kdy k jejich zaplacení je žalovaná povinna na základě § 369 obch. zák. v důsledku prodlení s placením sjednaných splátek, resp. zesplatněné jistiny. Úroky z prodlení byly žalobcem kapitalizovány ke dni vyhotovení žaloby částkou 8 429,36 Kč, dále je žalovaná povinna zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % dle nař. vl. č. 142/1994 Sb. od 20. 4. 2019 do zaplacení z částky 112 862,44 Kč.

20. Pokud jde o procesní obranu žalované, pak žalovaná namítala jen tolik, že žalobcem požadovaná částka neodpovídá skutečné výši dluhu, aniž by specifikovala, v čem konkrétně spočívá nesprávnost výpočtu dluhu, zároveň netvrdila, že by na úvěr uhradila více, než uvedl žalobce. Výše dluhu přitom vyplývá z žalobcem předložené transakční historie dluhu, z níž je patrné, že jistina dluhu se navyšovala zejména vždy k 20. dni v měsíci, kdy byly v souladu se smlouvou k jistině připsány dlužné úroky a úroky z prodlení. Způsob výpočtu kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení vyplývá z doplnění žaloby ze dne 26. 5. 2020 s tím, že dlužné částky, z nichž byly úroky a úroky z prodlení vyčísleny rovněž odpovídají údajům zjištěným z předložené transakční historie.

21. Důvodnou není ani námitka žalované, že úrok z prodlení a úrok z poskytnutého úvěru nelze požadovat současně. Úrok z poskytnutého úvěru ve sjednané výši představuje úrok za poskytnuté finanční prostředky, nárok na jeho zaplacení vyplývá z § 502 obch. zák., naproti tomu úrok z prodlení představuje úhradu za prodlení se zaplacením dlužných splátek a dlužné jistiny. Povinnost platit úroky a úroky z prodlení byla sjednána i ve smlouvě, a to v čl. 4 obchodních podmínek.

22. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem vyhlášeným u jednání dne 30. 8. 2021, které proběhlo bez účasti žalované. Žalovaná se z účasti na jednání omluvila podáním doručeným soudu dne 22. 8. 2021 z důvodu svého nepříznivého zdravotního stavu. Soudu sdělila, že panické ataky, kterými trpí před soudním jednáním, jsou doprovázeny zvracením, třesem a migrénou způsobující mozkovou mlhu, tyto symptomy jí zcela znemožňují účast na jednání. Svůj nepříznivý zdravotní stav doložila znaleckým posudkem, z něhož vyplývá jen to, že trpí smíšenou úzkostně depresivní poruchou, kterou nelze léčbou zásadně ovlivnit. Z posudku však není patrné, kdy a kým byl vyhotoven. Soud vyhodnotil omluvu žalované jako nedůvodnou, a to z následujících důvodů. První jednání ve věci bylo nařízeno na 29. 6. 2020, z důvodu omluvy žalované pro nepříznivý zdravotní stav bylo jednání odročeno na 2. 9. 2020, i toto jednání bylo odročeno, a to na základě lékařské zprávy praktické lékařky žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 26. 6. 2020 dokládající, že žalovaná trpí úzkostně depresivními stavy a její momentální zdravotní stav není stabilní natolik, aby jí dovolil účast na soudním jednání a na základě lékařské zprávy psychiatra [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 31. 8. 2020, dle níž je zdravotní stav žalované nezměněn, nadále nepříznivý. Soud následně zvažoval ustanovení opatrovníka žalované, nicméně z usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. 4. 2021, č. j. 74 Co 170/2020-271 (č. l. 101) bylo zjištěno, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] přípisem ze dne 10. 3. 2021 soudu sdělil, že v současné době již u žalované pominuly zdravotní důvody, které žalované bránily dostavit se k soudnímu jednání. Pokud tedy žalovaná svoji neúčast u jednání dne 30. 8. 2021 omlouvala poukazem na svůj nepříznivý zdravotní stav vyvolaný tím, že trpí smíšenou úzkostně depresivní poruchou, nepovažoval soud její omluvu za důvodnou, a to právě s ohledem na lékařskou zprávu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 10. 3. 2021, kdy zároveň žalovaná nijak nedoložila, že by jí předložený posudek byl vyhotoven po datu 10. 3. 2021, příp., že by u ní opětovně došlo ke zhoršení zdravotního stavu oproti stavu ke dni 10. 3. 2021.

23. Soud proto dne 30. 8. 2021 jednal v nepřítomnosti žalované, a protože provedenými důkazy byla prokázána důvodnost podané žaloby, žalobě v plném rozsahu vyhověl. Lhůtu k plnění stanovil v souladu s § 160 o. s. ř. v trvání 3 dnů, když ke stanovení lhůty jiné nebyly tvrzeny žádné důvody.

24. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně zcela úspěšnému žalobci byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Náklady řízení žalobce představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 4 515 Kč a náhrada nákladů právního zastoupení, a to odměna za 3 úkony právní služby ve výši 3× 5 620 Kč, tj. 16 860 Kč dle § 7, 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, účast u jednání), odměna za ½ úkon právní služby ve výši 2 810 Kč (jednoduchá předžalobní výzva), 4× režijní paušál 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 4× 300 Kč, tj. 1 200 Kč a 21% DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 4 382,70 Kč Celkem tak náklady řízení žalobce dosáhly částky 29 767,70 Kč a tuto částku je žalovaná povinna žalobci nahradit, a to k rukám právního zástupce žalobce. Zástupci žalobce nebyla přiznána odměna za doplnění žaloby ze dne 26. 5. 2020, které obsahovalo skutková tvrzení, která měla být již součástí podané žaloby.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací