Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

34 C 132/2026

Soud: Okresní soud Brno-VenkovDatum rozhodnutí: 17. 8. 2026Č. j.: 34 C 132/2026-50Soudce: Mgr. Vladimír HromekAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 9. 11. 2026Předmět řízení: o 112 980,85 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSBI:2026:34.C.132.2026.1
náklady řízeníneplatnost smlouvydokazovánísmlouva o úvěrunáhrada nákladů
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 22. 11. 2026 máme 605 659 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Související rozhodnutí

Označená místa (28) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a smluvní pokutu [částka], se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobce se domáhá vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a smluvní pokutu [částka]. Žalobce poskytl žalovanému úvěr v celkovém čerpání finančních prostředků [částka], který se žalovaný zavázal uhradit. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě prostřednictvím internetových stránek žalobce. Úvěr čerpal žalovaný bezhotovostně na svůj bankovní účet. Žalovaný úvěr řádně a včas neuhradil, čímž žalobci vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, která představuje celkem [částka]. Ke způsobu posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy žalobce odkázal na dokument „úvěruschopnost“.Podáním ze dne [datum] žalobce doplnil, že žalovaný čerpal úvěr v období od [datum] do [datum] v celkové částce [částka] a uhradil v období od [datum] do [datum] celkem [částka]. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházel žalobce z měsíčního příjmu žalovaného [částka] a dále z lustrace žalovaného v příslušných registrech.Žalovaný se ve věci nevyjádřil.Skutková zjištění učinil soud z listinných důkazů.Žalobce v prvé řadě soudu předložil k důkazu smlouvu o úvěru a všeobecné obchodní podmínky včetně předpisu splátek, a dále formuláře předsmluvních informací a nakládání s osobnímu údaji, kdy tyto listiny prokazují uzavření úvěrové smlouvy, a to ve spojení s listinou ověření totožnosti žalovaného. Dle přehledu transakcí ve spojení se sdělením banky a výpisem z účtu čerpal žalovaný úvěr v celkové částce [částka].Dle výpisu posouzení úvěruschopnosti vycházel žalobce z měsíčního příjmu žalovaného ve výši [částka] a žalovaným uvedených výdajů [částka] bez bližší specifikace. Disponibilní příjem byl stanoven na částku [částka] a vypočítané minimální výdaje na částku [částka].Z tabulky „identifikované příjmy“ soud neučinil žádná pro věc relevantní skutková zjištění.Emailem ze dne [datum] vyzval žalobce žalovaného k úhradě částky [částka], dopisem ze dne [datum] vyzval právní zástupce žalobce žalovanou k úhradě před podáním žaloby.Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) pro účely tohoto zákona se rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základěnezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Po provedeném dokazování a pod podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žalobce dostatečným způsobem neprověřil úvěruschopnost žalovaného za situace, kdy vycházel zejména z údajů, které uvedl sám žalovaný, tyto však nejsou jakkoliv doloženy. Soud konstatuje, že žalobce si měl od žalovaného vyžádat skutečné a pravdivé informace stran příjmů a výdajů, které následně měly být ze strany žalobce s odbornou péčí vyhodnoceny a důkladně prověřeny. Posouzení úvěruschopnosti je zcela nedostatečné, neboť ze strany žalobce nebyly hodnoceny reálné doložené příjmy a zejména pak výdaje žalovaného, avšak toliko příjmy a výdaje uvedené přímo žalovaným, které odpovídat reálným příjmům a výdajům mohou, ale taky nemusí. Povinností žalobce bylo řádně prověřit úvěruschopnost žalovaného již před uzavřením úvěrové smlouvy.Soud proto uzavírá, že úvěruschopnost žalovaného nebyla ze strany žalobce dostatečně zkoumána a prověřována, žalobce tak nesplnil svou povinnost, jež mu ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k tomu, že žalobce nedostatečným způsobem prověřil úvěruschopnost žalovaného, je třeba na předmětnou smlouvou hledět ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným jako na neplatnou ve smyslu shora citovaného ustanovení (§ 87 zákona o spotřebitelském úvěru, k tomu srov., pokud jde o absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 OPR-Finance proti GK a pokud jde o povinnost věřitele řádně ověřit úvěruschopnost spotřebitele, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. 12. 2021 sp. zn. 27 Co 12/2020, dále totožně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31.1.2024, č. j. 6 As 8/2023-57).Žalovaný je tak povinen vrátit žalobci pouze jistinu ve výši [částka], na kterou dosud uhradil dle tvrzení žalobce [částka] (k započtení plateb srov. odst. 17 rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 14. 10. 2021, sp. zn. 27 Co 80/2021), tedy více, než činila poskytnutá jistina.Soud proto žalobu zamítl.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 občasného soudního řádu, kdy žalobce byl ve věci neúspěšný, žalovanému však v řízení náklady nevznikly.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací