Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

4 C 136/2017

Soud: Okresní soud Brno-VenkovDatum rozhodnutí: 14. 5. 2024Č. j.: 4 C 136/2017-702Soudkyně: JUDr. Denisa GeorgesováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 12. 12. 2025Předmět řízení: o 247.500,- Kč s přísl.ECLI:CZ:OSBI:2024:4.C.136.2017.1
skutekdokazováníadvokátní tarifodvolánípodjatostbezdůvodné obohacenínáklady řízenínásledekodročenílhůtynáhrada nákladů
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 21. 11. 2026 máme 605 660 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (268) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žaloba se ohledně 8,05 % úroku ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], 8,05 % úroku z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], 10,25 % úroku z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a 10,25 % úroku z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] odmítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši:- 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum],- 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum],- 10,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum],- 10,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum],- 10,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [tituly před jménem] [jméno FO], advokátky se sídlem v Brně.

Odůvodnění

1. Žalobou, podanou k Okresnímu soudu [adresa] -venkov dne [datum], ve znění změn a částečných zpětvzetí žaloby, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení, která představovala peněžitou náhradu za užívání pozemku p. č. [Anonymizováno] [adresa] u Židlochovic (dále jen „předmětné pozemky“), které žalovaný bez právního důvodu užíval v době od [datum] do [datum].

2. Rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve znění usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a ve znění usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka], soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 10,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I.) a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka] (výrok II.).

3. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I., a to v části, ve které byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka]. V části, ve které byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] rozsudek změnil tak, že žalobu zamítl. A v části, ve které byla výrokem I. soudem prvního stupně uložena žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 10,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a úrok z prodlení ve výši 10,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a ve výroku II. rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc se vrátil v uvedeném rozsahu soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Odvolací soud dospěl k závěru, že žalobkyně byla v době od [datum] do [datum] vlastníkem předmětných pozemků a žalovaný byl v době od [datum] do [datum] vlastníkem stavby [adresa], postavené na pozemku p. č. 334/4 a vlastníkem garáže bez č. p./č. e. postavené na pozemku p. č. 334/5, to vše v katastrálním území [adresa] u Židlochovic, když v době od [datum] do [datum] předmětné pozemky tvořily uzavřený funkční celek, jednalo se o uzavřený prostor, který primárně sloužil vlastníkovi rodinného domu. Žalobkyně a žalovaný žili jako partneři, z tohoto svazku se jim narodily dvě nezletilé děti, dne [datum] uzavřeli dohodu o budoucím vypořádání majetkových poměrů, která obsahovala úpravu majetkových vztahů a bydlení pro dobu po jejich rozchodu. Tato dohoda neupravovala výši úplaty za užívání pozemků, pokud k převodu vlastnického práva k předmětným pozemkům z žalobkyně na žalovaného nedojde. Ve smlouvě se žalobkyně pouze zavázala uzavřít se žalovaným smlouvu o převodu vlastnického práva k předmětným pozemkům do 20 dnů od doručení písemné výzvy za kupní cenu [částka], popřípadě cenu podle znaleckého posudku ke dni převodu. Po právní stránce vznikl mezi žalobkyní jako ochuzenou a žalovaným jako obohaceným závazek z bezdůvodného obohacení, a to užíváním předmětných nemovitých věcí bez právního důvodu v době od [datum] do [datum].

5. Měnící výrok I. b) odvolací soud odůvodnil (odlišně) zjištěnou výší obvyklého nájemného za užívání předmětných pozemků bez právního důvodu, když odvolací soud vycházel ze znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO], který zjistil, že obvyklá výše měsíčního nájemného v období od [datum] do [datum] za užívání předmětných pozemků činí částku [částka] měsíčně a celkem je představována částkou [částka] (56 měsíců x [částka]).

6. Zrušující výrok II. odvolací soud odůvodnil tím, že soud prvního stupně přiznal žalobkyni úrok z prodlení v rozsahu, v jakém byl uplatněn žalobou, aniž by v odůvodnění rozsudku vysvětlil, kdy se žalovaný dostal do prodlení, s jakou částkou se dostal do prodlení, a jaká byla konkrétní výše úroku z prodlení pro to které období. Soud prvního stupně se nezabýval otázkou, co po skutkové stránce představuje částka [částka] a proč žalobkyně požaduje úrok z prodlení z této částky právě od [datum], co po skutkové stránce představuje částka [částka] a proč žalobkyně požaduje úrok z prodlení z této částky právě od [datum], co po skutkové stránce představuje částka [částka] a proč žalobkyně požaduje úrok z prodlení z této částky právě od [datum], a co po skutkové stránce představuje částka [částka] a proč žalobkyně požaduje úrok z prodlení z této částky právě od [datum]. Nezabýval se též otázkou, zda a kdy byl žalovaný vyzván k zaplacení požadovaných částek.

7. Vzhledem k právnímu názoru odvolacího soudu, vysloveném v rozsudku ze dne [datum], č. j. [spisová značka], se soud v prvé řadě zabýval předmětem řízení, pokud jde o požadovaný úrok z prodlení, a to konkrétně o částky, z nichž je požadován úrok z prodlení, dobu, za kterou je úrok z prodlení požadován, okamžik, kdy se žalovaný dostal do prodlení a výši úroku z prodlení.

8. V návaznosti na vyslovený názor odvolacího soudu dospěl soud prvního stupně k závěru, že podáním ze dne [datum] došlo k částečnému zpětvzetí žaloby žalobkyní, a proto usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], řízení, co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], ve výši 10,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], ve výši 10,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zastavil.

9. Usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], vyzval soud prvního stupně žalobkyni k odstranění vad žaloby ze dne [datum] tak, aby uvedla skutková tvrzení, co po skutkové stránce obsahují jednotlivé částky, z nichž je požadován úrok z prodlení, a to konkrétně, co po skutkové stránce představuje částka [částka] [částka] částka, [částka] částka, a konečná částka [částka] a dále, aby uvedla skutková tvrzení, proč požaduje úroky z prodlení z výše uvedených částek právě od [datum], od [datum], od [datum] a od [datum].

10. V podání ze dne [datum], žalobkyně uvedla, že požaduje 8,05 % úrok ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] (když požadovaná částka představuje součet zjištěné výše bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum] podle znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO]), 8,05 % úrok z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] (částka představuje součet výše bezdůvodného obohacení za rok 2015, 2016 a navýšený o rok 2017 podle znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO]), 10,25 % úrok z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] (částka představuje součet výše bezdůvodného obohacení za rok 2015, 2016, 2017 a rok 2018 podle znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO]) a 10,25 % úroku z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] (částka představuje součet výše bezdůvodného obohacení za rok 2015, 2016, 2017, 2018 a rok 2019 podle znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO]).

11. Podle § 42 odst. 4 věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno.

12. Podle § 79 odst. 1 věta druhá o. s. ř. návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá.

13. Podle § 43 odst. 2 věta první o. s. ř. není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne.

14. Z obsahu podání žalobkyně bylo soudem zjištěno, že k výzvě soudu, ohledně uplatněného nároku na zaplacení úroku z prodlení z uvedených částek, i přes poučení soudem prvního stupně žalobkyně nedoplnila chybějící náležitosti, a to na základě jakých skutečností požaduje příslušenství (které žalobkyně nazvala „úrok“ a „úrok z prodlení“) právě z uvedených částek a dále na základě jakých skutečností požaduje příslušenství právě od uvedeného data a v uvedené výši.

15. Pokud jde o vylíčení rozhodujících skutečností v žalobě, je rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ustálena v závěru, že se těmito skutečnostmi rozumí údaje, které jsou zcela nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout. Žalobce musí v žalobě uvést takové skutečnosti, kterými vylíčí skutek (skutkový děj), na jehož základě uplatňuje svůj nárok, a to v takovém rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci, tedy vymezit předmět řízení po skutkové stránce. Kromě náležitostí uvedených v o. s. ř. musí žaloba obsahovat také uvedení toho, čeho se žalobce domáhá, a vylíčení rozhodujících skutečností (§ 79 odst. 1 věta druhá o. s. ř.). V případě, že se žalobce domáhá zaplacení peněžité částky, musí uvést výši požadované částky nebo peněžité plnění jinak určitě kvantifikovat (např. u úroků z prodlení procentuální sazbou, částkou, z níž jsou úroky z prodlení požadovány a obdobím, za které jsou požadovány). Neobsahuje-li žaloba všechny stanovené náležitosti nebo je-li neurčitá nebo nesrozumitelná, předseda senátu usnesením žalobce vyzve, aby žalobu doplnil nebo opravil, určí mu k tomu lhůtu a poučí jej, jak je třeba doplnění nebo opravu provést (§ 43 odst. 1 o. s. ř.). Není-li přes výzvu předsedy senátu žaloba opravena nebo doplněna a nelze-li pro tento nedostatek v řízení pokračovat, soud usnesením žalobu odmítne, jestliže byl žalobce o tomto následku poučen (§ 43 odst. 2 o. s. ř.). V podrobnostech lze odkázat např. na usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 57/2003.

16. Vzhledem k tomu, že žalobkyně svým podáním ze dne [datum] vady žaloby neodstranila tak, jak byla soudem prvního stupně v usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka], vyzvána a v řízení pro tento nedostatek nelze (ohledně této části žaloby) pokračovat, soud postupoval podle ustanovení § 43 odst. 2 věta první o. s. ř. a žalobu žalobkyně v této části odmítl (výrok I.).

17. Vzhledem k právnímu názoru odvolacího soudu, vyslovenému v rozsudku ze dne [datum], č.j. [spisová značka], se soud dále zabýval prodlením žalovaného, zda k němu došlo a pokud ano, tak od jakého data. V tomto směru zopakoval dokazování listinami.

18. Z výzvy ze dne [datum], sepsané právní zástupkyní žalobkyně k rukám právní zástupkyně žalovaného, bylo zjištěno, že právní zástupkyně žalobkyně s ohledem na to, že protistrana nereaguje na její e-maily a telefonáty, ve kterých žádala o osobní setkání k projednání majetkového vypořádání mezi žalobkyní a žalovaným, vyzývá právní zástupkyni žalovaného, aby se žalovaný zdržel užívání pozemků ve vlastnictví žalobkyně a aby jí zpřístupnil a umožnil užívat její pozemky - [Anonymizováno] zapsané na LV č. [hodnota] pro obec [adresa] a k. ú. [adresa] u Židlochovic, a to až do doby, než dojde k vyřešení majetkových vztahů mezi nimi. Dále bylo zjištěno, že touto výzvou vyzvala právní zástupkyně žalobkyně protistranu k zaplacení částky za užívání pozemků ve výši [částka] ročně, když uvedla, že žalobkyně požaduje vydání bezdůvodného obohacení zpětně od roku 2007. Z obálky výzvy bylo zjištěno, že shora uvedená výzva byla dána k poštovní přepravě dne [datum].

19. Z výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení za dobu od [datum] do [datum] v celkové výši [částka] za užívání pozemků [Anonymizováno] katastrálním území [adresa] u Židlochovic a obec [adresa] zapsaných na LV č. [hodnota]. Součástí výzvy bylo uložení povinnosti zaplatit požadovanou částku do sedmi dnů od doručení výzvy k rukám, případně na uvedený bankovní účet žalobkyně (IBAN: [IBAN] [Anonymizováno]. Součástí výzvy byla plná moc, udělená žalobkyní právní zástupkyni k zastupování ve věci dne [datum].

20. Ze sdělení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný oznámil žalobkyni, že jí na základě výzvy ze dne [datum] zaplatil částku [částka] na uvedený účet, a to dne [datum].

21. Z emailové komunikace mezi právními zástupci účastníků z dubna 2022 a ledna 2023 bylo soudem zjištěno, že účastníci jednali o smírném řešení sporu, když žalovaný vyzval žalobkyni ke sdělení bankovního spojení za účelem zaslání finančních prostředků. K emailové komunikaci byl přiložen také scan čísla bankovního účtu žalobkyně (IBAN: [IBAN], Anonymizováno22. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou ze dne [datum], aby se zdržel užívání pozemků ve vlastnictví žalobkyně a aby jí zpřístupnil a umožnil je užívat (pozemek p. č. , adresa23. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k právnímu závěru, že žalobkyně výzvou ze dne [datum] nevyzvala žalovaného řádně k zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání předmětných pozemků, neboť se nejedná o řádnou výzvu k placení a žalovaný se tak nedostal do prodlení s placením peněžité náhrady od požadovaného dne [datum], jak navrhovala žalobkyně. Soud konstatuje, že výzva žalobkyně ze dne [datum] neobsahuje podstatné náležitosti výzvy, která by měla za následek vznik prodlení žalovaného. Není v ní uvedeno období, za které je náhrada požadována, lhůta, do které má žalovaný částku zaplatit a ani jakým způsobem má být platba provedena, např. žalovaným zmiňovaný bankovní účet. Naopak z výzvy žalobkyně ze dne [datum], kterou byl žalovaný řádně vyzván k zaplacení částky [částka] za užívání předmětných pozemků, se uvedené náležitosti podávají, a proto tato výzva je způsobilá založit vznik prodlení na straně žalované.24. V posuzované věci soud nevzal za prokázané, že žalobkyně řádně vyzvala žalovaného k vydání peněžité náhrady za užívání předmětných pozemků a tudíž, že se žalovaný dostal do prodlení se splněním své povinnosti od data [datum], jak tvrdila žalobkyně.25. Soud konstatuje, že nařídil ve věci jednání na [datum] a [datum], na obě jednání byla žalobkyně (její právní zástupkyně) soudem řádně předvolána, ani k jednomu jednání se však bez omluvy nedostavila a o odročení nepožádala, soud proto jednal v její nepřítomnosti a nemohl proto žalobkyni vyzvat k doplnění tvrzení a označení důkazů, týkajících se řádné výzvy k zaplacení peněžité náhrady, neboť toto poučení se poskytuje přítomným účastníkům u jednání.26. V řízení žalovaný tvrdil, že peněžitou náhradu za užívání předmětných pozemků žalobkyni uhradil až po vydání rozhodnutí dovolacího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Peněžitá náhrada je splatná na výzvu podle § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z“). Touto výzvou je rovněž žaloba, podaná k soudu, případně změna žaloby, když pro začátek prodlení je podstatné datum, kdy se výzva (žaloba) dostala do sféry adresáta. V předmětné věci byla žaloba podána ke zdejšímu soudu dne [datum]. V této žalobě žalobkyně požadovala vydání peněžité náhrady za období od [datum] v částce [částka]. Z obsahu spisu bylo soudem zjištěno, že žaloba byla doručena žalovanému dne až dne [datum] (jeho právní zástupkyni). Žalobkyně dále soudu doručila rozšíření žaloby ze dne [datum] (č. l. 100), kterou po žalovaném požadovala zaplacení celkem částky [částka] za období od [datum] až [datum]). Žalovaný rozšíření žaloby převzal dne [datum].27. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaný se dostal do prodlení s vydáním peněžité náhrady za užívání předmětných pozemků od [datum], tj. den následující po doručení žaloby žalovanému, a to za období, které tomuto datu předchází. [právnická osoba] se žalovaný dostal do prodlení od [datum], tj. následující den po doručení rozšíření žaloby.28. Pokud rozsudkem odvolacího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni peněžitou náhradu za užívání pozemků za období od [datum] do [datum], celkem ve výši [částka], tzn. [částka] za 1 měsíc, pak soud dospěl k právnímu závěru, že žalovaný byl v prodlení se zaplacením peněžité náhrady žalobkyni od [datum] co do částky [částka] (součet výše peněžité náhrady za období od [datum] do [datum]) a od [datum] v případě částky [částka] (součet peněžité náhrady od [datum] do [datum]).29. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni úrok v prodlení v zákonné výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok II.).30. Pokud žalobkyně ve svém podání z [datum] vzala svůj návrh na přiznání úroku z prodlení částečně zpět, tak po tomto částečném zpětvzetí byl předmětem řízení její návrh na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], 10,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], 10,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum],31. 10,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Vzhledem k tomu, že v této části žalobkyně neprokázala důvodnost svého návrhu (a to jak ohledně doby, kdy se dostal žalovaný do prodlení, tak i výše peněžité náhrady, ze které je úrok z prodlení požadován; když důvodná nebyla ani uváděná zákonná výše úroku z prodlení, neboť tato neodpovídá zákonem stanovené sazbě za dané období), tak v této části soud žalobu zamítl (výrok III.)32. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným rozhodl soud ve výroku IV. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení podle úspěchu ve věci. V daném případě byl procesní úspěch žalobkyně (s ohledem na výsledek řízení podle rozsudku odvolacího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]) 46 % a procesní úspěch žalovaného 54 %, když soud zohlednil procesní úspěch žalovaného také, co se týká úroků z prodlení. Žalovanému tak vzniklo právo na náhradu 8 % nákladů řízení.33. V tomto případě žalovanému vznikly náklady řízení ve výši celkem [částka] představované náhradou za poplatek za odvolání ve výši [částka] a za právní zastoupení v částce [částka]. Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném v době zahájení řízení (advokátní tarif). Zástupkyni žalovaného byla přiznána odměna celkem za 21,5 úkonů právní služby, když odměna za 1 úkon v částce [částka] byla přiznána za úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum] a odměna za 1 úkon v částce [částka] byla přiznána za úkony vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum] (více než 2 hodiny), účast u jednání soudu dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum], účast u vyhlášení rozsudku dne [datum] (1/2 úkonu).34. U odvolacího soudu byla žalovanému přiznána odměna za úkony právní služby spočívající v sepsání odvolání dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum], vyjádření k námitce podjatosti ze dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum].35. U nového projednání věci u soudu prvního stupně byla žalovanému přiznána odměna za úkony právní služby spočívající v účast u jednání soudu dne [datum] a účast u jednání soudu dne [datum].36. Výše odměny je odůvodněna § 7 bod 6 advokátního tarifu. Za každý úkon právní služby (22 úkonů celkem) pak byl zástupkyni žalovaného přiznán režijní paušál ve výši [částka] (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu). Jelikož zástupkyně žalovaného osvědčila, že je plátcem DPH, byly náklady právního zastoupení v částce [částka] navýšeny o 21 % DPH ve výši [částka] na částku [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Vzhledem k procesnímu úspěchu žalovaného tak celková konečná náhrada nákladů řízení byla vypočtena na částku [částka] (tj. 8 % z částky [částka]).

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací