Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá určení, že je vlastníkem části pozemku p. č. [hodnota] o výměře 117 m2 vyznačené novou parcelou pod p. č. 317[Anonymizováno] 5 v bodech 106-20, 106-17, 8,6 dle geometrického plánu pro rozdělení pozemku a změny hranice pozemku vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota] -97/2023 ze dne [datum] v katastrálním území a obci [adresa] zapsané u [právnická osoba] pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] -venkov, na LV č. [hodnota], se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou, podanou k Okresnímu soudu [adresa] -venkov dne [datum], ve znění doplnění žaloby ze dne [datum], se žalobkyně domáhala určení vlastnického práva k části pozemku p. č. [hodnota] o výměře 117 m² nově vyznačeného jako pozemek p. č. [Anonymizováno] /5 (dále jen „předmětný pozemek“) dle geometrického plánu pro rozdělení pozemku a změny hranice pozemku vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] pod č. [hodnota] –97/ 2023 ze dne [datum] nacházejícího se v katastrálním území a obci [adresa], zapsaného u [právnická osoba] pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] -venkov, na LV č. [hodnota]. Žalobu odůvodnila tím, že se stala vlastníkem předmětného pozemku, nově označeného p. č. [Anonymizováno] /5, na základě kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené s [jméno FO], narozeným dne [datum], když na základě zmiňované kupní smlouvy se stala spoluvlastníkem id [Anonymizováno] [Anonymizováno] 2 nemovitosti, a dále na základě smlouvy o vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne [datum], kterou uzavřela s [tituly před jménem] [jméno FO], když na základě této dohody se stala vlastníkem celé nemovitosti. Žalobkyně tvrdila, že je osobou řádně držící vlastnické právo k nemovitosti s tím, že tato držba nerušeně trvá společně s jejím právním předchůdcem minimálně deset let a žalobkyně se tak stala vlastníkem na základě řádného vydržení. Tvrdila, že držby předmětného pozemku se chopil již [jméno FO] a jeho manželka [jméno FO], následně jejich syn [jméno FO] ml., když manželé [jméno FO] a [jméno FO] se chopili držby pozemku minimálně od roku 1998, pozemek p. č. [Anonymizováno] /1 byl oplocen na základě rozhodnutí vydaného dne [datum] Okresním úřadem [adresa] -venkov a na základě vyjádření Památkového ústavu v Brně pod č. j. RRR 1838/98/592. Doplnila, že [jméno FO] ml. pozemek užíval ve stejných hranicích od okamžiku, kdy mu byl rodiči darován, a to až do okamžiku, kdy jej prodal žalobkyni, zmiňovanou kupní smlouvou dne [datum]. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná po dobu vlastnictví žalobkyně nikdy neprojevovala vůli část pozemku užívat, užívání části svého pozemku žalobkyní trpěla, když pozemek ve stejném rozsahu užívali i právní předchůdci žalobkyně, a to [jméno FO] ml. i [jméno FO] st. s manželkou [jméno FO]. Zmínila rovněž, že se jedná o omluvitelný omyl, když při posuzování omylu je třeba přihlédnout k rozměru a tvaru pozemku. Doplnila, že pozemek po celou dobu užívala a starala se o něj s tím, že až [datum] zjistila z výzvy žalované, že není vlastníkem předmětného pozemku. Závěrem žalobkyně tvrdila, že pozemek p. č. [hodnota] s nově vzniklým pozemkem p. č. [Anonymizováno] /5 tvoří funkční celek, který je ohraničen zděným plotem. V těchto hranicích žalobkyně nemovitosti koupila, stavba plotu byla povolena v roce 1998 a od té doby zde nebyly žádné pochybnosti o vlastnictví celé části pozemku s tím, že jí nebyla známa, stejně jako jejím právním předchůdcům, otázka restitučního nároku, který zmiňuje žalovaná.
2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí, když ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že pozemek p. č. [hodnota], z něhož část je užívána žalobkyní, byl dříve zapsán v knihovní vložce č. [hodnota] pro katastrálním území [adresa] jako pozemek p. č. PK 308/7 pro vlastníka Brünner Bistum. K převodu církevního majetku došlo na Československý stát s tím, že na tento pozemek uplatnilo nárok Biskupství brněnské podle zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (dále jen „zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi“). Rozhodnutím [právnická osoba], Krajského pozemkového úřadu, ze dne [datum] sp. zn. SP [č. účtu] –523102, č. j. SPU [č. účtu], bylo rozhodnuto, že se původní pozemek p. č. PK 308/7 v katastrálním území [adresa], kterému odpovídá pozemek dle současného stavu p. č. [hodnota], ostatní plocha, ostatní komunikace, se nevydává pro překážku podle § 8 odst. 1 písmeno a), zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Tento pozemek sice byl předmětem majetkové křivdy v důsledku některé ze skutečností v ustanoveních § 5 zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, ale nelze jej vydat z důvodu, že pozemek nebo jeho část bezprostředně souvisí se stavbou zřízenou podle stavebního zákona a je nezbytně nutný k užívání stavby ve vlastnictví třetí osoby. Žalovaná tvrdila, že v rámci správního řízení bylo správním orgánem provedeno místní šetření, mimo jiné i na pozemku p. č. [hodnota], a bylo zjištěno, že pozemky p. č. [hodnota], p. č. [Anonymizováno] /2 a p. č. [Anonymizováno] /3 v katastrálním území [adresa] jsou vyježděné štěrkové cesty vně oploceného areálu a dle sdělení obce [adresa] ze dne [datum] jsou pozemky zařazeny v pasportu komunikací jako účelové nezpevněné cesty, přičemž cesta na pozemku p. č. [hodnota] slouží jako příjezd ke stavbě na pozemku p. č. [Anonymizováno] /2 a ke garáži na pozemku p. č. [hodnota], které jsou ve vlastnictví fyzických osob.
3. Žalovaná dále uvedla, že pozemky, které jsou v současné době ve vlastnictví žalobkyně, a to p. č. 313/1, p. č. 313/2, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je jiná stavba, a p. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba rodinného domu č. p. [č.p.], vznikly z původního pozemku p. č. PK 308/4, role o výměře 2 338 m². Vlastnická práva k tomuto pozemku označenému původně PK 308/49 v katastrálním území [adresa] byla následující. Tento pozemek byl zapsán v knihovní vložce č. [hodnota], když postupní a darovací smlouvou ze dne [datum] tento pozemek darovali [jméno FO] a [jméno FO] své dceři Věře [jméno FO]. [jméno FO] pozemek PK 308/49 darovala svému bratrovi [jméno FO] darovací smlouvou ze dne [datum], registrovanou Státním notářstvím [adresa] venkov pod sp. zn. RI 23/86 dne [datum]. [jméno FO] daroval pozemek p. č. PK 308/49 o výměře 2 338 m² své dceři s manželem, a to [jméno FO] a [jméno FO], každému ideální 1/2, a to darovací smlouvu ze dne [datum] registrovanou Státním notářstvím [adresa] venkov pod sp. zn. RI 313/86 dne [datum]. Žalovaná uvedla, že [jméno FO] a [jméno FO], na základě jejich žádosti bylo vydáno Okresním národním výborem [adresa] -venkov dne [datum] rozhodnutí o odnětí zemědělské půdy k zemědělské výrobě tak, že z pozemku p. č. [Anonymizováno] /49 se vyjímá část o výměře 198 m² pro výstavbu rodinného domu.
4. Dále tvrdila, že v roce 1988 probíhalo v dané lokalitě místní šetření hranic mapovaných pozemků, které bylo zahájeno [datum], k tomuto měření byli pozváni vlastníci pozemků, mimo jiné pozemku p. č. 308/49. Ze soupisu nemovitostí v katastrálním území [adresa], strana 35, [jméno FO] potvrzuje k říjnu 1988, že souhlasí s výsledkem šetření a s vyznačením průběhu hranic pozemků zapsaných na LV č. [hodnota], když na tomto LV je zapsán pozemek p. č. 308/49. Žalovaná dále uvedla, že na místním šetřením byl vyhotoven měřičský náčrt č. [hodnota] roku 1989 a měřičským náčrtem je prokázáno, že současné pozemky se nachází ve stejných hranicích jako v roce 1989. Záznamem podrobného měření změn ze dne [datum] a geometrickým plánem z téhož roku bylo potvrzeno, že z pozemku p. č. [Anonymizováno] /409 o výměře 2 338 m² byl oddělen pozemek st. 173, zastavěná plocha o výměře 167 m², s tím, že došlo posléze ke změně pozemku p. č. [Anonymizováno] /49, a to pod položkou výkazu změn č. 343/9154/90 a 10/86 s tím, že pozemky se mění na p. č. [hodnota] s č. p. [č.p.], p. č. 313/2 a p. č. 313/1 s tím, že z porovnání výměr podle vlastníka (str. 67) bylo potvrzeno, že pozemky, zapsané na LV č. [hodnota], mají výměru p. č. [hodnota] – 159 m², p. č. 313/2 - 90 m² a p. č. 313/1 - 2 133 m², což je v součtu 2 382 m². To tedy znamená, že výměra původního pozemku PK 308/49 se nezmenšila, naopak výměra pozemků, které z tohoto pozemku vznikly, tedy pozemků p. č. [hodnota], p. č. [Anonymizováno] /1 a p. č. [Anonymizováno] /2 je o 44 m² větší, než byla výměna původního pozemku. Žalovaná uvedla, že žalobkyně si neoprávněně chce zvětšit rozsah svých pozemků na úkor majetku státu o dalších 117 m².
5. Doplnila, že pozemek p. č. [hodnota], který vznikl z části pozemku PK [Anonymizováno] /7, byl zabrán církví v roce 1947 a do doby, než bylo o tomto pozemku rozhodnuto podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, nebylo možné od [datum] až do [datum] činit jakékoliv dispozice s tímto majetkem, takovéto úkony by byly stiženy sankcí absolutní neplatnosti. Stejně tak z uvedeného důvodu nemohl být tento pozemek ani předmětem žaloby o určení vlastnictví, neboť restituční hospodářství má přednost před obecnou úpravou. Ohledně rozhodnutí Okresního úřadu [adresa] -venkov ze dne [datum], kterým mělo být povoleno oplocení na pozemku p. č. [Anonymizováno] /49, pak toto povolení se nemohlo vztahovat i na pozemek p. č. [hodnota], respektive jeho část, neboť i Okresnímu úřadu [adresa] -venkov muselo být známo, že pozemek p. č. [hodnota] byl v té době zapsán na jeho LV č. [hodnota] jako majetek České republiky – Okresního úřadu [adresa] -venkov. Stejně tak obci [adresa] byl tento stav znám, protože v rámci šetření správního orgánu se obec vyjádřila sdělením ze dne [datum], že pozemky jsou zařazeny v pasportu komunikací jako účelové nezpevněné cesty. Doplnila, že správní orgán při rozhodování o církevním majetku v roce 2016 provedl místní šetření za účelem zjištění, zda je možné pozemky či tento pozemek vydat církvi. K uplatnění výlukového důvodu se vyjádřila i obec [adresa], když tvrdila, že předchozímu vlastníkovi byla tato skutečnost známá, neboť na malé vsi je všeobecně známo, na jaké pozemky církev uplatnila své nároky, navíc právní předchůdci žalobkyně, a to [jméno FO], od roku 1988 v rámci provádění místního šetření hranic mapovaných pozemků sami potvrdili, v jakých hranicích se nachází jejich pozemky zapsané na LV č. [hodnota] pro katastrálním území [adresa]. Tvrdila, že žalobkyně si nemůže započítat řádnou a poctivou držbu předchozího vlastníka od [datum] do [datum], neboť tento musel vědět, že pozemek je předmětem církevní restituce. Stejně tak žalobkyně nesplňuje podmínky pro řádné vydržení pozemku podle § 1090 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, k němuž se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačoval ke vzniku vlastnického práva. Pozemek p. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] nebyl předmětem kupní smlouvy ze dne [datum], která byla uzavřena mezi žalobkyní a [tituly před jménem] [jméno FO] jako kupujícími a [jméno FO] ml. jako prodávajícím. Tento pozemek nebyl předmětem ani předchozích darovacích smluv rodičů [jméno FO] ml., na jejichž základě se uvedený stal vlastníkem pouze nemovitostí budovy č. p. [č.p.], rodinného domu, na pozemku p. č. [hodnota], pozemku p. č. [hodnota] a nádvoří o výměře 159 m², pozemku p. č. 313/1 a pozemku p. č. [Anonymizováno] /2 v katastrálním území [adresa]. Pozemek p. č. [hodnota] nebyl předmětem žádné převodní smlouvy, tudíž nelze hovořit o tom, že by zde existoval bezvadný titul se všemi náležitostmi, který by byl dostatečným důvodem pro převod vlastnického práva k tomuto pozemku, tento titul zde nebyl ani ve vztahu k právnímu předchůdci žalobkyni [jméno FO] ml. Žalobkyně tvrdila, že v době uzavření kupní smlouvy ze dne [datum] mezi žalobkyní, [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO] ml. nebylo možné, aby pozemek p. č. [hodnota] byl předmětem převodu, neboť byl stále předmětem restitučního řízení podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, takový převod by byl ze zákona absolutně neplatný. Doplnila, že právním předchůdcům [jméno FO] ml., jeho rodičům [jméno FO] a [jméno FO], ani žalobkyni samotné, nesvědčí žádný právní titul k nabytí pozemku p. č. [hodnota], když žalobkyně nepřímo potvrzuje, že k přímému převodu pozemku nemohlo dojít z důvodu, že předchozí vlastník či vlastníci nebyli oprávněnými osobami, zúčastněným osobám tak objektivně musela být známa okolnost, že pozemek je předmětem restituce. Doplnila, že rozhodnutí Okresního úřadu [adresa] -venkov ze dne [datum] nemůže založit oprávněnost držby k části pozemku p. č. [hodnota] pro manžele [jméno FO] a [jméno FO], protože rozhodnutí se týká povolení oplocení pozemku p. č. [Anonymizováno] /49, tedy pozemku, který byl v té době ve vlastnictví uvedených manželů a nemá nic společného s pozemkem p. č. [hodnota]. Doplnila rovněž, že pozemek p. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] vznikl z části pozemkové parcely PK [Anonymizováno], když bylo prokázáno, že pozemek p. č. [hodnota] byl k tomuto datu veden jako pozemek p. č. [Anonymizováno] cesta, a zajišťoval přístup k pozemkovým parcelám PK [Anonymizováno] pozemek sloužil veřejnému užívání a byl veden jako cesta. Jestliže si část pozemku žalobkyně nebo její právní předchůdci svévolně zabrala a část pozemku si „připlotila“ ke své sousedící nemovitosti, nemůže takové chování požívat právní ochrany.
6. Skutkový stav byl soudem zjištěn z provedeného dokazování.
7. Vlastnické právo žalobkyně k pozemkům p. č. [hodnota] o výměře 159 m², jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, pozemku p. č. [Anonymizováno] o výměře 2 133 m² a pozemku p. č. 313/2 o výměře 90 m², jehož součástí je stavba bez čísla popisného a čísla evidenčního, bylo zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí pro katastrálním území a obec [adresa] LV č. [hodnota]. Z geometrického plánu pro rozdělení pozemků a změnu hranice pozemků vyhotoveného [tituly před jménem] [jméno FO] pod č. [hodnota] –97/2023 dne [datum] bylo zjištěno, že z pozemku p. č. [hodnota] o výměře 538 m², ostatní plocha, ostatní komunikace, vzniká pozemek p. č. [Anonymizováno] o výměře 117 m².
8. Vlastnictví žalované k pozemku p. č. [hodnota] o výměře 538 m² bylo zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí LV č. [hodnota] pro katastrálním území a obec [adresa].
9. Z rozhodnutí Okresního úřadu [adresa] -venkov ze dne [datum] bylo zjištěno, že bylo vydáno závazné stanovisko č. 104/98, a to souhlas oplocením pozemku p. č. [Anonymizováno] [adresa] za uvedených podmínek. Z tohoto stanoviska bylo zjištěno, že účelem stavby je vybudování oplocení pozemku manželů [jméno FO], a to na pozemku p. č. [Anonymizováno] /49, na kterém je umístěn jejich rodinný domek p. č. [hodnota]. Zakreslení vybudovaného plotu bylo zjištěno z geometrického plánu geodézie Národní podnik [adresa], a to ze dne [datum]. Ze sdělení stavební komise [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně [jméno FO] oznámil dne [datum] drobnou stavbu, a to oplocení kolem domu na pozemku p. č. 308/49.
10. Výzvou [právnická osoba] ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k uzavření nájemní smlouvy na část pozemku p. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] o výměře 128 m², neboť dle zjištění se na uvedeném pozemku nachází oplocená zahrada navazující na pozemek p. č. [Anonymizováno] ve vlastnictví žalobkyně.
11. Z katastrální mapy bylo zjištěno situační umístění předmětných pozemků. Stejně tak z náčrtu o místním šetření z roku 1998 v katastrálním území [adresa] bylo zjištěno situační umístění pozemků a jejich uvedená parcelní čísla.
12. Notářským zápisem ze dne [datum], NZ 694/72, N 971/72, bylo zjištěno, že manželé [jméno FO] a [jméno FO] jako postupitelé převádí – postupují a darují své dceři Věře [jméno FO] pozemek p. č. 308/49, role o výměře 2 338 m² v katastrálním území [adresa].
13. Z notářského zápisu ze dne [datum], NZ 810/85, N 949/85, bylo zjištěno, že [jméno FO] jako dárkyně a [jméno FO] jako obdarovaný uzavřeli darovací smlouvu, na základě které [jméno FO] převedla nemovitosti, a to mimo jiné pozemek p. č. [Anonymizováno] /49 o výměře 2 338 m², na svého bratra [jméno FO]. Z notářského zápisu ze dne [datum], NZ 327/86, N 382/86 bylo zjištěno, že [jméno FO] jako dárce uzavřel darovací smlouvu s obdarovanými, a to [jméno FO] a [jméno FO], když na základě této darovací smlouvy se [jméno FO] a [jméno FO] stali vlastníky pozemku p. č. [Anonymizováno] o výměře 2 338 m².
14. Ze smlouvy o darování nemovitostí ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno FO] jako dárce uzavřel darovací smlouvu s [jméno FO] ml., na základě které se obdarovaný stal vlastníkem ideální 1/2 nemovitostí - budovy č. p. [č.p.], stojící na pozemku p. č. [hodnota], pozemku p. č. [hodnota] o výměře 159 m², pozemku p. č. [Anonymizováno] o výměře 2 133 m² a pozemku p. č. [Anonymizováno] o výměře 90 m², všech zapsaných na LV č. [hodnota] pro katastrálním území a obec [adresa].
15. Ze smlouvy o darování nemovitostí a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum], uzavřené mezi [jméno FO] jako dárkyní a [jméno FO] ml. jako obdarovaným, bylo zjištěno, že na základě smlouvy se obdarovaný [jméno FO] Hrousek ml. stává vlastníkem ideální 1/2 nemovitosti, a to budovy č. p. [Anonymizováno] na pozemku p. č. [hodnota], pozemku p. č. [hodnota], pozemku p. č. [Anonymizováno] a pozemku p. č. 313/2, vše v katastrálním území a obci [adresa] zapsané na LV č. [hodnota].
16. Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi [jméno FO] ml. jako prodávajícím, žalobkyní a [tituly před jménem] [jméno FO] jako kupujícími bylo soudem zjištěno, že kupující nabývají do podílového spoluvlastnictví nemovitosti – pozemek p. č. [hodnota], zastavěná plocha, jehož součástí je rodinný dům č. p. [Anonymizováno], to vše zapsané pro katastrálním území a obec [adresa] na LV č. [hodnota].
17. Z dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví uzavřené dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně a [tituly před jménem] [jméno FO] se dohodli na zrušení jejich spoluvlastnictví k nemovitostem – pozemku p. č. [hodnota], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], vše zapsané pro katastrálním území a obec [adresa] na LV č. [hodnota], a to tak, že žalobkyně se stává výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí.
18. Z rozhodnutí [právnická osoba], Krajského pozemkového úřadu pro Jihomoravský kraj, ze dne [datum] bylo zjištěno, že Biskupství brněnskému se nevydávají následující nemovitosti, a to mimo jiné pozemek p. č. PK [Anonymizováno] když z odůvodnění rozhodnutí se podává, že pozemek p. č. PK 308/7 v k. ú. [adresa] odpovídá pozemek p. č. KN část [Anonymizováno], ostatní plocha, ostatní komunikace, pozemek [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, část [Anonymizováno] Při místním šetření konaném na nárokovaných pozemcích dne [datum] bylo zjištěno, že předmětné pozemky jsou součástí oploceného zemědělského areálu a pozemky p. č. KN 317 v k. ú. [adresa] jsou vyježděné štěrkové cesty vně tohoto oploceného areálu a dle sdělení obce [adresa] ze dne [datum] jsou pozemky zařazeny v pasportu komunikací jako účelové nezpevněné cesty, přičemž cesta na pozemku p. č. [hodnota] slouží jako příjezd ke stavbě na p. č. [Anonymizováno] a ke garáži na p. č. [hodnota] ve vlastnictví fyzických osob.
19. Ze srovnávacího sestavení dle starých parcelních čísel pod k. ú. [adresa] bylo zjištěno, že pozemek p. č. 308/52 byl následně přečíslován na pozemek p. č. [hodnota].
20. Z kopie katastrální mapy k. ú. [adresa] k [datum] a z kopie katastrální mapy k. ú. [adresa] k [datum] bylo zjištěno polohové umístění pozemků a uvedená parcelní čísla daných pozemků.
21. Z rozhodnutí o odnětí zemědělské půdy k zemědělské výrobě ze dne [datum] bylo zjištěno, že je trvalé odňata část pozemku o výměře 0,0198 ha z pozemku 308/49 za účelem vybudování rodinného domku.
22. Vyhláškou [právnická osoba] v [adresa] ze dne [datum] bylo zjištěno, že v katastrálním území [adresa] byly dne [datum] zahájeny měřičské práce pro vyhotovení základní mapy ČSSR a obnovu operátů evidence nemovitostí, všichni vlastníci a uživatelé pozemků byli vyzváni, aby v době od [datum] do [datum] označili lomové body hranic svých pozemků, s vyznačením svého jména a popisného čísla.
23. Ze soupisu parcel z roku 1988 bylo zjištěno, že pozemek p. č. 308/52 je evidován na LV č. [hodnota], vlastníkem je Česká republika, Okresní národní výbor, a je evidován jako ostatní komunikace.
24. Ze záznamu podrobného měření změn z roku 1990 byla zjištěna změna z důvodu vyznačení novostavby, došlo k přečíslování předmětných pozemků.
25. Z geometrického plánu ze dne [datum] pro vyznačení novostavby a pro zápis do evidence nemovitostí bylo zjištěno, že z původního pozemku p. č. 308/49 vzniká pozemek p. č. 308/49 o výměře 2 140 m² a pozemek p. č. [hodnota] o výměře 167 m², zastavěná plocha.
26. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Žalobkyně je vlastníkem pozemků p. č. [hodnota] o výměře 159 m², jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, pozemku p. č. [Anonymizováno] /1 o výměře 2 133 m² a pozemku p. č. 313/2 o výměře 90 m², jehož součástí je stavba bez čísla popisného a čísla evidenčního, vše katastrální území a obec [adresa]. Výlučným vlastníkem nemovitostí se stala na základě dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví uzavřené dne [datum] s [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalobkyně nabyla nemovitosti společně s [tituly před jménem] [jméno FO] do podílového spoluvlastnictví na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] s prodávajícím [jméno FO] ml. [jméno FO] ml. se stal vlastníkem nemovitostí na základě smlouvy o darování nemovitostí ze dne [datum], uzavřené s [jméno FO] st. jako dárcem a na základě smlouvy o darování nemovitostí a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum], uzavřené s [jméno FO] jako dárkyní. Manželé [jméno FO] se stali vlastníky nemovitostí na základě darovací smlouvy, uzavřené dne [datum] s dárcem [jméno FO] formou notářského zápisu NZ 327/86, N 382/86. [jméno FO] se stal vlastníkem pozemku p. č. 308/49, role o výměře 2 338 m² v katastrálním území [adresa] na základě darovací smlouvy, uzavřené dne [datum] s [jméno FO]. [jméno FO] se stala vlastníkem pozemku p. č. [Anonymizováno], role o výměře 2 338 m² v katastrálním území [adresa] na základě darovací / postupní smlouvy, uzavřené dne [datum], notářským zápisem NZ 694/72, N 971/72, s manželi [jméno FO] a [jméno FO].
27. Pozemek p. č. 308/49, role o výměře 2 338 m² v katastrálním území [adresa] byl na základě geometrického plánu ze dne [datum] rozdělen na pozemek p. č. [Anonymizováno] o výměře 2 140 m2 a pozemek p. č. [hodnota] o výměře 167 m2, zastavěná plocha a dále přečíslován na pozemky p. č. [hodnota] s č.p. [č.p.], p. č. [Anonymizováno].
28. Žalovaná je vlastníkem pozemku p. č. [hodnota] o výměře 538 m² pro katastrální území a obec [adresa]. Pozemek p. č. [hodnota] byl původně evidován jako pozemek p. č. [Anonymizováno]. Pozemek p. č. [Anonymizováno] evidován ve vlastnictví Okresního národního výboru jako ostatní komunikace. Pozemek p. č. [hodnota] nemohl být vydán Biskupství brněnskému, neboť se jedná o vyježděnou štěrkovou cestu vně oploceného areálu a dle sdělení obce [adresa] ze dne [datum] jsou pozemky zařazeny v pasportu komunikací jako účelové nezpevněné cesty, přičemž cesta na pozemku p. č. [hodnota] slouží jako příjezd ke stavbě na p. č. 311/2 a ke garáži na p. č. [hodnota] ve vlastnictví fyzických osob29. Předmětný pozemek p. č. [Anonymizováno] o výměře 117 m² vznikl z pozemku p. č. [hodnota] o výměře 538 m², ostatní plocha, ostatní komunikace, a to na základě geometrického plánu pro rozdělení pozemků a změnu hranice pozemků vyhotoveného [tituly před jménem] [jméno FO] pod č. [hodnota] –97/2023 dne [datum].30. Podle § 991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od [datum] (dále jen o. z.) držba je řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu. Kdo se ujme držby bezprostředně, aniž ruší cizí držbu, nebo kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele nebo na základě výroku orgánu veřejné moci, je řádným držitelem.31. Podle § 992 odst. 1 o. z. kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.32. Podle § 1089 odst. 1 o. z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.33. Podle § 1089 odst. 2 o. z. nepoctivost předchůdce nebrání poctivému nástupci, aby počal vydržení dnem, kdy nabyl držby.34. Podle § 1090 odst. 1 o. z. k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.35. Podle § 1090 odst. 2 o. z. nabyl-li zůstavitel nepravou držbu, nemůže vlastnické právo vydržet ani jeho dědic, i kdyby držel poctivě. To platí obdobně i pro všeobecného právního nástupce právnické osoby.36. Podle § 1091 odst. 2 o. z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.37. Podle § 1092 o. z. do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce.38. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá určení, že je vlastníkem pozemku p. č. 317/5 o výměře 117 m2, vzniklého oddělením z pozemku p. č. [hodnota], zapsaného na LV č. [hodnota] v katastrálním území a obci [adresa] u [právnická osoba] pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] -venkov, přestože jako vlastník tohoto pozemku je evidována v žalovaná. Žalobkyně tvrdila, že se stala vlastníkem předmětné nemovitosti na základě řádného vydržení, namítala tedy nesprávnost zápisu v katastru nemovitostí, a protože takovou nesprávnost nelze odstranit jinak než žalobou na určení, má na podané určovací žalobě naléhavý právní zájem ve smyslu ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).39. Žalobkyně tvrdila, že část pozemku p. č. [hodnota] (nově označený pozemek p. č. [Anonymizováno] /5), který byl původně evidován jako pozemek p. č. [Anonymizováno] /52, nabyli její právní předchůdci manželé [jméno FO] minimálně v roce 1998, kdy byl pozemek p. č. [Anonymizováno] /1 v jejich vlastnictví oplocen na základě rozhodnutí Okresního úřadu [adresa] -venkov, následně tento pozemek ve stejných hranicích užíval jejich syn [jméno FO] ml., a to až do okamžiku, kdy jej prodal žalobkyni a [tituly před jménem] [jméno FO] kupní smlouvou ze dne [datum]. Žalobkyně tvrdila, že byla v dobré víře o oprávněnosti své držby až do [datum], kdy byla přípisem žalované ze dne [datum] vyzvána k uzavření nájemní smlouvy týkající se užívání části pozemku p. č. [hodnota] ve vlastnictví žalované.40. Základními podmínkami vydržení jsou oprávněná držba a uplynutí stanoveného času, po který má mít oprávněný držitel věc nepřetržitě v držbě, u nemovitostí činí tato doba 10 let. Oprávněná držba předpokládá, že držitel je v dobré víře, že mu věc nebo právo patří a že je v této dobré víře se zřetelem ke všem okolnostem. [adresa] víra spočívá v přesvědčení držitele, že je vlastníkem věci, kterou drží, anebo subjektem práva, které vykonává, popřípadě že jsou dány právní skutečnosti, které mají za následek vznik vykonávaného práva. [adresa] víra držitele se musí vztahovat i k okolnostem, za nichž vůbec mohlo věcné právo vzniknout, tedy i k právnímu důvodu (titulu), který by mohl mít za následek vznik práva. [adresa] víra musí být podložena konkrétními okolnostmi, z nichž lze soudit, že toto přesvědčení držitele je opodstatněné. Okolnostmi, které mohou svědčit pro závěr o existenci dobré víry, jsou zpravidla okolnosti týkající se právního důvodu nabytí práva a svědčící o poctivosti nabytí, tedy tzv. titul uchopení se držby (objektivně oprávněný důvod nabytí držby, například existence smlouvy, která je pro určitou vadu neplatná). Držitel musí být v dobré víře, že je tu takový právní titul, který podle platného práva má za následek převod vlastnictví.41. S ohledem na shora uvedené vyzval soud žalobkyni k doplnění skutkových tvrzení o tom, o jaký právní titul opírá žalobkyně svou držbu a držbu svých právních předchůdců, kteří právní předchůdci žalobkyně, kdy a na základě čeho se chopili držby předmětného pozemku a po jakou dobu držbu vykonávali a o tom, na základě jakých konkrétních skutečností lze dovodit, že žalobkyni i její právní předchůdci byli v dobré víře, že je pozemek v jejich vlastnictví.42. Jako právní titul, na jehož základě se žalobkyně chopila držby předmětné části pozemku p. č. [hodnota] označila žalobkyně kupní smlouvu, uzavřenou dne [datum] společně s [tituly před jménem] [jméno FO], na základě které se stala vlastníkem id ½ předmětných pozemků a dále dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne [datum], na základě které se stala výlučným vlastníkem všech nemovitostí, včetně části pozemku p. č. [hodnota]. Doplnila, že její právní předchůdce [jméno FO] ml. se stal držitelem na základě darovací smlouvy ze dne [datum] a darovací smlouvy ze dne [datum]. Žalobkyně tvrdila, že jedinou „vadou“ vedoucí k tomu, že nedošlo přímo k převodu vlastnického práva k předmětné části pozemku p. č. [hodnota] na žalobkyni a její právní předchůdce bylo to, že původní převádějící osoba nebyla osobou oprávněnou. Tvrdila, že žalobkyně tuto část pozemku nabyla na základě řádného vydržení, neboť držba pozemku trvá nerušeně společně s jejím právním předchůdcem minimálně deset let.43. Vzhledem k tomu, že žalobkyně tvrdila, že nabyla předmětný pozemek na základě řádného vydržení, zabýval se soud splněním podmínek podle § 1089 a násl. o. z. K tomu soud konstatuje, že z nabývacích titulů, žalobkyně a jejích právních předchůdců, držba předmětného pozemku nebyla prokázána. Předmětem převodu mezi právními předchůdci byl pozemek p. č. [Anonymizováno] /49, role o výměře 2 338 m2. Žalobkyně tvrdila, že se chopila držby pozemků v rozsahu jejích právních předchůdců, mimo jiné manželů [jméno FO], když rozsah držených pozemků, který měl zahrnovat i část pozemku p. č. [hodnota] prokazovala rozhodnutím Okresního úřadu [adresa] – venkov ze dne [datum] a vyjádření Památkového ústavu v Brně č. j. RRR 1838/98/592, kterým bylo povoleno oplocení jejich pozemku p. č. [Anonymizováno] /1 (vzniklého z původně označeného pozemku p. č. 308/49). Takový závěr však není na místě, neboť z rozhodnutí Okresního úřadu [adresa] – venkov ze dne [datum], včetně projekční zprávy a situačního nákresu, nevyplývá, že oplocení bylo právními předchůdci vybudováno tak, že zahrnovalo nejen oplocení pozemku p. č. [Anonymizováno] /49, tak jak to vyplývá ze všech předložených listin, ale i oplocení předmětného pozemku, tzn. části pozemku p. č. [hodnota].44. Soud konstatuje, že i pokud byla předmětná část pozemku p. č. [hodnota] v držbě manželů [jméno FO] od doby vybudování plotu, tzn. od roku 1998, pak pokud by bylo prokázáno splnění všech předpokladů pro vydržení, mohlo by být dovozeno, že předmětnou část pozemku vydržel některý z právních předchůdců žalobkyně (neboť žalobkyně může pozemky kvalifikovaně držet až od roku 2017, jak bylo uvedeno dříve). K tomu soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], podle něhož: Nabyl-li někdo na základě převodní smlouvy vlastnictví k určitému řádně označenému pozemku, nemůže si při uplatňování vydržení sousedního pozemku započítat dobu, po kterou jej měl v držbě jeho právní předchůdce, jestliže již ten sousední pozemek vydržel.45. Žalobkyně tvrdila, že se stala vlastníkem předmětné části pozemku p. č. [hodnota] na základě řádného vydržení. Ke splnění podmínek pro nabytí vlastnického práva řádným vydržením je vyžadována pravost držby a řádný nabývací právní důvod, z důkazů předložených žalobkyní v tomto řízení však tyto skutečnosti nevyplývají.46. Důvodnost žaloby nebyla provedeným dokazováním prokázána, a proto soud rozhodl o jejím zamítnutí.47. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů řízení v částce [částka], která se skládá z paušální náhrady nákladů řízení dle § 151 odst. 3 o. s. ř. v celkové výši [částka] a cestovným ve výši [částka]. Paušální náhrada byla žalované přiznána dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za vyjádření k žalobě ze dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum], vyjádření ze dne [datum] a účast u jednání soudu dne [datum] (§ 1 odst. 3 písm. a), c) vyhlášky. Cestovné bylo přiznáno za použití vlastního osobního automobilu na trase [adresa] a zpět při ujetí celkem [hodnota] x 194 km. Bylo vycházeno z toho, že automobil měl průměrnou spotřebu 4,9 l nafty na 100 km a z vyhláškové ceny nafty [částka] na 1 litr. Účtovaná částka je v souladu s vyhláškou č. 398/2023 Sb. Výpočet cestovného představuje náhradu za použití vozidla k jednání soudu dne [datum] a dne [datum] ve výši 2 x [částka] (194 km x [částka]) a náhradu za pohonné hmoty v celkové částce 2 x [částka] (194 km x 0,049 x [částka]). Celkem bylo zástupci žalované na cestovném přiznáno [částka].