Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 20 000 Kč od 18. 9. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 %, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 373 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 20. 1. 2025, který byl převeden do rejstříku C dne 16. 6. 2025, se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým soud uloží žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s příslušenstvím, z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 9. 1. 2023 částku ve výši 20 000 Kč, a to převodem na účet žalovaného č. [č. účtu]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani na základně předžalobní výzvy.
2. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, elektronický platební rozkaz byl proto zrušen.
3. Žalobkyně byla usnesením ze dne 10. 7. 2025 podle § 43 odst. 1 o. s. ř. vyzvána k odstranění vad žaloby, žalobu doplnila dne 28. 8. 2024. Žalobkyně uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, uzavřenou smlouvu však žalobkyně není schopna doložit. Žalobkyně uvedla, že nepopírá ani netvrdí neuzavření nebo neexistenci smlouvy.
4. Soud dodává, že doplnění žaloby akceptoval, i když bylo podáno 30 dní po uplynutí soudem stanovené lhůty, v samý den nařízeného jednání, cca 2 hodiny před započetím, což je termín zcela hraniční. Za situace, kdy administrativa soudu zvládla podání žalobkyně i tak včas zpracovat a předložit soudci, soud k podání přihlédl, současně však důrazně apeluje na žalobkyni, aby svá procesní podání činila řádně a včas, v soudem stanovených lhůtách a nikoli prostřednictvím e-mailu na poslední chvíli.
5. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
6. Ve věci bylo nařízeno jednání na 28. 8. 2025, žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, bylo podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednáno v nepřítomnosti žalobkyně, žalovaného.
7. Soud vyšel z podání účastníků a listinných důkazů smluvní dokumentací, potvrzením o platbě, postoupením pohledávky, oznámením o postoupení pohledávky, sdělením banky.
8. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
9. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
11. Na podkladě skutkových zjištění provedeným dokazováním, po podřazení pod citovaná zákonná ustanovení, soud dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalovanému částku ve výši 20 000 Kč. Žalobkyně však nebyla schopna doložit a prokázat právní důvod. Za dané situace nebylo možno žalobě vyhovět z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, bylo však možno posoudit věc po právní stránce odlišně, a sice jako bezdůvodné obohacení, přičemž strany byly o této možnosti odlišného posouzení soudem u jednání poučeny, žalobkyně takový postup výslovně navrhovala, současně srozumitelně a věrohodně vysvětlila důvody, pro které nebyla schopna soudu doložit úvěrovou smlouvou coby primární titul žalobního nároku.
12. Bylo prokázáno, že žalovanému byla fakticky vyplacena částka ve výši 20 000 Kč, současně bylo prokázáno, že žalovaný ničeho neuhradil, zbývá tedy, aby žalovaný doplatil žalobkyni 20 000 Kč.
13. Výrokem I. proto bylo žalovanému z titulu bezdůvodného obohacení uloženo uhradit žalobkyni částku 20 000 Kč, neboť se jedná o rozdíl toho, co bylo žalovanému v souvislosti s uzavřenou smlouvou reálně vyplaceno a co nebylo žalovaným vráceno.
14. Žalobkyni současně svědčí nárok podle § 1970 občanského zákoníku na úrok z prodlení v zákonné výši, a to za dobu od 18. 9. 2024, v souladu s návrhem žalobkyně.
15. Výrokem II. byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, dále z odměny za právní zastoupení podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 2 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) advokátního tarifu po 300 Kč, a sice převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu, a dále za sepis žaloby ve výši 400 Kč dle zákona ve znění novely zákonem č. 258/2024 Sb., kdy pod tento úkon soud řadí i doplnění žaloby k výzvě soudu, tedy o náležitosti, které žaloba měla již zprvu obsahovat. Ke každému úkonu náleží podle § 14b odst. 5 písm. a) a novelizovaného § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu paušální částka náhrady hotových výdajů 100 Kč, celkem tak náleží 1 300 Kč. Zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, částka odměny a náhrad se tak navyšuje o 21 % sazby daně na 1 573 Kč. Celkem tak žalobkyni na náhradě nákladů řízení přísluší 1 573 Kč + 800 Kč = 2 373 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně.
16. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to v délce 3 dnů od právní moci rozsudku, když soud neshledal důvody pro poskytnutí prodloužené lhůty vzhledem k výši částky, která je žalovanému ukládána k zaplacení.