Výrok
I. Řízení o žalobě v části, kterou žalobkyně navrhuje, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 7 017 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 7 017 Kč od 2. 10. 2025 do zaplacení, se zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 406 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 25 406 Kč od 15. 1. 2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 7 017 Kč od 28. 3. 2025 do 1. 10. 2025 ve výši 12 % ročně, to vše do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 7 675 Kč, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 4. 8. 2025, který byl převeden do rejstříku C dne 16. 3. 2026, doplněným na výzvu soudu dne 10. 4. 2026, se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 32 423 Kč s příslušenstvím, z titulu neuhrazeného závazku ze smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny, uzavřené dne 1. 2. 2021 mezi účastníky řízení., na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu uhradit sjednanou cenu. Žalobkyně vyúčtovala daňovým dokladem č. [IBAN] žalovanému dlužnou částku ve výši 25 406 Kč za odebranou elektřinu v období od 1. 10. 2024 do 31. 12. 2024, se splatností dne 14. 1. 2025, dále žalobkyně daňovým dokladem č. [IBAN] vyúčtovala žalovanému částku 7 017 Kč za odebranou elektřinu za období od 1. 1. 2025 do 21. 1. 2025, se splatností dne 27. 3. 2025. Celkem tak žalobkyně nárokuje částku ve výši 32 423 Kč. Dlužná částka nebyla žalovaným uhrazena, a to ani na základě předžalobní výzvy.
2. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, elektronický platební rozkaz byl proto zrušen.
3. Podáním ze dne 10. 4. 2026 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 7 017 Kč, tj. co do částky uhrazené matkou žalovaného dne 1. 10. 2025, přičemž tato částka odpovídá částce vyúčtované daňovým dokladem č. [IBAN], pročež platba byla započtena na uvedené vyúčtování. Žalobkyně si nadále nárokuje přiznání zákonného úroku z prodlení z tohoto vyúčtování za období od dne následujícího po dni splatnosti vyúčtování do jeho zaplacení dne 1. 10. 2025, jelikož částka dle vyúčtování byla uhrazena až po podání žaloby.
4. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
5. Ve věci byly naplněny podmínky § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.
6. Účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení, když žalobkyně s takovým postupem v rámci žaloby, žalovaný na výzvu soudu s poučením podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nereagoval, má se za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Současně povaha věci umožňuje rozhodnout výhradně na základě účastníky předložených listinných důkazů.
7. Podle § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění účinném do 31. 12. 2021, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon nebo výkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsobu oznámení těchto změn.
8. V projednávané věci dospěl soud po podřazení listinnými důkazy prokázaného skutkového stavu pod citovaná zákonná ustanovení k následujícím závěrům.
9. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 1. 2. 2021, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným, má soud za prokázané, že se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese par. č. [Anonymizováno] [adresa]. Žalovaný se zavázal za realizovaný odběr elektrické energie zaplatit cenu za dodanou elektřinu, hradit měsíční zálohy na energie. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou.
10. Z faktury č. [IBAN] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovanému vyúčtována částka 25 406 Kč, která představuje částku za odebranou elektřinu v období od 1. 10. 2024 do 31. 12. 2024, splatnost faktury byla stanovena dne 14. 1. 2025. Z faktury č. [IBAN] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovanému vyúčtována částka 7 017 Kč, která představuje částku za odebranou elektřinu v období od 1. 1. 2025 do 21. 1. 2025, splatnost faktury byla stanovena dne 27. 3. 2025. Obě faktury byly v souladu se smlouvou o sdružených dodávkách elektřiny zaslány žalovanému na emailovou adresu [e-mail].
11. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby soud podle § 96 odst. 1, odst. 2, odst. 4 o. s. ř. řízení výrokem I. v rozsahu částečného zpětvzetí, jak učiněno shora uvedeným podáním, zastavil.
12. Výrokem II. soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni neuhrazenou částku za dodanou elektřinu. Žalobkyni dále podle § 1970 občanského zákoníku přísluší právo domáhat se úroků z prodlení ve výši dané § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., proto byl současně ve výroku II. přiznán úrok z prodlení ohledně dlužné částky za vystavené faktury za dobu ode dne následujícího po splatnosti faktur do zaplacení, respektive do 1. 10. 2025 v případě druhé faktury, tj. do dne jejího uhrazení, jak nárokováno žalobkyní.
13. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva, přičemž na tomto závěru ničeho nemění ani částečné zastavení řízení, neboť ve vztahu k této části řízení bylo o náhradě nákladů řízení rozhodnuto podle § 146 odst. 1 písm. b), odst. 2 věty druhé o. s. ř., neboť pro chování žalovaného byl částečně vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, žalovaný je proto povinen hradit náklady řízení. K tomu bylo doloženo, že k částečnému zpětvzetí žaloby žalobkyně přistoupila pro částečné plnění žalovaného teprve po podání žaloby, tedy i v této části byla žaloba podána důvodně.
14. Výrokem III. proto byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 298 Kč, dále z odměny za právní zastoupení podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) advokátního tarifu po 700 Kč, a sice převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a za sepis žaloby, dále z odměny za právní zastoupení podle § 7 bod 5 ve spojení s § 14b odst. 4 advokátního tarifu za částečné zpětvzetí žaloby ve výši 2 420 Kč. K prvním třem úkonům náleží podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu paušální částka náhrady hotových výdajů 100 Kč, k poslednímu úkonu náleží dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů částka 450 Kč, celkem tak náleží 5 270 Kč. Zástupkyně žalobkyně doložila, že je plátcem daně z přidané hodnoty, částka odměny a náhrad se tak navyšuje o 21 % sazby daně na 6 377 Kč. Celkem tak žalobkyni na náhradě nákladů řízení přísluší 6 377 Kč + 1 298 Kč = 7 675 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
15. K tomu soud dodává, že se neztotožnil s návrhem žalobkyně na přiznání náhrady nákladů v plné výši, neboť v projednávané věci byly naplněny podmínky § 14b odst. 1 advokátního tarifu, především řízení bylo zahájeno návrhem v podobě ustáleného vzoru, který je žalobkyní uplatňován opakovaně, tj. alespoň dvakrát, ve skutkově i právně takřka totožných či velmi obdobných věcech.
16. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to v délce 30 dnů od právní moci rozsudku, když soud shledal důvody pro poskytnutí prodloužené lhůty vzhledem k výši částky, která je žalovanému ukládána k zaplacení, rovněž s přihlédnutím k výši nároku na náhradu nákladů řízení, tak aby měl žalovaný reálně možnost dluh včas uhradit, i s ohledem na jeho tvrzení týkající se aktuálně realizovaného prodeje domu k úhradě dluhu.