8 C 233/2020

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou [datum] domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni [částka]. Tvrdí, že oba účastníci jsou rovnodílnými podílovými spoluvlastníky nemovitosti, a to budovy č. p. [Anonymizováno] – objekt bydlení na pozemku parc. č. [Anonymizováno] [jméno FO] [Anonymizováno]. Žalobkyně byla nucena se z domu odstěhovat pro fyzické napadání ze strany žalovaného v srpnu 2017. Žalovaný vyměnil zámky, odmítá žalobkyni do domu vpustit a užívá i podíl žalobkyně na této nemovitosti. Žalovaný se hájil tím, že v domě má své útočiště a místo odpočinku a obydlí je nutno dát náležitou ochranu. Žalobkyně je však z užívání nemovitosti zcela vyloučena, žalovaný užívá i spoluvlastnický podíl žalobkyně, a tím mu vzniká bezdůvodné obohacení. Obvyklá cena za pronájmy obdobných nemovitostí činí minimálně [částka] měsíčně. Žalovaná částka představuje bezdůvodné obohacení [částka] měsíčně za dobu od [datum] do [datum], tedy za 24 měsíců.

2. Ve věci byl dne [datum] vydán platební rozkaz, který se však zrušil, neboť žalovaný proti němu podal v zákonné lhůtě odpor. Žalovaný popřel, že by důvodem odstěhování žalobkyně bylo fyzické napadání z jeho strany, naopak žalobkyně se v červenci 2017 odstěhovala zcela dobrovolně. Není také pravdou, že by žalovaný odmítal žalobkyni do domu vpustit. Výměna zámků domu žalovaným je běžným aktem po zániku společné domácnosti, který souvisí s právem na ochranu obydlí a soukromí. V prosinci 2017 žalobkyně bez předchozí výzvy k domluvě násilím vylomila zámek na nemovitosti a odnesla si pneumatiky na osobní automobil, a proto jednání žalovaného spočívající ve výměně zámku je zcela logické. Žalovaný proto navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

3. Žalobkyně následně rozšířila žalobu o částku [částka], odpovídající bezdůvodnému obohacení za dobu od [datum] do [datum], následně rozšíření žaloby opravila na částku [částka] za dobu od [datum] do [datum], a posléze napravila svůj omyl další opravou tak, že se domáhá po žalovaném celkové částky [částka] za dobu od [datum] do [datum]. Změna žaloby byla připuštěna usnesením u jednání dne [datum].

4. Žalobkyně doplnila, že ze společné domácnosti s žalovaným se odstěhovala z důvodu domácího násilí, k němuž docházelo ze strany žalovaného v průběhu několika let, poprvé v době těhotenství žalobkyně, kdy čekala nezletilou dceru [Anonymizováno]. Toto chování žalovaného vyvrcholilo v dubnu 2017, kdy žalobkyni fyzicky napadl, za to byl uznán vinným ze spáchání přestupku, podal však odvolání, a z důvodu uplynutí doby 1 roku od spáchání přestupku odpovědnost za přestupek zanikla. Poté žalobkyně žila v domě s žalovaným a s dětmi ve strachu o svůj život, neboť žalovaný vlastní několik zbraní a vyhrožoval jí smrtí, což jí šeptal do ucha. Proto se rozhodla z obavy o život svůj a svých dětí raději odejít. Žalovaný vinil žalobkyni z nevěry, stejně tak jako svoji první manželku, s níž se rozváděl a která ho taktéž vinila z agresivity, psychického a verbálního násilí a podala na něj též trestní oznámení. Žalobkyně se odstěhovala [datum] do bytu v pronájmu, a celkem se po opuštění společné domácnosti s žalovaným musela stěhovat 4krát, přičemž placení nájemného jí způsobovalo dluhy. Na podzim 2017 zabránil žalovaný žalobkyni ve vyzvednutí zimních pneumatik k autu, které žalobkyně užívala. Žalobkyně ho opakovaně žádala o vydání osobních věcí a pneumatik, což žalovaný odmítl s tím, že auta i pneumatiky spadají do společného jmění manželů a je třeba vyčkat rozhodnutí soudu. Žalobkyně v autě vozila společnou dceru účastníků nezletilou [Anonymizováno], a rozhodla se přijet pro zimní pneumatiky v době, kterou žalovanému oznámila. Žalovaný nebyl doma, garáž, která nikdy nebyla uzamčena, měla řetěz se zámkem. Žalobkyně si nemohla dovolit koupit nová zimní kola na auto, a proto po poradě se svojí právní zástupkyní zámek přestřihla a zimní pneumatiky si vzala. Kdykoli žalobkyně žádala žalovaného o zpřístupnění domu, oznámil jí, že nebude doma. Žalovaný již v roce 2017 vyměnil zámky na domě a žalobkyně se nepokoušela do domu dostat už násilím. Dne [datum] obdržela od tehdejšího zástupce žalovaného výzvu, aby se zdržela jakéhokoli užívání nemovité věci s tím, že jí žalovaný několikrát ústně i e-mailem sdělil, že si nepřeje, aby do této nemovité věci vstupovala, jakkoli ji užívala, anebo dokonce si z ní brala movité vybavení. Žalobkyně nevlastní náhradní či nové klíče od vyměněných zámků a násilím se do domu dostat nepokoušela. Dům má dva vchody, zepředu a ze dvora, žalobkyně nemá klíče od žádného z těchto vchodů.

5. Žalovaný potvrdil, že žalobkyně se odstěhovala [datum] do pronajatého bytu v [Anonymizováno]. Namítl, že žalobkyně nikdy neměla zájem předmětnou nemovitost užívat, chtěla mít jen stálý přístup do nemovitosti a kdykoli si cokoliv odnést. Žalovaný umožnil žalobkyni nejméně 2x, aby si vzala své osobní věci i věci dětí z domu. Žalovaný se rozhodl zabránit žalobkyni ve zpřístupnění domu zcela důvodně, a to z obavy, že by žalobkyně jemu či jeho synovi prohledávala osobní věci anebo je brala, obával se, že žalobkyně při návštěvě domu bude provokovat a chovat se agresivně. Věděl, že žalobkyně měla možnost si vyrobit kopii klíče od trezoru, v němž má lovecké zbraně. Vyměnil proto zámek vchodových dveří několik týdnů po odstěhování žalobkyně na podzim 2017. Žalobkyně se pokoušela nejméně počátkem prosince 2017 do domu dostat i dveřmi ze dvora, kde však byl naštěstí zrovna ponechán klíč zevnitř. [adresa] u zadních dveří ze dvora žalovaný vyměnil až po krádeži pneumatik a bývalého synova kola z garáže počátkem roku 2018. Osobní automobil [Anonymizováno] žalovaný pořídil za peněžní prostředky z prodeje vlastního bytu v roce 2015 a protiúčtem z odkupu vlastního automobilu značky [Anonymizováno]. Žalovaný byl vlastníkem tohoto vozidla a hradil opravy i povinné pojištění, i když automobil užívala žalobkyně až do listopadu 2021. Žalovaný to bral jako náhradu za užívání domu, i když užíval jen svoji polovinu. Žalovaný popřel, že by neměl zájem se dohodnout na vypořádání podílového spoluvlastnictví. Neučinil tak proto, že požadavky žalobkyně se neustále zvyšovaly až na [částka]. Žalobkyně vědomě lže ve svůj prospěch. Pokud by žalobkyně skutečně chtěla v předmětném domě bydlet, žalovaný by jí jistě v tom nebránil.

6. V návaznosti na závěry znaleckého posudku, který bude níže uveden, žalobkyně znovu žalobu rozšířila tak, že celkem po žalovaném požaduje [částka]. Změna žaloby byla připuštěna usnesením u jednání dne [datum]. Žalobkyně však sdělila, že došlo k početnímu omylu, přičemž požaduje nikoli výše uvedenou částku, ale pouze její polovinu, a to [částka]. Žalobu rozšířila však o zákonný úrok z prodlení z posledně uvedené částky za dobu ode dne, kdy se žalovanému dostane do dispozice změna žaloby, až do zaplacení. Usnesením z [datum] č. j. [spisová značka] bylo řízení zastaveno v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka]. Usnesením z [datum] byla u jednání připuštěna změna žaloby tak, že žalobkyně se kromě částky [částka] domáhá po žalovaném ještě zaplacení zákonného úroku z prodlení z téže částky za dobu ode dne, kdy se žalovanému dostal do dispozice návrh na změnu žaloby, až do zaplacení. Následně žalobkyně poté, co žalovaný namítl promlčení části pohledávky, vzala žalobu zpět ohledně částky [částka] včetně zákonného úroku z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení. Vzhledem k tomu, že žalovaný s tímto částečným zpětvzetím žaloby souhlasil, postupoval soud podle § 96 odst. 1, 2 a 3 občanského soudního řádu a řízení v této části zastavil výrokem II. tohoto rozhodnutí. Předmětem řízení tedy zůstala částka [částka].

7. Žalovaný v průběhu řízení doplnil, že žalobkyně se z předmětné nemovitosti odstěhovala dobrovolně, v užívání nemovitosti jí ničeho nebránilo, a pokud by měla zájem nemovitost užívat, žalovaný by jí v tom nebránil. Toto vyplývá mimo jiné i z rozsudku Krajského soudu v Brně z [datum] č. j. [spisová značka], [spisová značka]. V něm je uvedeno, že žalobkyně nejméně od poloviny roku 2017 udržovala známost s [jméno FO], jednalo se o vážný vztah, přičemž [jméno FO] s žalobkyní plánoval společné bydlení, založení rodiny a pořízení společného dítěte. Žalobkyně i po svém odstěhování z předmětného rodinného domu stále tuto nemovitost užívala, neboť jak ona, tak i její dcera [jméno FO] mají v předmětném domě své osobní věci. Žalobkyně odstěhováním z předmětného domu porušila ustanovení § 687 občanského zákoníku, podle něhož jsou manželé povinni žít spolu. Navíc je třeba zohlednit, že žalobkyně se stala spoluvlastníkem předmětných nemovitostí na základě dobré vůle žalovaného, který jí daroval ideální 1/2 nemovitostí. Její chování jakožto obdarované vůči žalovanému by mělo vyhovovat požadavkům dobrých mravů daleko více, než je tomu v případě jiných právních vztahů. Nebýt této dobré vůle žalovaného, žalobkyně by se nejenže nestala spoluvlastníkem předmětných nemovitostí, ale nezískala by ani právo na zaplacení částky [částka] z titulu vypořádání podílového spoluvlastnictví k těmto nemovitostem. Žalobkyně namísto toho, aby byla žalovanému za darování spoluvlastnického podílu vděčná, požaduje po něm zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání těchto nemovitostí nad rámec spoluvlastnického podílu. Takové jednání žalobkyně považuje žalovaný za jednání, které se příčí dobrým mravům, zvláště za situace, že žalovaný žalobkyni darovaný podíl na nemovitostech ponechal i přesto, že mohl vůči ní důvodně uplatnit odvolání daru. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla žalovanému za trvání manželství nevěrná, porušila tím dobré mravy, a žalovaný měl právo od darovací smlouvy odstoupit a požadovat vrácení daru. Žalovaný rovněž namítl promlčení části pohledávky žalobkyně, o kterou rozšířila žalobu, a to minimálně za období od [datum] do [datum]. U bezdůvodného obohacení za den [datum] počala běžet promlčecí doba dne [datum] a uplynula [datum] a u bezdůvodného obohacení za [datum] počala běžet promlčecí doba [datum] a uplynula [datum]. U dalších dnů se promlčecí lhůta počítá obdobně. Žalovaný namítl rovněž promlčení pohledávky žalobkyně na veškeré uplatněné úroky z prodlení, když promlčecí doba začíná běžet v den, v němž se dlužník ocitl v prodlení se splněním závazku, a právo na úroky z prodlení se promlčuje jako celek.

8. Rovnodílné podílové spoluvlastnictví účastníků nebylo mezi nimi sporné. Soud ověřil z výpisu z katastru nemovitostí, že žalobkyně a žalovaný byli podílovými spoluvlastníky, každý k ideální 1/2, nemovitých věcí zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa] u [právnická osoba] pro Jihomoravský kraj, pracoviště Brno-venkov, a to pozemku parc. č. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří včetně jeho součásti, stavby bydlení č. p. [Anonymizováno], dále pozemku parc. č. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří včetně jeho součásti zemědělské stavby bez čísla popisného či evidenčního, a pozemků parc č. [hodnota] – ostatní plocha a parc. č. [hodnota] – zahrada. Nabývacím titulem pro žalovaného byla kupní smlouva z [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Nabývacím titulem pro žalobkyni byla darovací smlouva z [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Účastníci se shodli na tom, že žalovaný daroval spoluvlastnický podíl ideální 1/2 předmětných nemovitostí touto smlouvou žalobkyni. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného bylo zrušeno rozsudkem zdejšího soudu z [datum] č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum]. Tímtéž rozsudkem byly všechny nemovité věci přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného a byla mu uložena povinnost zaplatit žalobkyni na vypořádání podílů částku [částka]. Z citovaného rozsudku soud navíc zjistil, že účastníci byli ve stejném procesním postavení jako v tomto řízení, a z odůvodnění se podává, že žalovaný navrhl vypořádání podílového spoluvlastnictví v širším smyslu, které však řádně neuplatnil, a ani kdyby se tak stalo, nemohl by být úspěšný.

9. Žalobkyně a žalovaný byli manželé. Jejich manželství, uzavřené dne [datum], bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu z [datum] č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum]. Z citovaného rozsudku, z jeho odůvodnění, bylo zjištěno, že soud vzal za prokázáno, mezi účastníky byla problematická vzájemná komunikace, manžel manželku napadl o Velikonocích 2017 za přítomnosti jejich přátel, žalobkyně se odstěhovala ze společné domácnosti [datum] se svými dvěma dětmi a se společnou dcerou nezletilou [Anonymizováno]. Od té doby spolu účastníci nežili, podle žalobkyně byla důvodem stupňující se agresivita žalovaného, podle žalovaného byla důvodem nevěra žalobkyně. Žalovaný si najal detektivní agenturu a pořídil nahrávky v automobilu, který užívala žalobkyně. Tato byla v soužití dlouhodobě nespokojená, účastníci žili spolu se čtyřmi dětmi, a to dvěma dětmi z předchozího manželství žalobkyně, s jedním dítětem z předchozího manželství žalovaného a se společnou dcerou [Anonymizováno], narozenou [datum]. Mimomanželský poměr žalobkyně s jiným mužem nebyl v řízení prokázán, žalovaný však vnímal přátelství žalobkyně s [jméno FO] jako zásadní zásah do manželského soužití.

10. Rozsudkem z [datum] č. j. [Anonymizováno], který nabyl právní moci dne [datum], zdejší soud svěřil nezletilou dceru obou účastníků [Anonymizováno] [jméno FO], narozenou [datum], pro dobu po rozvodu do péče matky, tedy žalobkyně, a žalovanému uložil povinnost platit na výživu nezletilé [jméno FO] [částka] měsíčně. Z odůvodnění se podává, že opatrovnický soud vzal za prokázáno, že situace mezi oběma rodiči byla vysoce konfliktní a extrémně vyhrocená, komunikace byla na velmi špatné úrovni i přesto, že tito podstoupili péči psychologa. Nezletilá [jméno FO] byla přímým svědkem konfliktních událostí v rodině. Tento rozsudek byl změněn rozsudkem [Anonymizováno] z [datum] č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum] tak, že výživné žalovaného na nezletilou [Anonymizováno] bylo zvýšeno na [částka] měsíčně od [datum].

11. Mezi účastníky probíhalo u zdejšího soudu ještě řízení o výživné manželky. Zdejší soud nejprve rozsudkem z [datum] č. j. [spisová značka] uložil žalovanému platit žalobkyni výživné [částka] měsíčně počínaje dnem [datum]. Následně však Krajský soud v Brně rozsudkem z [datum] č. j. [spisová značka], [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], rozsudek soudu prvního stupně změnil, žalobu zamítl ohledně povinnosti platit výživné od [datum] do [datum], a za dobu následující rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil. Z odůvodnění se podává, že odvolací soud vzal za prokázáno, že žalobkyně za trvání manželství navázala známost s [jméno FO] a jejich vztah trval nejméně od podzimu 2017, a že na přelomu roku 2017 a 2018 žalobkyně s tímto mužem se k sobě chovali jako partneři a tentýž muž s dalším svědkem poté komunikoval elektronicky mimo jiné i o vztahových problémech s žalobkyní.

12. Proti žalovanému bylo vedeno správní řízení komisí pro projednávání přestupků [adresa] pod sp. zn. [č. účtu]. Z následně uvedených listin správního spisu zjistil soud tyto skutečnosti. Podle úředního záznamu o podání vysvětlení dne [datum] pod č. j. [Anonymizováno] žalobkyně na Obvodním oddělení policie v [Anonymizováno] uvedla, že od července 2017 nesdílí s žalovaným společnou domácnost a od listopadu téhož roku jí žalovaný brání ve vyzvednutí jejích osobních věcí a věcí dětí. Tímto jednáním jí žalovaný dělá schválnosti. V listopadu 2017 ho požádala o zpřístupnění zimních pneumatik, které jí odmítl vydat. Bez upozornění si pneumatiky zamkl. Začátkem roku 2018 vyměnil zámky na celém domě. Žalobkyně ho několikrát žádala o zpřístupnění domu, žalovaný jí nevyhověl. Naposledy ho požádala [datum], a žalovaný jí sdělil, že se o tom s ní nehodlá bavit. Policie ČR oznámila tuto věc [právnická osoba] v Ivančicích jako přestupek dne [datum]. Správní orgán dopisem z [datum] zahájil přestupkové řízení a předvolal účastníky k ústnímu jednání, které se uskutečnilo [datum]. Žalobkyně vypověděla, že na podzim 2017 si přijela do společného rodinného domu pro zimní pneumatiky na automobil, který užívá, na což několikrát žalovaného předem upozornila. Žalovaný však znepřístupnil garáž, v níž pneumatiky byly. Žalobkyně se do garáže dostala násilím a pneumatiky si vzala. Žalovaný vyměnil u domu zámky a celý dům žalobkyni znepřístupnil a odmítal jí vydat její osobní věci a věci dětí. Žalobkyně žalovaného opakovaně žádala o zpřístupnění domu, aby si mohla věci vyzvednout, avšak žalovaný toto dosud neumožnil. Žalobkyně dostala nyní výpověď z bytu, proto by si chtěla do domu nastěhovat nějaké své věci, a také by tam chtěla si přehlásit trvalý pobyt. Žalovaný před správním orgánem uvedl, že nikdy žalobkyni neznemožňoval, aby si mohla vyzvednout své věci, avšak požaduje, aby u toho vždy někdo byl přítomen. Žalobkyně si bez jeho vědomí vzala pneumatiky, a proto žalovaný vyměnil zámek nejprve u vchodových dveří a potom i u zadních dveří. Nemohl se spolehnout na to, kdy žalobkyně přijde do domu, koho si přivede. Bál se o majetek svůj i svého syna a jeho tehdejší právní zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] odeslal žalobkyni dopis. Z elektronické komunikace mezi účastníky v prosinci 2017 vyplývá, že žalobkyně žádala žalovaného, aby si mohla odvézt pneumatiky k autu, které používá, oznámila žalovanému, že si pro tyto věci přijede. Žalovanému se to nehodilo, neboť by u toho nemohl být přítomen. Dne [datum] žalobkyně napsala žalovanému, že tentýž den jí znemožnil přístup k jejím věcem včetně zimních pneumatik, pro které si přijela, jak upozornila dopředu. Jela tudíž zbytečně a pneumatiky byly zamčeny. Dala žalovanému možnost dalšího termínu i pro vyzvednutí běžek a lyží a upozornila ho na to, že v autě vozí i společnou dceru účastníků [Anonymizováno], a že jde také o bezpečí dítěte. Dne [datum] žalovaný vyjádřil svoji ochotu k domluvě o vydání věcí, na nichž se účastníci dohodnou, ale zároveň na oplátku požadoval, aby se žalobkyně písemně zavázala, že do konce rozvodového řízení nebude požadovat do rodinného domu přístup. Následujícího dne žalobkyně oznámila žalovanému, že po předchozí domluvě se svými právními zástupci si sama vyzvedla pneumatiky na auto, které užívá, a lyže a boty svých dětí. Upozornila žalovaného, že žádnou dohodu o přístupu do domu není oprávněn po ní požadovat, neboť je to i dům žalobkyně. Žalovaný se prostřednictvím svého tehdejšího právního zástupce vyjádřil [datum] k oznámenému přestupku a sdělil, že žalobkyně násilím vnikla do garáže [datum], vylomila zámek na dveřích a vzala si pneumatiky, neuznává právo žalovaného na obydlí a násilně ingeruje do osobnostní sféry žalovaného. Žalovaný dal podnět k prošetření tohoto jednání žalobkyně, které považoval za přestupek. Dne [datum] tehdejší právní zástupce žalovaného [tituly před jménem] [jméno FO] oznámil zástupkyni žalobkyně, že vyzývá žalovanou, aby se zdržela jakéhokoli užívání nemovité věci v katastrálním území [adresa], která je v podílovém spoluvlastnictví účastníků. Uvedl, že žalovaný několikrát ústně a e-mailem žalobkyni sdělil, že si nepřeje, aby do této nemovité věci vstupovala, jakkoli ji užívala nebo dokonce si z ní svévolně brala movité vybavení. Sdělil, že právo žalobkyně užívat dům zaniklo jejím dobrovolným odchodem. Poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 863/2004 s tím, že v tomto případě je třeba dát přednost právu žalovaného na ochranu obydlí a soukromí před právem žalobkyně užívat část věci v podílovém spoluvlastnictví. Podle žalovaného bylo nepřijatelné, že žalobkyně si začátkem prosince 2017 odnesla pneumatiky a vylomila zámek, anebo když v únoru 2018 dcera žalobkyně [jméno FO] ve večerních hodinách vstoupila do domu, v němž přespala. Dne [datum] proběhlo další ústní jednání před správním orgánem, a z protokolu o tomto jednání vyplývá, že žalobkyně chce uplatnit své zákonné právo užívat dům a brát si své věci, které jsou v domě umístěny, a chtěla by si tam znovu nahlásit trvalý pobyt, což je jí znemožňováno. Žalovaný na to namítl, že má právo na ochranu bezpečí svého i svého syna, které je nad právem žalobkyně dům užívat jakožto spoluvlastnice. Žalobkyně uvažovala o odstěhování již v roce 2016. Žalobkyně toto popřela s tím, že se odstěhovala až z důvodu domácího násilí. Ohledně SMS zpráv je třeba nejprve uvést, že tyto předložil žalovaný a sám uvedl, že jde o vybrané SMS zprávy. Dne [datum] žalobkyně SMS zprávou oznámila žalovanému, že okolo páté si přijede pro zimní pneumatiky a vánoční ozdoby. Žalovaný na to odpověděl, že to nepůjde, neboť v 17 hodin jede pryč. Žalobkyně odpověděla, že to nevadí, že stejně pro věci přijede. Žalovaný toto odmítl s tím, že si nebude žalobkyně brát věci bez jeho přítomnosti a svolení. Žalobkyně odpověděla, že přijede v 17 hodin do svého domu pro své osobní věci a že pneumatiky jí žalovaný vydat musí. Žalovaný odpověděl, že nemusí, že to nejde, neboť nebude téhož dne v 17 hodin doma. Žalobkyně odpověděla, že jí to nevadí, že si přijede pro své věci, že je to i její dům a může si do něj přijet, kdy chce. Uvedla, že další den podá na žalovaného trestní oznámení, že jí zakázal jít do vlastního domu. Žalovaný odpověděl, že jí to nezakázal, že chce být u toho, že ví, jak žalobkyně lže, a požadoval, aby mu napsala, co konkrétně si chce vzít, a to den dopředu. Žalobkyně napsala, že se žalovaného neptá, že mu slušně oznamuje, že přijede, je to dům všech a ona se nemusí žalovaného ptát a může přijet kdykoli. Sám žalovaný u soudu uvedl, že žalobkyně užívá toto auto, a proto ona má právo si vzít zimní pneumatiky na něj. Sdělila žalovanému, že tento týden přijede a odveze si, co bude potřebovat. Dále bude jezdit tak, jak se jí to bude hodit. Uvedla, že tento týden ve středu nebo ve čtvrtek se staví pro nějaké věci. Žalobce se dotazoval, jaké věci, a kdy přijede přesně, a žalobkyně na to odpověděla, že až se jí to bude hodit, a potom upřesnila, že tento týden přijede pro nějaké věci. Další komunikace se týká péče o nezletilou dceru [Anonymizováno]. Žalobkyně dále oznámila, že dost věcí si chce v domě ještě nechat, neboť předpokládá, že se tam i s dětmi vrátí. Správní řízení bylo ukončeno usnesením [právnická osoba] [adresa] z [datum] č. j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci dne [datum]. Řízení proti žalovanému pro přestupek proti občanskému soužití, kterého se měl dopustit tím, že od 12 hodin dne [datum] do současnosti v [jméno FO] [Anonymizováno] brání své manželce, tedy žalobkyni, ve vstupu do společného domu č. [hodnota], v němž vyměnil zámky na všech dveřích, čímž znepřístupňuje dům, kdy si žalobkyně nemůže vyzvednout osobní věci své i svých dětí, což považuje ze strany manžela za schválnost. Důvodem zastavení správního řízení bylo, že skutek, o němž se vede řízení, není přestupkem. Z odůvodnění citovaného rozhodnutí se podává, že správní orgán po vyhodnocení všech okolností shledal, že jednání žalovaného nelze považovat za schválnost, nýbrž že se jedná o občanskoprávní spor mezi účastníky.

13. Z výpovědi žalobkyně zjistil soud následující. Žalobkyně v průběhu celého manželství pociťovala násilné chování žalovaného, téměř u všech případů byly přítomny i děti, celkem se mohlo jednat o 10 případů. Poprvé ji uhodil v těhotenství, poté někdy ji uhodil, někdy držel nad ní zaťatou pěst. Na Velikonoce 2017 byla u nich návštěva, žalovaný pil alkohol, a při konfliktu uhodil žalobkyni pěstí do obličeje a potom ještě svým čelem do hlavy žalobkyně. Žalobkyně se z domu odstěhovala pouze z důvodu strachu o sebe [právnická osoba] kvůli násilnému chování žalovaného. Po určité době se dostala do finanční krize a chtěla v domě zase bydlet někdy v roce 2018, psala o tom žalovanému SMS nebo e-mail, že se chce do domu vrátit a bydlet tam, a žalovaný jí odpověděl, že tam žalobkyně bydlet nemůže. S žalovaným se žalobkyně nikdy nedohodla na tom, kdo a v jakém rozsahu bude nemovitosti nadále užívat, i když se žalobkyně několikrát o dohodu a vyrovnání pokoušela. Z domu se odstěhovala v červenci 2017, poté nejprve do domu vůbec nechodila, a potom si chtěla vzít zimní pneumatiky na auto, zkoušela svůj klíč dát do dveří zadního vchodu domu, což nešlo, zkoušela dát svůj klíč do předních vchodových dveří. Když žalovanému o pneumatiky psala, vždy jí odpověděl, že nebude doma a že to nejde. Dcera žalobkyně [jméno FO] zkoušela se dostat klíčem do předních dveří někdy v únoru 2018, což se jí ale nepodařilo. Žalovaný vyměnil zámky na domě. Poté, co žalobkyně obdržela dopis od advokátní kanceláře tehdejšího zástupce žalovaného v březnu 2018, nežádala už žalovaného o to, aby mohla nemovitost užívat a nepokoušela se do domu dostat. V domě má své osobní věci z dětství, fotografie a oblečení, její děti mají v domě věci a společná dcera účastníků [jméno FO] tam také má věci. Dálkové ovládání od vchodových vrat žalobkyně vrátila žalovanému ještě před rozvodem, tedy v roce 2017–2018.

14. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], dcery žalobkyně, soud zjistil, že v předmětném domě bydlela s žalobkyní, s žalovaným, s jeho synem [Anonymizováno], s jejím bratrem [jméno FO] a s nezletilou [Anonymizováno] do roku 2017. Pamatuje si, že účastníci se hádali, viděla v kuchyni, jak žalovaný dal žalobkyni facku, anebo jak několikrát do žalobkyně strkal. Žalovaný řval, a posledního půl roku před odstěhováním takto řval asi každý den. Na Velikonoce 2017 svědkyně viděla, jak žalovaný strčil do žalobkyně, a jak ho jeho známý odvedl pryč. Odstěhování proběhlo v červnu až v červenci 2017, odešla svědkyně, žalobkyně, bratr svědkyně [jméno FO] a nezletilá [jméno FO]. Důvodem jejich odchodu bylo, že všichni se žalovaného báli, respektive svědkyně se bála o žalobkyni jakožto o svoji matku. Pamatuje si, že žalovaný žalobkyni vícekrát hrubě nadával. Po odstěhování ještě párkrát do domu přijeli pro věci asi tak do měsíce po odchodu. Asi 2 měsíce poté svědkyně chtěla v domě přespat, chtěla jít dovnitř, odemknout si klíčem, což ale nešlo, neboť byl vyměněn zámek. Žalovaný jí dveře otevřel, pustil ji dovnitř a svědkyně v domě přespala. Potom už do domu nikdy nešla a nepokoušela se do něj dostat. Měla klíče od hlavního vchodu i zadního vchodu do domu. Tyto klíče už nemá, ani by to nemělo smysl, neboť do domu už nepasovaly. [jméno FO] klíče po výměně zámků svědkyně nemá, ani žalobkyně, ani nikdo z jejích dětí nové klíče nedostal. Svědkyně nebyla přítomna žádné dohody žalobkyně a žalovaného ohledně užívání domu.

15. Z výpovědi svědka [jméno FO], syna žalovaného, bylo zjištěno, že žil s žalovaným, žalobkyní, s nezletilou [Anonymizováno] i s oběma dětmi žalobkyně v rodinném domě v [jméno FO] [Anonymizováno] až do doby, než žalobkyně se odstěhovala se svými dětmi a s nezletilou [Anonymizováno]. Potvrdil, že mezi účastníky docházelo ke konfliktům ke konci jejich soužití, asi od pátého až šestého roku od sňatku až do konce soužití. Svědek uvedl, že nikdy nezažil, že by žalovaný napadl fyzicky žalobkyni, avšak zároveň vypověděl, že o Velikonocích byl u toho, kdy žalovaný žalobkyni napadl v domě, viděl žalovaného, jak se na žalobkyni napřahuje. Svědek rovněž uvedl, že se dá říci, že padaly facky od žalobkyně, z toho však stěží lze vzít něco za prokázáno, když svědek neuvedl, že skutečně viděl, jak žalobkyně žalovaného fackuje. Svědek potvrdil, že žalobkyně po odstěhování si přišla asi 2x vzít věci do domu, od výměny zámků se do domu nedostala. Po odstěhování žalobkyně její dcera [jméno FO] 1x v domě přespala. [adresa] od nových zámků má svědek a žalovaný, není mu známo, zda klíče má ještě někdo další.

16. Z výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že už v září 2007 spolu účastníci začali bydlet před sňatkem, následně žalovaný pořídil předmětný rodinný dům na hypotéku a po svatbě daroval žalobkyni polovinu domu. Žalobkyně se nepodílela na splácení hypotéky či na placení energií a údržby domu. V průběhu soužití účastníků měla žalobkyně občas afektované chování, například dala žalovanému facku v době, kdy jeho syn [jméno FO] měl 6 let, anebo po žalovaném hodila kompot. Žalovaný měl 2 zaměstnání, umožnil žalobkyni vystudovat vysokou školu, platil jí polovinu nákladů na studium, v roce 2015 prodal svůj byt a peníze vložil do domu a na zakoupení auta. Žalovaný s ohledem na to, že žalobkyně často jezdila ze zaměstnání na výlety a prodloužené víkendy a 2x týdně chodila cvičit, začal podezřívat žalobkyni, že má nějaký vztah s jiným mužem, nedokázal si chování žalobkyně vysvětlit a chodil k psychologovi. [adresa] anonymních dopisů a v roce 2016 si najal detektivní kancelář, která mu potvrdila, že žalobkyně má nějaký vztah. Poté se komunikace mezi účastníky zhoršila. Na Velikonoce 2017 se situace vystupňovala, žalovaný už to nemohl vydržet, došlo ke konfliktu a žalovaný zjistil, že lidé, kteří tehdy byli u nich na návštěvě, kryli vztah žalobkyně s [jméno FO]. Žalovaný se nikdy nedomlouval po odstěhování žalobkyně na tom, jak bude probíhat užívání domu. Neví o tom, že by žalobkyně chtěla v domě bydlet, teoreticky by bylo možné oddělit 2 patra v domě. Žalovaný vyměnil zámek od předních dveří domu na podzim 2017 a zámek od zadních dveří domu okolo [adresa], přičemž nové klíče od obou vchodů má pouze on a syn [jméno FO]. Výměnu zámků provedl, neboť žalobkyně si do domu vcházela, jak se jí chtělo, v SMS zprávách sdělovala, že si do domu může přijít, kdy chce, žalovaný zjistil, že žalobkyně mu prohledávala věci a obával se, že mu bude věci prohledávat. Jeho syn si rovněž zamkl svůj pokoj. [adresa] od zadního vchodu vyměnil po krádeži pneumatik. Nazval to krádeží, neboť žalobkyně ho neuvědomila předem, že si pneumatiky vezme, a přestřihla řetěz. Žalovaný nikdy nepožádal žalobkyni, aby přispívala na opravy, úpravy nebo náklady spojené s nemovitostmi. Po odstěhování se žalobkyně nepodílela na údržbě domu ani zahrady a ničeho na to neplatila. Žalovaný průběžně provádí různé opravy a údržbu, a za rok vynaloží na údržbu a náklady domu [částka]. U domu je velká zahrada, v níž je mnoho stromů a tráva.

17. Žalovaný navrhl ještě výslech svědků [jméno FO], prvního manžela žalobkyně, [tituly před jménem] [jméno FO], který prováděl psychologické konzultace mezi účastníky v rámci opatrovnického řízení ohledně nezletilé [jméno FO], a výslech nezletilé dcery [jméno FO]. Žalovaný následně na výslechu svědku [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] již netrval. Navrhl ještě výslech syna žalobkyně [adresa], nar. [Anonymizováno]. Soud neprovedl výslech svědků [adresa] a nezletilé [jméno FO], neboť to nepovažoval za vhodné a nezbytné pro objasnění skutečností, majících právní význam pro posouzení nároku žalobkyně. Navíc dcera obou účastníků [jméno FO] je ještě nezletilá, narozená [datum], v době, kdy byla navržena žalovaným její výpověď, byla ve věku [Anonymizováno] let. Výpověď takto malého dítěte by znamenala pro něj velkou psychickou zátěž. Žalovaný požadoval vyslechnout nezletilou E. ohledně domácího násilí, tvrzeného žalobkyní, a zda u něj byly přítomny děti, tedy ohledně událostí z roku 2017 a starších, kdy nezletilá [jméno FO] byla ve věku[Anonymizováno] [Anonymizováno] let a méně. Nezletilá [jméno FO] v takto útlém věku ještě nebyla na takovém stupni zralosti, aby byla schopna skutečnosti tohoto typu rozumově vnímat a o nich objektivně vypovídat. Syn žalobkyně [jméno FO] byl v době jeho navržení žalovaným ve věku přibližně [Anonymizováno] let, a v roce 2017 mu bylo pouhých [Anonymizováno] let. Soud považuje za zcela dostačující, že byl proveden výslech zletilých dětí účastníků, a to dcery žalobkyně [jméno FO] a syna žalovaného [jméno FO].

18. Ohledně výše obvyklého nájemného za obdobné domy provedl soud důkaz třemi inzeráty, předloženými žalobkyní, a znaleckým posudkem. Z inzerce na sreality.cz vyplývá, že byl inzerován pronájem rodinného domu [Anonymizováno] m², pozemek [adresa] za [částka] za měsíc, dále pronájem rodinného domu [Anonymizováno] m², pozemek [Anonymizováno] m² v [Anonymizováno] [adresa], cena nebyla uvedena s tím, že je v realitní kanceláři, a pronájem rodinného domu [Anonymizováno] m², pozemek [Anonymizováno] m² v [Anonymizováno] za [částka] za měsíc. Dále je zde inzerován pronájem rodinného domu [Anonymizováno] m², pozemek [Anonymizováno] m² v [Anonymizováno] za [částka] měsíčně, pronájem rodinného domu [Anonymizováno] m², pozemek [Anonymizováno] m² v [adresa] za [částka] měsíčně a pronájem rodinného domu [Anonymizováno] m², pozemek [Anonymizováno] m² v [Anonymizováno] za [částka] měsíčně.

19. Ze znaleckého posudku č. [č. účtu] ze dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO], znalce z oboru ekonomika – ceny a odhady se specializací na nemovitosti, a oboru stavebnictví, stavby obytné a průmyslové, soud zjistil, že znalec určil tržní hodnotu nájemného z porovnávacích nemovitostí, přičemž se jednalo o nabídkové ceny nájemného z databáze znalce. Znalec rovněž zohlednil míru inflace. Znalec podrobně popsal srovnatelné rodinné domy včetně jejich prostorového členění, vybavení a polohy. Tyto porovnávací údaje jsou z období říjen až listopad 2018 a nájemné pro další období bylo vyčísleno podle míry inflace publikované [právnická osoba]. Znalec rovněž provedl místní šetření. Pro rok 2018 znalec stanovil tržní nájemné [částka] za m2 měsíčně, tedy [částka] měsíčně, a za období od [datum] do [datum] činí obvyklé nájemné [částka]. Pro rok 2019 znalec určil stejnou hodnotu tržního nájemného, a za celý tento rok tak činí obvyklé nájemné [částka]. Pro rok 2020 znalec stanovil tržní nájemné [částka] za m2 měsíčně, tedy [částka] měsíčně, což za celý rok 2020 činí [částka]. Pro rok 2021 znalec určil tržní nájemné [částka] za m2měsíčně, tedy [částka] měsíčně, a za celý tento rok [částka]. Pro rok 2022 znalec stanovil tržní nájemné [částka] za m2 měsíčně, tedy [částka] měsíčně, a za období od 1. 1. do [datum] činí obvyklé nájemné [částka]. Celkové obvyklé nájemné za dobu od [datum] do [datum] znalec stanovil výpočtem na [částka].

20. Znalec svůj znalecký posudek stvrdil před soudem při jednání [datum] a podrobně odpověděl na dotazy žalovaného. Využil dostupné údaje i vlastní podklady. V menších obcích není nájem rodinného domu tak obvyklý jako ve větších obcích či v obcích v blízkosti Brna. Rozptyl cen a nájemného není takový, jako rozptyl cen u rodinných domů, pokud jde o vzdálenost od města Brna. Případů nájmů rodinných domů je daleko méně než prodejů rodinných domů, anebo nájmů bytů. Znalec nepoužil shora uvedené údaje z inzerce, když použil podklady, kde měl maximum informací o rodinných domech. U předmětného domu nenalezl žádná omezení, která by byla právně ošetřená. Dům byl zhruba v průměrném stavu a náklady na jeho údržbu je těžké odhadnout, neboť to záleží na přístupu vlastníka domu, kdy někdo neudržuje vůbec, někdo přiměřeně a někdo nadstandardně.

21. Před zahájením tohoto řízení žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě bezdůvodného obohacení dopisem své právní zástupkyně z [datum], který byl podle poštovního podacího archu žalovanému odeslán doporučeně následujícího dne. Žalobkyně v dopise požadovala za dobu od [datum] do [datum] částku [částka] a vyzvala žalovaného, aby v dalších měsících platil žalobkyni měsíčně [částka].

22. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný byli manželé, jejich manželství trvalo od [datum] do [datum], kdy následujícího dne nabyl právní moci rozsudek o rozvodu jejich manželství. Žalovaný pořídil předmětný rodinný dům na adrese [adresa] ještě před sňatkem v roce 2008, a za trvání manželství daroval žalobkyni spoluvlastnický podíl ideální 1/2 darovací smlouvou s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Od tohoto dne byly oba účastníci rovnodílnými podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. [hodnota] včetně jeho součásti, stavby rodinného domu č. p. [č.p.], pozemku parc. č. [hodnota] včetně zemědělské stavby bez čísla a pozemků parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa]. Toto spoluvlastnictví trvalo až do [datum], když následujícího dne nabyl právní moci rozsudek, jímž bylo podílové spoluvlastnictví účastníků k těmto nemovitým věcem zrušeno a všechny nemovité věci byly přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného. Z manželství se účastníkům narodila dne [datum] nezletilá [jméno FO]. Účastníci bydleli v rodinném domě č. p. [Anonymizováno] také se svými dětmi z předchozích vztahů, a to se synem žalovaného [jméno FO] a s dětmi žalobkyně z předchozího vztahu [jméno FO] a [adresa]. Soužití účastníků bylo provázeno konflikty, jak bylo zjištěno v řízení o rozvod manželství a v řízení o výživné manželky. Žalovaný nechal sledovat žalobkyni v roce 2016 detektivní kanceláří a nahrával vše v autě, které užívala žalobkyně. Žalovaný v blíže nezjištěné době dal žalobkyni facku a několikrát do ní strkal, což bylo zjištěno z výpovědi svědkyně [jméno FO]. Skutečnosti o chování žalovaného k žalobkyni vzal soud za prokázány mimo jiné z výpovědi svědkyně [jméno FO], naproti tomu z výpovědi svědka [jméno FO] bylo zjištěno pouze to, že mezi účastníky docházelo ke konfliktům, jinak se svědek vyjadřoval ne zcela konkrétně. Žalovaný v domě křičel téměř denně posledního půl roku před odchodem žalobkyně. Konflikty vyvrcholily v dubnu na Velikonoce 2017, kdy žalovaný žalobkyni fyzicky napadl, uhodil ji do obličeje a potom ještě svojí hlavou ji udeřil do spánkové oblasti hlavy žalobkyně. Lze pochopit, že žalobkyně se obávala žalovaného, a svědkyně [jméno FO] potvrdila, že se žalovaného bály i děti, zejména s ohledem na to, že ona sama se bála o svoji matku, tedy o žalobkyni. Žalobkyně se svými dvěma dětmi i s nezletilou [Anonymizováno] dne [datum] se odstěhovala od žalovaného z rodinného domu do pronajatého bytu, po odstěhování si ve dvou případech byla vyzvednout věci své i věci dětí. V rozvodovém řízení nebyla prokázána mimomanželská známost žalobkyně s [jméno FO], avšak v řízení o výživné manželky bylo prokázáno, že žalobkyně a [jméno FO] měli spolu vztah, který trval nejméně od podzimu roku 2017. Následně na přelomu let 2017 a 2018 se žalobkyně a [jméno FO] k sobě chovali jako partneři. Žalobkyně a žalovaný neuzavřeli žádnou dohodu o způsobu a rozsahu užívání společných nemovitých věcí pro dobu po odchodu žalobkyně. Žalovaný na podzim 2017 vyměnil zámek od předních dveří domu a na [adresa] vyměnil zámek od zadních dveří domu, přičemž klíče od nových zámků má pouze on a jeho syn [jméno FO], žalobkyně nikoliv. Žalobkyně žádala žalovaného elektronicky, aby si mohla odvézt zimní pneumatiky na vozidlo, které užívala, a to [datum]. Sdělila žalovanému termín, kdy si přijede, žalovaný však toto odmítl s tím, že nebude doma. Účastníci vedli elektronickou komunikaci, která je výše popsána, a žalobkyně oznámila žalovanému, že si pro tyto pneumatiky přijede a vezme si je, že do domu může jako jeho spoluvlastnice vstupovat. Nepodařilo se dohodnout na termínu, kdy si žalobkyně pneumatiky vyzvedne, proto žalobkyně přijela pro tyto pneumatiky v době, kdy avizovala, přestřihla zámek na garáži a tyto pneumatiky si odnesla, přičemž žalovaný u toho nebyl přítomen. Nebylo prokázáno, že by si žalobkyně odnášela z rodinného domu, tedy nikoli z garáže, jakékoli věci bez vědomí žalovaného, že by mu věci prohrabávala či cokoli poškozovala. Žalovaný se pouze ve své účastnické výpovědi vyjádřil, že žalobkyně si do domu vcházela, jak se jí chtělo a že si věci brala, avšak nebylo prokázáno ničeho takového kromě dvou případů odvezení věcí s vědomím žalovaného krátce po odstěhování žalobkyně, a kromě odnesení pneumatik v prosinci 2017 bez přítomnosti žalovaného. Žalobkyně v prosinci 2017 sdělila žalovanému, že předpokládá, že se do domu vrátí, jak vyplývá z SMS zprávy předložené ve správním řízení, žalovaný s tím nesouhlasil. Záměr žalované užívat znovu rodinný dům vyplývá z její účastnické výpovědi v tomto řízení, která by však sama o sobě nebyla dostačující. Navíc je prokázán zmíněnou SMS zprávou, a rovněž ho lze dovodit také z obsahu dopisu dřívějšího právního zástupce žalovaného z [datum], v němž vyzývá žalobkyni, aby se zdržela jakéhokoli užívání této nemovité věci. V tomto dopise žalovaný vyjádřil přesvědčení, že s ohledem na to, že žalobkyně opustila společnou domácnost, fakticky jí zaniklo právo užívat tyto nemovité věci, a požadoval, aby žalobkyně do nemovité věci nevstupovala, neužívala ji jakýmkoli způsobem, anebo si z ní brala movité vybavení. V dopise je navíc uvedeno, že žalovaný několikrát ústně či e-mailem žalované tato svá přání sdělil. Lze tedy dovodit, že když žalovaný vyzývá žalobkyni, aby se zdržela jakéhokoli užívání nemovité věci, byl obeznámen s tím, že žalobkyně nemovitou věc užívat zamýšlí, a chtěl jí v tom tímto dopisem zabránit. Po obdržení tohoto dopisu žalobkyně se již nepokoušela vyzývat žalovaného k zpřístupnění předmětného domu ani sama do domu vstupovat. Nebylo prokázáno, že by žalovaný požadoval po žalobkyni, aby mu přispívala na náklady na opravy, údržbu nemovitosti a její provoz. Ze znaleckého posudku soud zjistil obvyklé nájemné za celé žalované období, tedy od [datum] do [datum], které znalec rozlišil po jednotlivých létech, jak je shora popsáno. Soud nepřihlížel k informacím z inzerce předložené žalobkyní, neboť z ní nebylo možné zjistit o pronajímaných rodinných domech dostatečné množství údajů, rovněž znalec tuto inzerci ve svém posudku a výpočtu nepoužil. Obvyklé nájemné představuje částku, za jakou by bylo možné v žalovaném období si pronajmout předmětný dům či obdobný dům obdobných vlastností v daném místě či jeho okolí. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení bezdůvodného obohacení shora uvedeným dopisem za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] měsíčně a požadovala placení této částky i za dobu následující. Žalovaný žalobkyni na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatil.

23. V průběhu řízení dne [datum] obdržel soud od žalovaného podání, v němž uvádí náklady spojené se správou, údržbou a opravami nemovitostí. Sděluje, že sám platil splátky hypotečního úvěru [částka] měsíčně, dále platil elektřinu, rozhlasový a televizní poplatek, náklady na plyn, vodné a stočné, a to v rozmezí od [částka] měsíčně v létech 2018–2020 až do částek v rozmezí od [částka] do [částka] měsíčně v roce 2022. Žalovaný sám zajišťoval splácení hypotéky a náklady spojené s údržbou, opravami a správou předmětných nemovitostí, ale sám také udržoval zahradu. Žalovaný vyčíslil náklady na údržbu zahrady. Zároveň s tímto podáním žalovaný předložil inkasní lístky, potvrzení [právnická osoba]. o zůstatcích hypotečního úvěru a platbách měsíčních splátek, a vyčíslení nákladů na údržbu zahrady zpracované [datum] [tituly před jménem] [Anonymizováno] – [IČO]. Ve vyčíslení jsou použité ceny jednotlivých činností v průměru v létech 2017–2021. Celková cena je vztažena k jednomu vegetačnímu období, které lze považovat i za rok kalendářní. Výsledná částka je [částka].

24. K těmto tvrzením a důkazům soud již nepřihlédl, neboť je žalovaný uplatnil až po koncentraci řízení před sedmým jednáním. Žalovaný zdůvodnil pozdní předložení těchto tvrzení a důkazů tím, že když žalobkyně rozšířila žalobu a požaduje vyšší částku, je jeho obrana jiná, než když požadovala pouze [částka]. Takový důvod soud nepovažuje za oprávněný. Podle § 118b odst. 1 věta druhá a třetí občanského soudního řádu mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc a k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po prvním jednání nebo které účast nemohl bez své viny včas uvést, jakož i ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. Tyto podmínky, umožňující žalovanému uvést po koncentraci nové skutečnosti a důkazy, nebyly splněny. První jednání proběhlo [datum], a účastníci na něm byli poučeni o koncentraci řízení. První jednání bylo pouze přerušeno a bylo v něm pokračováno [datum]. Do této doby tedy žalovaný mohl tyto skutečnosti uplatnit. Žalovaný nebyl vyzván soudem k doplnění skutečností a důkazů v tomto směru v průběhu řízení.

25. Soud ještě dodává, že žalovaný na dotaz soudu výslovně uvedl, že se nejedná o námitku započtení, tedy že nechce částky započítávat proti nároku žalobkyně, že nemá v úmyslu uvádět žádné konkrétní částky ani nároky. Navrhl pouze, aby soud k těmto tvrzením a důkazům žalovaného přihlédl v tom směru, že bezdůvodné obohacení nemusí odpovídat přesně výši obvyklého nájemného, ale soud by měl zvážit, že žalovaný vynakládal různé částky na opravu a údržbu nemovitostí, a proto na základě toho by soud mohl bezdůvodné obohacení snížit buď procentem nebo podle své úvahy jiným způsobem. Soud k tomu uvádí, že k těmto skutečnostem a důkazům již přihlížet nelze. Navíc nelze přehlédnout, že vyčíslení nákladů na údržbu zahrady nikterak nesouvisí s tímto řízením, neboť jeho předmětem je bezdůvodné obohacení za užívání celého rodinného domu, a nikoli přilehlé zahrady.

26. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil následujícím způsobem. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k předmětnému domu bylo založeno [datum], tedy dnem, kdy vznikly právní účinky vkladu darovací smlouvy ve prospěch žalobkyně do katastru nemovitostí. V té době se podílové spoluvlastnictví řídilo ustanovením § 137 až § 142 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. Dne [datum] nabyl účinnosti nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb., který v přechodném ustanovení § 3028 odst. 2 stanovil, že tímto zákonem se řídí právní poměry týkající se práv věcných, a jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Je tedy zřejmé, že od [datum] se podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného řídilo již novým občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb. Tento občanský zákoník definuje spoluvlastnictví v § 1115 odst. 1 tak, že osoby, jímž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky. Každý spoluvlastník má ve smyslu § 1117 občanského zákoníku právo k celé věci, a toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Žalobkyně a žalovaný tak byli spoluvlastníky předmětného domu, a podle § 1121 občanského zákoníku byl každý z nich úplným vlastníkem svého podílu. Podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci, jak stanoví § 1122 odst. 1 občanského zákoníku. Nakládání se spoluvlastnickým podílem upravuje ustanovení § 1123 občanského zákoníku tak, že spoluvlastník může se svým podílem nakládat podle své vůle. Takové nakládání však nesmí být na újmu právům ostatních spoluvlastníků bez zřetele k tomu, z čeho vyplývají.

27. Z citovaných ustanovení vyplývá, že jak žalobkyně, tak i žalovaný, každý spoluvlastník podílu ideální 1/2, byli oprávněni nakládat se svým podílem podle své vůle, což však nesmělo být na újmu právům toho druhého spoluvlastníka. V řízení bylo prokázáno, že v celém žalovaném období od [datum] do [datum] užíval žalovaný celou nemovitost, tedy celý rodinný dům, a žalobkyně nikoliv. Žalobkyně tak byla vyloučena zcela z užívání domu. Soud se neztotožnil s názorem žalovaného, vyjádřeným ve výše citovaném dopise z [datum], v němž žalobkyni sdělil, že když žalobkyně opustila rodinnou domácnost téměř před rokem, je nesporné, že fakticky zaniklo její právo nemovité věci užívat. I když se žalobkyně odstěhovala z domu před žalovaným obdobím, její spoluvlastnické právo nezaniklo, a do obsahu tohoto práva náleží také právo společnou věc užívat. Nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena dohoda o způsobu a rozsahu užívání předmětného domu, jejímž obsahem by bylo, že žalobkyně nebude dům vůbec užívat. Situací, kdy dojde k omezení či vyloučení z užívání společné věci některého ze spoluvlastníků, se opakovaně zabýval Nejvyšší soud ČR, například v rozsudku z [datum] sp. zn. [spisová značka]. Nejvyšší soud v něm vyjádřil názor, že pokud dojde k omezení či vyloučení z užívání společné věci některého ze spoluvlastníků, vzniká tomuto spoluvlastníkovi nárok za omezení jeho spoluvlastnického práva vůči tomu spoluvlastníkovi, který společnou věc užívá nad rámec svého vlastního spoluvlastnického podílu. V případě, že došlo k omezení spoluvlastnického práva právem aprobovaným způsobem, například dohodou nebo rozhodnutím většiny spoluvlastníků anebo rozhodnutím soudu, vzniká spoluvlastníku vyloučenému z užívání nárok za omezení v užívání v rozsahu svého spoluvlastnického podílu. Naopak v případě, že došlo k omezení spoluvlastnického práva svévolným jednáním některého ze spoluvlastníků, vzniká spoluvlastníku, vyloučenému z užívání, nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

28. Jak soud shora uvedl, nebylo prokázáno, že by o tom, že žalobkyně nebude dům užívat a naopak ho bude užívat pouze žalovaný, byla uzavřena dohoda spoluvlastníků, případně, že o tom bylo rozhodnuto většinou spoluvlastníků, což v daném případě nepřipadá v úvahu, anebo rozhodnutím soudu. Právně tedy lze nárok žalobkyně kvalifikovat pouze jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Bezdůvodné obohacení je definováno mimo jiné v § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku tak, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, anebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení žalovaného, vzniklé na základě toho, že sám užíval celý dům a žalobkyni z toho vyloučil, spočívá v tom, že jde o plnění bez právního důvodu. Znamená to tedy, že žalovaný nebyl oprávněn z žádného právního důvodu, tedy na základě dohody, rozhodnutí spoluvlastníků či rozhodnutí soudu, užívat v žalovaném období celou nemovitost bez žalobkyně. Žalobkyně se pokoušela do domu dostat, aby si vyzvedla své věci, například pneumatiky začátkem prosince 2017, žalovaný jí v tomto bránil tak, že nesouhlasil s tím, že žalobkyně si přijede pneumatiky vyzvednout bez jeho nepřítomnosti. Žalovaný vyměnil zámky jak u hlavních vstupních dveří, tak u vstupu ze dvora, a klíče od nových zámků žalobkyni nepředal. Žalobkyně informovala žalovaného, že se bude chtít do domu vrátit, jak vyplývá nejen z její výpovědi, ale také z SMS zprávy předložené ve správním řízení, a žalovaný k tomu žalobkyni sdělil své jednoznačné stanovisko nejpozději dopisem ze [datum]. V tomto dopise mimo jiné zmínil, že již předtím několikrát ústně či e-mailem žalované sdělil, že si nepřeje, aby do nemovité věci vstupovala, jakkoli ji užívala, anebo dokonce si z ní svévolně brala movité vybavení.

29. Soud ještě poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu z 1. 11. 2016 sp. zn. 28 Cdo 3460/2016, podle něhož je na vznik bezdůvodného obohacení možné usuzovat nejenom tehdy, brání-li přímo jeden ze spoluvlastníků jinému v užívání společné věci, ale i tehdy, kdy fakticky existující poměry neumožňují některému ze spoluvlastníků realizaci práva užívat společnou věc v rozsahu určeném jeho podílem. V předmětné věci sice žalovaný fyzicky žalobkyni nebránil ve vstupu do domu například tím, že by ji odstrkoval, ale výměnou zámku a shora citovaným dopisem nastolil fakticky takový stav, který žalobkyni neumožnil realizovat své právo užívat společný dům. Ve věci není právně významné, že žalobkyně má ještě ve společné nemovitosti nějaké své věci, například fotografie. Nebylo zjištěno, že by žalobkyně například svými věcmi zaplnila nějakou konkrétní část či místnosti předmětné nemovitosti.

30. Žalovaný poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 15. 2. 2005 sp. zn. 22 Cdo 863/2004, konkrétně na předposlední odstavec. V něm je uvedeno, že v projednávané věci dochází ke kolizi práva spoluvlastníka užívat část věci v podílovém spoluvlastnictví s právem druhého spoluvlastníka na ochranu obydlí a soukromí. Je třeba vážit obě tato práva a rozhodnout, kterému z nich je třeba poskytnout ochranu na úkor druhého. Právu na ochranu obydlí a soukromí je v zásadě třeba dát přednost před právem spoluvlastníka na užívání části věci v podílovém spoluvlastnictví. To se podává především z článku 12 Listiny, z něhož vyplývá, že možnost zásahu do práva na ochranu nedotknutelnosti obydlí musí být, za splnění určitých podmínek, stanovena přímo v zákoně a nelze jí tedy nepřímo odvozovat například z majetkového práva jiného na užívání věci. Dále je zde uvedeno, že skutečnost, že v důsledku ochrany soukromí jednoho ze spoluvlastníků bude druhý ze spoluvlastníků podstatně omezen v užívání části společné věci, nebo bude z tohoto užívání vyloučen, lze zohlednit například v úpravě užívání jiných částí či příslušenství věci.

31. Z tohoto rozhodnutí Nejvyššího soudu žalovaný dovozuje, že jeho právo na ochranu obydlí a soukromí má přednost před právem žalobkyně jakožto spoluvlastnice předmětného domu tento dům užívat. Soud se s tímto názorem žalovaného neztotožnil a má za to, že citované rozhodnutí Nejvyššího soudu se na daný případ nevztahuje, když jeho předmětem bylo umožnění volného přístupu žalobcům do společných prostor domu, do sklepa a na půdu. Účastníci řízení byli podílovými spoluvlastníky obytného domu a žalovaní neumožňovali žalobcům užívat půdu, na kterou byl přístup pouze přes byt žalovaných. Je tedy zřejmé, že se jedná o zcela odlišnou situaci, než v projednávané věci. Žalovaný zcela vyloučil žalobkyni z jakéhokoli užívání společného domu a neuzavřel s žalobkyní ani žádnou dohodu o způsobu a rozsahu užívání společné věci. Zcela tím znemožnil žalobkyni výkon jejího práva jakožto spoluvlastnice společnou věc jakkoli užívat bez jakékoli náhrady.

32. Obohacení, které žalovaný získal tím, že nad rámec svého spoluvlastnického podílu užíval celou nemovitost bez žalobkyně bez právního důvodu, však není možné již žalobkyni vydat. Na takovou situaci pamatuje ustanovení § 2999 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný žalobkyni poskytl jakoukoli protihodnotu za plnění, kterého se mu dostalo na úkor žalobkyně. Žalobkyni tak vzniklo právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny, přičemž obvyklou cenu je třeba vztáhnout na obdobné plnění, kterým je užívání obdobné nemovité věci v daném místě a čase, například na základě nájemní smlouvy. Bezdůvodné obohacení žalovaného je tak nejlépe vyjádřeno obvyklým nájemným, tedy peněžní částkou, za kterou by bylo možné si najmout do užívání během žalovaného období nemovitost obdobného rozsahu, kvality a polohy. Toto obvyklé nájemné určil znalecký posudek, jak je výše uvedeno, a zohlednil také změny obvyklého nájemného, k nimž dochází z důvodu inflace a celkového zvyšování cen na trhu s nemovitostmi v průběhu celého žalovaného období. Znalec stanovil bezdůvodné obohacení za žalované období částkou [částka], z čehož bezdůvodné obohacení v tomto případě s ohledem na velikost spoluvlastnických podílů účastníků představuje 1/2 této částky, tedy [částka].

33. Soud se neztotožnil s námitkou žalovaného, že je třeba zohlednit chování žalobkyně, která porušila manželskou věrnost a za trvání manželství navázala známost s [jméno FO], a to, že žalobkyně nabyla svůj spoluvlastnický podíl darovací smlouvou od žalovaného. Je pravdou, jak bylo zjištěno v řízení o výživné manželky, že nejpozději na podzim 2017, tedy za trvání manželství účastníků, žalobkyně navázala známost s panem [jméno FO] a že potom, na přelomu let 2017 a 2018, se tito k sobě navzájem chovali jako partneři. To však neznamená, že by žalobkyně v důsledku takového chování pozbyla své spoluvlastnické právo bez dalšího, anebo alespoň právo užívat společnou nemovitost. Výtky žalovaného vůči žalobkyni v tomto směru mohl žalovaný uplatnit jednak dříve a jednak jako nárok na vrácení daru podle dřívějšího občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. s ohledem na to, že žalovaný daroval žalobkyni její spoluvlastnický podíl ještě za účinnosti tohoto starého občanského zákoníku. K tomu však nedošlo, jak sám žalovaný uvedl. Jednání žalobkyně není takového charakteru ani takové intenzity, že by odůvodňovalo nepřiznání nároku na bezdůvodné obohacení za žalované období.

34. Žalovaný argumentoval ve svůj prospěch také tím, že v žalovaném období musel vynakládat náklady na údržbu a opravu nemovitostí, do nichž zahrnul nejen předmětný dům, nýbrž i zahradu. Žalovaný nenamítl ničeho k započtení a výslovně uvedl, že neuplatňuje žádné konkrétní částky. Jak soud shora zmínil, žalovaný tato tvrzení a důkazy k nim však předložil až po zákonné koncentraci tohoto řízení, a soud k nim nemohl již přihlédnout. Pro úplnost soud uvádí, že náklady na opravy a údržbu předmětného domu nelze zohlednit při výpočtu bezdůvodného obohacení tak, jak žalovaný navrhl. Bezdůvodnému obohacení, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat, odpovídá zcela jednoznačně a přesně obvyklé nájemné, jehož výši stanovil znalec. Vypočtenou výši nelze snižovat například určitým procentem nebo na základě jiné úvahy soudu o nějaké blíže nespecifikované částky. Nebylo ani prokázáno, že by žalovaný požadoval kdy po žalobkyni, aby se podílela konkrétními částkami na konkrétních nákladech vynakládaných na údržbu či opravy předmětného domu.

35. V průběhu řízení žalovaný namítl promlčení pohledávky žalobkyně, a to její části, která převyšuje částku původně uplatněnou ve výši [částka]. Podstata promlčení je vyjádřena v § 609 občanského zákoníku tak, že nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se, a dlužník není povinen plnit. Soud ve smyslu § 610 odst. 1 občanského zákoníku k promlčení přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Počátek promlčecí lhůty stanoví § 619 odst. 1 a 2 občanského zákoníku tak, že jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Obecná promlčecí lhůta trvá 3 roky, jak je stanoveno v § 629 odst. 1 občanského zákoníku. [právnická osoba] na vydání bezdůvodného obohacení platí ještě objektivní promlčecí lhůta podle § 638 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož se právo na vydání bezdůvodného obohacení promlčí nejpozději za 10 let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

36. V daném případě počátek promlčecí lhůty je dán dnem, kdy žalobkyně mohla své právo na vydání bezdůvodného obohacení uplatnit poprvé. Žalobkyni bylo známo, že žalovaný se na její úkor bezdůvodně obohacuje, když jí znemožňuje užívání společného domu, a to každým dnem celého žalovaného období. Žalobkyně tedy mohla uplatnit své právo na vydání bezdůvodného obohacení u soudu vždy dnem následujícím po dni, v němž jí vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Ohledně žalované částky [částka] žalovaný námitku promlčení nevznesl, a jeho námitka se týká fakticky částky [částka], což je rozdíl mezi bezdůvodným obohacením podle znaleckého posudku [částka] a žalované částky [částka].

37. Žalobkyně podala návrh na rozšíření žaloby na základě výsledku znaleckého posudku dne [datum], nejprve omylem rozšířila žalobu na [částka], a krátce poté, co si svůj omyl uvědomila, vzala ohledně 1/2 této částky žalobu zpět, takže celkem požadovala [částka]. Za období od 12. 10. do [datum] žalobkyně požadovala původně [částka], znalecký posudek vypočítal obvyklé nájemné za totéž období na [částka], a rozdíl tedy činí [částka]. Tento rozdíl však byl uplatněn až v návrhu na změnu žaloby [datum], přitom žalobkyně ho mohla uplatnit již [datum], a tento rozdíl je tedy již promlčen. Za celý rok 2019 žalobkyně původně požadovala [částka], znalecký posudek vypočítal obvykle nájemné na [částka], rozdíl činí [částka]. Tento rozdíl žalobkyně uplatnila u soudu až [datum], přitom za toto období mohla nárok uplatnit u soudu již [datum], a proto i tento rozdíl je promlčen. Za celý rok 2020 žalobkyně požadovala [částka], znalecký posudek vypočítal obvyklé nájemné na [částka], rozdíl činí [částka]. Tuto částku žalobkyně uplatnila až [datum], přitom bezdůvodné obohacení za toto období mohla uplatnit již nejpozději [datum], a tato částka je tedy také promlčena. Pokud jde o rok 2021, žalobkyně požadovala původně [částka], znalecký posudek vypočítal obvyklé nájemné za tento rok na [částka]. Soud rozčlenil obvyklé nájemné za tento rok do několika částí s ohledem na to, že návrh na změnu žaloby byl podán [datum] a za období od 1. 1. do [datum] žalobkyně mohla svůj nárok uplatnit u soudu za toto období do [datum], a rozšíření žaloby za toto období je proto již promlčeno. Za toto období původně žalobkyně požadovala [částka], znalecký posudek vypočítal za totéž období obvyklé nájemné na [částka] a rozdíl [částka] je tedy již promlčen. Za další období je však situace odlišná. V období od 20. 8. do [datum] žalobkyně původně požadovala [částka], a znalecký posudek určil obvyklé nájemné za toto období na [částka]. Nárok na tuto částku není dosud promlčen, když počátek tohoto období je [datum] a návrh na rozšíření žaloby žalobkyně podala [datum], tedy v obecné tříleté promlčecí lhůtě. Za poslední období od 1. 1. do [datum] žalobkyně požadovala původně [částka], znalecký posudek vypočítal obvyklé nájemné na [částka], a nárok žalobkyně na tuto částku rovněž není ještě promlčen. Žalobkyni tedy bylo možné přiznat součet částek [částka], [částka], [částka], [částka], [částka] a [částka], což dohromady činí [částka]. Soud seznámil účastníky předběžně se svým právním názorem i výpočtem na tuto částku ve snaze o mimosoudní vyřešení věci a dohodu účastníků, a žalobkyně vzala ve zbytku svoji žalobu zpět a požaduje po žalovaném pouze tuto částku. Ohledně této částky je nárok žalobkyně důvodný a není promlčen.

38. Na základě všech výše uvedených skutečností přiznal soud žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši [částka].

39. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, podle něhož i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. V daném případě žalobkyně nejprve požadovala [částka], po opravě rozšířila žalobu na [částka], následně na [částka] včetně úroku z prodlení, a nyní požaduje pouze [částka] bez úroku z prodlení. Rozšíření žaloby na částku [částka] bylo požadováno pouze omylem a toto bylo opraveno na polovinu této částky. První rozšíření žaloby žalobkyně provedla s ohledem na plynutí času, kdy požadovala tutéž měsíční částku za další časový úsek. Další rozšíření žalobkyně provedla na základě závěrů znaleckého posudku, kdy za účelné rozšíření žaloby soud pokládá částku [částka]. Tuto částku žalobkyně snížila s ohledem na námitku promlčení žalovaného a na předběžný výpočet soudu sdělený u jednání. Soud vycházel z toho, že žalobkyně po prvním rozšíření požadovala až do tohoto rozhodnutí bezdůvodné obohacení v podobě obvyklého nájemného za konstantní období od [datum] až do [datum]. Bylo jí přisouzeno více, než požadovala při druhém rozšíření žaloby na toto časové období, a to na základě závěrů znaleckého posudku. Soud tedy přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení [částka], když rozhodnutí soudu o výši plnění záleželo na znaleckém posudku. Soud rovněž zohlednil, že žalobkyně ve smyslu stanovení § 142a o. s. ř. více než 7 dní před zahájením řízení odeslala žalovanému výzvu k plnění, a to výše uvedený dopis z [datum], v němž požadovala bezdůvodné obohacení za dobu do [datum] s tím, že za každý další měsíc nárokuje vždy [částka].

40. Tato částka [částka] se skládá ze zaplaceného soudního poplatku, z odměny za právní zastoupení vypočtené podle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, dále z paušálu režijních výloh podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a z daně z přidané hodnoty v sazbě 21 %. Jednotlivé složky nákladů jsou následující. Soudní poplatek žalobkyně uhradila nejprve z původní žalované částky ve výši [částka], a to [částka], následně po prvním rozšíření žaloby doplatila ještě [částka], což dohromady činí [částka] a tento soudní poplatek odpovídá částce [částka]. Po rozšíření žaloby na [částka] žalobkyně doplatila ještě na soudním poplatku [částka]. Tento náklad však soud nepovažuje za účelně vynaložený v této výši, neboť žalobkyně, jak sama uvedla, se dopustila omylu, který posléze napravila s tím, že požaduje pouze polovinu této částky, tedy [částka]. Z této částky činí soudní poplatek [částka], a soud uznal jako účelně vynaložený náklad na soudní poplatek pouze tuto částku. Odměna za právní zastoupení byla přiznána za následující úkony. Soud ještě uvádí, že odměna byla vypočtena vždy z částky, která byla předmětem každého úkonu právní pomoci, a soud ještě zvažoval účelnost těchto úkonů. Za úkon převzetí a přípravu zastoupení náleží odměna [částka] z částky [částka]. Stejná výše odměny náleží za podání žaloby na tutéž částku. Za jednoduchou předžalobní výzvu náleží odměna v poloviční výši, přičemž byla vypočtena z částky uvedené ve výzvě ve výši [částka] na [částka], z čehož 1/2 představuje [částka]. Za rozšíření žaloby dne [datum] o [částka] náleží odměna [částka]. Dne [datum] mělo proběhnout jednání, k němuž se dostavila žalobkyně se svojí právní zástupkyní, jednání však bylo odročeno bez projednání věci a s účastníky byla probrána možnost mimosoudního jednání, případně komplexního vyřešení žalovaného nároku ve spojení s vypořádáním podílového spoluvlastnictví účastníků. Za to náleží náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 2 advokátního tarifu ve výši 1/2 mimo smluvní odměny, kdy předmětem řízení byla částka [částka] v té době, odměna činí [částka] a její polovina představuje [částka]. Za zastupování u prvního jednání před soudem [datum] náleží odměna [částka] vypočtená z částky [částka], kdy tato částka v té době byla předmětem řízení. Ve dnech 8. a [datum] žalobkyně provedla opravu žalované částky na [částka], a za tyto 2 úkony dohromady jí náleží odměna vypočtená z této částky [částka], soud z důvodu účelnosti přiznal pouze odměnu za 1 úkon. Za zastupování u jednání před soudem [datum] náleží odměna [částka], kdy předmětem řízení byla částka [částka]. Za zastupování u dalších jednání [datum], [datum] a [datum] náleží vždy odměna [částka] za každý z těchto úkonů, tedy celkem 3x. Za písemné vyjádření z [datum] k důkazům navrženým žalovaným náleží odměna [částka] vypočtená z žalované částky [částka]. Za vyjádření ke znaleckému posudku a zároveň změnu žaloby [datum] soud přiznal žalobkyni pouze odměnu [částka], stejně jako za zastupování u jednání [datum]. Předmětem úkonu sice byla částka [částka], z čehož odměna činí [částka], ale soud nepovažoval tyto úkony za účelné, pokud jde o výši částky, když žalobkyně posléze opravila výši žalované částky na 1/2. Soud proto za tyto 2 úkony přiznal odměnu pouze ve výši, vypočtené z částky [částka]. Za úkon oprava žalované částky, změna žaloby a částečné zpětvzetí soud žalobkyni nepřiznal odměnu, když tento úkon nepovažuje za účelně vynaložený, když žalobkyně měla rozšířit žalobu hned na správnou částku. Za zastupování u jednání [datum] náleží odměna [částka], když předmětem řízení byla částka [částka]. Za částečné zpětvzetí žaloby ohledně částky [částka] a úroku z prodlení soud přiznal odměnu [částka] vypočtenou z této částky. Za zastupování u jednání [datum] náleží žalobkyni odměna [částka] vypočtená z částky [částka], která byla předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby. Za poslední úkon, účast při vyhlášení rozsudku [datum], náleží žalobkyni odměna za stejné částky vypočtená na [částka], avšak pouze ve výši 1/2, tedy [částka]. Celkem odměna za právní zastoupení včetně náhrady za ztrátu času činí [částka]. Ke každému úkonu náleží paušál režijních výloh. [adresa] shora uvedených úkonů bylo vykonáno do konce roku 2024, kdy 1 paušál představoval [částka]. [adresa] úkony však byly vykonány již v roce 2025, kdy 1 paušál činí [částka]. 15 paušálů po [částka] činí [částka] a 3 paušály po [částka] činí [částka]. Poslední složkou nákladů řízení je 21% daň z přidané hodnoty vypočtená z odměny a z paušálů na částku [částka]. Celkové náklady účelně vynaložené tak představují [částka].

41. Úspěch a neúspěch účastníků promítl soud do rozhodnutí o náhradě nákladů státu ve smyslu ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalobkyně měla ve sporu úspěch, a povinnost nahradit náklady řízení státu tak připadá na žalovaného. Celkové náklady státu představují [částka]. Celá tato částka byla vyplacena znalci [tituly před jménem] [jméno FO], a to [částka] za znalecký posudek a [částka] za stvrzení posudku u jednání dne [datum] před soudem. U žalovaného nebyly zjištěny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.