8 C 34/2024

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci [částka] s úrokem z prodlení 14,75 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení. Tvrdí, že žalovaná částka představuje přiměřené zadostiučinění za nemateriální újmu, která byla žalobci způsobena v důsledku porušení práva projednat v přiměřené lhůtě věc vedenou u [právnická osoba] [adresa] sp. zn. [č. účtu] umístění stavby a v souvisejícím přezkumném řízení vedeném u [spisová značka]. Žalobce popsal průběh řízení, které bylo zahájeno podáním žádosti obcí [adresa]. [Anonymizováno] na Stavební úřad [adresa] ve věci vydání územního rozhodnutí o umístění stavby označené jako Výstavba nových komunikací a inženýrských sítí v obci [adresa] – [Anonymizováno] Stavební úřad rozhodl [datum], žalobce se odvolal a rozhodnutí bylo zrušeno [Anonymizováno]. Stavební úřad [datum] rozhodl znovu o umístění stavby, žalobce se odvolal a Krajský úřad Jihomoravského kraje opět rozhodnutí stavebního úřadu zrušil. Potřetí rozhodl Stavební úřad [datum], žalobce se odvolal a Krajský úřad odvolání žalobce zamítl a rozhodnutí stavebního úřadu potvrdil. Žalobce napadl rozhodnutí Krajského úřadu dne [datum] žalobou o soudní přezkum zákonnosti rozhodnutí správního orgánu, Krajský soud rozsudkem z [datum] žalobu zamítl. Žalobce podal proti rozsudku Krajského soudu kasační stížnost, kterou Nejvyšší správní soud zamítl rozsudkem z [datum], který téhož dne nabyl právní moci. Celé řízení trvalo od [datum] do [datum], tedy 8 let a 4 měsíce, což je nepřiměřeně dlouhá doba, a došlo tak k nesprávnému úřednímu postupu a k porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Platí zde domněnka vzniku nemajetkové újmy. Předmětné řízení nelze považovat za složité po stránce skutkové ani právní. Stavební úřad [adresa] opakovaně vydával nezákonná rozhodnutí, odvolací Krajský úřad dával nepřesné pokyny stavebnímu úřadu a zrušoval jeho rozhodnutí opakovaně. Krajský soud v Brně rozsudkem po průtazích trvajících téměř 2 roky od podání žaloby rozhodl a další téměř rok mu trvalo doručení rozsudku žalobci. Nejvyšší správní soud rozhodoval po dalších téměř 2 letech od podání kasační stížnosti, a to až poté, co žalobce podal návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu. K průtahům tak došlo ve všech fázích řízení u správních orgánů i soudů, což je důvodem pro navýšení základní částky zadostiučinění o 50 %. Řízení mělo pro žalobce vysoký význam. Rozhodnutí o umístění stavby nových komunikací a inženýrských sítí na pozemcích obce [adresa] znamenalo, že na 2 z těchto pozemků byla již v roce 2009 zkolaudována stavba vodovodní přípojky a přípojky elektřiny ve vlastnictví žalobce k jeho rodinnému domu č. p. [Anonymizováno], stojícího na přilehlých pozemcích ve vlastnictví žalobce. Správní řízení tak zasahovalo do vlastnických práv žalobce k přípojkám, které podle později zrušených rozhodnutí Stavebního úřadu měly být svévolně přeloženy bez souhlasu žalobce. Stavbu obce [adresa] prosazovaly zaměstnankyně stavebního úřadu [Anonymizováno] a [jméno FO] nepochybně korupčním způsobem, neboť projektová dokumentace a další náležitosti pocházejí z dílny jejich rodinných příslušníků, hlavně manžela referentky [jméno FO]. Žalobce byl v důsledku toho zatěžkán v řízení nad míru běžného účastníka řízení a nezbývalo mu, než uplatnit veškeré zákonné prostředky k obraně. Ohledně přípojek k rodinnému domu se mu to podařilo, neboť chybná rozhodnutí stavebního úřadu byla nadřízeným správním orgánem odstraněna a přípojky žalobce zůstaly nedotknuty, a projektová dokumentace musela být změněna. Zůstaly však odstávky vody a elektřiny v průběhu výstavby, rovněž přijetí opatření stavebníka proti imisím ze stavby dopadající na život a zdraví žalobce a jeho rodiny bylo rozhodnutím správních orgánů změněno ve prospěch žalobce jen zčásti, a sám žalobce později tlumil tento zásah na své náklady. Porušování veřejného zájmu ze strany stavebního úřadu, které žalobce rovněž namítal, zůstalo všemi rozhodnutími nevypořádáno. Újma žalobce spočívala zejména v úzkosti, nejistotě a duševním stresu v očekávání výsledku řízení. Význam předmětu řízení pro žalobce spočíval v tom, že řízením bylo natrvalo zasahováno do dosavadního poklidného způsobu života žalobce a jeho rodiny spojeného s užíváním rodinného domu, a předmětem řízení byl tedy i způsob a rozsah výkonu vlastnického práva žalobce k domu a k přípojkám. Do té doby zastavované území sloužilo jako orná půda pouze k zemědělskému účelu, a nová silnice mohla vést včetně povolovaných parkovacích stání, u hranice obývané nemovitosti žalobce. Povolované stavby mohly být umístěny jiným způsobem tak, aby nemovitosti žalobce nebyly stavbou dotčeny. Ve správním řízení se tak rozhodovalo o zatěžkání rodinného domu žalobce novým hlukem, prachem, světlem, zplodinami z motorových vozidel, otřesy, pohledy a dalšími imisemi z provozu vozidel a pohybu osob. Pro takto vysoký význam řízení pro žalobce by základní částka měla být navýšena o dalších 50 %. Žalobce při výpočtu základní výše zadostiučinění vycházel z částky [částka] za každý rok řízení, tedy z horní hranice vymezené ve stanovisku Nejvyššího soudu Cpjn 206/2010, s tím, že za první 2 roky náleží zadostiučinění ve výši 1/2 z této částky. Za první 2 roky tedy náleží žalobci 2x částka [částka], za dalších 6 let částka [částka] za každý rok a za 4 měsíce částka [částka]. C. základní částka představuje [částka], přičemž žalobce požaduje její dvojí zvýšení, vždy o 50 %, tedy dvojnásobek, což odpovídá žalované částce [částka]. Žalobce uplatnil své právo na náhradu škody u žalovaného, přičemž žalovaný potvrdil, že žádost žalobce obdržel [datum]. Lhůta splatnosti je dána zákonem a činí 6 měsíců, a trvala tedy do [datum]. Žalovaný poskytl žalobci pouze omluvu a konstatování porušení práva, což žalobce nepovažuje za dostačující zadostiučinění, a omluvu nepřijal. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou žalované částky dnem následujícím po uplynutí shora uvedené lhůty, tedy [datum].

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Poukázal na to, že žalobce se dozvěděl o vedení územního řízení až [datum], kdy obdržel oznámení o zahájení územního řízení z [datum]. Do té doby žalobce nemohl být v nejistotě ohledně výsledku řízení. Správní řízení bylo pravomocně skončeno již [datum], kdy rozhodnutím Krajského úřadu z [datum] bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí stavebního úřadu. Poslední úkon žalobce, kterému bylo ve správním řízení vyhověno, bylo jeho odvolání z [datum]. Stavební řízení bylo navíc v období od [datum] do [datum] přerušeno, neboť stavebník opakovaně žádal o prodloužení lhůty k doplnění své žádosti, a žádost doplnil o upravenou projektovou dokumentaci [datum]. Stavební úřad proto mohl až [datum] vydat oznámení o pokračování územního řízení. Před správními orgány došlo pouze k dílčím průtahům, když stavební úřad i krajský úřad vždy ve věci jednotlivé úkony činily a krajský úřad nevydal žádné opatření proti nečinnosti stavebního úřadu. Žalobce ani nečinnost správního orgánu nenamítal. Řízení bylo vedeno ve více instancích, když Stavební úřad rozhodoval v první instanci, odvolací Krajský úřad v druhé instanci, a následně ještě rozhodoval Krajský soud v Brně a Nejvyšší správní soud. Žalobce v průběhu správního řízení vznesl několik námitek podjatosti, které byly vesměs nedůvodné, což řízení prodloužilo. Jednalo se navíc o složitý případ, když řízení o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby se obvykle považují za řízení zvláště složitá, zejména když se jednalo o stavby technické a dopravní infrastruktury s velkým počtem účastníků řízení a značným rozsahem dotčených pozemků. Stavební úřad musel reagovat na opakované námitky účastníka řízení a na námitky podjatosti vznesené žalobcem. Délka řízení před správními orgány proto není nepřiměřená. Žalobce neprokázal zvýšený význam předmětu správního řízení pro jeho osobu. Žalobce byl pouze vedlejším účastníkem řízení o umístění stavby, a do jeho subjektivních veřejných práv nemohlo být zasaženo s takovou intenzitou, aby žalobci vznikl nárok na zadostiučinění ve formě peněžité náhrady. Je třeba také zohlednit výsledek řízení před správními soudy, kdy žaloba žalobce byla zamítnuta a následně také byla zamítnuta jeho kasační stížnost. Řízení před soudy však vykazovalo délku řízení delší, přičemž pro obě soudní instance dohromady se obvykle toleruje délka 2 let. Žalovaný proto s ohledem na celkovou délku řízení poskytl žalobci konstatování porušení práva žalobce a omluvu. Toto považuje žalovaný za zcela dostačující, a nárok žalobce na zadostiučinění v penězích již není oprávněný. Žalovaný namítl promlčení nároku žalobce s tím, že konec správního řízení nastal [datum]. K tomuto dni by se měl vázat počátek běhu šestiměsíční subjektivní promlčecí lhůty ve smyslu § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., podle něhož nárok na náhradu nemajetkové újmy se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději do 10 let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 jedna věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí téhož zákona, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k nesprávnému úřednímu postupu došlo. Žalovaný ještě poukázal na to, že pokud by soud neuznal tuto námitku promlčení za důvodnou, započal běh promlčecí lhůty nejpozději [datum], kdy Krajský soud v Brně rozsudkem z [datum] zamítl žalobu žalobce. Žalobce po vydání rozsudku krajského soudu nemohl oprávněně doufat ve změnu rozhodnutí vydaného v územním řízení, kasační stížnost podaná žalobcem je mimořádným opravným prostředkem, a navíc byla zamítnuta. Žalobce uplatnil žádost o zadostiučinění u žalovaného až [datum], kdy jeho nárok byl už promlčen, a žalobu podal k zdejšímu soudu až [datum].

3. Průběh celého řízení před správními orgány i zjistil soud z následně uvedených listin spisu [právnická osoba] [adresa] - stavebního úřadu a spisů Krajského soudu v Brně a Nejvyššího správního soudu:- Dne [datum] obdržel městský úřad [adresa], stavební úřad žádost obce [adresa] o vydání rozhodnutí o umístění stavby v územním řízení, název stavby byl „Výstavba nových komunikací a inženýrských sítí v obci [adresa] – [Anonymizováno]. Účelem stavby byl návrh nových místních komunikací včetně inženýrských sítí v oblasti určené platným územním plánem obce pro bydlení, jednalo se o sítě dešťové kanalizace, vodovodů a veřejného osvětlení. Výstavba měla probíhat na pozemcích obce [adresa], na jednom pozemku ve vlastnictví státu a na jednom pozemku ve vlastnictví Jihomoravského kraje. Byly to pozemky ve zjednodušené evidenci parc. č. [hodnota], [Anonymizováno], a pozemky katastru nemovitostí parc. č. [Anonymizováno] C. výměra všech těchto pozemků činí [Anonymizováno] m². K žádosti byl připojen snímek pozemkové mapy, vyjádření [právnická osoba], vyjádření [Anonymizováno] a. s. o existenci sítě elektronických komunikací, stanovisko [Anonymizováno] s. r. o., stanovisko Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje, rozhodnutí odboru dopravy [právnická osoba] [adresa] o povolení zřízení sjezdu, tedy připojení místních komunikací parc. č. [hodnota] a 93 k pozemní komunikací silnici druhé třídy č. [Anonymizováno], stanovisko Svazu vodovodů a kanalizací [Anonymizováno], stanovisko Vodárenské akciové společnosti a. s., vyjádření [právnická osoba], Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje, [právnická osoba], Odboru životního prostředí [právnická osoba] [adresa]. Dále k žádosti byla připojena smlouva o právu provést stavbu z [datum] ohledně pozemku parc. č. [hodnota] uzavřená mezi Jihomoravským krajem a obcí [adresa], a výpisy z katastru nemovitostí ohledně dotčených pozemků, stanovisko Policie ČR.- Dne [datum] Stavební úřad [adresa] vydal pod sp. zn. [č. účtu] oznámení o zahájení územního řízení , které bylo žalobci doručeno podle doručenky dne [datum].- Do tohoto oznámení podal dne [datum] žalobce námitky a podnět k odstranění nepovolených staveb na dotčeném území. Jednalo se o nepovolené stavby asfaltové silnice na pozemku parc. č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] a na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Žalobce dále namítl, že je neúplný okruh účastníků řízení a umístěním stavby dochází ke střetu s umístěním staveb zkolaudovaných domovních přípojek rodinných domů, připojených ke stávajícímu podpěrnému bodu nízkého napětí č. [hodnota] ve vlastnictví [právnická osoba]. na pozemku parc. č. [Anonymizováno]. Žalobce požádal, aby Stavební úřad stanovil podmínky pro umístění stavby podél pozemku žalobce parc č. [Anonymizováno] za účelem omezení negativních dopadů stavby na nemovitosti žalobce. Žalobce dále poukázal na to, záměr stavebníka obce [adresa] je v rozporu s dosavadní zástavbou obce a oprávněným očekáváním občanů obce, a žalobce tyto námitky konkretizoval a doplnil situačním plánkem osazení svého rodinného domu.- Dne [datum] vydal stavební úřad sdělení – seznámení s podklady rozhodnutí.- Dne [datum] nahlížel do spisu žalobce a pořídil si fotokopie listin.- Do spisu bylo založeno rozhodnutí odboru dopravy [právnická osoba] [adresa] z [datum] č. j. [č. účtu], kterým bylo povoleno připojení místních komunikací parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] k pozemní komunikaci silnici druhé třídy č. [Anonymizováno], zřízením křižovatek.- Dne [datum] stavební úřad obdržel vyjádření žalobce z téhož data k podkladům rozhodnutí, v nichž žalobce odkázal na své dřívější námitky, sdělil, že podklady rozhodnutí nebyly zpracovány v souladu s právními předpisy, projektová dokumentace je neúplná, plánovanou stavbou dochází k zásahu do současného stavu žalobce nad míru přiměřenou poměrům s ohledem na nedodržení minimálních odstupových vzdáleností od hranice jeho pozemku, také dochází k narušení pohody bydlení. Žalobce rovněž uvedl, že úředníci Stavebního úřadu jsou přímo zainteresováni na žádosti žadatele, když autorem dokumentace je [tituly před jménem] [jméno FO] jako manžel referentky [jméno FO], která má oblast [Anonymizováno] na stavebním úřadě na starosti.- Dne [datum] stavební úřad vydal sdělení o seznámení s podklady rozhodnutí, které byly v mezidobí doplněny, podle doručenky byla tato písemnost žalobci doručena [datum].- Dne [datum] stavební úřad obdržel vyjádření žalobce k podkladům z téhož data, v němž mimo jiné uvedl, že samotní úředníci Stavebního úřadu a jejich rodinní příslušníci jsou přímo zainteresováni na výsledku řízení.- Dne [datum] vydal stavební úřad územní rozhodnutí sp. zn. [č. účtu] [Anonymizováno] č. j. [Anonymizováno], jímž rozhodl o umístění stavby ,,Výstavba nových komunikací a inženýrských sítí v obci [adresa] – [Anonymizováno]. Jednalo se o vybudování nových místních komunikací a inženýrských sítí v oblasti, která je určena pro bydlení, součástí stavby je i rozšíření silnice č. [Anonymizováno]. Sítěmi se míní komunikace, dešťová kanalizace, vodovod a veřejné osvětlení. Stavební úřad zde vyjmenoval podmínky pro umístění a projektovou přípravu stavby a v odůvodnění se podrobně vypořádal se všemi námitkami žalobce výše uvedenými. Toto rozhodnutí bylo podle doručenky žalovanému doručeno dne [datum].- Dne [datum] stavební úřad obdržel odvolání žalobce z téhož data, v němž žalobce vytkl, že rozhodnutí stavebního úřadu je nepřezkoumatelné, podklady jsou nedostatečné, nebylo respektováno právo žalobce ke zkolaudovaným domovním přípojkám k jeho rodinnému domu na pozemcích umisťované stavby.- Dne [datum] stavební úřad vydal výzvu k podání vyjádření k odvolání žalobce všem ostatním účastníkům řízení. Obec [adresa], tedy stavebník, se vyjádřila dne [datum] v tom směru, že Stavební úřad postupoval podle zákona a prováděcích předpisů, stavebník předložil veškerá stanoviska a vyjádření dotčených orgánů a všichni ostatní vlastníci sousedních nemovitostí a staveb neměli proti dotčené stavbě žádné námitky, jediný žalobce námitky vznesl.- Dne [datum] stavební úřad zaslal spisovou dokumentaci Krajskému úřadu pro Jihomoravský kraj k rozhodnutí o odvolání žalobce, dokumentace byla Krajskému úřadu doručena [datum].- Dne [datum] Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, pod č. j. [Anonymizováno] [č. účtu] rozhodl tak, že předcházející rozhodnutí Stavebního úřadu [adresa] zrušil a vrátil mu věc k novému projednání. V odůvodnění se vypořádal se všemi námitkami žalobce jakožto odvolatele a mimo jiné shledal, že v předložené dokumentaci záměru nejsou přípojky zmiňované žalobcem zakresleny. Krajský úřad uložil Stavebnímu úřadu, jak má dále postupovat. Toto rozhodnutí Krajského úřadu nabylo právní moci [datum]. Dne [datum] Krajský úřad vyrozuměl Stavební úřad [adresa] o nabytí právní moci rozhodnutí, a vrátil mu spisovou dokumentaci, kterou Stavební úřad [adresa] obdržel [datum].- Dne [datum] nahlížel žalobce do spisu u Stavebního úřadu v [adresa].- Do spisu bylo založeno rozhodnutí odboru dopravy [právnická osoba] [adresa] z [datum] č. j. [č. účtu], kterým bylo vydáno kolaudační rozhodnutí a povoleno užívání místní komunikace na pozemcích parc. č. [adresa] stavby místní komunikace v obci [adresa] – v části [adresa] na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. K tomu byl připojen územní plán obce [adresa] včetně jeho barevné grafické části s vyznačením zón podle jejich funkčnosti. Do spisu byly založeny další výpisy z katastru nemovitostí.- Stavební úřad dne [datum] vydal oznámení o pokračování územního řízení a vyzval žadatele obec [adresa], aby do [datum] doplnila žádost o vyjmenované podklady. Tato písemnost byla podle doručenky žalobci doručena [datum].- Dne [datum] stavební úřad vydal usnesení, jímž určil stavebníkovi obci [adresa] lhůtu do [datum] k doplnění žádosti o vydání územního rozhodnutí.- Dne [datum] vyzval stavební úřad žalobce, aby do 7 dnů od doručení výzvy doplnil a upřesnil své podání z 16. 3. a z [datum] o konkrétní údaje, na základě nichž dovozuje podjatost referentky [jméno FO]. Tato výzva byla žalobci doručena [datum] vložením do schránky.- Žalobce dne [datum] sepsal odůvodnění podjatosti referentky stavebního úřadu [jméno FO], které obdržel stavební úřad dne [datum]. Přílohou tohoto podání žalobce bylo ještě odůvodnění podjatosti referentky stavebního úřadu [jméno FO] z [datum] k jinému č. j. [Anonymizováno].- Dne [datum] na Stavebním úřadě v [adresa] proběhlo jednání o námitce podjatosti [jméno FO], na němž se tato referentka k námitce žalobce vyjádřila, a o tomto jednání byl sepsán záznam.- Stavební úřad dne [datum] usnesením rozhodl, že referentka [jméno FO] není vyloučena ze správních úkonů v dotčeném správním řízení. Rozhodnutí podle doručenky bylo žalobci vloženo do schránky dne [datum].- Dne [datum] obdržel stavební úřad odvolání žalobce proti výše uvedenému rozhodnutí, v němž žalobce namítl, že správní orgán není schopen a způsobilý věc řádně projednat a rozhodnout, vzhledem ke kolegialitě [jméno FO] a dalších úředních osob k [jméno FO] a k účastenství [tituly před jménem] [jméno FO] na projektech, o kterých rozhodují tyto úřední osoby, dochází k prorůstání těchto vzájemných vazeb úředníků s podnikatelskými záměry rodinných příslušníků jejich kolegů. Proto jsou vyloučenými osobami i tito další úředníci správního orgánu.- Dne [datum] rozhodl stavební úřad o předání spisu se stanoviskem Krajskému úřadu Jihomoravského kraje k rozhodnutí o odvolání žalobce.- Dne [datum] obdržel stavební úřad žádost obce [adresa] o prodloužení lhůty, stanovené do [datum], k doplnění podkladů včetně opravy projektové dokumentace. Stavební úřad dne [datum] prodloužil obci [adresa] tuto lhůtu do [datum].- Dne [datum] rozhodl Krajský úřad pod č. j. [Anonymizováno] [č. účtu] o odvolání žalobce tak, že jej zamítl a potvrdil rozhodnutí stavebního úřadu o nedůvodnosti námitky žalobce o podjatosti referentky stavebního úřadu [jméno FO]. Toto rozhodnutí Krajského úřadu nabylo právní moci [datum] a spisová dokumentace byla vrácena Stavebnímu úřadu [adresa] [Anonymizováno].- Dne [datum] podala obec [adresa] další žádost o prodloužení termínu k doplnění žádosti o umístění stavby z důvodu problematického řešení dopravní situace. Stavební úřad [adresa] usnesením z [datum] č. j. [Anonymizováno] – [č. účtu] prodloužil obci [adresa] lhůtu k doplnění do [datum].- Dne [datum] obdržel stavební úřad aktualizovanou projektovou dokumentaci spolu s kopií katastrální mapy a vyjádřeními dotčených institucí, zaslanou obcí [adresa]. Byly vyhotoveny výpisy z katastru nemovitostí a připojena vyjádření Ministerstva obrany z [datum], závazné stanovisko odboru dopravy Krajského úřadu Jihomoravského kraje z [datum], stanovisko Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje z [datum], stanovisko Vodárenské akciové společnosti, a. s., vyjádření [Anonymizováno]., vyjádření [právnická osoba] z [datum], vyjádření [Anonymizováno], vyjádření [právnická osoba] z [datum].- Stavební úřad dne [datum] pod č. j. [Anonymizováno] [č. účtu] vydal oznámení o pokračování územního řízení, které bylo podle doručenky žalovanému doručeno do vlastních rukou [datum].- Dne [datum] žalovaný nahlížel do spisu a pořídil si fotodokumentaci projektové dokumentace i technické zprávy.- Dne [datum] obdržel stavební úřad námitky žalovaného v územním řízení, přičemž žalobce namítal nedostatky nové projektové dokumentace, která se alespoň zčásti vypořádala se stávajícími sítěmi a přípojkami elektřiny a vody k rodinným domům dotčeným stavbou, mimo jiné i k domu č. p. [Anonymizováno] žalobce. Žalobce poukázal na to, že projektová dokumentace nevychází ze skutečného stavu v území a nereflektuje změny území. Žalobce navrhl, aby součástí objektu dešťové kanalizace byla také přípojka pro novostavbu jeho rodinného domu, aby byla napojena do dešťové kanalizace přípojkami DN 150 do dešťové stoky, když dům žalobce není připojen k existující obecní dešťové kanalizaci. Žalobce navrhl do projektu se zákresem výhledových sítí začlenit i přípojku splaškové kanalizace k jeho pozemku parc. č. [Anonymizováno], a připojil situační výkres s navrhovanými přípojkami dešťové i splaškové kanalizace k témuž pozemku.- Dne [datum] stavební úřad ještě obdržel odvolání žalobce proti usnesení stavebního úřadu z [datum] č. j. [Anonymizováno] [č. účtu], kterým bylo rozhodnuto o žalobcově námitce podjatosti [jméno FO], referentky stavebního úřadu.- Do spisu stavebního úřadu bylo založeno prodloužené stanovisko Vodárenské akciové společnosti, a. s. z [datum] a smlouva o právu provést stavbu, uzavřená [datum] mezi Jihomoravským krajem a obcí [adresa] ohledně parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa].- Dne [datum] stavební úřad vydal sdělení – seznámení s podklady rozhodnutí, které bylo podle doručenky žalobci doručeno dne [datum] do vlastních rukou.- Dne [datum] stavební úřad obdržel návrh žalobce na přezkum úředního postupu a vyjádření k podkladům rozhodnutí v řízení. Žalobce v něm upozornil mimo jiné na to, že nebyl správním orgánem správně stanoven okruh účastníků řízení.- Dne [datum] vydal stavební úřad územní rozhodnutí, tedy rozhodnutí o umístění stavby ,,Výstavba nových komunikací a inženýrských sítí v obci [adresa] – [Anonymizováno] “ pod č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Podle doručenky bylo toto rozhodnutí doručeno žalobci do vlastních rukou [datum].- Dne [datum] obdržel stavební úřad odvolání žalobce proti výše citovanému územnímu rozhodnutí. Žalobce namítl chybný rozsah účastníků řízení, dále že chybí okótování odstupu staveb, rovněž to, že stavební úřad se nezabýval nárůstem dopravy a tím, zda bude vše v souladu s technickými normami. Žalobce rovněž uvedl, že postup stavebního úřadu nasvědčuje bezhlavému prosazování soukromých zájmů dotyčných osob, aniž by byla zajištěna dostatečná infrastruktura v lokalitě, stavební úřad nezhodnotil dopad umisťované stavby z hlediska širších územních vztahů a potřeb v území, poukázal na nedostatečné odůvodnění rozhodnutí, zmínil jiné stavební řízení týkající se rozšíření distribuční soustavy elektřiny pro budoucí lokalitu rodinných domů [adresa].- Dne [datum] vydal stavební úřad výzvu, aby se ostatní účastníci stavebního řízení vyjádřili k odvolání žalobce. Vyjádřila se toliko obec [adresa], a její vyjádření obdržel stavební úřad [datum].- Dne [datum] rozhodl stavební úřad o předání spisu odvolacímu orgánu se svým stanoviskem. Podle doručenky obdržel Krajský úřad Jihomoravského kraje spisovou dokumentaci dne [datum].- Krajský úřad [Anonymizováno] jako úřad odvolací vydal dne [datum] rozhodnutí pod č. j. [Anonymizováno] [č. účtu], kterým předchozí rozhodnutí Stavebního úřadu [adresa] zrušil a věc mu vrátil k novému projednání. Krajský úřad se podrobně zabýval námitkami žalobce. Rozhodnutí nabylo právní moci [datum].- Dne [datum] obdržel Stavební úřad [adresa] zpět veškerou dokumentaci.- Dne [datum] do spisu došlo nové vyjádření [právnická osoba] a nové vyjádření Správy [Anonymizováno]. Následně byly pořízeny výpisy z katastru nemovitostí ohledně veškerých dotčených a sousedních pozemků.- Dne [datum] stavební úřad obdržel novou dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a doplnění průvodní a souhrnné technické zprávy, což bylo vypracováno v srpnu 2017 [tituly před jménem] [jméno FO] z důvodu odvolací námitky žalobce spočívající v jeho nesouhlasu se zkrácením a přepojením stávající vodovodní přípojky pro rodinný dům č. p. [Anonymizováno] na nově navrhovaný vodovodní řad V1. Projektová dokumentace byla doplněna o 1 výkres s tím, že napojení nového vodovodního řadu V1 na stávající vodovod bylo upraveno tak, aby nedocházelo k dotčení stávající přípojky vody pro dům žalobce.- Dne [datum] vydal Stavební úřad [adresa] oznámení o pokračování územního řízení a vyzval účastníky řízení k uplatnění případných námitek. Podle doručenky byl tento dopis žalobci doručen [datum].- Dne [datum] obdržel Stavební úřad [adresa] podání žalobce, v němž znovu odkázal na všechny dříve uplatněné námitky a vznesl námitku podjatosti referentek Stavebního úřadu [jméno FO] a [jméno FO].- Dne [datum] stavební úřad vydal sdělení o možnosti seznámení se s podklady rozhodnutí.- Dne [datum] nahlížel žalobce do spisu a pořídil si fotokopie specifikovaných dokladů včetně projektové dokumentace.- Dne [datum] stavební úřad obdržel vyjádření žalobce k podkladům rozhodnutí, kdy žalobce uvedl, že záměr žadatele, tedy obce [adresa], není v souladu s požadavky podle § 90 stavebního zákona, záměr stavby nereaguje na novou zástavbu v území.- Dne [datum] vydal Stavební úřad [adresa] nové územní rozhodnutí pod č. j. [Anonymizováno] [č. účtu] a znovu rozhodl o umístění stavby ,,Výstavba nových komunikací a inženýrských sítí v obci [adresa] – [Anonymizováno] “. V odůvodnění stavební úřad se vypořádal s námitkami žalobce. Toto rozhodnutí bylo podle doručenky žalobci doručeno dne [datum].- Dne [datum] obdržel Stavební úřad [adresa] odvolání žalobce proti výše citovanému rozhodnutí, v němž vytkl zejména to, že stavební úřad nezhodnotil dopad umisťované stavby z hlediska širších územních vztahů a potřeb v dané lokalitě.- Dne [datum] stavební úřad vydal výzvu k vyjádření pro ostatní účastníky řízení k odvolání žalobce. Vyjádřila se toliko obec [adresa] podáním, které stavební úřad obdržel [datum].- Dne [datum] odeslal Stavební úřad [adresa] veškerou dokumentaci Krajskému úřadu JMK k rozhodnutí o odvolání.- Dne [datum] vydal Krajský úřad JMK pod č. j. JMK [č. účtu] rozhodnutí, jímž odvolání žalobce zamítl a napadené rozhodnutí stavebního úřadu potvrdil. Rozhodnutí bylo rozesláno [datum] a nabylo právní moci [datum]. Téhož dne tudíž nabylo právní moci i napadené rozhodnutí Stavebního úřadu [adresa] z [datum].

4. Soud provedl důkaz i projektovou dokumentací k předmětné stavbě, a to včetně její opravené verze a doplňujících výkresů, přičemž druhá oprava se týkala vodovodní přípojky k rodinnému domu žalobce, jak je výše uvedeno.

5. Další řízení již probíhalo před soudy následovně:- Dne [datum] podal žalobce žalobu o soudní přezkum zákonnosti rozhodnutí správního orgánu ke Krajskému soudu v Brně. Žalobce se domáhal zrušení napadeného rozhodnutí pro nezákonnost, a to jak rozhodnutí Krajského úřadu JMK, tak Stavebního úřadu [adresa].- Dne [datum] předseda senátu Krajského soudu v Brně určil referující soudkyni.- Dne [datum] tato soudkyně dala pokyn k provedení předrozsudkové agendy.- Dne [datum] vyšší soudní úřednice vyzvala žalobce k zaplacení soudního poplatku a k zaslání stejnopisu napadeného rozhodnutí, a vydala pokyn k doručení žaloby a výzvy k vyjádření žalovanému Krajskému úřadu JMK. Žalobce podle doručenky obdržel [datum] obdržel výzvu k zaplacení soudního poplatku a poučení o složení senátu a právo namítat podjatost soudců.- Dne [datum] žalobce osobně předložil krajskému soudu stejnopis napadeného rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje.- Dne [datum] uhradil žalobce soudní poplatek z žaloby na účet soudu.- Dne [datum] krajský soud vydal výzvu, v níž uložil žalovanému Krajskému úřadu JMK předložit kompletní správní spis, a aby žalovaný sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání.- Dne [datum] krajský soud obdržel spisovou dokumentaci a vyjádření Krajského úřadu JMK k žalobě žalobce.- Dne [datum] odeslal krajský soud vyjádření žalovaného žalobci a vyzval žalobce, aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání.- Dne [datum] žalobce vyjádřil svůj nesouhlas s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání.- Dne [datum] obdržel krajský soud vyjádření obce [adresa] k podané žalobě.- Dne [datum] odeslal krajský soud výzvu k uplatnění práv osob zúčastněných na správním řízení.- Dne [datum] krajský soud obdržel vyjádření společnosti [právnická osoba]., společnosti [Anonymizováno]. Dne [datum] obdržel krajský soud vyjádření [Anonymizováno] [Anonymizováno].- Dne [datum] byly kopie těchto vyjádření zaslány žalobci i žalovanému Krajskému úřadu [Anonymizováno], obci [adresa] byla zaslána žaloba a vyjádření žalovaného k žalobě včetně procesního poučení, a dalším osobám zúčastněným nařízení byly rozeslány žaloba a další dokumenty.- Dne [datum] vyšší soudní úřednice dokončila předrozsudkovou agendu a spis byl předložen soudci.- Dne [datum] vydal soudce pokyn k nařízení jednání na [datum]. Jednání se zúčastnil žalobce i žalovaný a bylo při něm rozhodnuto rozsudkem, jímž byla žaloba žalobce zamítnuta. Z odůvodnění se podává, že žalobce u jednání vznesl námitku podjatosti vůči předsedovi senátu, a o této námitce soud rozhodl během jednání, když ji shledal nedůvodnou. Žalobce podal rovněž návrh na vyloučení osob zúčastněných na řízení z důvodu, že o jejich účastenství nebylo procesně rozhodnuto. Byl soudem poučen o tom, že ze soudního řádu správního nevyplývá právo být zvláštním procesním úkonem informován o tom, kdo v řízení vystupuje jako osoba zúčastněná nařízení. Krajský soud veškeré námitky žalobce shledal nedůvodnými, jakož i celou žalobu.- Dne 23. července vydal soud pokyn k doručení rozsudku, mimo jiné i žalobci, a téhož dne byl rozsudek odeslán.- Dne [datum] reklamoval krajský soud doručenku k rozsudku pro žalovaného, reklamace byla doručena [právnická osoba] [datum]. Dne [datum] pošta odpověděla, že doporučená zásilka s rozsudkem pro žalobce nebyla dohledána, a doporučila zahájit reklamaci. Dne [datum] reklamoval krajský soud doručenku, a [datum] [právnická osoba] sdělila, že reklamace byla nedůvodná, neboť zásilka byla vložena do domovní schránky žalovaného dne [datum], a byl zaslán druhopis doručenky [datum].- Dne [datum] vydal krajský soud pokyn k opětovnému doručení rozsudku žalobci s tím, že při jednání [datum] v jiné věci žalobce sdělil, že mu tento rozsudek nebyl doručen. Podle doručenky převzal žalobce rozsudek do vlastních rukou dne [datum].- Rozsudek krajského soudu nabyl právní moci dne [datum].- Dne [datum] žalobce osobně předložil Nejvyššímu správnímu soudu kasační stížnost proti výše uvedenému rozsudku Krajského soudu v Brně. Nejvyšší správní soud dne [datum] požádal Krajský soud v Brně o předložení soudního spisu.- Žalobce byl v řízení u Nejvyššího správního soudu zastoupen advokátem. Dne [datum] a [datum] činil Nejvyšší správní soud úkony před rozhodnutím, včetně zaslání kasační stížnosti protistraně s výzvou k vyjádření, pokyny byly vypraveny 8. 6. a [datum].- Dne [datum] Nejvyšší správní soud obdržel spisovou dokumentaci Krajského soudu v Brně.- Usnesením z [datum] soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost, poplatek byl řádně zaplacen [datum].- Dne [datum] obdržel soud vyjádření [Anonymizováno] [Anonymizováno] ke kasační stížnosti žalobce.- Dne [datum] obdržel soud stanovisko Krajského úřadu Jihomoravského kraje.- Dne [datum] obdržel soud stanovisko obce [adresa].- Dne [datum] rozhodl soud rozsudkem č. j. [Anonymizováno] tak, že kasační stížnost žalobce zamítl. Tentýž den dal soudce pokyn k vyhotovení čistopisu rozsudku a jeho odeslání účastníkům a zúčastněným osobám, přičemž rozhodnutí bylo odesláno téhož dne. Podle doručenky bylo doručeno zástupci žalobce dne [datum].- Citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu nabyl právní moci [datum].

6. V průběhu řízení u Nejvyššího správního soudu žalobce podal dne [datum] návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, a věc byla vedena pod sp. zn. [Anonymizováno]. Žalobce požadoval, aby byla určena lhůta k projednání a rozhodnutí o jeho kasační stížnosti, když měl za to, že od zahájení řízení uplynuly téměř 2 roky a dochází ke zbytečným a neodůvodněným průtahům. Navíc očekávané rozhodnutí o jeho kasační stížnosti bude mít dopad i na další probíhající řízení vedená u Krajského soudu v Brně. Tento návrh žalobce byl vyřízen tak, že v řízení o jeho kasační stížnosti bylo rozhodnuto výše zmíněným rozsudkem dne [datum].

7. Ohledně uplatnění nároku žalobce vůči žalovanému zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Dne [datum] uplatnil žalobce svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši žalované částky u žalovaného a podle podacího lístku byl tento dopis téhož dne žalovanému odeslán doporučeně. Žalovaný dopisem z [datum] sdělil žalobci, že jeho dopis obdržel [datum], a o vyřízení žádosti bude žalobce informovat. Dopisem z [datum] žalovaný žalobci sdělil své stanovisko, podle něhož je přiměřeným zadostiučiněním konstatování porušení práva, respektive omluva. Žalovaný se tedy žalobci omluvil a konstatoval porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě. Sdělil dále žalobci, že nemajetková újma, která žalobci mohla případně vzniknout, může spočívat pouze v nejistotě z výsledku řízení, tato však nedosahovala takové intenzity, aby z ní vznikl nárok na náhradu v penězích.

8. Ministerstvo pro místní rozvoj si vyžádalo stanovisko [právnická osoba] [adresa] i stanovisko Ministerstva spravedlnosti. Ve stanovisku [právnická osoba] [adresa] z [datum] podrobně popsal jednotlivé úkony v řízení a poukázal na to, že v § 87 odst. 4 stavebního zákona je lhůta pro vydání územního rozhodnutí 90 dnů pro zvlášť složité případy, kterým tato věc zcela jistě byla, neboť předmětem územního řízení bylo umístění dopravní a technické infrastruktury v zastavitelném území v lokalitě určené pro bydlení o celkové výměře přibližně 2,7 ha. Prodlení s rozhodnutím bylo vyvoláno také tím, že bylo třeba se vypořádat s námitkami podjatosti žalobce. Toto prodlení nebylo tak významné, aby mohlo žalobci způsobit škodu. Žalobce byl v postavení vedlejšího účastníka, vlastníka sousedícího pozemku, a nebránilo mu nic ani po vydání pravomocného rozhodnutí sousední pozemky a stavby, zejména přípojky vody a elektřiny, plně užívat ke svému účelu.

9. Nahlédnutím do katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobce je veden jako výlučný vlastník pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. [Anonymizováno], a pozemku parc. č. [Anonymizováno] – orná půda o výměře [Anonymizováno] m², přičemž tyto nemovité věci jsou zapsány na listu vlastnictví č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa] u [právnická osoba] pro Jihomoravský kraj, pracoviště [adresa] -[Anonymizováno]. Z kopie části katastrální mapy je patrno, že oba pozemky s rodinným domem žalobce jsou situovány na kraji zástavby, z jedné strany je pozemek souseda parc. č. [Anonymizováno], ze zadní strany pozemek žalobce hraničí s pozemkem parc. č. [Anonymizováno] ze zbývajících 2 stran hraničí s komunikací parc. č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]. Posledně uvedená parcela je tvořená komunikací, která má sloužit k přístupu a příjezdu k dalším pozemkům. Tato parcela je ve vlastnictví obce [adresa].

10. Ze situačního nákresu autorizovaného technika [jméno FO] je patrno, jakou polohu má rodinný dům žalobce, kde se nachází přípojky, jímka závlahová a vsakovací rýha na pozemku žalobce parc. č. , Anonymizováno11. Stavební úřad [adresa] dne [datum] vydal kolaudační rozhodnutí pod č. j. [Anonymizováno] kterým povolil užívání rodinného domu žalobce včetně přípojky elektřiny NN, vody a odpadní jímky. Stavba obsahuje kromě rodinného domu také přípojku elektřiny, vodovodní přípojku, odpadní jímku na vyvážení a závlahovou jímku se vsakovací rýhou.12. Žalobce předložil fotografii terénních poměrů na hranicích s jeho pozemkem, kdy tyto terénní poměry měly být narušeny stavbou. Z fotografie je patrno, že byla zde vyhloubena část pozemku, která má tak nižší povrch než pozemek vedle něj stojící.13. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Dne [datum] bylo zahájeno řízení u Stavebního úřadu [adresa] podáním žádosti obce [adresa] o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby ,,Výstavba nových komunikací a inženýrských sítí v obci [adresa] – [Anonymizováno] “. Stavební úřad poprvé rozhodl [datum], toto rozhodnutí bylo zrušeno Krajským úřadem Jihomoravského kraje. Podruhé stavební úřad rozhodl [datum] a i toto jeho rozhodnutí bylo zrušeno Krajským úřadem JMK. Potřetí rozhodl stavební úřad [datum], a jeho rozhodnutí bylo potvrzeno Krajským úřadem JMK, které nabylo právní moci [datum]. Žalobce byl v řízení aktivní, několikrát nahlížel do spisu, seznamoval se s listinami, odvolací řízení ve všech 3 případech bylo vedeno na základě jím podaných odvolání, žalobce namítal podjatost úředníků stavebního úřadu, a když jedna z jeho námitek byla zamítnuta, podal proti příslušnému rozhodnutí odvolání a znovu musel rozhodnout Krajský úřad JMK. Pravomocné rozhodnutí Krajského úřadu JMK žalobce napadl žalobou o soudní přezkum, kterou podal [datum] ke Krajskému soudu v Brně. Rozsudkem z [datum] byla žaloba žalobce zamítnuta. Soudu se nevrátila doručenka od zaslání rozsudku žalobci, po reklamaci bylo zjištěno, že rozsudek byl vhozen žalobci do schránky. Toto se však ukázalo jako nepravdivé, když žalobce v souvislosti s jiným řízením sdělil krajskému soudu, že rozsudek dosud neobdržel, a proto mu musel být zaslán znovu. Rozsudek krajského soudu tak nabyl právní moci až [datum], kdy ho žalobce převzal do vlastních rukou. Žalobce se s tímto rozhodnutím nespokojil a napadl ho kasační stížností, kterou podal [datum] k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten rozhodl rozsudkem z [datum], a téhož dne nabyl právní moci. Celé řízení tak trvalo od [datum] do [datum], tedy 8 let a 4 měsíce. Žalobce byl účastníkem řízení před stavebním úřadem nikoli jako hlavní účastník, nýbrž jako vedlejší účastník, jako vlastník pozemku, který sousedí s pozemky, ohledně nichž bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby stavebním úřadem. Žalobce uplatnil svůj nárok nejprve vůči žalovanému přímo, žalovaný však považoval za dostačující pouze omluvu a konstatování porušení práva žalobce na přiměřenou délku řízení, kdy tyto 2 formy žalobci poskytl. Žalobce se s tím však nespokojil a podal žalobu ke zdejšímu soudu.14. Při právní kvalifikaci zjištěných skutečností vycházel soud zejména ze zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, upravená v § 1 zákona 82/1998 Sb., vychází z článku 36 odst. 34 Listiny základních práv a svobod, která je obsažena v ústavním zákonu č. 23/1991 Sb. Podle citovaného ustanovení má každý právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem, přičemž podmínky a podrobnosti upravuje tentýž zákon. Odpovědnosti za škodu podle citovaného zákona se nelze zprostit, jak je uvedeno v § 2 téhož zákona.15. Podle § 5 zákona 82/1998 Sb. odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Ustanovení § 6 odst. 1 téhož zákona stanoví, že ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem jednají i jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady. Jediným nositelem odpovědnostní subjektivity ve vztahu k žalobci je stát. V odst. 3 § 6 je uvedeno, že pokud došlo ke škodě nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí a posuzují-li se pro účely náhrady této škody navazující správní a soudní řízení jako jeden celek, jedná za stát příslušný úřad, do jehož působnosti náleží odvětví státní správy, v němž probíhalo správní řízení. V daném případě je tak příslušným jednat jménem státu Ministerstvo pro místní rozvoj, do jehož působnosti náleží stavební řízení.16. Odpovědnost státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem je stanovena v § 13 odst. 1 a 2 zákona 82/1998 Sb. tak, že stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, přičemž takovým postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Pokud zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí lhůtu nestanoví, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Tento požadavek přiměřenosti lhůty vychází například z článku 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, v němž v bodě 1 je uvedeno, že každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem.17. Ohledně uplatnění nároku na náhradu škody je v § 14 odst. 1 zákona 82/1998 Sb. stanoveno, že tento se uplatňuje u úřadu uvedeného ve výše citovaném § 6, přičemž podle § 14 odst. 3 uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. S tím souvisí i ustanovení § 15 odst. 2 téhož zákona, podle něhož domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do 6 měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.18. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalovaného – Ministerstva pro místní rozvoj dopisem z [datum], který byl odeslán doporučeně téhož dne, a žalovaný potvrdil, že tento dopis obdržel [datum]. Následně žalovaný dopisem z [datum] oznámil žalobci své stanovisko, a poskytl žalobci omluvu a konstatování porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě s tím, že tyto způsoby představují přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu žalobce, a finanční náhrada nemajetkové újmy žalobci již nepřísluší. Žalobce následně [datum] uplatnil svůj nárok u soudu podáním žaloby v této věci. Je tedy zřejmé, že žalobce dodržel výše uvedený zákonem stanovený postup.19. Zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu je upraveno v citovaném zákoně v § 31a tak, že podle odst. 1 bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle 2. odstavce se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, anebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, tedy rozhodnout v přiměřené lhůtě, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména a) k celkové délce řízení, b) ke složitosti řízení, c) k jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) k postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) k významu předmětu řízení pro poškozeného. Podrobný výklad citovaného ustanovení je obsažen ve stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR z 13. 4. 2011 sp. zn. Cpjn 206/2010, které zohledňuje mimo jiné nejen rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR, nýbrž i rozhodovací praxi Evropského soudu pro lidská práva. Podle bodu 3 tohoto stanoviska nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem je třeba tvrdit, a není-li úspěšně popřena, anebo nepostačuje-li konstatování porušení práva, přizná se za ni zadostiučinění v penězích. Podle bodu 4 je třeba přihlížet k celkové době, po kterou řízení trvalo, nikoli tedy jen k době, po kterou docházelo k průtahům ve smyslu nečinnosti. V bodě 9 Nejvyšší soud určil, že odůvodnění výše přiznaného zadostiučinění musí obsahovat hodnocení, v němž se vychází ze základní částky stanovené násobkem celkové doby řízení v létech či měsících a částky přiznávané za jednotku času řízení, s následným připočtením či odečtením vlivu skutečností podle kritérií stanovených v § 31a odst. 3 písm. b) až e) zákona 82/1998 Sb.20. Pro posouzení důvodnosti nároku žalobce bylo třeba nejprve určit délku řízení, a potom teprve stanovit, zda se jednalo o délku přiměřenou. Soud ještě poukazuje na to, že k porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení tak může dojít i tehdy, nedošlo-li v řízení k průtahům. V daném případě bylo řízení zahájeno Stavebním úřadem [adresa] dne [datum], kdy obec [adresa] jakožto žadatel požádala o vydání územního rozhodnutí pro výše uvedenou stavbu. Stavební úřad rozhodoval celkem třikrát, poprvé [datum], toto rozhodnutí však bylo zrušeno odvolacím krajským úřadem, podruhé stavební úřad rozhodl [datum], toto rozhodnutí však bylo rovněž odvolacím krajským úřadem zrušeno. Naposledy stavební úřad rozhodl [datum], a toto jeho rozhodnutí bylo již potvrzeno a stavební řízení tak bylo pravomocně ukončeno ke dni [datum]. Řízení však pokračovalo dále, neboť [datum] bylo zahájeno řízení u Krajského soudu v Brně, kdy žalobce podal žalobu o soudní přezkum zákonnosti rozhodnutí výše uvedeného. Krajský soud rozsudkem z [datum] žalobu žalobce zamítl. Žalobce podal [datum] kasační stížnost, o níž rozhodl Nejvyšší správní soud [datum] rozsudkem tak, že ji zamítl, a téhož dne toto rozhodnutí nabylo právní moci. Do doby celého řízení je třeba započítat nejen veškerá rozhodnutí první a druhé instance v stavebním řízení, nýbrž i následující řízení před Krajským soudem v Brně a Nejvyšším správním soudem. Za ukončení řízení soud považuje okamžik nabytí právní moci posledního rozhodnutí, tedy [datum]. Soud ještě dodává, že ve smyslu rozsudku Nejvyššího soudu ČR z [datum] sp. zn. [spisová značka] se do celkové délky řízení započítává nejen řízení o kasační stížnosti, ale i řízení o ústavní stížnosti, i když taková řízení byla pro poškozeného neúspěšná. Je tedy zřejmé, že do celkové délky řízení v tomto případě je třeba započítat i řízení o kasační stížnosti. C. délka řízení od [datum] do [datum] činí 8 let a 4 měsíce bez 1 dne. Do celkové doby řízení soud započítal i dobu, během níž bylo řízení u stavebního úřadu přerušeno na návrh obce [adresa].21. Při posouzení, zda tato délka řízení je přiměřená či nikoli, soud zvažoval na jedné straně právo žalobce, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a na druhé straně obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana práv účastníka. Neexistuje žádná předem daná konkrétní doba řízení, která se pokládá za přiměřenou, ale vždy je třeba pečlivě přihlížet ke konkrétním okolnostem každého případu. Podle citovaného stanoviska Nejvyššího soudu ČR je třeba vycházet z kritérií, která jsou obdobným způsobem hodnocena i při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění ve výše uvedeném ustanovení § 31a odst. 3 písm. a) až e) zákona 82/1998 Sb., a to složitost případu, chování poškozeného, tedy žalobce, postup příslušných orgánů a význam předmětu řízení pro žalobce.22. Kritérium složitosti případu zahrnuje jednak počet instancí, v nichž byla věc řešena, a jednak složitost věci samou o sobě. Jak je výše uvedeno, v projednávání řízení rozhodovaly celkem [hodnota] instance, a to Stavební úřad [adresa], Krajský úřad Jihomoravského kraje, Krajský soud v Brně a Nejvyšší správní soud. Je třeba uvést, že ve věci samé rozhodl Stavební úřad [adresa] celkem 3krát, odvolací krajský úřad také celkem 3krát, krajský soud jednou a Nejvyšší správní soud také jednou. O procesních otázkách rozhodoval Stavební úřad [adresa] i odvolací krajský úřad, a to o námitce podjatosti referentů stavebního úřadu, kterou vznesl žalobce, který se do rozhodnutí Stavebního úřadu [adresa] odvolal. Veškerá odvolání ve věci samé podával rovněž pouze žalobce, žádný další účastník řízení. Žalobce tak zasáhl do délky řízení tím, že využíval svého procesního práva podávat opravné prostředky a uplatňovat námitky, tedy námitky podjatosti, což vyvolalo nutnost rozhodovat ve více stupních. Takový postup však nelze zpravidla klást k tíži žalobce jakožto poškozeného, je však třeba zohlednit, že řízení ve více instancích obecně zakládá dobu potřebnou pro předložení věci vyšší instanci, dále dobu nezbytnou pro seznámení se s věcí a její posouzení, a dobu nutnou pro promítnutí výsledků přezkumu do dalšího postupu v řízení. C. délka řízení je tak prodlužována o dobu řízení před další instancí. V daném případě lze konstatovat, že nebýt žalobce, stavební řízení by skončilo v první instanci, tedy u Stavebního úřadu [adresa], hned prvním rozhodnutím ve věci. Jak soud již uvedl, žalobce využil pouze prostředků daných zákonem, a nelze mu proto přičítat tento jeho postup k tíži, zvláště za situace, kdy důsledkem jeho odvolání ve stavebním řízení byla částečná změna projektové dokumentace týkající se přípojky vody k rodinnému domu žalobce.23. V rámci kritéria složitosti případu se zohledňují ještě další okolnosti, a to rozsah tvrzených skutečností, rozsah prováděného dokazování, druhy důkazních prostředků, složitost právního posouzení, procesní složitost, procesní aktivitu účastníků a druh, četnost a srozumitelnost jejich podání a procesních návrhů, četnost opravných prostředků a výsledky řízení o těchto opravných prostředcích. Soud má za to, že pokud jde o tvrzené skutečnosti a rozsah prováděného dokazování, jednalo se o rozsah značný, když předmětem stavebního řízení byla stavba na množství pozemků o celkové výměře [Anonymizováno] m² byly pozemky ve vlastnictví obce [adresa] a zbývajících [Anonymizováno] m² bylo ve vlastnictví státu a Jihomoravského kraje. Skutečnost, že se nejednalo pouze o pozemky obce jakožto žadatele o vydání rozhodnutí o umístění stavby, vyvolala nutnost smluvní úpravy stavby na těchto pozemcích, například rozhodnutí odboru dopravy [právnická osoba] [adresa] o povolení zřízení sjezdu, anebo smlouvu o právu provést stavbu uzavřenou mezi Jihomoravským krajem a obcí [adresa]. Řízení mělo velký počet účastníků, kterými byli nejen vlastníci pozemků, na nichž měla být stavba realizována, nýbrž vlastníci také všech dotčených sousedících pozemků, jímž byl i žalobce. Ke stavbě se také musely vyjadřovat různé orgány a instituce, jak je shora popsáno, tedy [právnická osoba], správce a vlastník sítě elektronických komunikací a další. [adresa] bylo třeba doručovat rozhodnutí či výzvy stavebního úřadu, a s ohledem na trojí rozhodnutí Stavebního úřadu [adresa] bylo třeba stanoviska dotčených orgánů vyžadovat znovu pro částečně doplněnou projektovou dokumentaci stavby.24. Pokud jde o složitost právního posouzení, tak s ohledem na obsah shora uvedených listin a odůvodnění jednotlivých rozhodnutí stavebního úřadu a krajského úřadu, Krajského soudu v Brně a Nejvyššího správního soudu, nevybočovala tato složitost výjimečně či mimořádně z obvyklé právní složitosti územního řízení před stavebními úřady. Procesní aktivita byla vyvíjena nejvíce ze strany žalobce, jak bude níže uvedeno, účastník řízení – obec [adresa] zapříčinila prodloužení řízení před stavebním úřadem, neboť na její návrh bylo stavební řízení přerušeno, když obec potřebovala více časového prostoru k shromáždění potřebných podkladů vyžadovaných stavebním úřadem. K prodloužení řízení u stavebního úřadu došlo také z důvodu dvojího zrušení jeho rozhodnutí odvolacím krajským úřadem.25. Dalším kritériem je chování poškozeného, tedy žalobce v průběhu celého řízení. Obecně platí, že poškozený jako účastník řízení může přispět k nárůstu délky svojí nečinností, anebo naopak svojí aktivitou obstrukčního charakteru, na druhou stranu může poškozený vyvíjet činnost směřující ke zkrácení délky řízení, například, když využívá dostupné prostředky způsobilé odstranit průtahy v řízení způsobené nečinností rozhodujícího orgánu. Žalobce byl po celou dobu řízení velmi aktivní. V řízení u stavebního úřadu využil veškerých svých procesních práv, nahlížel do spisu, vyhotovoval si kopie listin včetně projektové dokumentace a technické zprávy, reagoval na výzvy stavebního úřadu, vyjadřoval se včas k podkladům shromážděným stavebním úřadem. V řízení před soudy žalobce včas zaplatil soudní poplatky a reagoval včas na výzvu Krajského soudu v Brně, aby předložil stejnopis správního rozhodnutí. V tomto směru nelze žalobci ničeho vytknout. Nelze však přehlédnout, že žalobce v řízení před stavebním úřadem opakovaně namítl podjatost referentů stavebního úřadu, jeho námitky podjatosti nebyly shledány nikdy důvodnými, a žalobce, jak je shora popsáno, se proti rozhodnutí stavebního úřadu o námitce podjatosti v 1 případě odvolal, a tím celé řízení prodloužil. Žalobce namítl podjatost soudce i v řízení před Krajským soudem v Brně, to však nemělo vliv na délku řízení, když žalobce tak učinil u jednání, a u téhož jednání byla jeho námitka podjatosti jako nedůvodná zamítnuta. Žalobce také využil zákonného prostředku k odstranění průtahů v řízení před Nejvyšším správním soudem, když dne [datum] podal návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle § 174a zákona č. 6/2002 Sb. o soudech a soudcích, přičemž tak reagoval na situaci, kdy podal kasační stížnost [datum] a do [datum] o ní nebylo rozhodnuto.26. Při posouzení dalšího kritéria, a to postupu orgánů veřejné moci během celého řízení, je třeba posoudit, zda tyto orgány projevovaly snahu rozhodnout ve věci v co nejkratším čase při zachování zákonných procesních postupů, anebo zda projevovaly bezdůvodnou nečinnost. V řízení před stavebním úřadem soud shledal, že stavební úřad se po celou dobu snažil rozhodnout ve věci řádně a včas, jeho rozhodnutí bylo oddáleno jednak nedůvodnými námitkami podjatosti vznesenými žalobcem a jednak tím, že žadatel, obec [adresa], si vyžádal opakovaně dlouhou lhůtu k zajištění nezbytných podkladů, a řízení muselo být proto přerušeno. Rovněž odvolací krajský úřad rozhodoval řádně a včas bez průtahu, a to nejen o odvoláních žalobce ve věci samé, ale i o odvolání žalobce do rozhodnutí stavebního úřadu o nedůvodnosti jeho námitky podjatosti referentů stavebního úřadu. Je třeba ještě uvést, že ze strany krajského úřadu jako odvolacího nebylo přijato opatření proti nečinnosti stavebního úřadu a ani žalobce v průběhu řízení před správními orgány ničeho takového nenamítal. Stavební řízení trvalo od jeho zahájení [datum] do [datum], kdy nabylo právní moci poslední potvrzující rozhodnutí odvolacího Krajského úřadu JMK, a s ohledem na všechny výše uvedené okolnosti nelze tuto délku hodnotit jako nepřiměřenou. Je třeba si uvědomit, že se jednalo o složité řízení s velkým počtem účastníků řízení na velkém území, a výsledek, tedy stavba, měla sloužit v souladu s územním plánem pro obec [adresa] k realizaci potřeb bydlení množství osob. Je pochopitelné, že takové řízení trvá delší dobu než například řízení, v němž by se rozhodovalo o umístění stavby 1 rodinného domku.27. Řízení před soudy bylo zahájeno [datum] podáním žaloby a skončilo [datum] rozhodnutím a zároveň nabytím právní moci o kasační stížnosti žalobce. C. délka řízení před soudy tak převyšovala 4 a půl roku. Oba soudy nejprve činily přípravné úkony k tomu, aby mohlo být rozhodnuto. Krajský soud od zahájení řízení [datum] činil přípravné kroky směřující k rozhodnutí až do června 2019, kdy byl spis předložen soudci, který jednání nařídil dne [datum] na den [datum]. Při doručování rozsudku žalobci však došlo k prodlevě, která nebyla způsobena soudem. Když se nevrátila doručenka, krajský soud ji reklamoval na poště, a obdržel dne [datum] vyřízení reklamace s tím, že rozsudek byl žalobci vhozen do domovní schránky, a k tomu pošta připojila náhradní doručenku. Toto však zřejmě neodpovídalo skutečnosti, a krajský soud se to dověděl až dne [datum], kdy žalobce krajskému soudu u jednání v jiné věci oznámil, že rozsudek v předmětné věci ještě neobdržel. Následně mu musel být rozsudek doručován znovu, a žalobce rozsudek převzal [datum]. Poté [datum] žalobce podal kasační stížnost, dne [datum] byly ukončeny přípravné úkony vedoucí k rozhodnutí, a rozhodnuto bylo až [datum], což je zároveň den pravomocného ukončení celé věci. Jak soud shora zmínil, žalobce krátce předtím, dne [datum], podal návrh na určení lhůty k provedení úkonu.28. Soud k řízení u krajského soudu a u Nejvyššího správního soudu poznamenává, že zde nelze očekávat takový průběh řízení jako u stavebního úřadu. Soudu rovněž jsou známy podmínky v létech 2018–2020 u Krajského soudu v Brně, který se potýkal s velkým množstvím věcí ve správním soudnictví, čemuž neodpovídal dostatečný počet soudců, přičemž tyto potíže se podařilo odstranit až v následujících létech. Soud si však je vědom toho, že je odpovědností státu, když pomocí zákonů určí různé procesní postupy, opravné prostředky řádné i mimořádné, aby zajistil dostatečnou personální vybavenost orgánu, které o těchto procesních institutech mají rozhodovat, konkrétně soudů. Nedostatečná personální zajištěnost nemůže jít v žádném případě k tíži žalobce.29. Posledním kritériem je význam řízení pro poškozeného, tedy pro žalobce. Obecně lze podle práva či oprávněného zájmu, které jsou řešeny v daném řízení, rozdělit jednotlivé druhy případů podle předmětu řízení. Jde o trestní řízení, v němž může být omezena osobní svoboda osoby, rovněž řízení, v němž se rozhoduje o právu na ochranu osobnosti, dále řízení týkající se rodiněprávních vztahů, například péče o nezletilé či výživné, dále řízení o osobním stavu, pracovněprávní spory, řízení o poskytnutí různých plnění ze strany státu, jako jsou důchody či sociální dávky. Dalším hlediskem je věk a zdravotní stav účastníka řízení. Je totiž rozdíl, jakým způsobem vnímají délku řízení osoby mladší a starší, a osoby zdravé a vážně nemocné. Negativní důsledky nepřiměřeně dlouhého řízení vnímají daleko intenzivněji osoby vyššího věku a osoby těžce nemocné, a jde tak o objektivně výraznější zásah do jejich práv na spravedlivý proces, než u osob mladšího věku a zdravých. V této souvislosti je třeba zohlednit i tvrzení žalobce, do jaké míry byl nepřiměřenou délkou řízení ovlivněn, jak se tato promítla do jeho konkrétní životní situace. V této oblasti je povinností žalobce zvýšený význam předmětu řízení pro svoji osobu tvrdit a prokázat, samozřejmě kromě řízení, která již svou povahou mají pro účastníky zvýšený význam, jako například věci trestní, péče o nezletilé, pracovní spory, nároky osobního stavu, sociálního zabezpečení a věci týkající se života nebo zdraví, anebo věci, které s přihlédnutím k vysokému věku účastníka nebo k jeho vážnému zdravotnímu stavu je třeba vyřídit přednostně. V takových případech se zvýšený význam předmětu řízení pro účastníka předpokládá. Všechny zjištěné okolnosti je třeba hodnotit pečlivě, jednak jednotlivě a jednak v jejich souhrnu.30. V daném případě se nejednalo o takový typ řízení, který by měl zcela automaticky předpokládaný zvýšený význam, tedy nešlo o věc trestní, péče o nezletilé, pracovněprávní spor, věc osobního stavu, sociálního zabezpečení či věc týkající se života nebo zdraví. Rovněž nebylo prokázáno, že by žalobce byl vysokého věku anebo měl vážnou nemoc. V době zahájení řízení [datum] bylo žalobci přibližně [Anonymizováno] let, a jedná se o produktivní věk, kdy jsou obecně lidé na vrcholu svých sil. Žalobce ani netvrdil, že by v důsledku věku byl zvýšen význam předmětného řízení pro jeho osobu, a netvrdil ani, že by tento význam vyplýval z jeho závažně nepříznivého zdravotního stavu. Žalobce spatřuje zvýšený význam předmětu řízení pro sebe v tom, že se jednalo o stavbu u hranice jeho pozemku a rodinného domu a vydávaným územním rozhodnutím bylo zasahováno do dosavadního poklidného způsobu života žalobce, když do té doby zastavované území sloužilo jako orná půda pouze k zemědělskému účelu. Podle žalobce povolované stavby šly umístit jiným způsobem tak, aby nemovitosti žalobce nebyly plánovanou stavbou dotčeny. Ve správním řízení se tedy podle žalobce rozhodovalo o zatěžkání rodinného domu žalobce novým hlukem, prachem, světlem, zplodinami z motorových vozidel, otřesy, pohledy a dalšími imisemi z provozu vozidel a z pohybu osob. V této souvislosti však soud poukazuje na to, že žalobci muselo být známo, že pozemky, na nichž měla být umístěna předmětná stavba, náleží podle územního plánu do oblasti určené pro bydlení. Žalobce tudíž mohl předpokládat, že dříve či později toto území bude zastavěno, a za tím účelem pochopitelně k budoucím stavbám rodinných domů budou muset být přivedeny sítě a komunikace. Žalobce se nemohl domnívat, že jeho poklidný způsob života, jak ho označuje, bude trvat stále, tedy že stále okolo něj bude orná půda.31. Žalobce dále tvrdí, že v předmětném řízení se rozhodovalo, zda umístěním inženýrských sítí a silnicí bude či nebude zasaženo do trasy jeho soukromých přípojek k rodinnému domu č. p. [Anonymizováno]. Jak vyplývá z projektových dokumentací, tak ze 3 rozhodnutí Stavebního úřadu [adresa] a z 3 rozhodnutí odvolacího Krajského úřadu Jihomoravského kraje, jakož i z vyjádření správců sítí, ve stavebním řízení nebylo v žádném případě opomenuto, že žalobce má ke svému domu přípojky například vody či elektřiny. Naopak stavební úřad se tímto zabýval, také z popudu zrušení jeho rozhodnutí, a musela být kvůli tomu doplněna projektová dokumentace předmětné stavby. Je třeba uvést, že práva žalobce nebyla nijak dotčena, žalobce byl pouze vedlejším účastníkem stavebního řízení z titulu vlastnictví pozemku sousedícího s pozemkem, na němž měla být umístěna stavba. Žalobce nebyl v průběhu celého řízení žádným způsobem omezen ve užívání svého rodinného domu ani obou pozemků, a to ani pokud jde o přípojky vody či elektřiny.32. Výše uvedené zjištěné skutečnosti soud vyhodnotil tak, že délka řízení 8 let a 4 měsíce byla v daném případě nepřiměřená, a že konstatování porušení práva žalobce a omluva, což bylo poskytnuto žalovaným, se nejeví jako dostačující, a tudíž je třeba ve smyslu § 31a odst. 2 zákona 82/1998 Sb. přiznat žalobci přiměřené zadostiučinění také v penězích. Při úvaze o výši tohoto zadostiučinění soud připomíná bod č. 9 stanoviska Cpjn 206/2010, kdy odůvodnění přiznaného zadostiučinění musí obsahovat hodnocení, v němž se vychází ze základní částky stanovené násobkem celkové doby řízení v létech či měsících a částky přiznávané za jednotku času řízení s následným připočtením či odečtením vlivu skutečností podle výše uvedených kritérií. Nejvyšší soud se zřetelem k rozhodovací praxi Evropského soudu pro lidská práva ohledně výše přiznaných zadostiučinění dospěl k závěru, že pro poměry v České republice je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15.000 Kč a 20.000 Kč za 1 rok řízení. Nejvyšší soud připomněl, že je třeba přihlédnout také k tomu, že jakékoli řízení vždy nějakou dobu musí trvat, a proto by bylo nesprávné, jestliže by i počáteční doba řízení, kterou by bylo možné považovat ještě za přiměřenou, byla odškodňována ve stejné výši jako doba jí přesahující. Nejvyšší soud proto pokládá za rozumné, jestliže první 2 roky řízení budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, než jsou uvedené částky.33. Soud ještě připomíná, že výše uvedené rozmezí lze překročit, avšak ve zcela výjimečných a mimořádných případech, a soud takové výjimečné podmínky v případě žalobce neshledal. Soud s ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti vycházel ze spodní hranice rozmezí, tedy z částky [částka] za rok. Soud je toho názoru, že význam řízení s ohledem na jeho typ nedosahuje horní hranice. Kdyby soud použil horní hranici, tedy [částka] za 1 rok řízení, jakou částku by potom bylo třeba použít při řízení například trestním, nebo řízením o právech k nezletilým dětem, nebo jiným výše zmíněným řízením, která mají pro účastníka daleko vyšší význam, než je tomu v případě žalobce. Za první 2 roky soud žalobci přiznal dvakrát částku [částka], tedy celkem [částka]. Za dalších 6 let náleží žalobci již za každý rok [částka], celkem [částka]. Za poslední 4 měsíce činí výše náhrady [částka]. C. základní výměra tak je stanovena na [částka].34. Zjištěné okolnosti výše popsané soud neshledal žádné okolnosti, které by umožňovaly tuto základní částku [částka] ještě zvýšit, jak požaduje žalobce. Naopak je soud toho názoru, že s ohledem na tyto okolnosti se tato základní částka jeví nepřiměřeně vysoká, jako částka, která nevystihuje odpovídajícím způsobem nemajetkovou újmu, kterou žalobce utrpěl. Soud připomíná, že Evropský soud pro lidská práva vychází ze silné, ale vyvratitelné domněnky, že nepřiměřená délka řízení znamená pro stěžovatele morální újmu a žádné důkazy v tomto ohledu v zásadě nevyžaduje. To však neznamená, že žalobce nemusí nemajetkovou újmu tvrdit, a v případě mimořádného významu řízení pro žalobce je žalobce povinen tento mimořádný význam tvrdit i prokazovat. Zadostiučinění musí být přiměřené újmě žalobce, a jedním z požadavků, které jsou na kompenzační prostředek nápravy kladeny, je ten, aby výše zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu byla spravedlivá, jak uvedl Nejvyšší soud ČR v rozsudku z [datum] sp. zn. [spisová značka]. Soud posuzoval výše uvedené zjištěné skutečnosti jak jednotlivě, tak ve vzájemném souhrnu a v souvislostech a dospěl k závěru, že v daném případě je přiměřené základní výměru [částka] snížit o polovinu na [částka]. Soud připomíná, že přihlédl ke složitosti věci, vysokému počtu instancí, k chování žalobce, jeho nedůvodným námitkám podjatosti, také k postupu všech orgánů, které rozhodovaly, a zejména k významu předmětu řízení pro žalobce. Nelze přehlédnout, že žalobce si musel být vědom toho, že jeho tzv. poklidný způsob života, kdy ze dvou stran má pouze ornou půdu, nebude trvat věčně, naopak, že lze v dohledné době očekávat zastavění okolních pozemků objekty pro bydlení občanů, že žalobce nebyl nikterak po celou dobu řízení omezen ve svých právech, mohl užívat své nemovité věci bez jakékoli změny, nebyl zjištěn žádný závažný následek předmětného řízení pro život žalobce či jeho rodiny. Naopak bylo zjištěno, že v důsledku mnoha opravných prostředků a námitek žalobce se prodloužilo celé řízení o umístění stavby, která měla sloužit většímu počtu občanů k uspokojování jejich potřeby bydlení. Nelze přehlédnout, že žalobce svými opravnými prostředky a nedůvodnými námitkami v podstatě ničeho nedosáhl, kromě částečné změny projektové dokumentace. Nebylo však prokázáno, že by žalobce, pokud by tato změna projektové dokumentace nebyla provedena, byl jakkoli omezen v užívání svých nemovitých věcí. Na druhou stranu však nelze pominout, že žalobce užíval procesních prostředků, které mu zákon umožňoval, a že stát měl mít takové personální vybavení zejména soudů, které by umožňovalo rozhodnout o žalobě žalobce a o jeho kasační stížnosti v kratších lhůtách. [adresa] těmto okolnostem tak odpovídá náhrada nemajetkové újmy ve výši [částka].35. Žalovaný namítl promlčení nároku žalobce s tím, že konec správního řízení nastal [datum], případně by běh promlčecí lhůty započal nejpozději [datum], kdy bylo žalobci doručeno rozhodnutí Krajského soudu v Brně, a žalobce již nemohl oprávněně doufat ve změnu rozhodnutí v řízení před Nejvyšším správním soudem. Nejprve je třeba uvést, že soud posuzuje, jak již výše zmínil, celé řízení jako 1 celek, tedy včetně řízení před krajským soudem a před Nejvyšším správním soudem. Řízení bylo ukončeno dnem [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek Nejvyššího správního soudu. Od tohoto dne a nikoli dříve proto začala běžet žalobci promlčecí doba k uplatnění jeho nároku. Nárok na náhradu nemajetkové újmy se promlčí podle § 32 odst. 3 zákona 82/1998 Sb. za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Žalobce byl povinen uplatnit svůj nárok nejprve u žalovaného, jak je uvedeno v § 14 odst. 1 a 3 téhož zákona, přičemž uplatnění nároku tímto způsobem bylo podmínkou pro případné uplatnění nároku u soudu. Žalobce byl oprávněn se domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do 6 měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.36. Všechny tyto zákonné podmínky byly v tomto případě splněny. Jak soud shora uvedl, žalobce uplatnil svůj nárok nejprve u žalovaného dopisem z [datum], který žalovaný obdržel [datum]. Žalobce tak učinil tedy za přibližně 4 a půl měsíce od data [datum], tedy od data, kdy se dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě. Nárok žalobce nebyl do 6 měsíců ode dne jeho uplatnění žalovaným plně uspokojen, proto se žalobce obrátil na soud, a to za několik dní poté, co obdržel stanovisko žalovaného, konkrétně podal žalobu [datum]. Soud tedy námitku promlčení považuje za nedůvodnou.37. Pokud jde o úrok z prodlení, vycházel soud z citovaného stanoviska Cpjn 206/2010, bodu 10, podle něhož má poškozený právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty 6 měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 zákona 82/1998 Sb. Žalobce svůj nárok uplatnil u žalovaného [datum], lhůta 6 měsíců trvala do [datum], a od následujícího dne [datum] se žalovaný dostal do prodlení ve smyslu ustanovení § 1968 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Od téhož dne vzniklo žalobci v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena v § 2 vládního nařízení 351/2013 Sb. a činí 14,75 % ročně. Jiná sazba úroků z prodlení smluvena nebyla.38. Na základě všech výše uvedených skutečností přiznal soud žalobci náhradu nemajetkové újmy [částka] včetně požadovaného úroku z prodlení. Výrokem II. byla žaloba ve zbytku zamítnuta.39. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, podle něhož i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na úvaze soudu. V daném případě soud uznal základ nároku žalobce na náhradu nemajetkové újmy, a určení její výše záviselo na úvaze soudu, jak je shora popsáno. Soud ještě přihlédl k tomu, že žalovaná částka nepředstavovala vysoce přemrštěný nárok na náhradu nemajetkové újmy, a přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení [částka]. Tato částka se skládá z následujících složek. Soudní poplatek z žaloby činí [právnická osoba] Kč. Žalobce nebyl v řízení zastoupen advokátem a náleží mu paušální náhrada podle § 1 a § 2 odst. 3 vyhlášky 254/2015 Sb. ve spojení s ustanovením § 151 odst. 3 občanského soudního řádu, a to ve výši [částka] za úkon, za celkem [hodnota] úkonů, kterými jsou předžalobní výzva, sepis žaloby, vyjádření z [datum] ke stanovisku žalovaného, jednání před soudem ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] a účast u vyhlášení rozsudku [datum]. Soud nepřiznal žalobci paušál [částka] za písemné doplnění žaloby z [datum], neboť skutečnosti v něm obsažené měly být již zahrnuty do žaloby. Další složkou nákladů žalobce je náhrada jízdného za 5 cest z bydliště žalobce ve [adresa] k soudu a zpět, každá jízda v délce [Anonymizováno] km. Cesty byly vykonány osobním automobilem typu [jméno FO] registrační značky [SPZ] se spotřebou paliva 6,0 litru benzínu na 100 km. Jízdné ke 2 jednáním v roce 2024, kdy platila sazba [částka] za km, činí [částka] za každou zpáteční cestu. Jízdné ke 2 jednáním a k vyhlášení rozsudku v roce 2005, kdy platila sazba [částka] za km, činí [částka] za každou zpáteční cestu. Cena benzínu v roce 2024 činila [částka] za litr a v roce 2025 činila [částka] za litr.