Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.[jméno FO]. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že tento nárok vznikl z titulu regresního nároku na náhradu vyplaceného pojistného plnění z veřejného zdravotního pojištění za škodu, kterou žalovaný způsobil ublížením na zdraví, přičemž tuto škodu z titulu veřejného zdravotního pojištění uhradila žalobkyně. V žalobě uvedla, že žalovaný dne [datum] kolem 22:10 hod. v domě na [adresa] Hoře v pokoji žalovaného třikrát udeřil svojí hlavou do hlavy pojištěnce žalobkyně, pana [jméno FO], nar. [datum], bytem [adresa], [Jméno žalovaného B] (dále jen „poškozený“), čímž poškozenému způsobil újmu na zdraví spočívající v krvavém zranění na kořenu nosu, jež si vyžádalo ošetření záchranou zdravotní službou a v [právnická osoba] Náklady léčení (vykázaná zdravotní péče) uhrazené žalobkyní v souvislosti s jednám žalovaného vůči poškozenému představují částku [částka]. Žalovaný byl uznán vinným rozhodnutím Komise pro projednávání přestupků městyse [Jméno žalovaného B] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci dne [datum]. Žalobkyně po žalovaném tuto částku ve smyslu § 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nárokuje. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne [datum], kterou si žalovaný v úložní době nevyzvedl, dne [datum] zaslala žalovanému další výzvu na adresu jeho trvalého pobytu (adresa obecního úřadu [Jméno žalovaného B]), kterou si žalovaný také nevyzvedl, ve stanovené lhůtě ničeho neuhradil, avšak obrátil se na žalobkyni emailem s žádostí o splátkový kalendář, kde požadoval splácení po [částka] měsíčně. Žalobkyně reagovala zasláním návrhu dohody o splátkách dne [datum], na který žalovaný nereagoval, stejně jako na předžalobní výzvu.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný.
3. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s takovým postupem souhlasila již v žalobě a žalovaný dal svým pasivním postojem na výzvu soudu (usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], doručeným žalovanému do datové schránky fikcí dne [datum]), aby se vyjádřil k uvedenému postupu soudu, najevo, že proti takovému postupu nemá námitky.
4. Provedeným dokazováním žalobkyní předloženými listinami má soud za prokázaný následující skutkový stav.
5. Rozhodnutím Komise pro projednávání přestupků městyse [Jméno žalovaného B] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci dne [datum], bylo prokázáno, že žalovaný byl uznán vinným ze spáchání přestupků proti občanskému soužití spáchanému ublížením na zdraví dle § 7 odst. 1 písm. b) z. č. 251/2016 Sb., kterého se dopustil tím, že dne [datum] kolem 22:10 hod. v domě na [adresa] [Anonymizováno] v pokoji žalovaného třikrát udeřil svojí hlavou do hlavy pojištěnce žalobkyně, pana [jméno FO], nar. [datum], bytem [adresa], [Jméno žalovaného B] (dále jen „poškozený“), čímž poškozenému způsobil újmu na zdraví spočívající v krvavém zranění na kořenu nosu, které mu bylo ošetřeno záchranou zdravotní službou. Poškozený byl následně ošetřen i v , právnická osoba6. Vykázaná zdravotní péče, kterou žalobkyně v souvislosti s jednáním žalovaného vůči poškozenému uhradila v souvislosti s péčí poskytnutou záchrannou zdravotní službou, byla vyčíslena na částku [částka] a na částku [částka] byla vyčíslena péče poskytnutá v [právnická osoba], celkem [částka], jak bylo prokázáno dokladem k vyčíslení regresní pohledávky z hrazených nákladů na zdravotní služby k regresnímu případu č. [Anonymizováno] ze dne [datum].7. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky [částka] z titulu shora uvedených léčebných výloh do 30 dnů od doručení výzvy, a to výzvou [Anonymizováno] ze dne [datum], jak z této výzvy bylo zjištěno. Podle dodejky byla listovní zásilka zaslána doporučeně do vlastních rukou jen adresáta na adresu [adresa], [Jméno žalovaného B], byla uložena dne [datum] a z důvodu nevyzvednutí byla dne [datum] vrácena žalobkyni jako odesílateli. Žalobkyně proto zaslala žalovanému doporučeně do vlastních rukou jen adresáta výzvu ještě na adresu obecního úřadu [Jméno žalovaného B] dne [datum], zn. [Anonymizováno], když dle dodejky byla zásilka uložena k vyzvednutí dne [datum] a žalovaný si ji nevyzvedl, pročež byla [datum] vrácena žalobkyni. Žalovaný ve stanovené lhůtě ničeho neuhradil, avšak obrátil se na žalobkyni e-mailem se žádostí o splátkový kalendář se splátkami po [částka] měsíčně, jak bylo prokázáno e-mailem ze dne [datum], zaslaným žalobkyni z e-mailové adresy [e-mail]. Žalobkyně reagovala zasláním návrhu dohody o splátkách dne [datum], jak vyplývá z uvedeného návrhu a dodejky k listovní zásilce, žalovaný však na tento návrh nereagoval, zásilku si nevyzvedl. Žalobkyně následně zaslala žalovanému předžalobní výzvu zn. [Anonymizováno] dne [datum] k úhradě dlužné částky s tím, že jinak bude podána žaloba, jak vyplývá z uvedené výzvy a dodejky. Podle dodejky si žalovaný listovní zásilku mohl vyzvednout po uložení dne [datum], avšak neučinil tak a zásilka byla vrácena žalobkyni.8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následovně.9. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Podle § 2894 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu. Podle § 2911 o. z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti. Podle § 2951 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.10. Podle § 55 odst. 1. zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění ve znění pozdějších předpisů má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci; náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.11. Podle § 1958 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.12. Po právní zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný fyzicky napadl poškozeného, kterému způsobil zranění, jejichž léčení si vyžádalo vynaložení nákladů ze zdravotního pojištění ve výši výše škody ([částka]). Náklady na hrazené služby vynaložila žalobkyně v důsledku zaviněného protiprávního jednání žalovaného vůči poškozenému (pojištěnci žalobkyně), čímž jí vzniklo právo na jejich úhradu podle § 55 odst. 1. zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.13. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dlužnou částku dobrovolně, soud mu tuto povinnost uložil rozsudkem.14. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.15. Pohledávka se stala splatnou na základě výzvy plnění ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. ze dne [datum], kterou si žalovaný mohl vyzvednout [datum] a na základě které měl zaplatit do 30 dnů. Řádným neplacením dluhu se žalovaný dostal do prodlení, proto věřiteli v souladu s ust. § 1968 a § 1970 o. z. vznikl nárok na úrok z prodlení. Žalobkyně požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků. Úrok z prodlení žalobkyni náleží ode dne následujícího po splatnosti, tj. 30 dnů od [datum], kdy se výzva dostala do dispoziční sféry žalovaného; úroky z prodlení však požadovala za dobu kratší, až od [datum], a soud byl jejím návrhem vázán, když nemohl přiznat více, než žalobkyně požadovala (§ 153 odst. 2 o. s. ř.).16. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud vyhověl žalobě v plném rozsahu (výrok I.).17. Ve II. výroku o náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná a žalovanému nejméně 7 dnů před podáním žaloby zaslala výzvu k plnění (§ 142a odst. 1 o. s. ř), nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů řízení v částce celkem [částka], uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] (podle nějž za procesní úkony učiněné od [datum] náleží v případech, na které by dopadal § 2 odst. 3 účastníku řízení, jenž není zastoupen zástupcem ve smyslu §137 odst. 2 o. s. ř., paušální náhrada hotových výdajů ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. aplikovaného per analogiam), jakožto účastníkovi řízení nezastoupenému zástupcem podle a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka], představující [částka] za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (za předžalobní výzvu a za podání žaloby). Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o. s. ř.