Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 33 714,79 Kč s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 24 245,43 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 245,43 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 1 349 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 33 714,79 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaný uzavřel dne [datum] se žalobcem Smlouvu o kontokorentním úvěru, na jejímž základě mu byly poskytnuty finanční prostředky až do 22 000 Kč (dodatkem do 46 000 Kč) s úrokovou sazbou 18,9 % p.a., a to formou povoleného přečerpání na bankovním účtu č. [č. účtu]. Žalovaný se zavázal zaplatit dluh z kontokorentu včetně úroků a cen nejpozději do 1 roka ode dne čerpání úvěru. Od října 2020 začal žalobce evidovat na účtu č. [č. účtu] částky po splatnosti vzniklé přečerpáním limitu kontokorentu, následně byla pohledávka k [datum] převedena na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Žalovaný nadále dluží na jistině úvěru částku 24 245,43 Kč, řádný úrok ve výši 4 364,49 Kč a úrok z prodlení ve výši 5 104,87 Kč.Žalovaný se ve věci nevyjádřil.Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav. Smlouvou o kontokorentním úvěru ze dne [datum] je prokázáno, že se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr do výše 22 000 Kč, s úrokovou sazbou 18,9 % p.a., a to formou povoleného přečerpání na bankovním účtu č. [č. účtu]. Dodatkem byl úvěrový rámec navýšen na 46 000 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 1 roku ode dne prvního čerpání. Výpisem z účtu č. [č. účtu] je prokázáno, že žalovaný úvěr čerpal, od října 2020 začaly na účtu přibývat částky po splatnosti vzniklé přečerpáním limitu kontokorentu, následně byla pohledávka k [datum] převedena na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Žalovaný nadále dluží na jistině úvěru částku 24 245,43 Kč, řádný úrok ve výši 4 364,49 Kč a úrok z prodlení ve výši 5 104,87 Kč.Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. (2) Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů. Na základě této smlouvy poskytl žalobce žalovanému úvěr, který se žalovaný zavázal řádně splácet, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil, a dluží žalobci celkem částku 33 714,79 Kč, a to včetně sjednaných smluvních úroků a zákonného úroku z prodlení (§ 1968, 1970). Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl ve sporu plně úspěšný, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náklady řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 349 Kč.