Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 65 917,18 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6 740,68 Kč od [datum] do [datum], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 278,47 Kč od [datum] do [datum], úrok ve výši 18,9 % ročně z částky 65 917,18 Kč od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 65 917,18 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 11,5 % p.a., a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 17 846,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [Jméno advokáta].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 65 917,18 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že její aktivní legitimace je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] se [právnická osoba]. (dále jen „banka"), IČ: [IČO], se sídlem [adresa]. Banka uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce č. [hodnota], v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 70 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách dle smlouvy vždy ke dni v měsíci, který má stejné pořadové číslo jako den, kdy byla půjčka převedena na účet, spolu se smluvním úrokem ve výši 18,90 % p.a. a s dalšími poplatky dle této smlouvy a obchodních podmínek. Banka při posuzování úvěruschopnosti vycházela z údajů poskytnutých bance žalovaným v rozsahu dostatečném a přiměřeném k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru, , a také kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku a databáze MVČR. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla původním věřitelem zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Banka splnila svoji povinnost a úvěr žalovanému poskytla, žalovaný však úvěr nesplácel dle smluvních podmínek a splátky nezasílal řádně a včas. Vzhledem k porušení smluvních podmínek ze strany žalovaného přistoupila banka v souladu s produktovými podmínkami dne [datum] k zesplatnění úvěru. Žalovaná částka se sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 65 917,18 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 6 740,68 Kč, z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 278,47 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud po provedeném dokazování zjistil následující skutkový stav: Ze Smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne [datum] a smlouvy o zřízení služeb přímého bankovnictví z [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele [právnická osoba]., vést pro žalovaného běžný účet č. [č. účtu], spořící účet č. [č. účtu] a poskytnout žalovanému debetní kartu s limitem 17 000 Kč. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. [hodnota] bylo zjištěno, že žalovaný požádal dne [datum] banku o poskytnutí půjčky ve výši 70 000 Kč s celkovou měsíční splátkou 2 090 Kč, počet splátek 48, úrok 18,9 % p.a., nezajištěný spotřebitelský úvěr, účet pro splácení a převod prostředků č. [č. účtu]. Žalovaný také vyplnil své kontaktní údaje a údaje o svých příjmech a výdajích, tedy že je rozvedený, žije u rodičů, je vyučený, je podnikatelem s příjmem 35 000 Kč, výdaje na bydlení má 4 000 Kč, na živobytí 3 000 Kč a jiné náklady 10 000 Kč. Banka žalovaného prověřila v úvěrových a dalších veřejně dostupných registrech, příjem žalovaného ověřila na základě výpisu z účtu č. [č. účtu], a úvěr schválila. Smlouvy byly uzavřeny elektronicky, což bylo zjištěno z informací o certifikátech, nedílnou součástí smlouvy o půjčce byly všeobecné obchodní podmínky banky, produktové podmínky pro osobní úvěry a ceník služeb. Z mimořádného výpisu z běžného účtu žalovaného č. [č. účtu], výpisu minutové půjčky a přehledu zůstatků bylo zjištěno, že žalovaný úvěr dne [datum] v plné výši 70 000 Kč čerpal, následně však nesplácel dohodnuté splátky řádně a včas, banka proto dopisem ze dne [datum] úvěr zesplatnila a žalovaný dluží na jistině úvěru částku 65 917,18 Kč a na smluvním úroku částku 6 740,68 Kč. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou ze dne [datum] postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum].
4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Z uzavřené smlouvy vyplývá věřiteli právo zesplatnit celý zůstatek dluhu v případě porušení smlouvy žalovaným. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
5. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. a zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, a to poté, co původní věřitel řádně přezkoumal úvěruschopnost žalovaného. Pohledávka za žalovaným byla žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 občanského zákoníku; žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému úvěr ve výši 70 000 Kč, který žalovaný čerpal, a zavázal se tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru a poplatků, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Proto původní věřitel využil svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a zůstatek dluhu ke dni [datum] zesplatnil. V souladu s ustanovením úvěrových podmínek tak žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru. Jelikož žalovaný předmětnou pohledávku dobrovolně nezaplatil v plné výši, uložil mu soud tuto povinnost rozsudkem. Dále žalobkyně požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě vyhověl i v tomto směru. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud vyhověl žalobě v plném rozsahu (výrok I.).
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 846,70 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 637 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 3 740 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty.