Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Uvedla, že pohledávka od původní věřitelky [právnická osoba], (původně [Anonymizováno].[Anonymizováno], [Anonymizováno].) se sídlem [adresa], IČO: [IČO], za žalovanou byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na společnost [právnická osoba]., se sídlem [adresa], IČO: [IČO]. Žalobkyně (jako postupnice) nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] s [právnická osoba]., jako postupitelkou. Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, jelikož mezi původní věřitelkou a žalovanou probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Původní věřitelka poskytla žalované dne [datum] částku [částka] prostřednictvím platby z bankovního účtu původní věřitelky na bankovní účet žalované č. [č. účtu]. V poznámce k platbě bylo uvedeno 8562084102. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatila, musí tudíž žalobkyni vydat, oč se obohatila. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne [datum], tudíž žalobkyně požaduje rovněž úrok z prodlení od [datum]. Žalobkyně určila datum splatnosti tak, že k datu odeslání předžalobní upomínky přičetla 10 dnů, jelikož se domnívá, že v tento den se již výzva k úhradě dostala do sféry dispozice adresáta – žalované. Žalovaná dosud žalobkyni nezaplatila žádnou částku.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Z jednání dne [datum] se žalobkyně i její zástupce omluvili a souhlasili s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto za použití § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (o. s. ř.), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Soud provedl dokazování listinami – Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy č. [hodnota] seznamem pohledávek, Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], Výzvou zástupce žalobkyně k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum], podacím lístkem ze dne [datum], Potvrzením o provedené platbě ze dne [datum] a sdělením [právnická osoba]. ze dne [datum] a po zhodnocení uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, vzal soud za prokázaný tento skutkový stav: Z Potvrzení o provedené platbě vyplývá, že dne [datum] byla převedena částka [částka] na účet č. [č. účtu] pod VS [var. symbol]; sdělením [právnická osoba]. ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaná byla v měsíci červnu [Anonymizováno] majitelkou běžného účtu č. [č. účtu] a na něj byla v uvedeném období dne [datum] připsána pod VS [var. symbol] částka [částka]. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo prokázáno, že původní věřitelka [právnická osoba] (jakožto postupitelka) úplatně postoupila pohledávku za žalovanou ze smlouvy o spotřebitelském úvěru společnosti [právnická osoba]., a tato následně postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum], což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou předžalobní výzvou k úhradě dlužné částky do 3 dnů, tj. do [datum].
5. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu podle výše citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Pohledávka s příslušenstvím, která je předmětem tohoto řízení, byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] v souladu s § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), což postupitelka oznámila žalované dopisem ze dne [datum] a tato skutečnost jí byla oznámena i v předžalobní výzvě zástupce žalobkyně ze dne [datum], odeslané doporučeně téhož dne; žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.
6. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil; bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
7. Podle § 1958 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
8. Žalobkyní předloženými listinnými důkazy bylo prokázáno, že původní věřitelka převedla dne [datum] na účet žalované č. [č. účtu] pod VS [var. symbol] částku [částka] a plnila tak bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalované tak vznikla povinnost vydat vše, co nabyla bezdůvodným obohacením (§ 2991 odst. 1, § 3000 o. z.), tedy povinnost uhradit žalobkyni jako současné věřitelce částku [částka], neboť poskytnutou částku dle tvrzení žalobkyně ani zčásti nevrátila.
9. Vzhledem k tomu, že splatnost pohledávky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení nebyla dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§ 1958 odst. 2 o. z.), která je jednostranným adresným právním jednáním. Uvedené právní jednání vyvolává účinky až tím, že se dostane do dispoziční sféry adresáta tak, aby měl objektivní příležitost (možnost) seznámit se s obsahem písemnosti zachycující jednostranné právní jednání; takovou objektivní možností se rozumí například oznámení příslušné pošty o možnosti vyzvednout si písemnost obsahující daný úkon (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. 33 Odo 142/2006). Listinnými důkazy předloženými žalobkyní bylo prokázáno, že předžalobní výzva k plnění (včetně oznámení o postoupení pohledávky) byla odeslána žalované (a dostala se tak do její dispoziční sféry) doporučenou zásilkou dne [datum], ve výzvě byla přitom stanovena lhůta splatnosti 3 dny. Žalobkyně určila datum splatnosti tak, že k datu odeslání předžalobní upomínky přičetla 10 dnů, jelikož se domnívá, že v tento den se již výzva k úhradě dostala do sféry dispozice adresáta – žalované. Splatnost tak nastala dne [datum] a žalovaná se ocitla v prodlení (§ 1968 věta první, § 1970 o. z.) následujícího dne [datum]. Žalobkyni proto vzniklo právo požadovat též úrok z prodlení z dlužné částky ([částka]) za dobu od prvního dne prodlení ([datum]) do zaplacení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jehož výše vzhledem k prvnímu dni prodlení činila 14,75 % ročně.
10. Jelikož žalovaná dlužnou částku s příslušenstvím žalobkyni dobrovolně nezaplatila, přestože byla k plnění opakovaně vyzvána, uložil jí soud tuto povinnost rozsudkem (výrok I.).
11. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná a v souladu s § 142a o. s. ř. zaslala žalované nejméně 7 dnů před podáním žaloby výzvu k plnění, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni zastoupené advokátem náhradu nákladů řízení ve výši [částka], z čehož náhrada za zaplacený soudní poplatek činí [částka]; výši náhrady nákladů právního zastoupení stanovil soud dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Zástupce žalobkyně učinil ve věci 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb. účinné ke dni poskytnutí právní služby - převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a sepsání žaloby. Dle § 14b odst. 1 vyhlášky sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí [částka], tj. za 3 úkony náleží žalobkyni mimosmluvní odměna ve výši [částka]. Dle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. dále žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů za 3 uvedené úkony právní služby po [částka], tj. [částka], a 21 % DPH z odměny a náhrad hotových výdajů ve výši dle § 137 odst. 3 o. s. ř.