Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a ve výši 2,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] po žalované domáhala zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum]. Žalobkyně (postupnice) nabyla pohledávku za žalovanou Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum] s postupitelkou [právnická osoba]., IČO: [IČO], zapsaného v OR vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka [Anonymizováno], sídlem [Anonymizováno] [adresa] (dále také jen „původní věřitelka“). Původní věřitelka uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši [částka], který měl být splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaná o úvěr požádala prostřednictvím internetových stránek www.creditportal.cz, na které se nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy, čímž zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Po dokončení registrace zaslala žalovaná původní věřitelce žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh úvěrové smlouvy. K ověření totožnosti byla žalovaná kromě jména a příjmení, data narození, rodného čísla a adresy povinna uvést také druh a číslo průkazu totožnosti, datum platnosti tohoto průkazu apod. Podpis klienta je u této smlouvy a souvisejících dokumentů nahrazen zadáním verifikačního ověřujícího podpisového kódu ze SMS (kód [Anonymizováno]), který je klientovi zasílán úvěrujícím v době registrace žádosti o poskytnutí úvěru na číslo mobilního telefonu uvedené klientem ve formuláři žadatele o úvěr. Tato smlouva a související dokumenty nabývají platnosti a účinnosti okamžikem zadání ověřujícího podpisového SMS kódu do příslušného pole ze strany klienta umístěného na internetové webové stránce úvěrujícího. Původní věřitelka úvěr žalované vyplatila dne [datum]. K uživatelskému účtu měla pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaná. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. [hodnota] -[č. účtu], pod variabilním symbolem [var. symbol]. Žalovaná úvěr k datu splatnosti nevrátila. Žalobkyně tedy požaduje úhradu nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka] a nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], který byl splatný dne [datum]. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne [datum].
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Z jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto za použití § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Smlouvou o spotřebitelském úvěru číslo [Anonymizováno] ze dne [datum] se právní předchůdkyně žalobkyně Credit portal, a. s. měla zavázat poskytnout žalované úvěr ve výši 8 000 a žalovaná měla mít povinnost tuto částku včetně sjednaných nákladů spotřebitelského úvěru (zápůjční úroková sazba byla sjednána na 40% ročně) splatit v termínu do [datum]. Listina však neobsahuje podpis žalované, když v závěru smlouvy je pouze napsáno: „datum [datum]; jméno a příjmení: [jméno FO] SMS kód [Anonymizováno].“ Z předloženého elektronického dokumentu tedy nevyplývá, že to byla právě žalovaná, kdo projevil svou vůli být vázána předmětnou smlouvou. Stejným způsobem byl podepsán i Formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum]. Žalobkyně nedoložila tvrzený způsob podepsání smlouvy tedy, že její právní předchůdkyně zaslala verifikační SMS na žalovanou uvedené telefonní číslo [tel. číslo] následně byl tento kód zadán do příslušného pole ze strany klienta umístěného na internetové webové stránce úvěrujícího. K prokázání těchto tvrzení by zřejmě bylo nutné provést důkaz elektronickým systémem, kde by byla zachycena posloupnost všech zmíněných úkonů. Elektronický systém však jako důkaz navržen nebyl. Žalobkyně tak nepředložila dostatečné důkazy svědčící o tom, že by smlouva byla uzavřena.
5. Z potvrzení [právnická osoba]., bylo zjištěno, že na účet žalované č. [č. účtu] byla dne [datum] odeslána platba [částka] pod VS [var. symbol]. Dle sdělení [právnická osoba]. byla dne [datum] připsána na účet žalované č. ú. [č. účtu] platba ve výši [částka].
6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (včetně seznamu postoupených pohledávek) byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum].
7. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě celého dluhu ve výši [částka] nejpozději do 3 dnů, dle podacího lístku byla zásilka odeslána téhož dne.
8. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.
9. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že tvrzená smlouva o úvěru byla žalovanou podepsána.
10. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla žalovanou podepsána. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na jejího omluvenou absenci u jednání.
11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”), může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalované, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.
12. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.
13. Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.
14. Podle § 1824 a násl. o. z. mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.
15. Z výše uvedeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.
16. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaná smlouvu podepsala, tedy k ní připojila svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu.
17. V daném případě však z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaná se smlouvou vyjádřila souhlas připojením svého podpisu. Proto není možné uzavřít, že by žalovaná byla smlouvou vázána. V řízení tedy nebylo prokázáno, že by účastníci uzavřeli tvrzenou smlouvu o úvěru, proto účastníkům z této smlouvy nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti.
18. Pokud právní předchůdkyně žalobkyně za této situace ve prospěch žalované poskytl plnění ve výši [částka], je nutné to posuzovat jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalované proto vznikla povinnost vydat vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením (§ 3000 o. z.), tedy povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaná tuto svou povinnost v plném rozsahu nesplnila, uložil jí ji soud rozsudkem.
19. Také pokud se týká požadovaných úroků z prodlení, je žaloba důvodná pouze částečně. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
20. Vzhledem k tomu, že splatnost předmětné pohledávky nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§ 1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení dopisem ze dne [datum] odeslaným doporučeně téhož dne. Soud proto uložil žalované výrokem I. tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni nesplacenou jistinu [částka] včetně zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., ve výši 12 % p. a. z částky [částka] od [datum] (když v prodlení se žalovaná ocitla v den následující po uplynutí lhůty stanovené v dopise žalobkyně ze dne [datum] odeslaném doporučeně téhož dne) do zaplacení.
21. Co do úroku z prodlení za dobu dřívější soud žalobu zamítl. Také pokud jde o požadované smluvní nároky - poplatky a úrok, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, neboť z neplatné smlouvy nemohou účastníkům vyplývat žádná práva ani povinnosti.
22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když procesní úspěch obou stran byl srovnatelný. Soud tak žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu (výrok III.).