Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a ve výši 3 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [Jméno advokáta].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba]., IČ [IČO], se sídlem [adresa] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Společnosti [právnická osoba]. byla pohledávka dříve postoupena společností [právnická osoba]., IČ [IČO], se sídlem [adresa] (dále jako „původní věřitel“), a to Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen „smlouva“), na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr v celkové výši [částka], jehož splatnost byla sjednána na [datum]. Žalovaný smlouvu uzavřel prostřednictvím webové stránky www.[Anonymizováno].cz (dříve www.[Anonymizováno].cz), na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry (výše úvěru a dobu splatnosti úvěru). Následně žalovaný vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Poté byl povinen obeznámit se s obsahem, podmínkami, právy a povinnostmi a sankčními ujednáními plynoucími z uzavření smlouvy. K ověření totožnosti a skutečnosti, že je žalovaný majitelem jím uvedeného bankovního účtu pro vyplacení peněžních prostředků, byl žalovaný povinen uvést informace o své platební kartě jako je číslo platební karty, datum expirace, CVC/CVV kód a údaje pro [právnická osoba] Secure ověření do platební brány banky, čímž byla zajištěna nejvyšší možná úroveň zabezpečení. Daným postupem žalovaný autorizoval provedení platby ve výši [částka] na bankovní účet původního věřitele, která mu byla následně vrácena. Totožnost žalovaného původní věřitel dále ověřoval prostřednictvím fotokopií občanského průkazu. Žalovaný odeslal návrh na uzavření smlouvy kliknutím na tlačítko „Podpis“. Původní věřitel s návrhem souhlasil a svůj souhlas sdělil žalovanému prostřednictvím klientského profilu a emailu, čímž došlo k uzavření smlouvy. Původní věřitel poskytl žalovanému celkem [částka] v platbách: dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka], a to převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu]. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl původním věřitelem opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne [datum] byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru a vyzván k jeho okamžité úhradě. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne [datum]. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána žalovanému dne [datum]. Žalovaný ke dni podání žaloby uhradil žalobkyni [částka]. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka] nejpozději splatné dne [datum] spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti úvěru.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Z jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Dle listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] se právní předchůdkyně žalobkyně Viva [právnická osoba]., IČO: [IČO], měla zavázat poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] a žalovaný měl mít povinnost tuto částku včetně sjednaných nákladů spotřebitelského úvěru (roční úroková sazba byla sjednána na 457,50 % ročně, tj. 1, 25 % denně) splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši sjednané smlouvou v závislosti na výši čerpaného úvěru. Listina však neobsahuje žádný podpis žalovaného, když v závěru smlouvy je pouze napsáno: „[datum]; klient: [jméno FO]; podpis: OK“ Z předloženého elektronického dokumentu tedy nevyplývá, že to byl právě žalovaný, kdo projevil svou vůli být vázán předmětnou smlouvou. Žalobkyně ani nedoložila tvrzený způsob podepsání smlouvy tedy, že se klient registroval na stránkách původního věřitele, že požádal o úvěr a že zaslal na účet původního věřitele verifikační platbu, která mu byla následně vrácena. K prokázání těchto tvrzení by zřejmě bylo nutné provést důkaz elektronickým systémem, kde by byla zachycena posloupnost všech zmíněných úkonů. Elektronický systém však jako důkaz navržen nebyl. Žalobkyně tak nepředložila dostatečné důkazy svědčící o tom, že by smlouva byla uzavřena. Žalobkyně spolu se smlouvou předložila též Všeobecné obchodní podmínky, Vysvětlení k posouzení smlouvy, Standardní informace o spotřebitelském úvěru.
5. Z potvrzení o provedené platbě [právnická osoba] bylo zjištěno, že na účet žalovaného č. [č. účtu] byly odeslány následující platby: dne , datum[částka] částka, , dne , datum[částka] částka, , dne , datum[částka] částka, , dne [datum] částku [částka], dne , datum[částka] částka, a dne , datum[částka] částka, , celkem tedy [částka].
6. Dle sdělení [právnická osoba]., byl od [datum] do [datum] majitelem účtu č. [č. účtu] žalovaný a na tento mu byla připsána dne , datum[částka] částka, , dne , datum[částka] částka, , dne , datum[částka] částka, , dne [datum] částku [částka], dne , datum[částka] částka, a dne , datum[částka] částka, , celkem tedy [částka].
7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (včetně seznamu postoupených pohledávek) bylo prokázáno, že původní věřitel [právnická osoba]. (jakožto postupitel) úplatně postoupil pohledávku za žalovaným společnosti [právnická osoba]., IČ [IČO], tato následně postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] (odeslaným téhož dne viz podací lístek - dopis online).
8. Upomínkou ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaný byl informována o zesplatnění celého úvěru a vyzván k jeho okamžité úhradě.
9. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzvána k úhradě celého dluhu ve výši [částka] nejpozději do 3 dnů, dle podacího lístku byla zásilka odeslána téhož dne (viz podací lístek - dopis online).
10. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.
11. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že tvrzená smlouva o úvěru byla uzavřena.
12. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla uzavřena. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na jejího omluvenou absenci u jednání.
13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”), může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalovanému, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.
14. Podle § 2395 zákona o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.
15. Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.
16. Dle § 1824 a násl. o. z. mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.
17. Dne 1. 7. 2016 nabylo účinnosti nařízení EU č. 910/2014, tzv. eIDAS, které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci Evropské unie. V návaznosti na účinnost eIDAS nabyl ke dni 19. 9. 2016 účinnosti zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce („ZSVD“). Pro písemné právní jednání občanský zákoník vyžaduje podpis jednajícího, přičemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky. Konkrétní požadavky na elektronický podpis elektronických písemností pak předepisuje ZSVD ve spojení s eIDAS.
18. ZSVD nově stanoví, že k podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený elektronický podpis či kvalifikovaný elektronický podpis). ZSVD tak zrovnoprávňuje při jednání v soukromoprávních vztazích všechny formy elektronického podpisu s vlastnoručním podpisem jednající osoby. Základní formu elektronického podpisu eIDAS definuje velmi široce, neboť za elektronický podpis považuje jakákoliv „data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání“. Takovýmto prostým elektronickým podpisem tedy může být cokoli (jakákoli data), co někdo (podepisující osoba) vnímá jako svůj podpis, a také to takto použije – tak, že to „nějak přidruží“ k tomu, co chce podepsat (viz: připojí či logicky spojí).
19. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.
20. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaný smlouvu podepsal, tedy k ní připojil svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu.
21. České právo rozlišuje různé druhy elektronického podpisu, přičemž právní důsledky je možné spojit s jakýmkoliv elektronickým podpisem. Obyčejným, prostým elektronickým podpisem může být nejen např. skenovaný vlastnoruční podpis, nebo speciální kód (PIN, heslo, ID apod.), kterým osoba disponuje, ale i řetězec jednotlivých znaků tvořících jméno a příjmení v textu zprávy zaslané z určité adresy elektronické pošty. Nicméně je nutné splnit ještě další požadavek občanského práva zakotvený v § 562 odst. 1 o. z., kterým je možnost určení jednající osoby.
22. V daném případě však z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaný se smlouvou vyjádřil souhlas připojením svého podpisu. Proto není možné uzavřít, že by žalovaný byl smlouvou vázán.
23. V daném případě tedy nebylo v řízení prokázáno, že by účastníci uzavřeli tvrzenou smlouvu o úvěru, proto účastníkům z této smlouvy nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti.
24. Pokud právní předchůdce žalobkyně za této situace ve prospěch žalovaného poskytl plnění ve výši [částka], je nutné to posuzovat jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému proto vznikla povinnost vydat vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením (§ 3000 o. z.), tedy povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto svou povinnost splnil pouze částečně do výše [částka], uložil mu soud rozsudkem povinnost zaplatit zbývající část dosud neuhrazené dlužné částky ve výši [částka].
25. Také pokud se týká požadovaných úroků z prodlení, je žaloba důvodná pouze částečně. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
26. Vzhledem k tomu, že splatnost předmětné pohledávky nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§ 1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dopisem ze dne [datum] odeslaným doporučeně téhož dne, oznamujícím současně postoupení pohledávky.
27. Soud proto uložil žalovanému výrokem I. tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] (rozdíl mezi poskytnutou částkou [částka] a žalovaným uhrazenou částkou [částka]) včetně zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., ve výši 12 % p. a. z částky [částka] od [datum] (když v prodlení se žalovaný ocitl v den následující po uplynutí 3denní lhůty stanovené v dopise žalobkyně ze dne [datum] odeslaném doporučeně téhož dne) do zaplacení.
28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 58,46 % z jejich celkové výše - rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 79,23 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 20,77 % (soud kapitalizoval požadované úroky z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku, přičemž celkový předmět řízení činil [částka] (z toho [částka] jistina + [částka] kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od [datum] do [datum]) a žalobkyně byla úspěšná co do částky [částka] (14 580 + [částka] kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od [datum] do [datum])). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].