Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [Jméno advokáta].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím. Uvedla, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] se společností [právnická osoba], se [adresa] [IČO] IČO, , jako původní věřitelkou a postupitelkou, jež uzavřela s žalovaným dne [datum] Smlouvu o revolvingovém úvěru [Anonymizováno] č. [hodnota]. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku na webové stránce www.kimbi.cz, na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry, čímž učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy. Následně byl žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně odeslán na jeho telefonní číslo [tel. číslo] SMS kód nezbytný k podpisu Smlouvy. Zadáním kódu do příslušného pole v zákaznickém účtu vyjádřil žalovaný souhlas s návrhem Smlouvy a poté ji odsouhlasila i právní předchůdkyně žalobkyně a zaslala žalovanému na jeho telefonní číslo [tel. číslo] na e-mailovou adresu zprávu potvrzující podepsání Smlouvy, čímž došlo k jejímu uzavření. Před uzavřením smlouvy původní věřitelka přezkoumala úvěruschopnost žalovaného způsobem popsaným v žalobě (včetně nahlížení do databází a informací z dlužnických registrů), žalobkyně však nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Na základě uvedené smlouvy původní věřitelka poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka] (převodem na bankovní účet žalovaného [č. účtu]) a žalovaný se zavázal dluh uhradit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný svoji povinnost platit řádně a včas neplnil a dostal se do prodlení. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původní věřitelkou, v poslední upomínce byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru k [datum] a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne [datum]. Žalovaný ničeho neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne [datum]. Předmětem žaloby je pohledávka v celkové výši [částka], skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka] a smluvního úroku [částka] nejpozději splatných dne [datum], to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po datu splatnosti úvěru z nesplacené jistiny.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Z jednání dne [datum] se žalobkyně i její zástupce omluvili a souhlasili s projednáním věci v jejich nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963, občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Po zhodnocení uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla shora uvedená pohledávka postoupena právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne [datum].
5. Ze Smlouvy o revolvingovém úvěru [Anonymizováno] č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva, jejímž předmětem byl závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému částku [částka], přičemž žalovaný se zavázal poskytnutou splátku vrátit v pravidelných měsíčních splátkách. Součástí smlouvy byly rovněž obchodní podmínky. Předmětná smlouva měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku a podpis byl nahrazen zadáním potvrzovacího kódu, který byl žalovanému jakožto klientovi zaslán [datum] v 3:14:54 hod na telefonní číslo [tel. číslo] e-mail, přičemž k potvrzení návrhu smlouvy klientem pomocí kódu mělo dojít [datum] v 3:15 hod.
6. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že na účet č. [č. účtu] (jehož majitelem byl dle sdělení [Anonymizováno]) pod VS [var. symbol] byla dne [datum] zaslána částka [částka].
7. Z listiny označené jako „Poslední možnost dohody k úhradě“ ze dne [datum] se podává, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši [částka] (z toho [částka] jako jistina + [částka] jako smluvní úrok) ihned. Současně byl informován o zesplatnění úvěru k [datum].
8. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] (odeslané doporučeně, jak vyplývá z podacího lístku) soud zjistil, že žalovaný byl vyzván právním zástupcem žalobkyně k uhrazení dlužné částky ve výši [částka] do tří dnů.
9. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.
10. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že tvrzená smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla uzavřena právě s žalovaným. O neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání.
11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”), může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka původní věřitelky, oznámení postoupení pohledávky bylo doručeno žalované, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.
12. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.
13. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. § 562 odst. 2 o. z. navíc stanoví, že se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.
14. Podle § 1824 a násl. o. z. mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.
15. Dne 1. 7. 2016 nabylo účinnosti nařízení EU č. 910/2014, tzv. eIDAS, které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci Evropské unie. V návaznosti na účinnost eIDAS nabyl ke dni 19. 9. 2016 účinnosti zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce („ZSVD“). Pro písemné právní jednání občanský zákoník vyžaduje podpis jednajícího, přičemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky. Konkrétní požadavky na elektronický podpis elektronických písemností pak předepisuje ZSVD ve spojení s eIDAS. ZSVD nově stanoví, že k podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený elektronický podpis či kvalifikovaný elektronický podpis). ZSVD tak zrovnoprávňuje při jednání v soukromoprávních vztazích všechny formy elektronického podpisu s vlastnoručním podpisem jednající osoby. Základní formu elektronického podpisu eIDAS definuje velmi široce, neboť za elektronický podpis považuje jakákoliv „data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání“. Takovýmto prostým elektronickým podpisem tedy může být cokoli (jakákoli data), co někdo (podepisující osoba) vnímá jako svůj podpis, a také to takto použije – tak, že to „nějak přidruží“ k tomu, co chce podepsat (viz: připojí či logicky spojí).
16. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena – v daném případě zejména prokázat, že žalovaný smlouvu podepsal, tedy k ní připojil svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu. V daném případě však k tomuto prokázání nedošlo – z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaný ke smlouvě připojil svůj (prostý elektronický) podpis.
17. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by byla předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru s žalovaným uzavřena. Žalobkyně proto není oprávněna požadovat po žalovaném jakákoliv plnění z titulu této smlouvy.
18. Žalobkyně však prokázala, že dne [datum] žalovanému poskytla částku [částka] na bankovní účet, jehož byl v té době žalovaný majitelem.
19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil; bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
20. Pokud původní věřitelka za této situace ve prospěch žalovaného poskytla plnění ve výši [částka], je nutné to posuzovat jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému proto vznikla povinnost vydat vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením (§ 3000 o. z.), tedy povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto svou povinnost nesplnil ani zčásti, uložil mu soud tuto povinnost rozsudkem (výrok I.).
21. Jelikož splatnost pohledávky na vrácení bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§ 1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Žalobkyně žalovaného prokazatelně vyzvala k zaplacení do tří dnů předžalobní výzvou ze dne [datum] odeslanou doporučeně téhož dne (viz podací lístek), proto se pohledávka stala splatnou uplynutím lhůty k plnění stanovené žalobkyní ve výzvě k zaplacení, tedy dne [datum].
22. Dnem [datum] se tedy žalovaný dostal do prodlení se zaplacením předmětné částky, a proto soud žalobkyni přiznal právo na úrok z prodlení až od tohoto data ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků (výrok I.).
23. Další nároky uplatněné žalobkyní však soud posoudil jako nedůvodné, neboť nebylo prokázáno uzavření smlouvy a nemohlo tak žalobkyni vzniknout právo na uhrazení smluvního úroku, proto ve zbývající části soud žalobu zamítl (výrok II.).
24. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 36,5 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 68,25 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 31,75 % - soud kapitalizoval požadované úroky a úroky z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku, přičemž celkový předmět řízení činil [částka] ([částka] jistina + [částka] smluvní úrok + [částka] úrok z prodlení) a žalobkyně byla úspěšná co do částky [částka] ([částka] + [částka])]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].