Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit mu částku [částka] s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající z úvěrové smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum]. Žalobkyně uvedla, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi ní a společností [právnická osoba] [IČO] IČO, , sídlem [adresa] (dále „původní věřitel“). Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále „Smlouva“), na jejímž základě poskytl po posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalovanému úvěr v hotovosti ve výši [částka], jenž měl být spolu s poplatky splacen v 21 pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do data splatnosti [datum] poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Žalovaný úvěr žalobkyni do dne [datum] nesplatil, a to ani po upomínkách žalobkyně a ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne [datum].
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení svým postojem vyjádřili souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.
4. Po zhodnocení uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Ze Smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele [právnická osoba] [IČO] IČO, , sídlem [adresa], poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] a závazek žalovaného splatit tento úvěr pravidelnými 21 měsíčními splátkami, a to včetně sjednaných celkových nákladů spotřebitelského úvěru. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky a současně se Smlouvou byly žalovanému poskytnuty i Standartní informace o spotřebitelském úvěru.
5. Z Karty zákazníka/žádosti o spotřebitelský úvěr vyplývá, že původní věřitel dne [datum] posuzoval úvěruschopnost žalovaného dle vyplněné žádosti. Žalovaný uvedl, že je [Anonymizováno] a bydlí [Anonymizováno]. Žalovaný měl pravidelný měsíční příjem ve výši [částka], příjem celé domácnosti činil [částka] a jeho měsíční výdaje činily [částka].
6. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je výzva žalovanému, aby uhradil dlužnou částku do 3 dnů na bankovní účet žalobkyně. Výzva byla odeslána dne [datum], jak vyplývá z podacího lístku.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne [datum].
8. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalované, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.
9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. (2) Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.
10. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 122 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. (2) Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než [částka] a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše [částka]. (3) Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla [hodnota] a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však [částka].
11. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla po posouzení úvěruschopnosti žalovaného platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. a zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému úvěr ve výši [částka], který žalovaný čerpal ve shora uvedené výši. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splatit měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaných celkových nákladů spotřebitelského úvěru, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Celý dluh se stal splatným dne [datum]. V souladu s § 2399 o. z. a se smlouvou tak žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyně poskytnuté plnění (jistinu).
12. Dále pak žalovanému vznikla na základě smlouvy a všeobecných obchodních podmínek a v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru povinnost uhradit původnímu věřiteli poplatky v požadované výši [částka].
13. Jelikož žalovaný zůstatek dluhu ve výši [částka] ([částka] jistina + [částka] poplatek za zpracování) dobrovolně nezaplatil, uložil mu soud tuto povinnost rozsudkem.
14. Řádným neplacením dluhu se žalovaný dostal do prodlení, proto věřiteli v souladu s § 1968 a § 1970 o. z. vznikl nárok na úrok z prodlení. Žalobkyně požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě vyhověl i v tomto směru.
15. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud vyhověl žalobě v plném rozsahu (výrok I.).
16. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].