Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že pohledávka od původního věřitele [právnická osoba] ([Anonymizováno].r.o.), se sídlem [adresa] [IČO] IČO, , za žalovaným byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na společnost [právnická osoba]., se sídlem [adresa] [IČO] IČO, . Žalobkyně (jako postupnice) nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] s [právnická osoba]., jako postupitelkou. Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Původní věřitel poskytl žalovanému celkem 20 000 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč a dne [datum] částku 15 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu], přičemž platby byly identifikovány variabilními symboly [Anonymizováno]. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil, musí tudíž žalobkyni vydat, oč se obohatil. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne [datum], žalobkyně tak požaduje rovněž úrok z prodlení od [datum]. Žalobkyně určila datum splatnosti tak, že k datu odeslání předžalobní upomínky přičetla 10 dnů, jelikož se domnívá, že v tento den se již výzva k úhradě dostala do sféry dispozice adresáta – žalovaného. Žalovaný dosud žalobkyni nezaplatil žádnou částku.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení svým postojem vyjádřili souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.
4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Z potvrzení o provedené platbě vystavené dne [datum] soud zjistil, že na účet č. [č. účtu] byla dne [datum] odeslána částka 15 000 Kč pod VS [var. symbol]. Z potvrzení o platbě vystavené dne [datum] soud zjistil, že na účet č. [č. účtu] byla dne [datum] odeslána částka 5 000 Kč pod VS [var. symbol].
5. Ze zprávy [právnická osoba]. bylo zjištěno, že majitelem účtu č. [č. účtu] byl v dubnu 2023 žalovaný. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného soud zjistil, že na účet žalovaného byla dne [datum] připsána částka 15 000 Kč pod VS [var. symbol] a dne [datum] částka 5 000 Kč pod VS [var. symbol].
6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla shora uvedená pohledávka za žalovaným postoupena z postupitele [právnická osoba], se sídlem [adresa], IČO: [IČO] na společnost [právnická osoba]., se sídlem [adresa], IČO: [IČO].
7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla shora uvedená pohledávka za žalovaným postoupena z postupitele [právnická osoba]., se sídlem [adresa], IČO: [IČO], na žalobkyni.
8. Žalobkyně v dopise ze dne [datum] informovala žalovaného o postoupení pohledávky a vyzvala jej k úhradě dlužné částky do 3 dnů.
9. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě celkové částky ve výši 27 411,51 Kč nejpozději do 3 dnů. Dle podacího lístku právní zástupce žalobkyně výzvu odeslal dne [datum].
10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalovanému, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.
11. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 3000 o. z. poctivý příjemce vydá, co nabyl, nanejvýš však v rozsahu, v jakém obohacení při uplatnění práva trvá.
12. Pokud právní předchůdce žalobkyně ve prospěch žalovaného poskytl plnění ve výši 20 000 Kč, je nutné to posuzovat jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému proto vznikla povinnost vydat vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením (§ 3000 o. z.), tedy povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto svou povinnost v plném rozsahu nesplnil, uložil mu ji soud rozsudkem.
13. Podle § 1958 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Vzhledem k tomu, že splatnost pohledávky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení nebyla dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§ 1958 odst. 2 o. z.), která je jednostranným adresným právním jednáním. Uvedené právní jednání vyvolává účinky až tím, že se dostane do dispoziční sféry adresáta tak, aby měl objektivní příležitost (možnost) seznámit se s obsahem písemnosti zachycující jednostranné právní jednání; takovou objektivní možností se rozumí například oznámení příslušné pošty o možnosti vyzvednout si písemnost obsahující daný úkon (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Listinnými důkazy předloženými žalobkyní bylo prokázáno, že předžalobní výzva k plnění (včetně oznámení o postoupení pohledávky) byla odeslána žalovanému (a dostala se tak do jeho dispoziční sféry) doporučenou zásilkou dne [datum], ve výzvě byla přitom stanovena lhůta splatnosti 3 dny. Žalobkyně určila datum splatnosti tak, že k datu odeslání předžalobní upomínky přičetla 10 dnů, jelikož se domnívá, že v tento den se již výzva k úhradě dostala do sféry dispozice adresáta – žalovaného. Splatnost tak nastala dne [datum] a žalovaný se ocitl v prodlení (§ 1968 věta první, § 1970 o. z.) následujícího dne, tj. [datum].
15. Proto žalobkyni v souladu s § 1968 a § 1970 o. z. vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě vyhověl i v tomto směru.
16. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud vyhověl žalobě v plném rozsahu (výrok I.).
17. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.