Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka]. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě vedeném pod č. [Anonymizováno], nacházející se na adrese: [adresa] za období od [datum] do [datum] a dále z titulu neuhrazených smluvních pokut.
2. V posuzovaném případě se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť je uplatněn nárok ze smlouvy o dodávce elektřiny uzavřené mezi státním příslušníkem Polska a společností se sídlem v České republice, založené dle práva České republiky. Za této situace je pro posouzení pravomoci (mezinárodní příslušnosti) soudu nutno užít přímo aplikovatelné Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech - Brusel I bis (dále jen Nařízení). Podle čl. 4 bod 1 Nařízení nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Rozhodným právem je dle čl. 6 odst. 1 písm. a) nař. Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008 (Řím I) právo české.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Po zhodnocení předložených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Účastníci řízení uzavřeli dne [datum] smlouvu označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaný uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Podle této smlouvy měl žalovaný hradit měsíčně zálohy ve výši [částka]. Ve smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] v odstavci „Ostatní ujednání“ si účastníci ujednali smluvní pokutu ve výši [částka] za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní. Vyúčtovanou smluvní pokutu je zákazník povinen uhradit ve lhůtě platné pro splatnost vyúčtování dle Obchodních podmínek.
5. Za prodlení s provedením platby sjednané zálohy za měsíc prosinec 2022 vyúčtovala žalobkyně žalovanému smluvní pokutu [částka] dopisem ze dne [datum]. Za prodlení s provedením platby sjednané zálohy za měsíc leden 2023 vyúčtovala žalobkyně žalovanému smluvní pokutu [částka] dopisem ze dne [datum].
6. Za předčasné ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny vyúčtovala žalobkyně žalovanému smluvní pokutu [částka] a to fakturou č. [hodnota], VS [var. symbol] se splatností do [datum]. Žalovaný na základě tohoto titulu žalované uhradil [částka].
7. Žalobkyně žalovanému vyfakturovala cenu odebrané elektřiny a související služby za období od [datum] do [datum], v částce [částka] a to fakturou č. [tel. číslo], VS [var. symbol] se splatností do [datum]. Stejnou fakturou byl žalovaný vyzván k zaplacení 2 smluvních pokut po [částka] v téže lhůtě. Žalovaný z tohoto titulu ničeho neuhradil.
8. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne [datum], jak vyplývá z podacího lístku.
9. Žalovaný dne [datum] uzavřel se žalobkyní Dohodu o splátkách dluhu a prohlášení o uznání dluhu, kterým svůj dluh co do důvodu a výše uznal a zavázal se jej zaplatit ve 12 splátkách s tím, že pokud nezaplatí včas některou ze sjednaných splátek, pozbývá výhody splátek a žalobkyně je oprávněna požadovat po něm plnění zbývající části dluhu jednorázově.
10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.
11. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
12. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
14. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
15. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku.
16. Žalovaný svůj závazek uznal co do důvodu i výše, přičemž jedním z účinků uznání závazku je také vznik vyvratitelné právní domněnky trvání závazku – má se za to, že tento závazek v době uznání trvá v uznané výši (§ 2053 o. z.) a tuto skutečnost již není třeba dokazovat. Tuto domněnku je možné vyvrátit dokazováním, důkazní břemeno v tomto směru však spočívá na žalovaném. Vzhledem k tomu, že žalovaný provedení žádných důkazů nenavrhl, vyšel soud z domněnky existence závazku v uznané výši.
17. Žalovaný tedy podle prokázaného skutkového stavu nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Za odebranou elektřinu a související služby žalovaný dluží částku [částka]. Jelikož žalovaný porušil svoji povinnost vyplývající ze zmíněné smlouvy, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném smluvní pokutu v částce [částka] za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní a smluvní pokutu v částce [částka] za každý, na základě uzavřené smlouvy, sjednaný měsíc následující po předčasném ukončení smlouvy. Na smluvních pokutách žalovaný žalobkyni dluží [částka].
18. V důsledku prodlení žalovaného se zaplacením vzniklo žalobkyni dále právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur.
19. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a jejich právní posouzení dospěl soud k závěru, že se žalobce oprávněně domáhá jak zaplacení jistiny, tak úroků z prodlení, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
20. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].