Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] za dobu od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0
Odůvodnění
1. Žalobou uplatněnou u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala stanovení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím (úrokem z prodlení, za dobu od [datum] do [datum] kapitalizovaným) s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne [datum] v souladu s § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), po prověření úvěruschopnosti žalovaného, uzavřena úvěrová smlouva, a to prostřednictvím internetových stránek žalobkyně www.kamali.cz. Žalovanému byl dne [datum] poskytnut bezúčelový spotřebitelský úvěr [částka] na jeho bankovní účet uvedený ve smlouvě (číslo účtu: [č. účtu]). Žalovaný se zavázal k úhradě celé dlužné částky (úvěru) a poplatku za poskytnutí ve výši [částka], ve 24 měsíčních splátkách. Ujednány byly také volitelné služby za následující poplatky: poplatek za expres výplatu ve výši [částka], poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši [částka] (umožňuje odložit splatnost úvěru o 30 dnů z důvodů uvedených ve smlouvě) a poplatek za SMS servis ve výši [částka] (informace o každé důležité události prostřednictvím SMS na telefon). Žalovaný neuhradil ničeho, dostal se do prodlení, žalobkyní byl informován o výši dluhu a vyzván k jeho úhradě prostřednictvím SMS a e-mailu. V souladu se smlouvou („Náklady úvěru“, odstavec „Sankce“) byla žalovanému ve dnech [datum], [datum] a [datum] účtována smluvní pokuta, neboť se dostal do prodlení s úhradou aktuálně splatné splátky, přičemž výše pokuty je stanovena pevnou částkou [částka]. Žalovanému byly rovněž účtovány účelně vynaložené náklady: dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka]. V souladu se smlouvou („Ukončení smlouvy z naší strany“) byla žalovanému dne [datum] zaslána výzva před zesplatněním celého úvěru formou doporučeného dopisu, ve které byl vyzván k okamžité úhradě dlužné částky a upozorněn na možnost zesplatnění úvěru. Ke dni [datum] byl úvěr zesplatněn a žalovaný byl doporučeným dopisem vyzván k jeho zaplacení včetně smluvní pokuty. Žalovaná pohledávka je tvořena: neuhrazenou jistinou úvěru [částka], poplatkem za poskytnutí úvěru [částka], poplatkem za expres výplatu [částka], poplatkem za bezpečnou splátku [částka], poplatkem za SMS servis [částka], úroky [částka], účelně vynaloženými náklady [částka] a smluvní pokutou [částka]. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění, ve které byl vyzván k úhradě celého dluhu.
2. Žalovaný se přes výzvu soudu (viz usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka], jež mu bylo doručeno dne [datum]) ve věci nevyjádřil, ve sporu zůstal zcela nečinný.
3. Z nařízeného jednání se žalobkyně podáním ze dne [datum] omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, přestože mu bylo předvolání k tomuto jednání včas doručeno dne [datum]. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
4. Z provedených listinných důkazů učinil soud především tato skutková zjištění.
5. Žalobkyně (jako úvěrující) a žalovaný (jako úvěrovaný) uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (ID klienta [Anonymizováno]), ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému hotovostní bezúčelový úvěr ve výši [částka], na bankovní účet [Anonymizováno] /[Anonymizováno], přičemž žalovaný se zavázal tuto částku, spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka], uhradit ve 24 měsíčních splátkách do [datum]. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) činila 49,1 %. Strany si v úvěrové smlouvě ujednaly mimo jiné (pro případ prodlení žalovaného) právo žalobkyně na zaplacení účelně vynaložených nákladů spojených s upomínáním a smluvní pokuty ve výši [částka]. Ve smlouvě byla také sjednána možnost prodloužení splatnosti úvěru, a to buď tzv. korunovým odkladem (k prodloužení splatnosti dostačuje uhradit alespoň [částka]) za poplatek ve výši [částka], další volitelné služby byly dohodnuty za následující poplatky: jednorázový poplatek za expres výplatu ve výši [částka], měsíční poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši [částka] a měsíční poplatek za SMS servis ve výši [částka] (viz úvěrová smlouva se splátkovým kalendářem, sazebník poplatků platný od [datum] a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta ze dne [datum] se podává, že před uzavřením úvěrové smlouvy měla žalobkyně k dispozici o žalovaném následující informace: počet dětí: 0; zdroj příjmu klienta: zaměstnanec; výše příjmu: [Anonymizováno],-; příjem ostatních členů domácnosti: [Anonymizováno],-; splátky jiným společnostem uvedené v žádosti: 0,-. Lustrace v evidenci ISIR, NRKI, SOLUS a CRIBIS byla negativní. Listina označená jako „Posouzení úvěruschopnosti klienta“ obsahuje jen ryze obecný popis, tedy bez jakékoliv konkrétní návaznosti na zde posuzovaný případ, metodiky procesu zkoumání a hodnocení úvěruschopnosti. Úvěr ve výši [částka] byl žalovanému vyplacen na jeho bankovní účet č. [č. účtu] dne [datum] (viz opis výpisu proplacení smlouvy, potvrzení o provedené platbě ze dne [datum]), žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho (viz výpis čerpání, splátek a úhrad). Po výzvě k úhradě dlužných splátek ze dne [datum] a výzvě ke splacení celé „půjčky“ ze dne [datum], dopisem ze dne [datum] (předžalobní výzva k plnění) vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši [částka] z úvěrové smlouvy ze dne [datum], a to do 14 dnů ode dne odeslání výzvy na blíže označený účet, zásilka byla odeslána doporučeně dne [datum] (viz podací arch [právnická osoba].).
6. Pokud jde o otázku zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně tvrdila, že vždy hodnotí schopnost žadatele úvěr splácet, zkoumá, zda žadatel o úvěr má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí, to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI; zjišťuje, zda v případě, že již nějaké jiné závazky má, zda tyto hradí, a to prostřednictvím registru SOLUS a dále v centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku; podrobuje klienty důslednému credit scoringu, posuzuje jejich příjmovou a výdajovou stránku, a dále přezkoumává několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné.
7. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 uvedeného zákona (ve znění účinném do [datum]) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec první). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec druhý). Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.
9. Neplatnost úvěrové smlouvy pro nedostatečné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele ve smyslu § 87 odst. 1 věta druhá shora uvedeného zákona je neplatností absolutní, neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 580 odst. 1 a § 588 o. z.). Jedná se přitom o neplatnost, která nastává přímo ze zákona a soud je povinen se jí zabývat z úřední povinnosti (tedy i bez výslovné námitky), je-li z právního jednání patrna, anebo jestliže se o důvodu neplatnosti procesně korektním způsobem dozví. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku, na právní jednání se hledí, jako by nikdy nebylo učiněno a jeho účastníkům z něho nevznikají žádná práva ani povinnosti.
10. Z uvedeného důvodu se soud nejdříve z úřední povinnosti zabýval otázkou, zda při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru byla žalobkyní, jako poskytovatelem úvěru, dostatečným způsobem prověřena úvěruschopnost žalovaného, jako spotřebitele.
11. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.
12. Ohledně splnění povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. žalobkyně odkázala na informace sdělené jí žalovaným, ze kterých při posouzení úvěruschopnosti vycházela, což fakticky bylo jen to (viz potvrzení o provedení ověření bonity klienta), že jde o bezdětného (počet dětí: 0) zaměstnance (zdroj příjmu klienta: zaměstnanec) s příjmem [částka] (výše příjmu: [Anonymizováno],-), který žije v domácnosti s dalšími osobami (příjem ostatních členů domácnosti: [Anonymizováno],-). Na základě těchto naprosto kusých informací si ale rozhodně nelze učinit reálnou představu o konkrétní životní a majetkové (finanční) situaci žadatele o úvěr, když žalobkyně především zcela rezignovala na zjištění výdajové stránky na straně žalovaného (schopnost splácet úvěr je též otázkou životního stylu žadatele o úvěr a je ovlivněna výší jeho reálných výdajů), tedy jaké jsou jeho výdaje související se zajišťováním životních potřeb, především bydlení (například výše plateb za spotřebu energií a plateb souvisejících s vlastnictvím či nájmem bytu/domu …). I takto nedostatečné informace si navíc žalobkyně zjevně nijak neověřovala, nevyžádala si od žalovaného jakékoliv podklady (alespoň z předložených listin nic takového nevyplývá), které by osvědčovaly alespoň jeho reálné příjmy.
13. Lze tak uzavřít, že v posuzovaném případě žalobkyně nenavrhla dostatečné důkazy k prokázání svého tvrzení, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného (jakožto spotřebitele) splácet spotřebitelský úvěr. O této povinnosti tvrdit (břemeno tvrzení) a prokázat (důkazní břemeno) soud nemohl žalobkyni poučit (§ 118a odst. 3 o. s. ř.) s ohledem na její omluvenou absenci u jednání. Žalobkyně tedy neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla s odbornou péčí prověřena úvěruschopnost žalovaného. Proto považuje soud smlouvu o úvěru uzavřenou mezi účastníky řízení dne [datum] podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. za neplatnou, neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 580 a § 588 o. z.). Jedná se přitom o absolutní neplatnost právního jednání, tedy o neplatnost, která nastává přímo ze zákona a soud se jí musí zabývat z úřední povinnosti, přičemž absolutní neplatnost znamená neplatnost od samého počátku.
14. Pokud žalobkyně za této situace ve prospěch žalovaného poskytla plnění ve výši [částka], je nutné to posuzovat jako plnění přijaté bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému proto vznikla povinnost vydat vše, co bylo bezdůvodným obohacením nabyto (§ 3000 o. z.), tedy povinnost uvedenou částku žalobkyni vrátit podle § 2993 věta první o. z. Žalovaný tuto svoji povinnost nesplnil ani částečně, soud mu proto uložil I. výrokem rozsudku povinnost uhradit žalobkyni celou vyplacenou částku [částka].
15. Splatnost pohledávky na vrácení bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, pohledávka se tak stala splatnou na základě výzvy k zaplacení (§ 1958 odst. 2 o. z.), která je adresovaným právním jednáním, které se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta tak, aby měl adresát možnost se s ním seznámit. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení předžalobní výzvou ze dne [datum], a to do čtrnácti dnů ode dne odeslání výzvy, přičemž tato výzva k plnění byla žalovanému odeslána doporučeně dne [datum] (a dostala se tak do jeho dispoziční sféry – viz domněnka dojití stanovená § 573 o. z.), lhůta pro zaplacení proto uplynula dne [datum]. Již ode dne následujícího tak žalobkyni vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení (§ 1968 věta první o. z., § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). K plnění byl žalovaný zavázán v obecné lhůtě splatnosti (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).
16. V celé zůstávající části soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (II. výrok rozsudku), neboť z absolutně neplatné smlouvy nemohou účastníkům vyplývat žádná práva ani povinnosti; nárok žalobkyně na úhradu poplatků či smluvních pokut, které měly být předmětnou úvěrovou smlouvou sjednány, je neoprávněný, pročež v tomto rozsahu se žalovaný nemohl dostat ani do prodlení s jejich zaplacením.
17. Z ustanovení § 142 o. s. ř. vyplývá, že rozhodování o nákladech řízení je založeno na zásadě, že ve sporu úspěšný účastník má vůči účastníku neúspěšnému právo na plnou náhradu nákladů. Rozhodování je tak založeno na procesním výsledku sporu, přičemž tímto výsledkem je nutno rozumět, zda žalobní návrh (petit), z hlediska věcné stránky, byl či nebyl převzat do soudního rozhodnutí. V posuzovaném případě bylo předmětem řízení rozhodování o částce [částka], žalobkyně byla úspěšná ohledně částky [částka] (míra úspěchu 71 %), naopak neúspěšná co do částky [částka] (míra neúspěchu 29 %). Ve výši rozdílu (42 %) bylo žalobkyni přiznáno podle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení.
18. Právní zástupce žalobkyně učinil v řízení tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif – dále jen „AT“), konkrétně 1/ příprava a převzetí věci, 2/ kvalifikovaná výzva k plnění, 3/ sepis a podání žaloby, přičemž podle § 14b AT sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby zde činí [částka] a podle § 14b odst. 5 písm. a/ AT paušální náhrada hotových výdajů za každý z uvedených úkonů činí [částka], tedy celkem [částka]. Jelikož zástupce žalobkyně je plátce daně z přidané hodnoty, zvyšuje se celková odměna včetně režijních paušálů podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o 21 % daň z přidané hodnoty (částka [částka]).
19. Náklady žalobkyně související s právním zastoupením tedy dosáhly částky [částka] (odměna advokáta [částka], paušální náhrady [částka], daň z přidané hodnoty [částka]), spolu se zaplaceným soudním poplatkem ([částka]) částky [částka], ze které jí byla přiznána poměrná část v rozsahu 42 %, tedy částka [částka]. K takto vyčíslené náhradě nákladů zavázal soud žalovaného v obecné třídenní lhůtě splatnosti (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).