Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12 % ročně, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit jí částku [částka] s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, jelikož mezi původním věřitelem a žalovanou probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Původní věřitel poskytl žalované celkem [částka] dne [datum], a to převodem na bankovní účet žalované č. [č. účtu]. Platba byla identifikována variabilním symbolem [var. symbol]. Žalovaná ke dni podání žaloby nezaplatila žalobkyni ničeho. Pohledávka za žalovanou byla dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena společností [právnická osoba] (původně [Anonymizováno], s.r.o.), IČ [IČO], sídlem [adresa] (dále jen "původní věřitel") společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]., IČ [IČO], sídlem [adresa]. Následně byla pohledávka za žalovanou dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena společnosti [Jméno žalobkyně]., IČ [IČO žalobkyně], sídlem [adresa]. Žalovaná svůj dluh neuhradila ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne [datum].
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému soudnímu jednání dne [datum] se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně se z účasti u jednání omluvila, soud tedy věc projednal a rozhodl v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Po zhodnocení uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav:
4. Právní předchůdce žalobkyně (společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, , sídlem [adresa]) poskytl žalované peněžní prostředky ve výši [částka] dne [datum] na účet č. [č. účtu]. Majitelkou účtu č. [č. účtu] byla k tomuto datu žalovaná, jak vyplývá ze zprávy [právnická osoba]. doručené soudu dne , datum5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla shora uvedená pohledávka právního předchůdce žalobkyně postoupena společnosti [právnická osoba]., sídlem [adresa], IČ [IČO].6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila společnost [právnická osoba]., sídlem [adresa], IČ [IČO] shora uvedenou pohledávku žalobkyni.7. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě celého dluhu ve výši [částka] nejpozději do tří dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalované odeslána poštou dne [datum], jak vyplývá z podacího lístku8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalované, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.9. Právní předchůdce žalobkyně poskytl ve prospěch žalované plnění ve výši [částka] bez uzavření platné smlouvy, jedná se tedy o bezdůvodné obohacení vzniklé plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalované proto vznikla povinnost vydat vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením (§ 3000 o. z.), tedy povinnost zaplatit částku [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaná tuto svou povinnost nesplnila, uložil jí ji soud rozsudkem.10. Také pokud se týká požadovaných úroků z prodlení, je žaloba důvodná. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Vzhledem k tomu, že splatnost předmětné pohledávky na vrácení bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Žalobkyně žalovanou prokazatelně vyzvala k zaplacení předžalobní výzvou ze dne [datum], a to do 3 dnů od doručení výzvy. Dle podacího archu žalobkyně přípis odeslala dne [datum]. Lhůta pro zaplacení tak uplynula dne [datum]. Ode dne následujícího tak žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení. Proto soud žalobkyni vyhověl v plném rozsahu ohledně jistiny i ohledně požadovaného úroku z prodlení.12. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud vyhověl žalobě v plném rozsahu (výrok I.).13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].