Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

6 C 199/2024

Soud: Okresní soud v BlanskuDatum rozhodnutí: 26. 11. 2024Č. j.: 6 C 199/2024-66Samosoudce: Mgr. Stanislav ZatloukalAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 19. 2. 2025Předmět řízení: 19 480,60 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSBK:2024:6.C.199.2024.1
postoupení pohledávkyneplatnost právního jednánísmlouva o úvěrubezdůvodné obohacení
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 16. 11. 2026 máme 604 705 z 615 476 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (107) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] a smluvní pokutu ve výši [částka], se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou uplatněnou u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a smluvní pokuty [částka]. V důvodech žaloby uvedla, že dne [datum] uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba]., sídlem [adresa] [IČO] IČO, (dále jen „původní věřitel“), v písemné formě smlouvu o úvěru č. [hodnota], jejíž přílohu č. [hodnota] tvořil předpis splátek. Žalovaný obdržel finanční hotovost [částka], kterou převzal v místě svého bydliště, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši [částka] spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku [částka], a to ve 14 měsíčních splátkách po [částka], splatnost poslední splátky (zároveň celková splatnost závazku) připadla na den [datum]. Smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné žádosti, kde uvedl základní údaje o své osobě a finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů a výdajů. Jsou zde také vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovaným předloženy. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru. Žalovaný však uhradil jen [částka], což odpovídá čtyřem splátkám, tyto úhrady byly původním věřitelem použity poměrně na jistinu a příslušenství pohledávky (na jistinu úvěru [částka] a na příslušenství [částka]). Závazek ze smlouvy nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala ke dni splatnosti poslední splátky, tj. ke dni [datum], od [datum] je žalovaný v prodlení, v důsledku čehož vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení a v souladu se čtvrtým odstavcem první strany smlouvy (pod rekapitulací závazku) i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Původním věřitelem byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum], z čehož dovozuje žalobkyně svoji aktivní legitimaci. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení [částka], po zvážení všech okolností učinila žalobkyně rozhodnutí neuplatnit postoupené sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty, postoupeného smluvního úroku po splatnosti úvěru, jakož i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Pohledávka za žalovaným tak sestává z těchto položek: jistina úvěru [částka]; kapitalizovaný smluvní úrok [částka]; poplatek za poskytnutí úvěru [částka]; náklady na vyhodnocení úvěru [částka]; inkasní poplatek [částka]; smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků [částka] (za období od prvního dne prodlení po celkové splatnosti závazku, tj. od [datum] do [datum], z jistiny pohledávky [částka], která byla v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou 15 % ročně); kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení [částka] (za období od prvního dne prodlení po splatnosti poslední splátky, tj. od [datum] do [datum], z jistiny pohledávky [částka]) a smluvní pokuta [částka] (z nesplacené jistiny pohledávky [částka] za období od prvního dne prodlení po splatnosti poslední splátky, tj. od [datum] do [datum].) Poslední upomínka před podáním žaloby je ze dne [datum].

2. Žalovaný se přes výzvu soudu (viz usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka], jež mu bylo doručeno dne [datum]) ve věci nevyjádřil.

3. Z nařízeného jednání se žalobkyně podáním ze dne [datum] omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, přestože mu bylo předvolání k tomuto jednání včas doručeno dne [datum]. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

4. Z provedených listinných důkazů učinil soud především tato skutková zjištění.

5. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], č. [hodnota], soud zjistil, že jejím obsahem je závazek právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, ) poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] a naproti tomu závazek žalovaného uhradit tuto jistinu úvěru spolu s příslušenstvím ve výši [částka] (kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek), tedy celkovou částku [částka], a to ve 14 měsíčních splátkách po [částka], splatnost poslední splátky dne [datum]. Čerpání úvěru v hotovosti dne [datum] potvrdil žalovaný podpisem smlouvy. V žádosti o úvěr ze dne [datum] žalovaný uvedl, že je zaměstnaný (u společnosti [právnická osoba]. od [datum]), jeho měsíční příjem činí [částka] plynoucí ze mzdy, měsíční výdaje na bydlení a energie představují částku [částka], na dopravu, jídlo a osobní náklady [částka], srážky ze mzdy, výživné [částka], měsíční splátky stávajících půjček [částka] – celkové měsíční výdaje tak činí [částka]. Bydlí u rodičů, nemá žádné vyživované děti a je svobodný. Příjmy žalovaného byly ověřeny pracovní smlouvou a výplatními páskami. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy soud zjistil, že původní věřitel postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé její výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni, přičemž o této skutečnosti (postoupení pohledávky) uvědomil původní věřitel žalovaného dopisem ze dne 2. 1. 20214 („Oznámení o postoupení pohledávky“). Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to do [datum] na blíže označený účet, zásilka byla odeslána doporučeně prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne [datum]. Ze spisu Okresního soudu v [adresa] sp. zn. [právnická osoba] 178/2024 se podává, že mezi stejnými subjekty (společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, , jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný) byla již dne [datum] uzavřena úvěrová smlouva č. [hodnota], na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splatit v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] do [datum].

6. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 uvedeného zákona (ve znění účinném do [datum]) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec první). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec druhý). Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

8. Neplatnost úvěrové smlouvy pro nedostatečné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele ve smyslu § 87 odst. 1 věta druhá shora uvedeného zákona je neplatností absolutní, neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 580 odst. 1 a § 588 o. z.). Jedná se přitom o neplatnost, která nastává přímo ze zákona a soud je povinen se jí zabývat z úřední povinnosti (tedy i bez výslovné námitky), je-li z právního jednání patrna, anebo jestliže se o důvodu neplatnosti procesně korektním způsobem dozví. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku, na právní jednání se hledí, jako by nikdy nebylo učiněno a jeho účastníkům z něho nevznikají žádná práva ani povinnosti.

9. Z uvedeného důvodu se soud nejdříve z úřední povinnosti zabýval otázkou, zda při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru byla žalobkyní, jako poskytovatelem úvěru, dostatečným způsobem prověřena úvěruschopnost žalovaného, jako spotřebitele.

10. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

11. Ohledně splnění povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. žalobkyně odkázala na informace sdělené žalovaným původnímu věřiteli, ze kterých při posouzení úvěruschopnosti vycházel, což fakticky bylo pouze to (viz žádost o úvěr ze dne [datum]), že jde o svobodného zaměstnance bez vyživovací povinnosti s čistým měsíčním příjmem [částka], který bydlí u rodičů, jehož náklady na bydlení činí toliko [částka] měsíčně, na dopravu, jídlo a osobní náklady [částka], srážky ze mzdy [částka] a měsíční splátky stávajících půjček [částka] (celkové měsíční výdaje [částka]). Na základě shora uvedených - naprosto kusých - informací si rozhodně nelze učinit reálnou představu o konkrétní životní a majetkové (finanční) situaci žalované jako žadatele o úvěr. Původní věřitel jako poskytovatel úvěru především zcela rezignoval na zjištění výdajové stránky na straně žalovaného (schopnost splácet úvěr je též otázkou životního stylu žadatele o úvěr a je ovlivněna výší jeho reálných výdajů), tedy jaké jsou jeho výdaje související se zajišťováním životních potřeb. I takto nedostatečné informace si navíc zjevně nijak neověřoval, nevyžádal si od žalovaného jakékoliv podklady, které by osvědčovaly jeho reálné výdaje, přičemž vyšší míra obezřetnosti byla přitom namístě již jen proto, že cca 5 měsíců před uzavřením této úvěrové smlouvy byla mezi stejnými účastníky již uzavřena jiná úvěrová smlouva ohledně částky [částka] (tento předcházející úvěr tedy zjevně žalovanému nedostačoval k pokrytí jeho potřeb).

12. Lze tedy shrnout, že poskytovatel úvěru se spokojil s údaji předestřenými žadatelem o úvěr, aniž by tyto byly jakýmkoliv způsobem dokladovány či ověřovány. Ze strany poskytovatele úvěru nebylo po žalovaném vyžadováno ve vztahu k výdajům doložení jakýchkoli podkladů, na jejichž základě by bylo možné objektivně posoudit jeho schopnost úvěr splácet, jinak řečeno s odbornou péčí nebyla prověřena úvěruschopnost žalovaného. Soud považuje za potřebné zdůraznit, že povinnost poskytovatele úvěru využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), je sice při posuzování otázky úvěruschopnosti podstatná a významná, ale až v rámci jejich porovnání se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Pokud má být zachován smysl a účel zákonné úpravy, je třeba, aby poskytovatel úvěru zjistil řádně a s odbornou péčí, na základě spolehlivých a dostatečných informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a na straně druhé pak dosavadní dluhové zatížení klienta a dále základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat (takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování, ošacení apod.). Tomuto požadavku poskytovatel úvěru v daném případě nedostál.

13. Za této situace považuje soud smlouvu o úvěru podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. za neplatnou, neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 580 a § 588 o. z.). Jedná se přitom o absolutní neplatnost právního jednání, tedy o neplatnost, která nastává přímo ze zákona a soud se jí musí zabývat z úřední povinnosti, přičemž absolutní neplatnost znamená neplatnost od samého počátku.

14. Pokud právní předchůdkyně žalobkyně (původní věřitel) ve prospěch žalovaného poskytla plnění ve výši [částka], je nutné to posuzovat jako plnění přijaté bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému proto vznikla povinnost vydat vše, co bylo bezdůvodným obohacením nabyto (§ 3000 o. z.), tedy povinnost uvedenou částku vrátit podle § 2993 věta první o. z. Žalovaný tuto svoji povinnost splnil pouze co do výše [částka], soud mu proto uložil I. výrokem rozsudku povinnost uhradit žalobkyni, jejíž aktivní věcná legitimace ve sporu je dána § 1879 a násl. o. z., když žalovaná pohledávka na ni byla postoupena, jen zůstávající částku [částka]. Vzhledem k posouzení úvěrové smlouvy jako neplatné, nemohla tato žalovaným uhrazená částka být započtena na sjednaný smluvní úrok, poplatky či smluvní pokutu.

15. Splatnost pohledávky na vrácení bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, pohledávka se tak stala splatnou na základě výzvy k zaplacení (§ 1958 odst. 2 o. z.), která je adresovaným právním jednáním, které se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta tak, aby měl adresát možnost se s ním seznámit. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení předžalobní výzvou ze dne [datum], a to do [datum], přičemž tato výzva k plnění byla žalovanému odeslána doporučeně dne [datum]. Ode dne [datum] je tak žalovaný v prodlení a žalobkyni vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení (§ 1968 věta první o. z., § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). K plnění byl žalovaný zavázán v obecné lhůtě splatnosti (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

16. V celé zůstávající části soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (II. výrok rozsudku), neboť z absolutně neplatné smlouvy nemohou účastníkům vyplývat žádná práva ani povinnosti; nárok žalobkyně na úhradu smluvního úroku, poplatků či smluvní pokuty, které měly být předmětnou úvěrovou smlouvou sjednány, je neoprávněný, pročež v tomto rozsahu se žalovaný nemohl dostat ani do prodlení s jejich zaplacením, stejně jako v případě příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení za dobu předcházející shora uvedenému počátku prodlení žalovaného.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když v řízení převážně úspěšnému žalovanému (žalobě bylo vyhověno co do částky [částka], naopak byla zamítnuta ohledně celkové částky [částka]) žádné náklady nevznikly.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací