Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta [tituly před jménem] [jméno FO].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou uplatněnou u soudu dne [datum] domáhala po žalované úhrady částky [částka] s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) s poukazem na skutečnost, že žalovaná si u ní objednala dodání čistící rohože [Anonymizováno], včetně zapuštěného rámu (viz objednávka ze dne [datum] a cenový návrh [Anonymizováno]), která byla žalované dodána dne [datum] (viz potvrzení o doručení zásilky ze dne [datum]). Za dodání tohoto zboží vzniklo žalobkyni právo na zaplacení částky [částka], k úhradě vystavila žalované fakturu č. [var. symbol], splatnou dne [datum]. Dlužnou částku [částka] žalovaná ve lhůtě splatnosti ani poté neuhradila, ačkoli byla k její úhradě vyzvána, a přestože úhradu opakovaně přislíbila a svůj dluh vůči žalobkyni uznala (viz písemné uznání dluhu a žádost o odklad platby ze dne [datum]). Žalobkyně k žádosti žalované posečkala další měsíc s úhradou dluhu, ačkoli ten byl již několik měsíců po splatnosti, ani tak ale nedošlo k jeho úhradě.
2. Žalovaná ve vyjádření (odůvodnění odporu proti platebnímu rozkazu) požadovala (posuzováno podle obsahu) zamítnutí žaloby s odůvodněním, že nárok uplatněný žalobkyní v plném rozsahu neuznává, neboť žalobkyně nepředala k dodávce zboží „příslušnou předávací dokumentaci“, která je podle občanského zákoníku a zákona o ochraně spotřebitele také předmětem dodávky (technické listy, záruční listy, návody na obsluhu, návod na instalaci, certifikáty). Připustila, že svůj závazek vůči žalobkyni, který vznikl dodáním zboží, písemně uznala, požadovala ale, aby žalobkyně „jednoznačně prokázala své důkazní břemeno v podobě předání příslušné dokumentace, která se k dodanému zboží váže“.
3. V reakci na odůvodnění odporu žalobkyně uvedla, že zákon o ochraně spotřebitele se vztahuje výlučně na ochranu spotřebitelů, spotřebitelem se rozumí podle § 2 odst. 1 písm. a/ zákona č. 634/1992 Sb. (zákon o ochraně spotřebitele) fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Jelikož žalovaná je právnickou osobou, spotřebitelskou právní úpravu na ni nelze vztáhnout. Veškerá dokumentace ke zboží dodávanému žalobkyní zákazníkům je stabilně přístupná na internetových stránkách žalobkyně (www.gapa.cz). Mimo jiné se jedná o certifikáty, osvědčení, technické specifikace, návody k údržbě apod. Žalovaná převzala zboží od žalobkyně dne [datum], od tohoto okamžiku zboží užívá, aniž by vznesla jedinou námitku na chybějící dokumentaci či jinou vadu, nikdy žalobkyni nevyzvala k dodání jakéhokoli dokumentu, od smlouvy neodstoupila, ani neuplatnila žádné jiné právo z údajně vadného plnění. Svůj dluh písemně uznala a přislíbila úhradu, když mimo jiné výslovně uvedla „… svůj závazek nezpochybňujeme (…) a tento uznáváme v plné výši.“.
4. Po skutkové stránce bylo provedenými listinnými důkazy prokázáno, že žalobkyně učinila žalované „cenový návrh [Anonymizováno] “ týkající se koupě zboží „[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], spolu se zapuštěným rámem“ (po slevě) za částku [částka], zahrnující též dopravou, balné a expedici, přičemž e-mailem ze dne [datum] provedla žalovaná u žalobkyně objednávku tohoto zboží s tím, že bude uhrazeno na základě faktury se čtrnáctidenní splatností. Uvedené zboží bylo žalované doručeno dne [datum] a kupní cena byla žalované vyúčtována fakturou (daňovým dokladem) ze dne [datum], č. [var. symbol], v částce [částka], se splatností dne [datum]. Dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] („Předžalobní výzva k úhradě“), který byl žalované doručen datovou zprávou dne [datum], byla žalovaná vyzvána k úhradě faktury (částky) za dodané zboží (uvedenou čistící rohož), na tuto výzvu reagovala žalovaná sdělením, že svůj závazek vůči žalobkyni nezpochybňuje a tento uznává v plné výši … závazek chce uhradit bez toho, aniž by muselo dojít k soudnímu řízení; žádá o posečkání s platbou do konce měsíce září. V odpovědi ze dne [datum] („Reakce na přípis ze dne [datum] “), jež byla žalované doručena datovou zprávou dne [datum] (fikce doručení), právní zástupce žalobkyně uvedl, že je ochoten posečkat s dalšími kroky do konce měsíce září roku 2023 za podmínky, že do [datum] budou žalovanou uhrazeny náklady právního zastoupení a zákonný úrok z prodlení k tomuto datu. Na toto sdělení pak reagovala žalovaná e-mailem ze dne [datum], kde uvedla, že jí uvedená zpráva byla fakticky doručena až dne [datum] a přislíbila úhradu do konce měsíce.
5. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 2118 o. z. kupující zaplatí kupní cenu a věc převezme.
6. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
7. Uznání dluhu je samostatným utvrzovacím institutem; svoji funkci plní tím, že zakládá právní domněnku existence dluhu v době uznání. Jde o jednostranné právní jednání dlužníka adresované věřiteli, k jehož platnosti je třeba písemná forma a uvedení důvodu dluhu a jeho výše (tedy uznání dluhu „co do důvodu a výše“). Způsob vymezení důvodu dluhu a jeho výše zákon nestanoví, nemusí být výslovně uvedeny přímo v písemném prohlášení, stačí, že písemný projev obsahuje takové údaje, ze kterých za případné pomoci výkladu projevu vůle vyjádřeného v posuzovaném uznání (podle pravidel vyplývajících z § 555 a § 556 o. z.) důvod dluhu a jeho výše nepochybně vyplývají. Uznání dluhu posiluje ve sporu procesní pozice věřitele, neboť nemusí prokazovat vznik dluhu ani jeho trvání v době, kdy k uznání došlo, důsledkem uznání je tedy přesun důkazní povinnosti (důkazního břemene) z věřitele (žalobce) na dlužníka (žalovaného), na němž tak je, aby prokázal, že závazek nevznikl, zanikl či byl převeden na jiného. Není-li dlužníkem (žalovaným) v řízení domněnka existence uznaného závazku vyvrácena, soud má tuto skutečnost (existenci uznaného závazku i jeho výši) za prokázanou a při svém rozhodování z ní vychází.
8. V posuzované věci lze písemné sdělení žalované adresované žalobkyni, jímž odpověděla na předžalobní výzvu žalobkyně k úhradě dluhu ze dne [datum], považovat za uznání dluhu podle § 2053 o. z. Z předmětné písemnosti je zřejmé, že jí žalovaná reagovala právě na zmíněnou výzvu, přičemž zde uvedla, že svůj závazek vůči žalobkyni, jehož přesná identifikace a výše je obsažena ve výzvě žalobkyně, nezpochybňuje a tento výslovně uznává v plné výši. Uznání má tedy náležitosti požadované § 2053 o. z., je učiněno v písemné formě a je jím uznán dluh co do důvodu (s odkazem na výzvu žalobkyně k úhradě ze dne [datum], jež obsahuje konkrétní popis závazkového vztahu účastníků a důvod vzniku dluhu) i co do výše. Zároveň nelze přehlédnout, že ani z následného chování žalované nelze usuzovat, že by zpochybnila existenci dluhu či jeho výši, naopak utvrdila žalobkyni v tom, že tento hodlá bez výhrad uhradit (viz e-mail žalované ze dne [datum]) a v průběhu řízení dala zřetelně najevo, že svému projevu vůle přikládá právě význam uznání dluhu, takto své právní jednání hodnotí (srov. vyjádření obsažené v odůvodnění odporu ze dne [datum]). Za tohoto stavu vycházel soud při svém rozhodování z domněnky existence uznaného závazku, neboť tato nebyla žalovanou vyvrácena, žalovaná fakticky neuplatnila žádná konkrétní skutková tvrzení způsobilá vyvrátit právní domněnku trvání dluhu v době jeho uznání.
9. I pro případ, že by nebylo lze vycházet z uznání dluhu, bylo provedenými důkazy spolehlivě prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva podle § 2079 odst. 1 o. z., přičemž žalobkyně splnila svoji povinnost, když dodala žalované objednané zboží ([Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno]), jehož kupní cenu žalované vyúčtovala fakturou (daňovým dokladem), žalovaná naproti tomu nesplnila svoji povinnost uhradit kupní cenu ve sjednaném termínu splatnosti (ani později), přestože předmět koupě převzala. Z vyjádření žalované je přitom zřejmé, že tato nepopírá uzavření kupní smlouvy či dodání zboží.
10. Žalovanou uplatněná obrana se jeví soudu jako ryze účelová. Především nelze považovat za důvodnou argumentaci žalované zákonem č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, neboť tento „se vztahuje na nabízení a prodej výrobků a na nabízení a poskytování služeb spotřebiteli“ (§ 1 odst. 2), přičemž žalovanou nelze považovat za spotřebitele ve smyslu definice obsažené v § 2 odst. 1 písm. a/ uvedeného zákona (ostatně ani § 419 o. z.), tudíž jí nenáleží žádná zvýšená ochrana. Prodávající je povinen předat kupujícímu doklady, jež jsou nutné k převzetí a k užívání zboží, jakož i další doklady stanovené ve smlouvě (§ 2087 o. z.). Z provedených důkazů nevyplývá, že by mezi stranami bylo smluveno předání nějakých dokladů, za tohoto stavu by tak mohlo jít jen o doklady nezbytně potřebné k převzetí a samotnému užívání koupené věci. Při zohlednění skutečnosti, jaká konkrétní movitá věc zde byla předmětem koupě (čistící rohož), nelze uvěřit tomu, že žalovaná bez dalšího nebyla schopna běžného užívání této věci, tedy nakládat s ní za účelem, ke kterému byla určena. Navíc žalovaná po převzetí zboží nikdy žalobkyni nekontaktovala s požadavkem na poskytnutí jakéhokoliv dokladu a žalobkyně prokázala, že údajně chybějící doklady (technické listy, návody na obsluhu, certifikáty, osvědčení), jsou běžně přístupné na internetových stránkách žalobkyně www.gapa.cz („Soubory ke stažení“ – viz scan webové stránky žalobkyně).
11. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost k zaplacení žalované částky spolu s příslušenstvím. Přestože byla žalovaná vyzvána k úhradě žalované částky, dobrovolně tak ve lhůtě splatnosti neučinila a ocitla se tudíž v prodlení (§ 1968 věta první o. z.), proto soud přiznal žalobkyni rovněž úrok z prodlení (od data následujícího po splatnosti faktury do zaplacení), jenž byl uplatněn v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. K plnění byla žalovaná zavázána v obecné lhůtě splatnosti (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).
12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., ve sporu plně úspěšné žalobkyni byla vůči neúspěšné žalované přiznána náhrada nákladů ve výši [částka]. Tyto náklady tvoří zaplacený soudní poplatek v částce [částka] a náklady právního zastoupení advokátem ve výši [částka]. Právní zástupce žalobkyně učinil pět úkonů právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif – dále jen „AT“), konkrétně převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis a podání žaloby, podání ve věci samé (vyjádření k odporu), zastoupení při jednání [datum]. Výše odměny advokáta za každý z úkonů činí podle § 7 bod pátý AT částku [částka] a výše paušální náhrady hotových výdajů náležející ke každému z úkonů činí podle § 13 odst. 4 AT částku [částka]. Náhrada za promeškaný čas při cestě advokáta z jeho sídla k soudu a zpět (§ 14 odst. 1 písm. a/, odst. 3 AT) činí celkem [částka] za 18 půlhodin (jedna cesta 9 započatých půlhodin) po [částka]. Náklady žalobkyně související s právním zastoupením tedy dosáhly částky [částka] (odměna advokáta [částka], paušální náhrady [částka], náhrada za promeškaný čas [částka]), jelikož zástupce žalobkyně je plátce daně z přidané hodnoty, zvyšuje se tato částka v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. o 21 % daň z přidané hodnoty (částka [částka] ze základu [částka]). Mezi hotové výdaje advokáta dále náleží cestovní výdaje (§ 13 odst. 5 AT), přičemž bylo doloženo jízdné vlakem v celkové výši [částka]. K takto vyčíslené náhradě nákladů zavázal soud žalovanou v obecné třídenní lhůtě splatnosti (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).