Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], kapitalizovaný smluvní úrok za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka], smluvní úrok ve výši 12 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokátky [tituly před jménem] [jméno FO].
Odůvodnění
1. Žalobou uplatněnou u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala stanovení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím. V důvodech žaloby uvedla, že její aktivní legitimace je dána smlouvou o postoupení pohledávek (s datem úplaty dne [datum]) mezi společností [Anonymizováno] a společností [právnická osoba].[IČO] IČO, (dále jen „banka“) a mezi žalobkyní a společností [Anonymizováno] -[Anonymizováno] a.s., která byla věřitelem žalovaného na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Banka uzavřela se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. [hodnota], v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu [částka], žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách alespoň ve výši minimální splátky. Minimální měsíční splátka byla stanovena jako 5 % čerpaného úvěru, přičemž výše splátky byla žalovanému vždy oznámena v měsíčním výpisu z úvěrového účtu. Nedílnou součástí smlouvy byly produktové podmínky revolvingového úvěru. Převzetím kreditní karty žalovaný vyslovil souhlas s výší úvěrového rámce stanoveného bankou a se zvolenými doplňkovými službami. Banka svůj závazek splnila, otevřela žalovanému úvěrový účet č. [č. účtu] a vydala mu kreditní kartu. Žalovaný svoji povinnost nesplnil, nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Proto banka využila svého práva a v souladu se smlouvou a produktovými podmínkami prohlásila úvěr ke dni [datum] za okamžitě splatný v celé výši, neboť žalovaný byl v prodlení, čímž porušil svoji splátkovou povinnost. Banka při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, tyto byly hodnoceny individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze ministerstva vnitra. Při hodnocení úvěruschopnosti banka porovnávala příjem žalovaného a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ, výpočtem banka získala částku jeho disponibilních zdrojů. Bankou nebyla zjištěna žádná skutečnost, jenž by poskytnutí úvěru bránila. Žalovaná částka je tvořena nesplacenou jistinou [částka], kapitalizovaným smluvní úrokem z dlužné jistiny ve výši [částka] (tento úrok je výsledný nezaplacený úrok, který měl žalovaný zaplatit v pravidelných měsíčních, anuitních, splátkách), smluvních poplatků ve výši [částka] a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka]. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, ve které ho upozornila, že v případě, že svůj dluh neprodleně (do 7 dnů) neuhradí, uplatní svůj nárok u soudu. Žalovaný však ani přes tuto výzvu dluh neuhradil.
2. Žalovaný se přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka] (jež mu bylo doručeno společně se žalobou dne [datum]) k žalobě žádným způsobem nevyjádřil, ve sporu zůstal nečinný. K nařízenému jednání dne [datum] se bez omluvy nedostavil, přestože mu bylo předvolání k tomuto jednání včas doručeno dne [datum]. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, jakož i strany žalující, která se z jednání předem písemně omluvila podáním ze dne [datum] (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění.
4. Dne [datum] byla mezi bankou ([právnická osoba].[IČO] IČO, ) a žalovaným uzavřena smlouva „o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. [hodnota] a vydání a užívání kreditní karty“, jejíž nedílnou součástí jsou všeobecné obchodní (produktové) podmínky. Na základě této smlouvy se banka zavázala poskytnout žalovanému opakovaně revolvingový úvěr, jenž bude čerpán kreditní kartou, a to se sjednanou výší úvěrového rámce [částka], přičemž žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách alespoň ve výši minimální splátky. Minimální měsíční splátka byla stanovena jako 2 % z vyčerpaného úvěrového rámce, plus případné úroky a poplatky, přičemž výše splátky byla žalovanému vždy oznámena v měsíčním výpisu z úvěrového účtu (prokázáno smlouvou o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. [hodnota] a vydání a užívání kreditní karty ve spojení s formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). V časovém období od měsíce května roku [Anonymizováno] do měsíce března roku [Anonymizováno] žalovaný poskytnutý úvěr průběžně čerpal, v souladu se smlouvou (řádně a včas) však nehradil měsíční splátky alespoň ve výši minimální splátky, dostal se do prodlení s placením povinné minimální splátky o více než 30 dnů, proto banka dopisem ze dne [datum] („Upomínka – rozhodnutí o zesplatnění a žádost o splacení dluhů z úvěru“) přistoupila k zesplatnění poskytnutého úvěru a vyzvala žalovaného k okamžitému jednorázovému splacení úvěru, jehož nesplacená výše činí aktuálně celkem [částka]: jistina [částka] + smluvní poplatky [částka] (prokázáno výpisy ke kreditní kartě (Kreditní účet) za období od května roku [Anonymizováno] do března roku [Anonymizováno], výpisem z platební historie ke kreditní kartě, sazebníkem poplatků platným od [datum] a upomínkou – rozhodnutí o zesplatnění ze dne [datum]). Dne [datum] byla mezi bankou (jako postupitelem) a společností I[Anonymizováno] [Anonymizováno] a.s.[IČO] IČO, (jako postupníkem), uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na niž navazuje totožná smlouva uzavřená dne [datum] mezi společností [Anonymizováno] -[Anonymizováno] a.s.[IČO] IČO, (jako postupitelem) a žalobkyní (jako postupníkem), základě nichž byla uvedená pohledávka za žalovaným včetně příslušenství postoupena žalobkyni jako novému věřiteli, přičemž žalovaný byl o postoupení pohledávky písemně informován (v prvním případě) oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a (ve druhém případě) oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] (viz uvedené smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky). Žalovaný svůj dluh nezaplatil, přestože byl žalobkyní o úhradu upomenut předžalobní výzvou ze dne [datum] (prokázáno výzvou k úhradě dluhu ze dne [datum]).
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 uvedeného zákona (ve znění účinném do [datum]) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec první). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec druhý). Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.
7. Soud se proto nejdříve (z úřední povinnosti) zabýval otázkou, zda při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru byla jeho poskytovatelem dostatečným způsobem prověřena úvěruschopnost žalovaného, jako spotřebitele.
8. Ohledně splnění povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. banka při zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr vycházela z informací obsažených v „Žádosti o smlouvu o revolvingovém úvěru …“ ze dne [datum], přičemž z tohoto listinného důkazu je zřejmé, že po ověření totožnosti žalovaného bylo zjištěno, že jde o svobodného zaměstnance bez vyživovací povinnosti, jehož průměrný čistý měsíční příjem u zaměstnavatele za poslední tři měsíce činil částku [částka], kterému nejsou ze mzdy prováděny srážky, bydlící u rodičů. V daném případě považuje soud provedené posouzení úvěruschopnosti žalovaného za dostatečné, v průběhu posouzení úvěruschopnosti byla verifikována výši příjmu žalovaného, jakož i základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat, byť v tomto případě zjevně racionálním odhadem. Výklad požadavků kladených na poskytovatele spotřebitelského úvěru zákonem by však neměl podle soudu vést k nereálným požadavkům, neboť lze jen ztěží v běžné praxi očekávat (byť i v bankovním sektoru) hlubší systematické prověřování pravosti a správnosti předložených podkladů (nejsou-li zcela zjevně falešné).
9. Lze shrnout, že mezi předchůdkyní žalobkyně – bankou (podnikatelem ve smyslu § 420, § 421 o. z.) a žalovaným (spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., banka se zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výši [částka] a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % čerpaného úvěru, a to podle stavu ke dni vyhotovení měsíčního výpisu z úvěrového účtu. Banka svůj závazek vyplývající ze smlouvy řádně splnila, žalovaný úvěrové splátky z čerpané částky řádně a včas nehradil, proto banka v souladu se smlouvou (obchodními podmínkami) přistoupila k zesplatnění poskytnutého úvěru a vyzvala žalovaného k okamžitému jednorázovému splacení jeho závazku. Žalovaný svoji povinnost uhradit vzniklý dluh dosud nesplnil, žalobkyni, jejíž aktivní věcná legitimace ve sporu je dána § 1879 a násl. o. z., když žalovaná pohledávka na ni byla postoupena, tak vznikl nárok domáhat se zaplacení nejen dlužné úvěrové jistiny ([částka]), nýbrž i sjednaných poplatků ([částka]), smluvních úroků (částečně kapitalizovaných) a ve smyslu § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i zákonných úroků z prodlení. Soud proto shledal žalobu důvodnou v celém jejím rozsahu, proto této vyhověl, jak je uvedeno v I. výroku rozsudku. K plnění byl žalovaný zavázán v obecné lhůtě splatnosti (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., plně úspěšné žalobkyni přiznal vůči neúspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady jsou tvořeny zaplaceným soudní poplatkem [částka] a náklady právního zastoupení advokátkou [částka]. Právní zástupkyně žalobkyně učinila v řízení tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif – dále jen „AT“), konkrétně převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, sepis a podání žaloby. Odměna advokátky za každý z těchto úkonů činí podle § 14b odst. 1 AT částku [částka] a podle § 14b odst. 5 písm. a/ AT paušální náhrada hotových výdajů za každý z uvedených úkonů činí [částka] (celkem tedy [částka]: 3 × [částka] + 3 × [částka]). Jelikož zástupkyně žalobkyně je plátce daně z přidané hodnoty, zvyšuje se tato částka v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. o 21 % daň z přidané hodnoty (částka [částka]). K takto vyčíslené náhradě nákladů zavázal soud žalovaného v obecné třídenní lhůtě splatnosti (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), k rukám advokátky (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).