Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 73,64 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky (14,75 % ročně) od [datum], částky [částka] a úrokem uvedeným ve II. výroku rozsudku s odůvodněním, že jako subjekt oprávněný k poskytování spotřebitelských úvěrů se žalovaným jako spotřebitelem uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota] (dále „Smlouva“), na základě které žalovanému téhož dne na jeho bankovní účet poskytla úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal vrátit s úrokem sjednaným ve Smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 73,64 % p. a. v dohodnutých splátkách po [částka] splatných vždy 22. dne měsíce podle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení o schválení úvěru, které bylo žalovanému doručeno do osobní stránky žalovaného v klientské zóně a na e-mailovou adresu žalovaného. Tvrdila, že smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku prostřednictvím osobní zabezpečené stránky žalovaného v klientské zóně na adrese https://razdvapujcka.cz/klientska-zona/ a prostřednictvím e-mailové komunikace, kdy žalovaný smlouvu podepsal připojením svého jména, příjmení a jedinečného kódu žalobkyní k tomu předem poskytnutého. Žalobkyně dále tvrdila, že schopnost žalovaného splácet úvěr byla ověřena dle informací od žalovaného, z databází pro posouzení úvěruschopnosti a jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, v databázích SOLUS a NRKI a byl proveden tzv. scooring, lustrace insolvenčního rejstříku a databáze žalobkyně, přičemž bylo vyhodnoceno, že žalovaný je schopen úvěr splácet. Žalovaný se však ocitl v prodlení se splácením, když uhradil 3x po částce [částka], a to dne [datum], dne [datum] a dne [datum], celkem [částka]. V důsledku prodlení se 4. splátkou o více jak 65 dnů došlo k zesplatnění úvěru dne [datum], kdy se stal splatný celý dluh ve výši [částka] („nová jistina“), který byl splatný v den zesplatnění úvěru a odpovídá dlužné původní jistině [částka] a dlužnému úroku přirostlému ke dni zesplatnění ve výši [částka]). K tomu se žalobkyně domáhala smluvní pokuty v celkové výši [částka] (2 x [částka]) s příslušenstvím za prodlení se splacením o 30 dnů u splátek č. [hodnota] a 5 dle čl. 6.1. Smlouvy, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle čl. 6.
2. Smlouvy ve výši [částka] s příslušenstvím (za prodlení o délce 15 dnů u splátek č. [hodnota] a 5, tj. 2 x [částka]). [adresa] 815,20 Kč byla požadována z titulu smluvní pokuty dle čl. 6.5 Smlouvy a vypočtena jako 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši [částka] za každý den prodlení od [datum] a požadována do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný.
3. Provedeným dokazováním návrhem na uzavření smlouvy o úvěru/úvěrovou smlouvou č. [hodnota] bylo prokázáno, že žalobkyně vystavila smlouvu, podle které je poskytovatelem úvěru a kde je jako klient uveden žalovaný. V závěru textu úvěrové smlouvy se uvádí datum podpisu [datum], [Jméno žalovaného], jedinečný kód [Anonymizováno]. Pod uvedeným textem se nachází následující text: „Klient podepisuje a činí nabídku a zároveň podepisuje smlouvu tak, že na své osobní stránce v klientské zóně vyplní do příslušného podpisového okna vztahující se k této nabídce své jméno, příjmení a jedinečný kód odpovídající variabilnímu symbolu platby ve výši [částka], která byla za tímto účelem zaslána poskytovatelem úvěru na bankovní spojení klienta.“
4. Dle karty klienta žalobkyně eviduje od žalovaného platbu ve výši [částka] ze dne [datum], platbu ve výši [částka] ze dne [datum] a platbu ve výši [částka] ze dne [datum], tj. celkem [částka]. Podle zprávy [právnická osoba]. je žalovaný vlastníkem a jediným disponentem účtu č. [Anonymizováno], na který byla dne [datum] poukázána částka [částka], označená jako úhrada [Anonymizováno].
5. Žalobkyně sepsala a žalovanému adresovala předžalobní výzvu ze dne [datum], v níž jej vyzvala k úhradě částky [částka] s příslušenstvím a téhož dne podala listovní zásilku k poštovní přepravě (dle předžalobní výzvy a poštovního podacího archu). Doručení do sféry žalovaného však prokázáno nebylo. První výzva k úhradě doručená do dispoziční sféry žalovaného je žaloba s výzvou k vyjádření, které měl žalovaný možnost vyzvednout si na poště od [datum], kdy došlo k neúspěšnému pokusu o doručení a adresátu byla zanechána výzva.
6. Z dalších provedených důkazů (karta klienta, oznámení o schválení úvěru, výzvy k zaplacení, kope občanského průkazu, výpisy z bankovního účtu, předsmluvní formulář, výpis z nebankovního registru klientských informací, doklad o vyplacení, výpis z registru SOLUS, informace pro klienta, seznam smluvních dokumentů, výpis z registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru) soud neučinil žádné zjištění, které by bylo podstatné pro rozhodnutí ve věci.
7. Žalobkyně ani po poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. neunesla důkazní břemeno o svém tvrzení, že žalovaný prostřednictvím zabezpečené stránky žalovaného v klientské zóně na adrese https://razdvapujcka.cz/klientska-zona/ doplnil do smlouvy jedinečný kód, a dále břemeno tvrzení a důkazní, že a jak žalobkyně žalovanému tento kód poskytla.
8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.
9. Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.
10. Dle ustanovení § 1824 a násl. o. z. mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.
11. Dne 1. 7. 2016 nabylo účinnosti nařízení EU č. 910/2014, tzv. eIDAS, které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci Evropské unie. V návaznosti na účinnost eIDAS nabyl ke dni 19. 9. 2016 účinnosti zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce („ZSVD“). Pro písemné právní jednání občanský zákoník vyžaduje podpis jednajícího, přičemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky. Konkrétní požadavky na elektronický podpis elektronických písemností pak předepisuje ZSVD ve spojení s eIDAS.
12. ZSVD nově stanoví, že k podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený elektronický podpis či kvalifikovaný elektronický podpis). ZSVD tak zrovnoprávňuje při jednání v soukromoprávních vztazích všechny formy elektronického podpisu s vlastnoručním podpisem jednající osoby. Základní formu elektronického podpisu eIDAS definuje velmi široce, neboť za elektronický podpis považuje jakákoliv „data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání“. Takovýmto prostým elektronickým podpisem tedy může být cokoli (jakákoli data), co někdo (podepisující osoba) vnímá jako svůj podpis, a také to takto použije – tak, že to „nějak přidruží“ k tomu, co chce podepsat (viz: připojí či logicky spojí).
13. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.
14. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaný smlouvu podepsal, tedy k ní připojil svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu.
15. České právo rozlišuje různé druhy elektronického podpisu, přičemž právní důsledky je možné spojit s jakýmkoliv elektronickým podpisem. Obyčejným, prostým elektronickým podpisem může být nejen např. skenovaný vlastnoruční podpis, nebo speciální kód (PIN, heslo, ID apod.), kterým osoba disponuje, ale i řetězec jednotlivých znaků tvořících jméno a příjmení v textu zprávy zaslané z určité adresy elektronické pošty. Nicméně je nutné splnit ještě další požadavek občanského práva zakotvený v § 562 odst. 1 o. z., kterým je možnost určení jednající osoby.
16. V daném případě však z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaný se smlouvou vyjádřil souhlas připojením svého podpisu. Proto není možné uzavřít, že by žalovaný byl smlouvou vázán. V daném případě tedy nebylo v řízení prokázáno, že by účastníci uzavřeli tvrzenou smlouvu o úvěru, proto účastníkům z této smlouvy nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti.
17. Pokud žalobkyně za této situace ve prospěch žalovaného poskytla plnění ve výši [částka], je nutné to posuzovat jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému proto vznikla povinnost vydat vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením (§ 3000 o. z.), tedy povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka], z čehož žalobkyně nepožaduje 3 x [částka] ([částka]), které žalovaný již vrátil. Žalobkyni tak náleží žalovaným nevrácená částka [částka] ([částka] mínus [částka]) jakožto plnění poskytnuté bez platného právního důvodu podle § 2991 a § 2293 o. z.
18. Pokud jde o splatnost, neplatností smlouvy je dotčen i dohodnutý způsob splácení a v důsledku toho není mezi účastníky dohoda o splatnosti. Při absenci platné dohody o splatnosti (zde o přiměřené době plnění) je nutné analogicky ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vycházet z výzvy věřitele k plnění v jím uvedené lhůtě. Žalobkyně adresovala žalovanému několik výzev, soud však nemá za prokázané, že se žalovanému některá z nich dostala do dispoziční sféry žalovaného pročež za první takto jemu dostupnou výzvu pokládá až zásilku obsahující žalobu, kterou si žalovaný mohl převzít při pokusu o doručení dne [datum] a od té doby na poště. Následujícího dne se dostal do prodlení (§ 1968 věta první o. z.) se splněním povinnosti vrátit žalobkyni částku představující bezdůvodné obohacení dne [datum] a od uvedeného dne žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) z částky [částka] ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Při určení lhůty k plnění tak soud vyšel z § 160 odst. 1 o. s. ř. a zákonné lhůty 3 dnů, neboť s ohledem na pasivitu žalovaného (a s přihlédnutím k výši částky uložené mu k zaplacení) nebyly zjištěny žádné skutečnosti odůvodňující její prodloužení či plnění ve splátkách.
19. Odůvodnění II. výroku vyplývá ze shora vysvětlené absolutní neplatnosti smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným, výše částky, na kterou žalobkyni vznikl nárok, a její splatnosti. Žalobkyni nevznikl nárok na zaplacení částky přesahující částku přisouzenou jí v I. výroku tohoto rozsudku (ať už jde o jistinu, úroky či poplatky), když z neplatné smlouvy nemohl žalovanému vzniknout žádný závazek, a též na zaplacení úroku z prodlení z této částky. Důvody nepřiznání úroku z prodlení za dobu dřívější, než jak je uvedeno v I. výroku rozsudku (tedy než jak žalobkyně požadovala), vyplývají též z předchozího odstavce tohoto rozsudku.
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a contrario. Procesně byl nepatrně úspěšnější žalovaný, jak vidno již z porovnání výše částek ve vyhovujícím výroku I. ([částka] a úroky z prodlení z této částky) a zamítavém II. výroku ([částka] a [částka], což je [částka], a úroky z prodlení z této částky a úroky), který by proto měl právo na to, aby mu žalobkyně nahradila poměrnou část účelně vynaložených nákladů v tomto řízení. Poměr úspěchu by však byl zcela nepatrný a podle obsahu spisu žalovanému ani žádné náklady v řízení nevznikly, proto žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na jejich náhradu (III. výrok).