Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] a částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, že je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 12 516 od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyni se ukládá zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka], spolu s náklady s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a náhradou nákladů řízení. Svůj návrh odůvodnila tím, že na žalobkyni byla pohledávka vůči žalované postoupena smlouvou o postoupení pohledávek. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba]. dne [datum] smlouvu o podnikatelské zápůjčce č. [hodnota], na jejímž základě byla žalované poskytnuta na její účet zápůjčka ve výši [částka]. Současně byl sjednán poplatek za zápůjčku ve výši [částka], který měl být uhrazen spolu s jistinou ve 12 pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] (tj. celkem [částka]), přičemž první splátka byla splatná dne [datum]. Před uzavřením smlouvy byla prověřena úvěruschopnost žalované. Z důvodu prodlení se splátkou je požadována též smluvní pokuta ve výši [částka] za prodlení s platbou delší než 3 dny, [částka] za prodlení s platbou delší než 7 dnů a [částka] za prodlení s platbou delší než 14 dní. Dále žalobkyně požaduje částku [částka] jako náhradu nákladů spojených s mimosoudním vymáháním (zpracování podkladů pro vymáhání pohledávky + seznámení se se spisem, vypracování podkladů o předání pohledávky k vymáhání, vypracování a odeslání výzvy k úhradě).
2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Žalovaná požádala právní předchůdkyni žalobkyně společnost [právnická osoba]. o zápůjčku, na základě které dne [datum] jmenovaná společnost uzavřela s žalovanou smlouvu o podnikatelské zápůjčce, dle níž následně poskytla žalované finanční prostředky ve výši [částka] (z žádosti o zápůjčku, ze smlouvy o podnikatelské zápůjčce, z bankovního potvrzení o převodu částky), a žalovaná se ve smlouvě zavázala zapůjčené finanční prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 130%, a to ve 12 měsíčních splátkách po [částka] (ze splátkového kalendáře, ze smlouvy). Dále si strany smlouvy ve smlouvě ujednaly oprávnění věřitelé požadovat po žalované smluvní pokutu pro případ a neuhrazení poskytnuté zápůjčky včas, a to ve výši [částka] za prodlení s platbou větší než 4 dny, [částka] za prodlení s platbou větší než 13 dní a [částka] za prodlení s platbou větší než 20 dní. Dalším sjednaným oprávněním pro případ neuhrazení dluhu včas a též odmítání řešení takové situace vydlužitelem možnost věřitele postoupit nezaplacenou pohledávku inkasní společnosti (žalobkyni), která následně učiní kroky k vymožení pohledávky, přičemž tato inkasní společnost je oprávněna dle smlouvy účtovat náklady související s vymožením ve výši [částka] (ze smlouvy, všeobecných obchodních podmínek). Právní předchůdkyně žalobkyně následně postoupila svou pohledávku za žalovanou žalobkyni a toto postoupení žalované oznámila (ze smlouvy o postoupení, z oznámení postoupení a e-mailu). [právnická osoba] pak žalovanou vyzývala ke komunikaci a úhradě dluhu (telefonicky, e-mailem), avšak bezúspěšně, úvěr byl zesplatněn ke dni [datum] (z e-mailu o zesplatnění). Žalovaná do dnešního dne dlužnou částku neuhradila (z výzev k úhradě, z e-mailů).
4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).
5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat \l "lema15" smluvní \l "lema16" pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. \l "lema17" Smluvní \l "lema18" pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
8. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.)
10. V daném případě soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu platně uzavřely smlouvu o úvěru, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku [částka]. Žalovaná se zavázala zápůjčku splatit spolu s úrokem ve výši 130% ročně (dle znění smlouvy), a to ve 12 měsíčních splátkách spolu s jistinou po [částka]. Z obsahu smlouvy o je zřejmé, že „poplatek“ (jak tento označuje žalobkyně v žalobě) v souvislosti s poskytnutím zápůjčky představoval úplatu za půjčení peněz (nadto je i ve smlouvě označen jako „úrok“), což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či M. Škárová v komentáři k § 658 v [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Občanský zákoník II, 2. vydání, [adresa], s. 1856). O tom, že se jednalo o úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl, a to ani zčásti, složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby (případně vymezení, že se například jedná za poplatek za zpracování, případně správu půjčky a podobně). Nejedná se proto o ujednání o ceně služeb, na které by nedopadal požadavek přiměřenosti a které by nepodléhalo soudnímu přezkumu. Na základě uvedeného je proto nutné konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. V této souvislosti lze pak odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] (dostupný z www.nsoud.cz), dle něhož při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o zápůjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok [částka], za poskytnutí jistiny [částka], která měla být vracena ve splátkách po dobu 1 roku, takže výše úroku činila 83 % jistiny ročně, což je výše, která zjevně odporuje dobrým mravům podle § 588 o. z. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k ústnímu jednání, zbavila se svého práva obdržet od soudu odpovídající poučení podle § 118a občanského soudního řádu o tom, v jakém smyslu má doplnit tvrzení a označit důkazy (okolnosti uzavření smlouvy, běžná výše úroku v obdobných případech, apod. tak, aby soud mohl věc posoudit a neplatný úrok nahradit běžným úrokem obvyklým pro srovnatelné případy ve smyslu §§ 1802 a 1792 o. z.), byla žaloba ohledně poplatku (který je svým obsahem nemravným úrokem) zamítnuta.
11. Pokud jde o poskytnutou jistinu úvěru, kterou právní předchůdkyně žalované poskytla, soud ohledně této částky žalobě vyhověl, stejně tak jako smluvní pokutě ve výši [částka], [částka] a [částka] za pozdní úhradu, která má oporu v uzavřené smlouvě a nákladů na vymáhání pohledávky, které rovněž vyplývají z uzavřené smlouvy mezi podnikateli. Aktivní legitimace žalobkyně pak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek. Úrok z prodlení pak soud přiznal ode dne následujícího po zesplatnění úvěru ve smyslu § 1970 o. z. a ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, jelikož poměry jejich úspěchů a neúspěchů jsou rovnocenné. Nadto žalobkyně nebyla právně zastoupena a náklady na vymáhání pohledávky již byly zohledněny v nákladech na vymožení pohledávky (bod č. [hodnota] výše).
13. Výrok III. je odůvodněn ustanovením § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích ve spojení s položkou 2 odst. 2 sazebníku soudních poplatků vzhledem ke skutečnosti, že ve věci nebyl vydán (elektronický) platební rozkaz. Žalobkyně na soudní poplatek zaplatila [částka], dle položky 1 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků je poplatková povinnost [částka], a proto soud rozhodl, že má doplatit [částka].