Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkynia) částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,b) částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkynia) částku [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s 15 % úrokem ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,b) částku [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s 15 % zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrok 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyni se ukládá zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Benešově doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, obchodní společnost [právnická osoba], IČ: [IČO], uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splatit společně s kapitalizovaným úrokem za poskytnutí úvěru v pevné výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně, částkou za zpracování úvěru ve výši [částka] a částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka], a to ve 21 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátku byl povinen uhradit nejpozději do [datum]. Žalovaný však porušil svou povinnost úvěr splácet, když sjednané splátky nehradil řádně a včas. Žalovaný žalobkyni uhradil pouze částku [částka]. Dlužná jistina tak činí částku [částka] a dlužný poplatek částku [částka], dále žalobkyně požadovala uhrazení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum], což bylo žalovanému písemně oznámeno. Na dlužnou částku žalovaný přes zaslanou výzvu ničeho neuhradil. Ohledně úvěruschopnosti žalobkyně doplnila, že schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla prověřena před uzavřením smlouvy o úvěru, což vyplývá z písemné žádosti o úvěr.
2. Dále uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, obchodní společnost [právnická osoba], IČ: [IČO], uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splatit společně s kapitalizovaným úrokem za poskytnutí úvěru v pevné výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně, částkou za zpracování úvěru ve výši [částka] a částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka], a to ve 21 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátku byl povinen uhradit nejpozději do [datum]. Žalovaný však porušil svou povinnost úvěr splácet, když sjednané splátky nehradil řádně a včas. Žalovaný žalobkyni uhradil pouze částku [částka]. Dlužná jistina tak činí částku [částka] a dlužný poplatek částku [částka], dále žalobkyně požadovala uhrazení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum], což bylo žalovanému písemně oznámeno. Na dlužnou částku žalovaný přes zaslanou výzvu ničeho neuhradil. Ohledně úvěruschopnosti žalobkyně doplnila, že schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla prověřena před uzavřením smlouvy o úvěru, což vyplývá z písemné žádosti o úvěr.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.
4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. žalobkyně je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku (z výpisu z obchodního rejstříku). Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně, obchodní společnost [právnická osoba], IČ: [IČO], uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr ve výši [částka], a to za poplatek ve výši [částka], který byl tvořen úrokem ve výši [částka], částkou za zpracování úvěru ve výši [částka] a částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka]. Celkovou dlužnou částku [částka] se žalovaný zavázal splácet ve 21 měsíčních splátkách po [částka]. V případě prodlení si dále smluvní strany sjednaly zesplatnění celého dluhu (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] včetně smluvních podmínek). Na tuto smlouvu žalovaný žalobkyni uhradil pouze částku [částka] (z tabulky umoření). Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn (ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek zde dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum], z výpisu z obchodního rejstříku). Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu (z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího lístku).
5. Pokud jde o posouzení schopnosti žalovaného předmětný úvěr splácet, měl soud k dispozici Zákaznickou kartu – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] ke smlouvě č. [hodnota], dle které žalovaný je rozvedený, bydlí s rodiči. Je nezaměstnaný, pobírá pouze starobní důchod ve výši [částka] měsíčně, dále uvedl další příjmy domácnosti ve výši [částka]. Výdaje byly odhadnuty na částku [částka] měsíčně. Žádné přílohy, na které se v těchto žádostech odkazuje (výměr důchodu, výpisy z bankovního účtu za měsíce listopad a prosinec 2022), nebyly soudu předloženy.
6. Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně, obchodní společnost [právnická osoba], IČ: [IČO], uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr ve výši [částka], a to za poplatek ve výši [částka], který byl tvořen úrokem ve výši [částka], částkou za zpracování úvěru ve výši [částka] a částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka]. Celkovou dlužnou částku [částka] se žalovaný zavázal splácet ve 21 měsíčních splátkách po [částka]. V případě prodlení si dále smluvní strany sjednaly zesplatnění celého dluhu (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] včetně smluvních podmínek). Na tuto smlouvu žalovaný žalobkyni uhradil pouze částku [částka] (z tabulky umoření). Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn (ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek zde dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum], z výpisu z obchodního rejstříku). Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu (z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího lístku).
7. Pokud jde o posouzení schopnosti žalovaného předmětný úvěr splácet, měl soud k dispozici Zákaznickou kartu – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] ke smlouvě č. [hodnota], dle které žalovaný je rozvedený, bydlí s rodiči. Pobírá starobní důchod s uváděným čistým příjmem [částka] měsíčně, dále uvedl další příjmy domácnosti ve výši [částka]. Výdaje byly odhadnuty na částku [částka] měsíčně. Žádné přílohy, na které se v těchto žádostech odkazuje (složenky za měsíce červen a červenec 2022), nebyly soudu předloženy.
8. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
9. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 a 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
13. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
14. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 stejného ustanovení pak poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
15. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 stejného ustanovení platí, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 stejného ustanovení pak platí, že změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
19. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že předmětné smlouvy o úvěru jsou absolutně neplatné, neboť při jejich uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného dané úvěry splatit. Řádné zkoumání úvěruschopnosti přitom žalobkyně neprokázala ani v návaznosti na poučení soudu podle § 118a odst. 1o.s.ř.
20. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], [PR 21/2018 s. 757], dle něhož „věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze [právnická osoba]), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“
21. Stejně tak Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno] uvedl, že „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Oklikou se tak v rámci těchto úvah dostává znovu do popředí myšlenka formulovaná nálezem sp. zn. [Anonymizováno]; totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil (srov. k tomu výslovně též sněmovní tisk číslo 679/0, důvodová zpráva k zákonu č. 257/2016 Sb., zvláštní část - k § 86; 7. volební období Poslanecké sněmovny Parlamentu, 2013 - 2017). Z výše uvedeného nutno podle Ústavního soudu dovodit, že posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z "objektivizovaného" hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy. Naopak obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“
22. V případě obou smluv soud dospěl k závěru, že žalobkyně ani přes poučení soudu neprokázala, že před jejími uzavřeními řádně zkoumala schopnost žalovaného dostát svým závazkům a dluh splnit (úvěruschopnost). Ve věci nebyly předloženy žádné listiny, z nichž by soud mohl přezkoumat závěr žalobkyně o tom, že žalovaný byl v době uzavření smluv úvěruschopný. Karta zákazníka je v tomto ohledu zcela nedostatečná a k objektivizaci tvrzení žalobkyně o úvěruschopnosti žalovaného nepostačuje.
23. Jelikož soud shledal smlouvu o úvěru č. [hodnota], která naplnila znaky spotřebitelského úvěru, a takto ji soud po právní stránce posoudil, absolutně neplatnou, kdy žalobkyně reálně vyplatila žalovanému jistinu [částka], jednalo se na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení podle citovaného § 2991 o. z., které musí žalobkyni vydat. Vzhledem k tomu, že žalovaný dosud na žalovanou částku uhradil pouze [částka], je povinen vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši [částka]. Ohledně této částky soud žalobě ve výroku I. písm. a) vyhověl a zároveň žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění, která se musí dostat do dispoziční sféry adresáta).
24. Ve zbývajícím rozsahu, tj. ve výši [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s 15 % úrokem ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, soud žalobu ve výroku II. písm. a) rozsudku zamítl, neboť nemá oporu v zákonných ustanoveních ani ve smlouvě účastníků, neboť ta je absolutně neplatná.
25. Soud taktéž shledal smlouvu o úvěru č. [hodnota], která naplnila znaky spotřebitelského úvěru, a takto ji soud po právní stránce posoudil, absolutně neplatnou, kdy žalobkyně reálně vyplatila žalovanému jistinu [částka], jednalo se na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení podle citovaného § 2991 o. z., které musí žalobkyni vydat. Vzhledem k tomu, že žalovaný dosud na žalovanou částku uhradil pouze [částka], je povinen vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši [částka]. Ohledně této částky soud žalobě ve výroku I. písm. b) vyhověl a zároveň žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění, která se musí dostat do dispoziční sféry adresáta).
26. Ve zbývajícím rozsahu, tj. ve výši [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s 15 % zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrok 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, soud žalobu ve výroku II. písm. b) rozsudku zamítl, neboť nemá oporu v zákonných ustanoveních ani ve smlouvě účastníků, neboť ta je absolutně neplatná.
27. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve výroku III. podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků byl v řízení z procesního hlediska téměř shodný (při zohlednění kapitalizovaného příslušenství a částek požadovaných do zaplacení rovněž kapitalizovaných ke dni rozhodnutí).
28. Dále soud rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Benešově, doplatek soudního poplatku ve výši [částka] podle Položky č. [hodnota] odst. 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků, neboť žalobkyně uhradila za návrh na zahájení řízení pouze částku [částka], přičemž výše soudního poplatku je stanovena částkou [částka]. Z tohoto důvodu jí byla uložena povinnost uhradit doplatek ve výši [částka], a to do 3 dnů od doručení tohoto rozsudku.