Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně [Jméno advokáta], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení pohledávky ve výši [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uváděla, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným smlouvu úvěru, kterou žalobkyně není schopna doložit. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky v celkové výši [částka] dne [datum] převodem na bankovní účet, přičemž v této výši se žalovaný na úkor právního předchůdce bezdůvodně obohatil. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Před podáním žaloby zaslala žalobkyně předžalobní výzvu, na kterou žalovaný nereagoval. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje dlužnou částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení.Žalovaný se k ústnímu jednání nedostavil, k věci se nijak nevyjádřil.Soud z provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav: právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému platbu ve výši [částka] dne [datum] na účet žalovaného (z potvrzení o transakci). Právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] a žalobkyně spolu dne [datum] uzavřely smlouvu o postoupení pohledávky; na základě této smlouvy přešla pohledávka vůči žalovanému na žalobkyni (ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek). Postoupení pohledávky bylo právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému oznámeno písemností ze dne [datum] (z oznámení o postoupení pohledávky). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě pohledávky výzvou ze dne [datum] (z předžalobní výzvy k úhradě). V řízení nebylo zjištěno ani tvrzeno, že by žalovaný poskytnuté částky či jejich část vrátil.Při právním posouzení věci v případě smlouvy o úvěru soud vycházel z ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), dle něhož kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Ohledně dalšího příslušenství soud vycházel z § 1970 OZ, dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úrok z prodlení pro posuzované období stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o postoupení pohledávky, soud vycházel z ustanovení § 1879 OZ občanského zákoníku, podle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).V daném případě má soud za to, že podaná žaloba je důvodná a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Z provedených listinných důkazů bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši [částka], žalovaný tuto částku žalobkyni nevrátil, přičemž se tímto na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Za této situace vznikl žalobkyni nárok na zaplacení dlužné částky, přičemž soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky s tím, že prodlení nastalo až na základě doručení výzvy žalované v rámci oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a splatnost byla určena v délce 3 dní, tj. od [datum] se žalovaný nacházel v prodlení. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), neboť soud neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší nežli zákonné, ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že jejich náhradu přiznal procesně plně úspěšné žalobkyni, a to celkem ve výši [částka]. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], a dále z nákladů právního zastoupení ve výši [částka] [odměna advokáta ve výši [částka] dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do [datum], paušální náhrada hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, to celé zvýšené o 21 % DPH dle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř.]. Soud v daném případě aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť je přesvědčen, že se jedná o tzv. formulářovou žalobu, kdy předmětem vymáhání je dlužné bezdůvodné obohacení. V návrhu se tak mění pouze označení žalovaných a dlužné částky.