Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částkase smluvním úrokem 13,49% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum],se zákonným úrokem 12,75% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,se smluvním úrokem 12,75% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] od [datum] do [datum],to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o hotovostním úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované částku ve výši [částka] a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit sjednaný úrok. Nedílnou součástí smlouvy byly i úvěrové podmínky. Žalovaná se zavázala hradit měsíčně splátku úvěru ve výši [částka] počínaje dnem [datum]. Strany si dále sjednaly poplatek za zprostředkování úvěru ve výši [částka]. Žalovaná splátky v období od [datum] do [datum] splácela, ale na splátku dne [datum] zaplatila pouze [částka]. Od této doby žalobkyně neeviduje žádnou úhradu ze strany žalované. Proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru dne [datum]. K tomuto dni činila dlužná částka na jistině ve výši [částka] a na nesplaceném smluvním úroku z úvěru částku [částka], který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne [datum] do dne [datum], smluvní pokuty ve výši [částka]. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky, na kterou nijak nereagovala.
2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů soud dle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda s takovým postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož se žalovaná k výzvě soudu nevyjádřila, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.
3. Soud ve věci vycházel z obsahu spisového materiálu, ze kterého zjistil následující skutkový stav: Dne [datum] žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka]. Nedílnou součástí smlouvy tvořily mimo jiné obchodní podmínky, podmínky pro používání úvěru (ze smlouvy o úvěru č. [hodnota], z potvrzení o podpisu smlouvy, z úvěrových podmínek). Žalovaná se zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši [částka] (jistina a úrok 13,49 %), a to vždy k 13. dni měsíce (z úvěrové smlouvy, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Dne [datum] byly žalované zaslány finanční prostředky ve výši [částka] na její bankovní účet (z potvrzení o vyplacení úvěru). Žalovaná přestala hradit splátky počínaje splátkou k [datum] (ze splátkového kalendáře). Jelikož žalovaná porušila smluvní povinnosti, žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky (ze zesplatňujícího dopisu – předžalobní výzvy, z podacího archu, z přehledu plateb). Na tento úvěr žalovaná žalobkyni dluží částku [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované a dospěla k závěru, že je úvěruschopná (z potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta, z výpisu z bankovního a nebankovního registru).
4. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Dle ustanovení § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
5. V daném případě má soud za to, že podaná žaloba je důvodná a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Z provedených listinných důkazů bylo zjištěno, že žalobkyně s žalovanou jako dlužníkem (úvěrovaným) platně sjednala smlouvu o úvěru (spotřebitelský úvěr) poté, co řádně posoudila úvěruschopnost žalované úvěr splácet, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši [částka] a splnila tak svoje povinnosti z předmětné smlouvy. Žalovaná však své povinnosti vyplývající ze smlouvy a ze zákona nesplnila, neboť nehradila řádně dohodnuté splátky, a proto žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními a obchodními podmínkami úvěr zesplatnila a požadovala zaplacení celé dlužné částky. Žalovaná zůstala žalobkyni dlužná na daný úvěr celkovou částku [částka] s příslušenstvím. Na dlužnou částku do dnešního dne však nic nezaplatila a na upomínku žalobkyně nereagovala. Za této situace vznikl žalobkyni nárok na zaplacení žalované dlužné částky, přičemž soud žalobkyni zároveň přiznal i uvedené příslušenství žalované pohledávky jistiny vyplývající ze smlouvy a ze zákona. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), neboť soud neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší nežli zákonné, ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.
6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že je přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení sestávají z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši [částka]. Jiné náklady řízení soud žalobkyni nepřiznal, neboť je nepožadovala. Celkem je tak žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů právní moci tohoto rozsudku.