Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, že je žalovaný povinen zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši [částka], k rukám zástupce žalobkyně [Jméno advokáta], do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení pohledávky ve výši [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uváděla, že její právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba]. uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], jehož splatnost byla stanovena na [datum]. Úvěr byl žalovanému poskytnut a žalovaný úvěr čerpal, ale do dne splatnosti poskytnuté peněžní prostředky vrátil jen částečně. Žalovaný uhradil pouze [částka]. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr poté, co prověřil jeho schopnost splácet úvěr. Právní předchůdce žalobkyně postoupil svou pohledávku za žalovanou na společnost [právnická osoba]., a ta následně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. (V žalobě žalobkyně uvádí místo spolčenosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. společnost [právnická osoba]., z předložených listin je však zřejmé, že se jedná o přepis a správně má být uvedena společnost [Anonymizováno] [právnická osoba].). Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu jak právním předchůdcem žalobkyně, tak i žalobkyní. Před podáním žaloby zaslala žalobkyně předžalobní výzvu, na kterou žalovaný nereagoval.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.
3. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav: Právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba]., uzavřel dne [datum] s žalovaným prostřednictvím webové stránky [Anonymizováno] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], k jehož zaplacení se žalovaný zavázal (ze smlouvy o úvěru i formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Dále má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně zaslal dne [datum] na účet žalovaného uvedený ve smlouvě o úvěru částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka] (z potvrzení o transakcích). Právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba].) úvěr zesplatnil upomínkou ze dne [Anonymizováno] a dále se společností [Anonymizováno] [právnická osoba]. uzavřel dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě přešla pohledávka vůči žalovanému na [Anonymizováno] [právnická osoba]. (ze smlouvy o postoupení pohledávky včetně seznamu postupovaných pohledávek). Následně společnost De Vries [právnická osoba]., s žalobkyní uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě přešla pohledávka vůči žalovanému na žalobkyni (ze smlouvy o postoupení pohledávky včetně seznamu postupovaných pohledávek). Postoupení pohledávky bylo právním předchůdcem žalobkyně žalovanému oznámeno písemností ze dne [datum] (z oznámení o postoupení pohledávky). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě pohledávky výzvou ze dne [datum] (z předžalobní výzvy k úhradě a podacího lístku).
4. Z žalobkyní předložených důkazů nevyplývá, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru s žalovanou s odbornou péčí posoudil schopnost žalované, jakožto spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. V žalobě žalobkyně pouze uvedla, že smlouva byla uzavřena po prověření schopnosti žalované úvěr splácet, avšak k prokázání tohoto tvrzení nenavrhla a nepředložila žádné důkazy.
5. Při právním posouzení věci soud na danou věc aplikoval ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), neboť žalovaný smlouvu o úvěru uzavřel jako spotřebitel. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
6. Po provedeném dokazování s ohledem na výše uvedenou právní úpravu soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne [datum] podepsaná mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným je neplatná podle § 86 ZoSÚ, neboť právní předchůdce žalobkyně se řádně nezabývala otázkou schopnosti žalovaného daný úvěr splatit, resp. žalobkyně k prokázání této skutečnosti neoznačila žádné důkazy. Jakým způsobem a na základě jakých podkladů úvěruschopnost právní předchůdce žalobkyně zkoumala a zda vůbec, není zřejmé. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k soudu nedostavila, nemohl jí soud poskytnout poučení dle § 118a o.s.ř. v jakém směru má doplnit svá tvrzení a důkazy. Soud rovněž neměl možnost odročit jednání za účelem doplnění dokazování, neboť dle § 118b o.s.ř. mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, případě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností.
7. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru neplatnou a v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku [částka], ze které žalovaný uhradil [částka] (v řízení nijak nevyšlo najevo, že by žalovaný zaplatil vyšší částku), jedná se ve zbylé částce ([částka]) na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení, které by měl věřiteli vydat. Za této situace vznikl žalobkyni nárok na zaplacení žalované dlužné částky, přičemž soud žalobkyni zároveň přiznal zákonný úrok z prodlení z uvedené částky po dni následujícím doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo řádně prokázáno, že by před tímto datem žalovaná byla řádně vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení (upomínka z [datum], jejíž doručení žalované nebylo prokázáno, takovou řádnou k výzvou k vydání bezdůvodného obohacení není).
8. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalovaný je povinen uhradit náklady řízení, neboť žalobkyně byla se svou žalobou plně úspěšná, přičemž doložila, že žalovaného před podáním žaloby vyzvala k plnění dluhu. Náklady představují zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], náklady právního zastoupení dle § 14b advokátního tarifu za tři úkony právní služby po [částka] (předžalobní výzva, převzetí věci, podání žaloby) celkem tedy [částka] a hotových výdajů ve výši [částka] dle §14b odst. 5 advokátního tarifu (3 x režijní paušál á [částka]). K odměně a hotovým výdajům pak náleží náhrada za DPH, jejímž je zástupce žalobkyně plátcem ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkové náklady tak představují částku [částka]. Náklady řízení je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit ve lhůtě a způsobem stanoveným ve výroku rozsudku. Soud aplikoval § 14b advokátního tarifu, jelikož se dle jeho názoru jedná o tzv. formulářový návrh, v němž se mění pouze označení žalovaných, smluv a dlužné částky.