Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Benešově doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, obchodní společnost [právnická osoba]., IČ: [IČO], uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytla dne [datum] žalovanému úvěr ve výši [částka], který se zavázal splatit do 30 dní od jeho poskytnutí, spolu s úrokem ve výši [částka] a poplatkem ve výši [částka]. Žalovaný však porušil svou povinnost úvěr splácet, když sjednané splátky nehradil řádně a včas. Z důvodu prodlení vznikla žalovanému povinnost uhradit poplatek za administraci prodlení ve výši [částka], poplatek za zaslané výzvy ve výši [částka] a smluvní pokutu ve výši [částka]. Dále právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytla dne [datum] žalovanému úvěr ve výši [částka], který se zavázal splatit do 30 dní od jeho poskytnutí, spolu s úrokem ve výši [částka] a poplatkem ve výši [částka]. Žalovaný však porušil svou povinnost úvěr splácet, když sjednané splátky nehradil řádně a včas. Z důvodu prodlení vznikla žalovanému povinnost uhradit poplatek za administraci prodlení ve výši [částka], poplatek za zaslané výzvy ve výši [částka] a smluvní pokutu ve výši [částka]. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na společnost [právnická osoba] a ta jí postoupila na žalobkyni. Na dlužnou částku žalovaný přes zaslanou výzvu ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně, obchodní společnost [právnická osoba]., IČ: [IČO], uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal hradit do 30 dní od jeho poskytnutí, tj. do [datum]. Celkovou dlužnou částku ve výši [částka] se zavázal splácet společně s úrokem (z předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru, včetně smluvních podmínek). Dále právní předchůdkyně uzavřela z žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal hradit do 30 dní od jeho poskytnutí, tj. do [datum]. Celkovou dlužnou částku ve výši [částka] se zavázal splácet společně s úrokem (z předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru, včetně smluvních podmínek). Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala částku 2 x [částka] na účet žalovaného (z potvrzení o platbách). Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na společnost [právnická osoba], a ta jí postoupila na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn (ze smluv o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek). Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě dlužné částky (z SMS upomínek, z e-mailových upomínek). Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu (z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího lístku).
4. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně sice tvrdila, nepředložila k tomu však žádné důkazy. Důkazy k tomuto tvrzení nepředložila ani po řádném poučení soudu podle § 118a odst. 1,3 o.s.ř., lhůtu k doplnění tvrzení a označení důkazů nežádala.
5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „ZoSÚ“).
6. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
9. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 a 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
10. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
11. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
15. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že předmětné smlouvy o úvěru jsou absolutně neplatné, neboť při jejich uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 ZoSÚ řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit, jelikož žalobkyně neprokázala ani přes poučení soudu, že se dotčenou otázkou úvěruschopnosti před uzavřením smlouvy zabývala a že dospěla k v tomto ohledu k závěru, že žalovaný bude schopen dostát svým závazkům ze smluv.
16. Po aplikaci uvedených zákonných ustanovení na shora popsaný zjištěný skutkový stav vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši [částka] na základě absolutně neplatných smluv o spotřebitelském úvěru (smlouva č. [hodnota] a smlouva č. [hodnota]). Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně před poskytnutím úvěrů řádně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, a ani tato skutečnost nevyplynula ze soudem provedených důkazů předložených žalobkyní.
17. Jelikož soud shledal smlouvy o úvěru č. [hodnota] a č. [hodnota] absolutně neplatnými a žalobkyně reálně vyplatila žalovanému jistinu [částka] (2x [částka]), jednalo se na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení podle citovaného § 2991 o. z., které musí žalobkyni vydat. Ohledně této částky soud žalobě ve výroku I. vyhověl. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění, která se musí dostat do dispoziční sféry adresáta; nadto má soud za to, že předžalobní upomínka nemůže plnit funkci zesplatňovací výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ve zcela odlišné výši).
18. Ve zbývajícím rozsahu, tj. v části převyšující částku, v níž soud žalobě vyhověl, pak soud žalobu zamítl, a to včetně zákonného úroku z prodlení, neboť požadovaná částka neměla oporu v platné smlouvě, a zákonný úrok z prodlení byl požadován za období, kdy žalovaný nebyl ještě v prodlení.
19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů, neboť poměr úspěchu a neúspěchu byl srovnatelný.
20. Dále soud rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Benešově, doplatek soudního poplatku ve výši [částka] podle Položky č. [hodnota] odst. 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků, neboť žalobkyně uhradila za návrh na zahájení řízení pouze částku [částka], přičemž výše soudního poplatku je stanovena částkou [částka]. Z tohoto důvodu jí byla uložena povinnost uhradit doplatek ve výši [částka], a to do 3 dnů od doručení tohoto rozsudku.