Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka] k rukám zástupce žalobkyně [Jméno advokáta], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení pohledávky ve výši [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uváděla, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovanou smlouvu revolvingovém úvěru, kterou žalobkyně není schopna doložit. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky v celkové výši [částka], přičemž v této výši se žalovaná na úkor právního předchůdce bezdůvodně obohatila. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu právním předchůdcem žalobkyně. Před podáním žaloby zaslala žalobkyně předžalobní výzvu, na kterou žalovaná nereagovala. Žalobkyně tak po žalované požaduje dlužnou částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení.Žalovaná se k ústnímu jednání nedostavila, k věci se nijak nevyjádřila.Soud z provedeného dokazování následující skutkový stav: právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované platbu ve výši [částka] dne [datum] na účet žalované (z potvrzení o převedení finanční částky – výpisů z účtu). Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně mezi sebou uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě přešla pohledávka vůči žalované na žalobkyni (ze smlouvy o postoupení pohledávky včetně seznamu postupovaných pohledávek). Postoupení pohledávky bylo právní předchůdkyní žalobkyně žalované oznámeno písemností ze dne [datum] (z oznámení o postoupení pohledávky). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě pohledávky výzvou ze dne [datum] (z předžalobní výzvy k úhradě). Vlastníkem účtu uvedeného ve smlouvě je žalovaná (ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum]). V řízení nebylo zjištěno ani tvrzeno, že by žalovaná poskytnuté částky, či jejich část, vrátila.Při právním posouzení věci v případě smlouvy o úvěru soud vycházel z ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), dle něhož kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Ohledně dalšího příslušenství soud vycházel z § 1970 OZ, dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úrok z prodlení pro posuzované období stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o postoupení pohledávky, soud vycházel z ustanovení § 1879 OZ občanského zákoníku, podle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).V daném případě má soud za to, že podaná žaloba je důvodná a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Z provedených listinných důkazů bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši [částka], žalovaná tuto částku žalobkyni nevrátila, přičemž se tímto na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. Za této situace vznikl žalobkyni nárok na zaplacení žalované dlužné částky, přičemž soud žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky s tím, že prodlení nastalo až na základě doručení výzvy žalované v rámci oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a splatnost byla určena v délce 10 dní od jeho odeslání, tj. od [datum] se žalovaná nacházela v prodlení. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), neboť soud neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší nežli zákonné, ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že jejich náhradu přiznal procesně plně úspěšné žalobkyni, a to celkem ve výši [částka]. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], a dále z nákladů právního zastoupení ve výši [částka] [odměna advokáta ve výši [částka] dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do [datum], za 3 úkony právní služby po [částka] (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba), paušální náhrada hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, ve znění účinném do [datum], to celé zvýšené o 21 % DPH dle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř.]. Soud v daném případě aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť je přesvědčen, že se jedná o tzv. formulářovou žalobu, kdy předmětem vymáhání je dlužné pojistné. V návrhu se tak mění pouze označení žalovaných, dlužné částky a několik typů pojistných produktů poskytovaných žalobkyní.