Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu v [jméno FO] soudní poplatek za žalobu ve výši [částka], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení ve výši 11,50 %. Uvedla, že dne [datum] v [Anonymizováno] hodin žalovaný napadl policistu prap. [jméno FO] (dále jen „poškozený“) při pořizování fotodokumentace v objektu PČR, konkrétně na Obvodním oddělení [adresa]. Žalovaný poškozenému zasadil úder čelem do oblasti nosu, čímž mu způsobil pohmoždění nosu, dále mu způsobil oděrky malíku pravé ruky. Žalovaný byl z tohoto jednání následně uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití. Zranění poškozeného bylo vyhodnoceno jako služební úraz. Žalobkyně vyplatila poškozenému částku [částka] jako bolestné na základě posudku o bolestném, který vypracovala [tituly před jménem] [jméno FO]. Dále žalobkyně vyplatila poškozenému [částka] jako náhradu za účelně vynaložené náklady spojené s léčením, kdy poškozený právě tuto částku zaplatil za posouzení bolestného. Celkově tak jednáním žalovaného vznikla žalobkyni škoda ve výši [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu a stanovila mu k tomu lhůtu do [datum], žalovaný však ničeho neuhradil.
2. Jelikož ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazních prostředků, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila již tím, že podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, a jelikož žalovaný se k výzvě nevyjádřil, soud ve věci rozhodl, aniž by nařizoval jednání.
3. Z předložených listin soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Dne [datum] v době od [Anonymizováno] do [Anonymizováno] došlo k napadení poškozeného žalovaným, kdy žalovaný dal poškozenému čelem úder do nosu a pohmoždil mu malík na pravé ruce. Žalovaný byl následně za toto jednání uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích (z rozhodnutí [právnická osoba] [adresa], Odbor vnitřních věcí, oddělení přestupků, č.j. [Anonymizováno] /[adresa]). Zranění poškozeného si vyžádala ošetření v [právnická osoba]. Zranění byla následně uznána jako služební úraz příslušníka (z lékařských zpráv, ze záznamu o úrazu příslušníka). Poškozený si nechal vypracovat posudek o bolestném, ve kterém jeho bolest [tituly před jménem] [jméno FO] ohodnotila 13 body. Za tento posudek poškozený uhradil [částka]. Na základě posudku pak žalobkyně přiznala a vyplatila poškozenému [částka] (z posudku o bolestném, z příjmového dokladu, z rozhodnutí náměstka ředitele č.j. Rg 86/2025). Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k zaplacení žalované částky (z výzvy k plnění ze dne [datum], z doručenky). Žalovaný však nijak nereagoval a ničeho nezaplatil.
4. Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení § 2894 a následujících občanského zákoníku 89/2012 Sb. Podle tohoto ustanovení povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).
5. Podle § 2900 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Podle § 2910 věta první o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.
6. Ohledně prodlení soud postupoval dle § 1968, podle kterého dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Po provedeném dokazování s ohledem na výše uvedenou právní úpravu soud dospěl k závěru, že žalovaný protiprávním jednáním (napadením policisty Policie ČR) způsobil žalobkyni škodu, neboť tato v důsledku jednání žalovaného vyplatila poškozenému částku [částka]. Soud shledal žalobu důvodnou včetně požadovaných zákonných úroků z prodlení od [datum] do zaplacení.
8. O náhradě nákladů řízení proto soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že náleží žalobkyni, která byla ve věci plně úspěšná. Náklady řízení se skládají z odměny za 5 úkony po [částka], celkem [částka] dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).
9. Soud rozhodl také o povinnosti žalovaného uhradit soudní poplatek za řízení v souladu s ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobkyně je od placení soudního poplatku podle ust. § 11 odst. 2 citovaného zákona osvobozena, a tudíž poplatková povinnost přešla na žalovaného. Žalovaný je proto povinen zaplatit soudní poplatek ve výši [částka] (položka 1 písm. a) sazebníku) ve prospěch České republiky – Okresního soudu v [jméno FO], a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.