Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekZamítnuto

Spisová značka

11 C 67/2024

Soud: Okresní soud v BenešověDatum rozhodnutí: 4. 12. 2024Č. j.: 11 C 67/2024-23Samosoudkyně: JUDr. Eva Kůsová Ph.D.,Agenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 4. 2. 2025Předmět řízení: o zaplacení 8 837 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSBN:2024:11.C.67.2024.1
bezdůvodné obohacenísmlouva o půjčcesmlouva pracovnísmlouva nájemní
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 16. 11. 2026 máme 604 705 z 615 476 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (128) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žaloba, že je žalovaná povinna zaplatit žalobkynia) částku ve výši , částkakapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částkazákonný úrok z prodlení ve výši- 7,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do , datum- 7,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do , datum- 7,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do , datum- 10,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do , datum- 14,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do , datum- 14,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do , datum- 14,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do , datum- 13,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do , datum- 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do , datuma za dobu od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí,b) částku ve výši , částkakapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částkazákonný úrok z prodlení ve výši- 7,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do , datum- 7,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do , datum- 7,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do , datum- 10,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do , datum- 14,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do , datum- 14,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do , datum- 14,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do , datum- 13,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do , datum- 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do , datuma za dobu od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí,se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, obchodní společnost [právnická osoba], IČ: [IČO], uzavřela s žalovanou smlouvu o půjčce č. [hodnota], na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka], který se žalovaná zavázala splatit i včetně souhrnného poplatku ve výši [částka], a to v 53 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však porušila svou povinnost půjčku splácet, když sjednané splátky nehradila řádně a včas. Poslední příslušná splátka byla uhrazena dne [datum]. Žalovaná žalobkyni uhradila částku ve výši [částka]. Dlužná jistina tak činí částku [částka] a dlužný poplatek částku [částka], dále žalobkyně požadovala uhrazení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], zákonných úroků z prodlení z dlužné částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení z celkové dlužné částky [částka] od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum], což bylo žalované písemně oznámeno. Na dlužnou částku žalovaná přes zaslanou výzvu ničeho neuhradila. Dále uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, obchodní společnost [právnická osoba], IČ: [IČO], uzavřela s žalovanou smlouvu o půjčce č. [hodnota], na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka], který se žalovaná zavázala splatit i včetně souhrnného poplatku ve výši [částka], a to v 53 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však porušila svou povinnost půjčku splácet, když sjednané splátky nehradila řádně a včas. Poslední příslušná splátka byla uhrazena dne [datum]. Žalovaná žalobkyni uhradila částku ve výši [částka]. Dlužná jistina tak činí částku [částka] a dlužný poplatek částku [částka], dále žalobkyně požadovala uhrazení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], zákonných úroků z prodlení z dlužné částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení z celkové dlužné částky [částka] od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum], což bylo žalované písemně oznámeno. Na dlužnou částku žalovaná přes zaslanou výzvu ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv byla soudem řádně v dostatečném předstihu předvolána, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti.

3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně, obchodní společnost [právnická osoba], IČ: [IČO], uzavřela s žalovanou smlouvu o půjčce č. [hodnota], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované bezúčelový úvěr ve výši [částka] oproti podpisu, a to za poplatek ve výši [částka]. Celkovou dlužnou částku [částka] se žalovaná zavázala splácet v 53 týdenních splátkách po [částka]. V případě prodlení si dále smluvní strany sjednaly zesplatnění celého dluhu (ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] včetně smluvních podmínek). Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna (ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek zde dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum]). Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dluhu (z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího lístku).

4. Dále soud měl k dispozici předloženou Zákaznickou kartu ze dne [datum] ke smlouvě č. [hodnota], dle které žije v nájemním bytě. Je zaměstnaná na částečný úvazek s měsíčním čistým příjmem [částka], pobírala podporu ve výši [částka] měsíčně a měla i jiný příjem ve výši [částka], celkové příjmy činí částku [částka] měsíčně. Výdaje byly odhadnuty na částku [částka] měsíčně. Žádné přílohy, na které se v této žádosti odkazuje (pracovní smlouva, výplatní pásky, nájemní smlouva, SIPO), nebyly soudu předloženy.

5. Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně, obchodní společnost [právnická osoba], IČ: [IČO], uzavřela s žalovanou smlouvu o půjčce č. [hodnota], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované bezúčelový úvěr ve výši [částka] oproti podpisu, a to za poplatek ve výši [částka]. Celkovou dlužnou částku [částka] se žalovaná zavázala splácet v 53 týdenních splátkách po [částka]. V případě prodlení si dále smluvní strany sjednaly zesplatnění celého dluhu (ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] včetně smluvních podmínek). Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna (ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek zde dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum]). Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dluhu (z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího lístku).

6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), resp. ze zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“).

7. Podle § 3028 odst. 3 věta první o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

8. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

9. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

10. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

11. Podle ustanovení § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

12. Podle ustanovení § 56 odst. 2 obč. zák. ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění.

13. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

14. Podle § 517 odst. 1 věta první obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 téhož ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, tím je s ohledem na vznik bezdůvodného obohacení nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

15. Podle § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému.

16. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny písemné smlouvy o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák. (která byla současně spotřebitelským úvěrem dle § 2 zákona č. 321/2001 Sb.), na jejímž základě přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku [částka] na základě smlouvy č. [hodnota] a částku [částka] na základě smlouvy č. [hodnota] a žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Z obsahu smluv o půjčce je zřejmé, že „souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či M. Škárová v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, [adresa], s. 1856). O tom, že se jednalo o úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl, a to ani zčásti, složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby (případně vymezení, že se například jedná za poplatek za zpracování, případně správu půjčky a podobně). Nejedná se proto o ujednání o ceně služeb, na které by nedopadal požadavek přiměřenosti a které by nepodléhalo soudnímu přezkumu ve smyslu shora citovaného § 56 odst. 2 obč. zák. Na základě uvedeného je proto nutné konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. V této souvislosti lze pak odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] (dostupný z www.nsoud.cz), dle něhož při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.

17. Za shora popsané situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako „souhrnný poplatek“, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než pětinásobku míry obvyklé v bankovním sektoru (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], publikované v časopise Soudní judikatura pod č. 13/2005 či rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci spis. zn. [spisová značka] ze dne [datum] dostupné z www.nsoud.cz). Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 39 obč. zák. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na www.nsoud.cz). Vzhledem k tomu, že ujednání o souhrnném poplatku bylo absolutně neplatné, je třeba jako neplatné vyhodnotit i ujednání na ně navazující, včetně ujednání článku 5 smluvních podmínek, podle něhož měly být splátky započítány nejprve na souhrnný poplatek, neboť v této části nelze ujednání oddělit (§ 41 obč. zák.). V této souvislosti je potřeba podotknout, že ujednání o úrocích je pouze fakultativní součástí smlouvy o půjčce, jeho absence pro jeho absolutní neplatnost tak dle názoru soudu nemá na existenci a platnost smlouvy samotné vliv. I pokud by však bylo možné dospět k jinému závěru (tedy že bez sjednání předmětného úroku by právní předchůdkyně smlouvu o půjčce vůbec s žalovanou neuzavřela a že ujednání o souhrnném poplatku je neoddělitelné od zbývající části smlouvy) bylo by nutné konstatovat absolutní neplatnost celé smlouvy (srov. již shora zmiňované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]), což by na rozhodnutí zdejšího soudu ohledně žalované jistiny nemělo vliv.

18. Jelikož soud shledal předmětnou smlouvu o půjčce č. [hodnota] jako absolutně neplatnou, a v řízení bylo prokázáno že žalobkyně poskytla žalované částku [částka], jednalo se na straně žalované o bezdůvodné obohacení, které musí žalobkyni vydat. Jelikož však ze samotných tvrzení žalobkyně vyplynulo, že žalovaná jí už uhradila částku [částka], bezdůvodné obohacení již zcela vydala před podáním žaloby. Stejně tak shledal jako absolutně neplatnou smlouvu o půjčce č. [hodnota], přičemž v řízení bylo prokázáno že žalobkyně poskytla žalované částku [částka], jednalo se na straně žalované o bezdůvodné obohacení, které musí žalobkyni vydat. Jelikož však ze samotných tvrzení žalobkyně vyplynulo, že žalovaná jí už uhradila částku [částka], bezdůvodné obohacení již zcela vydala před podáním žaloby, respektive vrátila ještě více, a k bezdůvodnému obohacení tak u ní nedošlo. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve výroku III. podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, jelikož procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací