Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
II. Žaloba se zamítá ohledně částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a dále ohledně smluvní pokuty ve výši [částka].
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatil jí částku [částka] (jistina) s příslušenstvím (smluvní úrok ve výši [částka], smluvní pokutu ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení) a nahradit žalobkyni náklady řízení. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (nyní [Anonymizováno] [právnická osoba]., IČO: [IČO]), a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [Anonymizováno], na základě které žalovaný obdržel úvěr v celkové výši [částka], a to na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu], přičemž se žalovaný dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek a dne [datum] tak došlo k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný za celou dobu na poskytnutý úvěr neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla nejprve postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na společnost [Anonymizováno] [právnická osoba], která následně téhož dne [datum] postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] předžalobní upomínku. Z ústního jednání soudu se žalobkyně omluvila.
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ač byl řádně předvolán.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, včetně jejich všeobecných obchodních podmínek, zjistil, že se jedná o listinu s názvem „[Anonymizováno] “, na jejímž základě mohl žalovaný obdržet od společnosti [právnická osoba] [IČO] IČO, , peněžní prostředky do výše [částka]. V kolonce označené jako ID úvěru je uvedeno „[Anonymizováno] “. Jako klientův bankovní účet byl uveden účet [IBAN], na listině však absentoval jakýkoli podpis, jakož i jakékoli datum. Žalovaný při uzavření smlouvy poskytl scan průkazky zdravotní pojišťovny a scan svého občanského průkazu. Dále doložil výpisu z bankovního účtu za poslední tři měsíce, resp. za prosinec [Anonymizováno], leden [Anonymizováno] a únor [Anonymizováno]. Dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno zesplatnění úvěru.
4. Z potvrzení o provedených platbách soud zjistil, že společnost AvaFin [právnická osoba]. zaslala na bankovní účet č. [č. účtu] dne [datum] částku [částka], a to s variabilním symbolem [var. symbol].
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že společnost [Anonymizováno] [právnická osoba].[IČO] IČO, , a společnost De Vries [právnická osoba].[IČO] IČO, , podepsaly dne [datum] prostřednictvím elektronických prostředků listinu s názvem „Smlouva o postoupení pohledávek“, jež obsahovala ujednání o tom, že pohledávky obsažené v příloze č. [hodnota] listiny, se postupují společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. Následně téhož dne [datum] společnost [Anonymizováno] [právnická osoba].[IČO] IČO, , a žalobkyně podepsaly prostřednictvím elektronických prostředků listinu s názvem „Smlouva o postoupení pohledávek“, jež obsahovala ujednání o tom, že pohledávky obsažené v příloze č. [hodnota] listiny se postupují žalobkyni. O uvedeném byl žalovaný písemně vyrozuměn dopisem ze dne [datum], který mu byl zaslán zástupkyní žalobkyně spolu s předžalobní výzvou prostřednictvím osoby [právnická osoba].
6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
14. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
16. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
17. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru (bez datového označení či podpisu) je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. Žalobkyně v žalobě neuvedla žádná tvrzení ohledně toho, zda a případně jakým způsobem byly zkoumány příjmy a výdaje žalovaného. Pouhé tvrzení žalobkyně, že žalovaný byl její právní předchůdkyní vyzván k prokázání vlastnictví bankovního účtu a k doložení bankovních výpisů za poslední tři měsíce, nemůže pro řádné zkoumání úvěruschopnosti v žádném případě obstát. Žalobkyně k žalobě předložila výpisy z bankovních účtů žalovaného, které měl její právní předchůdkyni žalovaný poskytnout, ale již z jejich přehledu je patrné, že žalovaného měsíční výdaje byly natolik velké, že mu na účtu zbývala vždy pouze minimální částka na daný sledovaný měsíc (dle výpisu za měsíc prosinec [Anonymizováno] žalovanému celkem přišlo [částka], odešlo -[částka], za měsíc leden [Anonymizováno] žalovanému celkem přišlo [částka], odešlo – [částka] a za měsíc únor [Anonymizováno] žalovanému celkem přišlo [částka] a odešlo -[částka]), a proto z těchto žalobkyní doložených výpisů (a minimálních zůstatků na účtu žalovaného) nelze učinit závěr o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, resp. nelze uzavřít, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného se správnými závěry. Ničeho dalšího, z čeho právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, nebylo žalobkyní předloženo.
18. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení absolutně neplatnou podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu absence zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka], na kterou žalovaný neuhradil ničeho, a proto je povinen celou částku [částka] žalobkyni vydat jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby žalovanému, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v neplatné smlouvě, a to včetně úroků z prodlení požadovaných za období, kdy částka nemohla být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatná. Nadto lze uvést, že bylo na žalovaném, aby prokázal, že žalobkyni nebo právním předchůdkyním žalobkyně bezdůvodné obohacení vydal, případně aby vyvrátil tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaný se nicméně svou pasivitou v řízení sám zbavil práva být soudem poučen podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků byl v řízení obdobný.