Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

12 C 136/2026

Soud: Okresní soud v BenešověDatum rozhodnutí: 8. 9. 2026Č. j.: 12 C 136/2026-27Samosoudkyně: Mgr. Petra Jun LiškováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 9. 11. 2026Předmět řízení: o zaplacení 107 700,96 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSBN:2026:12.C.136.2026.1
smlouva pracovnínáklady řízenílhůtydokazovánísmlouva o úvěrunáhrada nákladů
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 21. 11. 2026 máme 605 660 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (62) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], dále ohledně zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do 17. 8 2026 a ohledně úroku ve výši 11,50 % ročně z částky [částka] od 13. 3 2026 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice, na účet Okresního soudu v Benešově, soudní poplatek z návrhu částkou [částka], a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. V žalobě žalobkyně uváděla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČO: [IČO] (dále též „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále též „smlouva“), na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku [částka], jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou dle smlouvy, částku za zpracování zápůjčky ve výši [částka], částku za služby komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka] a pojistného ve výši [částka]. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný řádně a včas neplnil závazky vyplývající ze smlouvy. Pohledávka za žalovaným postoupila společnost [právnická osoba] žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] (s účinností ke dni [datum]). Žalovaný na poskytnutý úvěr neuhradil ničeho. Žalobkyně požadovala zaplacení dlužné jistiny ve výši [částka], dlužného poplatku ve výši [částka], dlužné smluvní pokuty ve výši [částka], kapitalizovaných úroků od [datum] do [datum] ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení od [datum] do [datum] ve výši [částka], úroků ve výši 11,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 11,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaný byl k úhradě dlužných částek vyzván předžalobní výzvou, na kterou však nereagoval.

2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil, ač byl řádně předvolán.

3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Smlouvou o spotřebitelském úvěru, kartou zákazníka a přehledem plateb (tabulkami umoření) bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřely dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem ve výši [částka] (úrok [částka], zpracování spotřebitelského úvěru [částka], doplňková služba komfortního a flexibilního splácení [částka]), přičemž celková dlužná částka byla splatná formou 21 splátek, kdy výše jedné splátky od první do předposlední činila [částka] a poslední splátka činila [částka]. Z přehledu plateb (tabulkou umoření) bylo dále prokázáno, že žalovaný na úvěr neuhradil ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávek včetně dokladu o odeslání (podacího lístku) bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávek písemně. Předžalobní výzvou včetně poštovního podacího lístku bylo prokázáno, že před podáním žaloby žalobkyně žalovaného vyzvala k uhrazení celkové dlužné částky za poskytnutý úvěr.

4. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti bylo ze zákaznické karty (žádostí o spotřebitelský úvěr) zjištěno, že žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že jeho čistý příjem je ve výši [částka], dále uvedl, že další čisté příjmy domácnosti jsou ve výši [částka]. Celkové příjmy tak dosahují částky ve výši [částka]. K výdajům uvedl, že jeho odhadované měsíční výdaje jsou ve výši [částka]. Součástí žádosti o úvěr (dle zaškrtnutých ověřených dokumentů v žádosti) mělo být daňové přiznání, které však soudu nebylo předloženo. Kromě toho žalovaný v zákaznické kartě (žádosti o spotřebitelský úvěr) uvedl, že nemá spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, má bankovní účet na své jméno, ale nemá kreditní kartu. Dále uvedl, že má středoškolské vzdělání, je rozvedený a nemá žádnou vyživovací povinnost.

5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.

6. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru (č. [hodnota]) je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného příslušný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v žalobě uvádí, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného příslušný úvěr splácet, a to zejména provedla vyhodnocením informací získaných od žalovaného (o jeho rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech) do jeho zákaznické karty, ověřením těchto informací příslušnými doklady (zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce přecházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva), a i samotným podpisem smlouvy o spotřebitelském úvěru. Příslušné doklady však žalobkyně k žalobě nepřiložila, nicméně ani ze zbylých nabídnutých a soudem provedených důkazů, tedy zejména ze žádosti o spotřebitelské úvěry (zákaznická karta) nevyplynulo, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného dostatečně prověřovala. Doklad daňové přiznání, označené v zákaznické kartě, nebylo soudu předloženo.

15. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na poskytnutý úvěr částku ve výši [částka]. Jelikož žalovaný na tento dluh dosud neuhradil ničeho, má žalovaný povinnost vydat žalobkyni částku [částka] jako bezdůvodné obohacení. Nadto lze uvést, že bylo na žalovaném, aby prokázal, že žalobkyni, resp. právní předchůdkyni žalobkyně plnil jinak, případně aby vyvrátil tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaný se nicméně svou pasivitou v řízení sám zbavil práva být soudem poučen podle § 118a o. s. ř., a proto soud rozhodl, že k bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného došlo. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z částky [částka], a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v absolutně neplatné smlouvě.

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému v souvislosti s tímto sporem žádné náklady řízení nevznikly, ani je nepožadoval.

17. Výrokem IV. tohoto rozsudku byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit České republice k rukám Okresního soudu v Benešově doplatek soudního poplatku ve výši [částka] podle položky 2 bod 2. ve spojení s položkou 1 bod 1. písm. b) sazebníku poplatků – přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, neboť soud vzhledem k výši úvěru, jeho délce a výši poplatku za poskytnutí úvěru ve věci nevydal platební rozkaz a pokračoval v řízení, přičemž žalobkyně doposud uhradila na soudní poplatek (ve výši [částka]) pouze částku [částka].

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací