Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

12 C 189/2024

Soud: Okresní soud v BenešověDatum rozhodnutí: 1. 10. 2024Č. j.: 12 C 189/2024-25Samosoudkyně: Mgr. Petra Jun LiškováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 14. 11. 2024Předmět řízení: <nezadán>ECLI:CZ:OSBN:2024:12.C.189.2024.1
smlouva o půjčce
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Označená místa (76) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a ohledně kapitalizovaného úroku ve výši [částka].

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou k soudu dne [datum] se žalobce na žalovaném domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím – kapitalizovaným úrokem a dále zákonným úrokem z prodlení. Uváděl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], IČ: [IČO] a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o půjčce, na základě níž obdržel žalovaný částku [částka], kterou však v rozporu se smluvními ujednáními v plné výši dosud nevrátil. Trvající pohledávka z této smlouvy za žalovaným byla na žalobce postoupena písemnou smlouvou, uzavřenou s původním věřitelem, ze dne [datum]; toto postoupení bylo žalovanému oznámeno. Přes předžalobní upomínku žalovaný dosud dluh neuhradil.

2. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů podle § 132 o.s.ř. vzal soud za prokázané, že žalovaný sjednal s právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba]) dne [datum] smlouvu o půjčce, podle níž při jejím podpisu převzal částku [částka]. Smlouva obsahovala ujednání, podle něhož byl žalovaný povinen zaplatit v souvislosti s půjčkou též souhrnný poplatek ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal částku v celkové výši [částka] splatit v 52 týdenních splátkách po [částka], s tím, že první splátku uhradí 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující týdenní splátku vždy do konce dalšího týdenního období - tedy poslední splátka připadala na den [datum]. Svým podpisem žalovaný potvrdil převzetí půjčky ve výši [částka] v hotovosti. Nedílnou součástí této smlouvy byly dle ujednání stran též Smluvní podmínky smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně smlouvy o půjčce. Tyto skutečnosti vyplývají se smlouvy o půjčce č. [tel. číslo] se smluvními podmínkami. Žalovaný uhradil pouze [částka]. Právní předchůdce žalobce jako postupitel a společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno]. jako postupník uzavřeli dne [datum], s účinností ke dni [datum], smlouvou o postoupení pohledávek, kterou byla uvedená pohledávka za žalovaným postoupena na postupníka. Společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno]. jako postupitel a žalobce jako postupník uzavřeli dne [datum], s účinností ke dni [datum], smlouvou o postoupení pohledávek, kterou byla uvedená pohledávka za žalovaným postoupena na postupníka. Postoupen pohledávky bylo žalovanému oznámeno. tyto skutečnosti vyplývají ze smluv o postoupení pohledávky ze dne [Anonymizováno] ze dne [datum], z příloh smluv a potvrzení o zaplacení kupní ceny, a o oznámení postoupení žalovanému s dokladem o odeslání. Před podáním žaloby žalobce žalovaného o zaplacení upomenul (předžalobní výzva ze dne [datum] s dokladem o odeslání). Oznámení o postoupení pohledávky právního předchůdce žalobce ze dne [datum] bylo žalovanému zasláno dne [datum]. Před podáním žaloby žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky řádnou předžalobní upomínkou, avšak bezvýsledně.[právnická osoba] ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do [datum] (dále jen „obč. zák.“), a dále dle ustanovení zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do [datum] (ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, čl. II bodu 2 zákona č. 43/2013 Sb.). Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle ustanovení § 39 odst. 1 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Podle ustanovení § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle ustanovení § 56 odst. 2 obč. zák. ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění.5. Soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena písemná smlouva o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák. (která byla současně spotřebitelským úvěrem dle § 2 zákona č. 321/2001 Sb.), na jejímž základě přenechal právní předchůdce žalobce žalovanému částku [částka] a žalovanému vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Z obsahu smlouvy o půjčce je zřejmé, že „souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či [Anonymizováno] v komentáři k § 658 v [Anonymizováno] a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, [adresa], s. 1856). O tom, že se jednalo o úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl, a to ani zčásti, složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby (případně vymezení, že se například jedná za poplatek za zpracování, případně správu půjčky a podobně). Nejedná se proto o ujednání o ceně služeb, na které by nedopadal požadavek přiměřenosti a které by nepodléhalo soudnímu přezkumu ve smyslu shora citovaného § 56 odst. 2 obč. zák. Na základě uvedeného je proto nutné konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. V této souvislosti lze pak odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] (dostupný z www.nsoud.cz), dle něhož při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok [částka], za poskytnutí jistiny [částka], která měla být vracena ve splátkách po dobu 52 týdnů. I pokud by celá jistina byla poskytnuta na dobu celých 52 týdnů, činila by výše úroku přes 66 % jistiny. Vzhledem k tomu, že jistina měla být splácena průběžně (peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na 52 týdnů), procentní roční úrok byl daleko vyšší, což odráží ostatně i výše RPSN, která činila 199,4 %. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik České národní banky veřejně dostupných na webových stránkách České národní banky (www.cnb.cz) se pohybovaly v roce 2006 okolo 13 % až 15 % ročně.6. Za shora popsané situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako „souhrnný poplatek“, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než pětinásobku míry obvyklé v bankovním sektoru (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], publikované v časopise Soudní judikatura pod č. 13/2005 či rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci spis. zn. [spisová značka] ze dne [datum] dostupné z www.nsoud.cz). Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 39 obč. zák. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na www.nsoud.cz). Vzhledem k tomu, že ujednání o souhrnném poplatku bylo absolutně neplatné, je třeba jako neplatné vyhodnotit i ujednání na ně navazující, včetně ujednání článku 5 smluvních podmínek, podle něhož měly být splátky započítány nejprve na souhrnný poplatek, neboť v této části nelze ujednání oddělit (§ 41 obč. zák.). V této souvislosti je potřeba podotknout, že ujednání o úrocích je pouze fakultativní součástí smlouvy o půjčce, jeho absence pro jeho absolutní neplatnost tak dle názoru soudu nemá na existenci a platnost smlouvy samotné vliv. I pokud by však bylo možné dospět k jinému závěru (tedy že bez sjednání předmětného úroku by právní předchůdce smlouvu o půjčce vůbec s žalovaným neuzavřel a že ujednání o souhrnném poplatku je neoddělitelné od zbývající části smlouvy) bylo by nutné konstatovat absolutní neplatnost celé smlouvy (srov. již shora zmiňované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]), což by na rozhodnutí zdejšího soudu ohledně žalované jistiny nemělo vliv.7. Z tohoto důvodu bylo třeba úhrady žalovaného ve výši [částka] započítat pouze na dlužnou jistinu půjčky ve výši [částka] – což také žalobce provedl -a žalovaný je proto povinen žalobci uhradit zbylou část jistiny ve výši [částka], a to společně se zákonným úrokem z prodlení, jehož výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (viz dále), neboť tuto část jistiny žalovaný od žalobce obdržel, avšak dosud nesplatil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla dle ustanovení § 524 a násl. obč. zák. pohledávka právní předchůdkyně žalobce k uvedenému dni postoupena na žalobce, žalobce je tedy aktivně legitimován k uplatnění předmětné pohledávky.8. Jelikož smlouvu účastníků shledal soud absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 3 odst. 1 a § 39 obč. zák., posoudil nárok žalobce podle zásad bezdůvodného obohacení. Podle § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (odst. 1), bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Takto soud vyhověl žalobě ohledně částky [částka] – rozdíl mezi částkou [částka], získanou z neplatného právního jednání, a částkou žalobci vrácenou ([částka]), kterou je žalovaný povinen jako zbylou část bezdůvodného obohacení vydat žalobci. Ovšem v části, v níž se žalobce dále domáhal částky [částka], a dále příslušenství, tedy kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, soud žalobu zamítl. Prodlení žalovaného nastalo až na základě doručení žaloby žalovanému (dle obsahu spisu dne [datum]), a to ode dne následujícího, tedy od [datum]; teprve žalobu lze považovat za řádnou hmotněprávní výzvu k vydání bezdůvodného obohacení, na rozdíl od žalobcem zaslané procesní předžalobní výzvy k plnění, která neobsahovala veškerá skutková tvrzení, umožňující posouzení nároku žalobce jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení.9. Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 2 ve spojení s § 142a o.s.ř. a rozhodl, že žádný z účastníků toto právo nemá. Úspěch účastníků v řízení je rovnocenný, neboť soud přihlédl, pokud jde o zamítavý výrok II., při posouzení rozsahu předmětu řízení, i k příslušenství pohledávky.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací