Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ohledně částky [částka], se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v rozsahu 44 %, částkou [částka], k rukám právní zástupkyně žalované [Jméno advokátky], advokátky sídlem [adresa], do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u soudu dne [datum] domáhal, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit mu částku [částka] s příslušenstvím (v podobě zákonného úroku z prodlení) a nahradit mu náklady řízení. Uvedl, že mezi ním a žalovanou došlo koncem roku 2021 k uzavření ústní smlouvy o zápůjčce, na základě kterých žalované poskytl v období od [datum] do [datum] bezhotovostně peněžní prostředky v celkové výši odpovídající žalované částce. Termín vrácení peněžních prostředků nebyl sjednán, a proto žalobce smlouvy o zápůjčkách vypověděl ve smyslu § 2393 o. z. přípisem ze dne [datum], žalovaná však ve stanovené lhůtě 6 týdnů ode dne doručení přípisu peněžní prostředky žalobci nevrátila. Následně žalobce doplnil, že se jednalo o zápůjčky v souvislosti s živností žalované (provozované pod IČ: [IČO]), konkrétně za účelem pronájmu a vybavení prodejního stánku na zámku [adresa], přičemž bylo mezi nimi dohodnuto, že z výtěžku podnikatelské činnosti budou tyto zápůjčky vráceny, nicméně živnost žalované měla být již ukončena, a proto žalobce žalovanou vyzval k vrácení zápůjček. Nešlo o platby na společnou domácnost, jelikož v letech [Anonymizováno], [Anonymizováno] a část roku [Anonymizováno] se finančně o celou domácnost staral žalobce sám. Žalovaná společnou domácnost opustila již v listopadu [Anonymizováno].
2. Žalovaná se k žalobě písemně vyjádřila, když nárok žalobce neuznala a navrhla žalobu zamítnout. Peněžní částky představující podle tvrzení žalobce zápůjčky nebyly zápůjčkami, nýbrž prostředky pro potřeby společné rodiny. Nejméně v období od roku [Anonymizováno] do roku [Anonymizováno] žalovaná a žalobce žili ve společné domácnosti, přičemž žalovaná byla toho času na rodičovské dovolené (mají spolu tři nezletilé děti). Žalobce vede se žalovanou u zdejšího soudu spor o úpravu poměrů stran nezletilých dětí, kdy se žalovanou není schopen poklidně komunikovat, jelikož je jejím odchodem zdrcen natolik, že činí veškeré kroky, aby žalovanou poškodil. Žalobce tak neunesl důkazní břemeno o tom, že se jednalo o zápůjčky. Z procesní opatrnosti žalovaná učinila zápočtový úkon ve smyslu § 1982 o. z., kdy vůči žalobcem uplatněným pohledávkám započetla částky poskytnuté žalobci bezhotovostně v období od [datum] do [datum] a částky, jež plnila za žalobce na vybavení domu ve vlastnictví žalobce či na jeho rekonstrukci. Následně žalovaná doplnila, že do živnosti vložila své úspory a podporu od svých rodičů, kdy žalobcem požadované peněžní prostředky skutečně společně prožili, projedli a použili na domácnost a společné děti.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:
4. Usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo prokázáno, že účastníci řízení mají společné děti, a to [jméno FO], narozeného [datum], a dvojčata [Anonymizováno] [jméno FO] a [jméno FO], narozené [datum]. Ohledně úpravy poměrů nezletilých dětí probíhalo opatrovnické řízení, ve kterém účastníci řízení uváděli tvrzení, z nichž vyplývá, že žalobce a žalovaná vedli společnou domácnost a žili společně se svými nezletilými dětmi zhruba do roku [Anonymizováno], načež společné soužití ukončili. Dále z opatrovnického spisu ohledně nezletilých dětí [jméno FO] soud zjistil, že žalovaná při svém výslechu dne [datum] uvedla, že do února [Anonymizováno] hradila vše (myšleno zjevně výdaje společné domácnosti) ona, a že žalobce jí půjčil na prodejní místo částku [částka], kterou mu nevrátila, jelikož žalobce dluží jejím rodičům částku [částka]. Žalobce při výslechu téhož dne uvedl, že je těžké říct, od kdy se žalovanou nevedli společnou domácnost, neboť mu žalovaná již v listopadu [Anonymizováno] oznámila, že odchází, načež často odcházela z domova, přičemž ukončení spatřoval spíše až v tom, když se v září [Anonymizováno] odstěhovala. Z rozsudku Okresního soudu v Benešově ze dne [datum], č. j. [spisová značka], vyplynulo, že soud tehdy uzavřel, že žalobce a žalovaná žili společně do srpna [Anonymizováno], kdy se ze společné domácnosti žalovaná odstěhovala.
5. Obsahem výpisů z účtu žalobce bylo prokázáno, že mezi bankovními účty žalobce a žalované probíhaly v období od března [Anonymizováno] do června [Anonymizováno] různé platby, a to oboustranně. Z těchto plateb jsou mj. tři poskytnuté ve prospěch bankovního účtu žalované, a to s poznámkou obsahující slovo „půjčka“ a číslo [hodnota], 2 a 3, konkrétně se jedná o platby ze dne 13. a [datum] a ze dne [datum]. Celková poskytnutá částka těmito platbami činí [částka].
6. Obsahem výpisů z účtu žalované bylo prokázáno, že obsahují položky uvedené žalovanou ve vyjádření k žalobě s tím, že pouze zřejmě došlo k chybě ve vyjádření ohledně nároku b) třetí alinea, kde je uvedena částka [částka], z výpisu z účtu žalované vyplývá, že zaplaceno ve stavebninách [Anonymizováno] bylo [částka].
7. Z údajů z veřejné části živnostenského rejstříku soud zjistil, že žalovaná byla v období od [datum] do [datum] fyzickou osobou podnikající pod IČO: [IČO], sídlem [adresa], a to s předmětem podnikání mlékárenství a výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Provozování obou živností má žalovaná od [datum] přerušené. Z informativních výpisů z katastru nemovitostí předložených žalobcem soud nezjistil ničeho významného pro rozhodnutí v této věci.
8. Předžalobní výzvou ze dne [datum] s poštovním podacím archem bylo prokázáno, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce písemně vyzval žalovanou před podáním žaloby k úhradě částky [částka], a to ve lhůtě 6 týdnů ode dne doručení této výzvy.
9. Žalobce při svém výslechu v této věci zopakoval, že mu žalobkyně na konci roku [Anonymizováno] oznámila, že od něho odchází. Dále mu na počátku roku [Anonymizováno] oznámila, že bude podnikat, a to v souvislosti s výrobou sýrů, ostatně pro výrobu sýrů měli ve společném bydlišti zázemí. Žalované následně postupně poskytl finanční prostředky, co měl volné, přestože mu oznámila, že od něho odchází, jelikož se znali 13 let a důvěřoval jí. Žalovaná žalobce koncem roku [Anonymizováno] požádala o vyšší částku, a to za účelem zařízení stánku, šlo o částku kolem [Anonymizováno] [Anonymizováno] nebo [částka], na to si sám žalobce vzal půjčku. Na stánku žalobce osobně vypomáhal. Kromě uvedeného žalobce popsal, že si s žalovanou navzájem v průběhu partnerství platili určité věci, připustil, že oba nakupovali do společné domácnosti.
10. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Podle § 559 o. z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.
11. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2393 odst. 1 o. z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.
12. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Komentářová literatura k tomuto ustanovení pak uvádí, že „[p]ředpokladem BO je, že k němu došlo „bez spravedlivého důvodu“. To je rozšíření oproti přecházející právní úpravě obsažené v § 451 ObčZ 1964 an., která vycházela z principu, že k BO dochází „bez právního důvodu“. Podle DZ totiž na skutečnost, zda se jedná o ospravedlnitelné či neospravedlnitelné BO, nelze usuzovat jen z existence nebo neexistence právního důvodu, ale i ze zásad slušnosti a zvyklostí soukromého života. Jinými slovy i v případě, že obohacení nastane bez právního důvodu, nemusí zde být povinnost obohacení vydat, pokud jeho vznik bude založen na dostatečných důvodech vyplývajících ze zásad slušnosti či zvyklostí soukromého života.“ ([Anonymizováno], [Anonymizováno]. § 2991 [Základní ustanovení]. In: [Anonymizováno], [jméno FO], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). [adresa]: [právnická osoba]. [Anonymizováno], [Anonymizováno], marg. č. [hodnota].).
14. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobce poskytl žalované peněžní prostředky jako zápůjčku, avšak ne ve výši žalované částky. Žalobce a žalovaná byli nesezdaní partneři, přičemž spolu dlouhodobě žili ve společné domácnosti. V průběhu soužití se jim narodil nejprve v roce [Anonymizováno] první syn a následně v roce [Anonymizováno] další dva synové (dvojčata). Společnou domácnost vedli v rodinném domě, jehož výlučným vlastníkem byl a je žalobce, oba partneři se určitou mírou podíleli na společných nákladech a nákladech společných dětí, když tuto společnou domácnost žalovaná opustila definitivně v srpnu roku [Anonymizováno]. Za uvedených okolností tak bylo de facto nemožné určit zpětně, které finanční toky od žalobce či žalované vedly kam a z jakých důvodů. Přesto žalobce částečně unesl důkazní břemeno ohledně tvrzení, že žalované v období od [datum] do [datum] zapůjčil peněžní prostředky, nicméně pouze v rozsahu částky [částka]. Tato částka představuje součet tří plateb z bankovního účtu žalobce na bankovní účet žalované, a to plateb ze dne 13. a [datum] a ze dne [datum], jelikož tyto platby jsou výslovně označeny slovem „půjčka“, z čehož žalované mohlo a mělo být zřejmé, že nejde peněžní prostředky na náklady společné domácnosti, a že tyto prostředky bude třeba vrátit. Ostatně sama žalovaná dluh vůči žalobci v částce [částka] (což při zaokrouhlení odpovídá přiznané částce) sama potvrdila při svém výslechu v opatrovnickém řízení.
15. Naopak ohledně zbylé žalované částky, tj. částky [částka], žalobce důkazní břemeno neunesl, když neprokázal, že peněžní prostředky v této výši žalované zapůjčil. Soud neposoudil žalobcem uplatněný nárok ani jako bezdůvodné obohacení, jelikož se o žádné bezdůvodné obohacení nejednalo, neboť v daném případě existoval spravedlivý důvod zasílání předmětných plateb žalované. Za zvyklost soukromého života a zásadu slušnosti lze jednoznačně považovat platby partnerce, žijící ve společné domácnosti společně s třemi nezletilými dětmi, jež má omezené příjmy právě z důvodu rodičovské dovolené neboli z důvodu péče o společné děti, ať už by mělo jít o platby za účelem uspokojování potřeb domácnosti či jiné související platby. Ohledně žalovanou tvrzeného učiněného zápočtu částek poskytnutých žalobci v předmětném období lze konstatovat, že nešlo o protinávrh, nýbrž pouze o její obranu v tomto řízení, jíž však soud z výše uvedených důvodů, tedy důvodů totožných, jako pokud jde o finanční toky z účtu žalobce na účet žalované, nepřisvědčil.
16. V této souvislosti soud odkazuje i na ustanovení § 2997 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., podle něhož právo na vrácení (bezdůvodného obohacení) nemá ani ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen, ledaže plnil z právního důvodu, který později nenastal nebo odpadl. V daném případě docházelo mezi účastníky řízení jako partnery a rodiči tří společných dětí k plněním ve prospěch jak vzájemně jejich osob, tak společné domácnosti a společných dětí. Spravedlivému uspořádání v takovém případě nepochybně odpovídá, že ani po zrušení společného soužití není na místě tato plnění podrobně vyúčtovávat a zkoumat, zda nejde o bezdůvodné obohacení jednoho partnera na úkor druhého a naopak. Soud si je vědom judikatury týkající se nároku na vydání bezdůvodného obohacení po ukončení společného soužití v případě, že došlo ke zhodnocení majetku jednoho z partnerů v době společného soužití. Tam dochází k situaci, že odpadl právní důvod plnění (soužití, vedení společné domácnosti) a jednomu z partnerů „zůstane“ vyšší majetková hodnota (zhodnocená nemovitost) na úkor druhého partnera. V tomto konkrétním případě však takové bezdůvodné obohacení nenastalo, šlo o hrazení společných potřeb a potřeb společných dětí. Jedinou žalovanou jasně označenou investici do nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalobce soud nevzal za prokázanou, resp. nevzal za prokázané, že ji učinila žalovaná. Jednalo se totiž o prostředky zapůjčené rodiči žalované žalobci (částka [částka] zaslaná [jméno FO] dne [datum] na účet žalované a vzápětí platba [částka] na fakturu [Anonymizováno] na dodání a montáž zárubní a dveří – zjištěno z citované faktury vystavené společností [právnická osoba]. dne [datum] a z výpisu z účtu žalované u [právnická osoba].). Tuto skutečnost, tedy že šlo o zápůjčku rodičů žalované žalobci, nikoli o investici žalované, potvrzuje i výpověď žalované v opatrovnickém řízení – „ dluží mým rodičům [částka] “ (z protokolu o jednání ve věci [spisová značka] ze dne [datum]). Další dokazování soud neprováděl pro nadbytečnost.
17. S ohledem na uvedené a na to, že žalobce ústně uzavřenou smlouvu o zápůjčce platně ve smyslu § 2393 odst. 1 o. z. vypověděl, soud žalobě částečně, v rozsahu částky [částka], vyhověl. Soud žalobci přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky při úrokové míře 14,75 % ročně, a to ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky, tj. ode dne [datum], do zaplacení. Splatnost zápůjčky se odvíjela od výpovědní doby šesti týdnů od doručení vypovězení předmětné smlouvy žalované (předžalobní výzvy).
18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že jejich poměrnou náhradu soud přiznal žalované, neboť byla ve věci procesně úspěšnější, a uložil žalobci povinnost uhradit žalované částku [částka]. Při plném úspěchu ve věci by žalované náležela částka [částka]. [adresa] 022 Kč by se skládala z odměny advokátky ve výši [částka] za 5 úkonů právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, vyjádření k žalobě a účast na jednání soudu dne [datum] a dne [datum], přičemž jednání dne [datum] je považováno vzhledem k jeho délce za 2 úkony právní služby) podle § 11 odst. 1, § 8 odst. 1 a § 7 bod 6. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), přičemž odměna za jeden úkon činí [částka], dále z paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v účinném znění do [datum], dále z paušální náhrady hotových výdajů za 2 úkony právní služby po [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v účinném znění od [datum], dále z náhrady cestovních výdajů za cestu k ústnímu jednání dne [datum] z Prahy (místo sídla právní zástupkyně žalované) do Benešova a zpět ve výši [částka] (celkem cesta 97 km vykonaná osobním automobilem tovární značky [Anonymizováno], RZ: [SPZ], při průměrné spotřebě benzinu 5,8 l na 100 km, ceně benzinu [částka] /l a sazbě [částka] /km) a za totožnou cestu dne [datum] ve výši [částka] (celkem cesta 97 km vykonaná osobním automobilem tovární značky [Anonymizováno], RZ: [SPZ], při průměrné spotřebě benzinu 5,8 l na 100 km, ceně benzinu [částka] /l a sazbě [částka] /km), dále z náhrady za promeškaný čas při cestě na jednání soudu dne [datum] v počtu čtyř půlhodin po [částka] (celkem [částka]) podle § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu v účinném znění do [datum], a nakonec z náhrady za promeškaný čas při cestě na jednání soudu dne [datum] v počtu čtyř půlhodin po [částka] (celkem [částka]) podle § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu v účinném znění od [datum]. K odměně a náhradám by dále náležela náhrada za DPH (při sazbě 21 %), neboť právní zástupkyně žalované je její plátkyní, a to v částce [částka]. Žalované však náleží poměrná náhrada nákladů, jež odpovídá 44 % z částky [částka], tj. částka [částka], neboť byla úspěšná ohledně částky představující 72 % ([částka]) a neúspěšná ohledně částky představující 28 % ([částka]).