12 C 295/2024

Odůvodnění

Žalobce se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhal vydání rozsudku, kterým bude žalovanému uloženo zaplatit mu částku [částka] s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) a nahradit náklady řízení. Uváděl, že se žalovaným uzavřel jeho právní předchůdce smlouvu o úvěru, kterou ale, v rozporu se smlouvou, nesplatil žalovaný tak, jak bylo dohodnuto, a dosud dluží žalovanou částku, a to přes upomínání o zaplacení.Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle 115a o.s.ř., když oba účastníci s tímto postupem soudu souhlasili – žalobce již v žalobě, žalovaný za použití postupu dle § 101 odst. 4 o.s.ř. Z listinných důkazů předložených žalobcem a po jejich zhodnocení jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř. vzal soud za prokázané, že společnost [právnická osoba]., IČ: [IČO], se sídlem [adresa], [adresa], [adresa], postoupila na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci pohledávku za žalovaným, uplatněnou touto žalobou. Právní předchůdce žalobce je podnikající právnickou osobou, která poskytuje zákazníkům vybraných e-shopů možnost zaplatit za zboží kupní cenu až po jeho vyzkoušení, této nabídky využil žalovaný a uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobce Smlouvu k službě [Anonymizováno] účet. [jméno FO] základě Smlouvy byla žalovanému zřízena služba [Anonymizováno] nákupní účet, přičemž dle čl. 1.2 Smlouvy činil limit odložených plateb žalovaného až [částka] s tím, že žalovaný mohl čerpat opakovaně vždy až do vyčerpání uvedeného úvěrového limitu. Smlouva byla uzavřena za použití prostředků komunikace na dálku. Žalovaný využil v období od [datum] do [datum] služeb v celkové výši [částka], prostřednictvím účtu. Žalovaný tedy čerpal služby v celkové výši [částka]. Žalovaný uhradil na vyúčtování celkem [částka]. Tato částka byla započtena na jistinu. Žalobci tak vznikla pohledávka ze Smlouvy se splatností [datum] ve výši [částka]. Příslušenství pak dále představuje zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny ode dne následujícího po dni konečné splatnosti, tedy od [datum] do zaplacení. Žalovaný však dosud svůj dluh nezaplatil, a to přes předžalobní výzvu.Při právním hodnocení soud vycházel, vzhledem k datu vzniku závazkového právního vztahu mezi účastníky, z ustanovení občanského zákoníku účinného od [datum], zákona č. 89/2012 Sb., a to především z ustanovení o zápůjčce, o smluvní pokutě a o prodlení dlužníka. Podle § 2392 při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při posouzení postoupení pohledávky vycházel soud z § 1879 a násl. Podle § 2991 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Konečně podle § 1968 věta prvá, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.V daném případě bylo v řízení prokázáno, že právní předchůdce žalobce se žalovaným jako dlužníkem sjednal smlouvu o úvěru, právní předchůdce žalobce jako věřitel splnil podmínky vyplývající z těchto smluv, neboť poskytl žalovanému úvěr ve sjednané výši. Žalovaný však podmínky sjednané ve smlouvě neplnil – nevrátil řádně ve sjednaném termínu částku úvěru. I pokud nebyla smlouva uzavřena platně (jak tvrdí žalobce), plnění bylo poskytnuto a v poskytnuté výši by se jednalo o bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vrátit, jak zcela správně dovozuje žalobce. Žalobce pak prokázal obsahem smlouvy o postoupení pohledávek, že na něj přešla pohledávka za žalovaným, a je tak aktivně legitimován. Za této situace s ohledem na shora citovaná ustanovení občanského zákoníku, smluvní ujednání a podmínky sjednané mezi účastníky, vznikl žalobci nárok na zaplacení žalovaných částek (nevrácené jistiny), a to včetně úroku z prodlení v zákonné výši, které také soud přiznal tak, jak byly žalobcem požadovány.Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. a právo na tuto náhradu přiznal žalobci, který byl ve sporu plně úspěšný. Náklady řízení žalobce ve výši [částka] představuje v tomto případě zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], a náklady právního zastoupení [částka]. Při stanovení výše odměny za právní zastoupení soud vycházel z ustanovení vyhl.č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od [datum]. Podle části páté, § 14b činí v této věci odměna [částka] za každý úkon právní služby, neboť se jedná o žalobu podanou po [datum], a to na ustáleném vzoru, předmět řízení je částka do [částka] a žalobce má právo na náhradu nákladů řízení (dle bodu 1. do [částka] předmětu řízení jde o [částka]). Právní zástupce žalobce přitom po podání žaloby včetně neposkytl další úkon právní služby. Jedná se tak o částku 3x [částka] – [částka] za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby). Dále soud přiznal režijní paušály za tři úkony právní služby zde poskytnuté dle § 14b odst. 5 písm. a), tedy 3x [částka] – [částka], a konečně DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 21 % dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tedy [částka].Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle § 157 odst. 4 o.s.ř., podle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.