Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka], k rukám zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], advokáta se sídlem [adresa], [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
Žalobce se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhal vydání rozsudku, kterým bude žalovaný uznán povinným zaplatit mu částku [částka] – pojistné na základě účastníky sjednané pojistné smlouvy o pojištění, a dále částku zákonného úroku z prodlení; dále žádal žalobce náhradu nákladů řízení.Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že žalobce jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu č. [hodnota], s počátkem pojištění [datum], a to za účelem sjednání pojistného produktu Pojištění majetku. V uvedené smlouvě se žalobce zavázal pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalovanému, ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaný se pak zavázal platit žalobci pojistné. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné na částku [částka] s četností placení roční. Žalovaný však uhradil pojistné naposledy dne [datum], poté přes výzvu k úhradě s upozorněním na zánik pojištění už ničeho nezaplatil. Pojištění proto ke dni [datum] zaniklo. Za celou dobu trvání pojištění byl žalovaný povinen uhradit pojistné celkem částkou [částka], uhradil však pouze celkem [částka], dosud tak dluží žalovanou částku [částka]; a to přes upomínání včetně předžalobní upomínky.V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce a žalovaný platně uzavřeli pojistnou smlouvu, a na základě této pojistné smlouvy byl žalovaný povinen platit sjednané pojistné; žalovaný však lhůtní pojistné splatné v listopadu [Anonymizováno] neuhradil, byl žalobcem upomenut o úhradu dlužného pojistného s poučením, že pokud ve lhůtě dlužné pojistné neuhradí, pojištění zanikne. Žalovaný ničeho ve stanovené lhůtě neuhradil, pojištění proto k [datum] zaniklo. Žalobce však má právo na úhradu dlužného pojistného za celou dobu trvání pojištění, zde tedy až do [datum], v poměrné výši – dle rozdílu úhrad a předpisu plateb za celou dobu pojištění zbývá doplatit [částka]. Z tohoto důvodu shledal soud žalobu důvodnou a zcela jí vyhověl, a to i ohledně příslušenství, tedy úroku z prodlení, neboť žalovaný je s úhradou pojistného v prodlení, a to v plné výši počínaje dnem následujícím po skončení smluvního vztahu. Výše úroku z prodlení požadovaná žalobcem odpovídá zákonným ustanovením.Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, o pojistné smlouvě. Podle § 2758 odst. 1 pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 1 není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle § 2804 upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Dále soud vycházel z ustanovení občanského zákoníku o prodlení dlužníka – podle § 1968 dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění platném ke dni počátku prodlení.Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. a právo na tuto náhradu přiznal žalobci, který byl ve sporu plně úspěšný. Náklady řízení žalobce ve výši [částka] představuje v tomto případě zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], a náklady právního zastoupení [částka]. Při stanovení výše odměny za právní zastoupení soud vycházel z ustanovení vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od [datum]. Podle části páté, § 14b činí v této věci odměna [částka] za každý úkon právní služby, neboť se jedná o žalobu podanou na ustáleném vzoru, předmět řízení je částka do [částka] a žalobce má právo na náhradu nákladů řízení (dle bodu 1. do [částka] předmětu řízení jde o [částka]). Právní zástupce žalobce přitom po podání žaloby včetně neposkytl další úkon právní služby. Jedná se tak o částku 3x [částka] – [částka], zde sníženou na [částka] podle § 14b odst. 5, za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby). Dále soud přiznal režijní paušály za tři úkony právní služby zde poskytnuté dle § 14b odst. 6 písm. a), tedy 3x [částka] – [částka], a konečně DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 21 % dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tedy [částka].Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle § 157 odst. 4 o.s.ř., podle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.