Výrok
I. Žaloba, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem v částce [částka] a s 12,75 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a částku [částka], se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u soudu dne [datum] domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím (kapitalizovaným smluvním úrokem v částce [částka] a zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení) a nahradit jí náklady řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že mezi ní a žalovaným byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. [hodnota], na základě které žalobkyně žalovanému poskytla v několika platbách celkovou částku [částka]. Žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni kromě jistiny i poplatek za vyplacení tranší úvěru odpovídající 1,99 % vyplacené tranše, poplatek za službu „presto“ v částce [částka] a smluvní úrok odpovídající 0,98 % denně z nesplacené části jistiny. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, a proto žalobkyně smlouvu v souladu se smluvními podmínkami vypověděla; žalovaný celkem na jistinu úvěru zaplatil [částka]. [adresa] 104,58 Kč, které se žalobkyně domáhala, zahrnovala kromě dlužné jistiny úvěru v částce [částka], poplatek za vyplacení tranší úvěru v částce [částka], poplatek za službu „presto“ v částce [částka] a smluvní pokutu kapitalizovanou za období 90 dnů prodlení žalovaného s úhradou dluhu (při sazbě 0,1 % denně z dlužné jistiny) v částce [částka]. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného k úhradě dlužné částky písemně vyzvala; z ústního jednání se omluvila.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Smlouvou o spotřebitelském úvěru, všeobecnými obchodními podmínkami, informacemi pro spotřebitele, údaji o poskytovateli spotřebitelského úvěru, souhlasem se zpracováním údajů, autorizací ověření totožnosti, bank ID výpisem a předpisem splátek bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný podepsali dne [datum] smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které mohl žalovaný od žalobkyně načerpat do [datum] částku až [částka], a to postupně i opakovaně. Žalovaný se zmíněnou smlouvou o spotřebitelském úvěru zavázal načerpanou částku vrátit spolu se smluvním úrokem při úrokové sazbě 0,983 % p.d. s denním úrokovým obdobím (úroky jsou připisovány denně) podle čl. VII bodu 3 smlouvy o úvěru a poplatkem za vyplacení tranše úvěru odpovídajícím 1,99 % z čerpané částky, a to v pravidelných denních splátkách ve výši podle vzorce uvedeného v čl. 5 všeobecných smluvních podmínek, přičemž splatnost první splátky nastala [datum]. Přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo prokázáno, že žalobkyně postupně ve čtyřech platbách vyplatila žalovanému úvěr v celkové částce [částka], a to postupně v období od [datum] do [datum]. Ukončovacím emailem bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného informovala o vypovězení smlouvy o úvěru emailem ze dne [datum], jelikož se dostal do prodlení s úhradou splátek. Předžalobní výzvou včetně podacího lístku bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby písemně vyzvala ke splacení dluhu. Výpisem zapsaných věcí vedených u Okresního soudu v Benešově proti žalovanému bylo prokázáno, že nadepsaný soud eviduje vůči žalovanému několik dalších žalob na zaplacení od jiných nebankovních poskytovatelů úvěrů.
4. Metodikou posuzování úvěruschopnosti, identifikovanými příjmy a výpisem o posouzení úvěruschopnosti vyplynulo, že žalobkyně měla ověřením příjmů žalovaného zjistit jeho průměrný čistý měsíční příjem v částce [částka]. Z výpisu posouzení úvěruschopnosti dále vyplynulo, že žalovaný měl pravidelné výdaje na jiné půjčky v částce [částka] měsíčně, na bydlení v částce [částka] měsíčně a na ostatní věci v částce [částka] měsíčně.
5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru.
6. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva o úvěru č. [hodnota] je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v žalobě uvedla, že ji posoudila podle interní metodiky schválené ČNB tím, že nejprve nahlédla do příslušných databází a následně prostřednictvím licence AISP získala informace o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonané na účtech žalovaného, popřípadě vycházela ze žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek. Žalobkyně však k žalobě zmíněné dokumenty nepřiložila, přičemž ani ze zbylých nabídnutých a soudem provedených důkazních prostředků nevyplynulo, že by žalobkyně úvěruschopnost žalovaného dostatečně prověřovala, respektive že by vůbec nějakým způsobem ověřovala žalovaným tvrzené výdaje. Již skutečnost, že žalovaný měsíčně vynakládal na splátky jiných úvěrů částku [částka] měla být pro žalobkyni dostatečným upozorněním, aby o to důkladněji zkoumala příjmy a výdaje žalovaného. Nadto lze uvést, že žalobkyně se k ústnímu jednání nedostavila, čímž se vzdala práva na poučení soudem podle § 118a o. s. ř. o tom, že je povinna prokázat dostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.
11. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V průběhu řízení nebyla uvedena žádná tvrzení, ani předloženy důkazní prostředky, které by prokazovaly, kolik žalovaný žalobkyni celkem uhradil, a proto nelze zjistit výši případného bezdůvodného obohacení. Žalobkyně v žalobě sice uvádí, jakou výši plnění započetla na jistinu, avšak z obsahu žaloby je zřejmé, že plnění poskytnutá žalovaným byla primárně započtena na úroky a poplatky. Soud na základě uvedeného žalobu v plném rozsahu zamítl.
12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, jelikož procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady dle obsahu spisu nevznikly.