Výrok
I. Vyživovací povinnost žalobce k žalované, naposledy stanovená rozsudkem Okresního soudu v Benešově ze dne [datum], č. j. [spisová značka], se s účinností od [datum] zrušuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal zrušení vyživovací povinnosti k žalované 1), stanovené rozsudkem Okresního soudu v Benešově ze dne [datum], č. j. [spisová značka], s tím, že žalovaná 1) již ukončila studium a nastoupila do zaměstnání u Policie ČR, tedy již je schopna se sama živit. Náhrady nákladů řízení se vzdal.Žalovaná 1) se žalobou souhlasila. Žalovaná 2) k žalobě uvedla, že již žalované 1) nevyplácí dávku – příspěvek na úhradu potřeb dítěte, a že jí ode dne [datum] nenáleží výživné hrazené žalobcem. Vzniklý přeplatek na výživném bude vypořádán s insolvenčním správcem žalobce.Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Z rozsudku Okresního soudu v Benešově ze dne [datum], č. j. [spisová značka], soud zjistil, že žalobci jako otci žalované 1) byla tímto rozhodnutím naposledy stanovena povinnost přispívat na výživu žalované 1) příslušnou částkou, a to vždy do každého 15. dne v měsíci k rukám žalované 2). Z potvrzení o studiu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná 1) zanechala studia studijního programu ochrana vod na [Anonymizováno] na [Anonymizováno] univerzitě v [adresa]. Z rozhodnutí České republiky – [právnická osoba], ředitele Krajského ředitelství policie [Anonymizováno] kraje ve věcech služebního poměru ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná 1) byla dnem [datum] přijata na dobu určitou do [datum] do služebního poměru na služební místo referent.Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Podle § 910 odst. 1 o. z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.Soud na základě zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobce měl vůči své dceři – žalované 1) vyživovací povinnost, kterou byl povinen plnit k rukám žalované 2), nicméně žalovaná 1) ke dni [datum] ukončila studium na vysoké škole, načež ke dni [datum] nastoupila do zaměstnání. V současné době je tak žalovaná 1) nepochybně schopna sama se živit, a proto jsou splněny zákonné podmínky pro zrušení vyživovací povinnosti žalobce k žalované 1). Soud tudíž vyživovací povinnost žalobce k žalované 1) s účinností ode dne [datum] zrušil.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalobce výslovně náhradu nákladů řízení nepožadoval, ačkoli byl plně procesně úspěšný.