Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s 8,5 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s 8,25 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbylé části se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČ: [IČO], a žalovaným byla nejprve dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru č. [tel. číslo], na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] (dále jen „první úvěr“), a následně dne [datum] byla mezi stejnými osobami uzavřena smlouva o úvěru č. [tel. číslo], na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] (dále jen „druhý úvěr“). V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně kromě jistiny i úrok za sjednanou dobu úvěru ve výši [částka] a [částka], poplatek za zpracování úvěru ve výši [částka] a [částka], a nakonec pojistné za doplňkové pojištění ve výši [částka] a [částka]. První úvěr se žalovaný zavázal splatit v 15 měsíčních splátkách po [částka], druhý úvěr pak ve 21 měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaný řádně neplnil závazky vyplývající ze smluv, neboť na první úvěr uhradil pouze částku [částka] a na druhý úvěr ničeho. Pohledávky za žalovaným postoupila společnost [právnická osoba] žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně tedy v žalobě požadovala ve vztahu k prvnímu úvěru zaplacení dlužné částky [částka] (dlužná jistina ve výši [částka] a dlužná část poplatku ve výši [částka]), kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka] a úroků při úrokové míře 22,08 % ročně a zákonných úroků z prodlení při úrokové míře 8,25 % ročně, u obou z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Ve vztahu k druhému úvěru požadovala zaplacení dlužné částky [částka] (dlužná jistina ve výši [částka] a dlužná část poplatku ve výši [částka]), kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka] a úroků při úrokové míře 20,88 % ročně a zákonných úroků z prodlení při úrokové míře 8,5 % ročně, u obou z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Žalovaný byl k úhradě dlužných částek vyzván předžalobní výzvou, na kterou však nereagoval. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Výpisem žalobkyně z obchodního rejstříku bylo prokázáno, že žalobkyně je podnikatelkou s předmětem podnikání poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, a dále výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Smlouvami o spotřebitelském úvěru, smluvními podmínkami a kartami zákazníka bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli nejprve dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo], na jejímž základě právní předchůdkyně poskytla žalovanému první úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem ve výši [částka] a doplňkovým pojištěním ve výši [částka] v 15 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka činila [částka]. Následně dne [datum] uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo], na jejímž základě právní předchůdkyně poskytla žalovanému druhý úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem ve výši [částka] a doplňkovým pojištěním ve výši [částka] ve 21 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka činila [částka]. Přehledem plateb (tabulkami umoření) bylo prokázáno, že žalovaný na první úvěr uhradil částku [částka] a na druhý úvěr ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek a potvrzením o úplatě za postoupení pohledávky bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly obě předmětné pohledávky za žalovanou postoupeny žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávek včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávek dopisem ze dne [datum]. Předžalobní výzvou s dokladem o odeslání bylo prokázáno, že před podáním žaloby žalobkyně žalovaného vyzvala k uhrazení celkové dlužné částky u obou úvěrů.
4. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti bylo ze zákaznických karet (žádostí o úvěr) zjištěno, že žalovaný v žádosti o první úvěr uvedl, že pracuje na plný úvazek jako řidič s čistým příjmem ve výši [částka] měsíčně, má výdaje na externí splátky ve výši [částka] měsíčně a další odhadované výdaje ve výši [částka] měsíčně, bydlí v nájemním bydlení, má učňovské vzdělání, je svobodný a nevyživuje žádnou osobu. V žádosti o druhý úvěr následně uvedl, že má čistý příjem ve výši [částka] měsíčně, další příjmy domácnosti ve výši [částka] měsíčně, výdaje na externí splátky ve výši [částka] měsíčně, výdaje na interní splátky ve výši [částka] měsíčně a další odhadované výdaje ve výši [částka] měsíčně, bydlí v nájmu, má učňovské vzdělání, je svobodný a nevyživuje žádnou osobu. Výpisem zapsaných věcí vedených u Okresního soudu v Benešově proti žalovanému bylo prokázáno, že žalovaný v okamžiku uzavření předmětných smluv o úvěru v této věci již splácel (měl splácet) jiné nebankovní úvěry.
5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
6. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
15. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že obě předmětné smlouvy o úvěru (č. [tel. číslo] i č. [tel. číslo]) jsou absolutně neplatné, neboť při jejich uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného příslušný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v žalobě uvádí, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila před poskytnutím každého z úvěrů s odbornou péčí schopnost žalované příslušný úvěr splácet, a to zaznamenáním informací získaných od žalovaného do jeho zákaznické karty, ověřením těchto informací příslušnými doklady, a i samotným podpisem smlouvy o spotřebitelském úvěru. Příslušné doklady však žalobkyně k žalobě nepřiložila, nicméně ani ze zbylých nabídnutých a soudem provedených důkazů, tedy zejména ze žádostí o úvěr (zákaznických karet) nevyplynulo, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného dostatečně prověřovala. Nadto lze uvést, že tvrzené odhadované měsíční výdaje žalovaného ve výši [částka], resp. [částka] měsíčně jsou zjevně nereálné, neboť žalovaný v době žádosti o první i druhý úvěr bydlel dle jeho tvrzení v nájemním bydlení.
16. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětné smlouvy o úvěru podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatnými z důvodu absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému celkem částku [částka] ([částka] + [částka]), na kterou žalovaný dosud uhradil celkem částku [částka] ([částka] + [částka]), a proto má povinnost vydat žalobkyni zbylou částku [částka] jako bezdůvodného obohacení. Nadto lze uvést, že bylo na žalovaném, aby prokázal, že žalobkyni, resp. právní předchůdkyni žalobkyně plnil jinak, případně, aby vyvrátil tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávek, žalovaný se nicméně svou pasivitou v řízení sám zbavil práva být soudem poučen podle § 118a o. s. ř., a proto soud rozhodl, že k bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného došlo. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky, a to ode dne [datum] do zaplacení (ode dne následujícího po posledním dni lhůty stanové v předžalobní upomínce k zaplacení dluhu). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť nemá oporu v zákonných ustanoveních ani ve smlouvách uzavřených mezi účastníky, jelikož ty jsou absolutně neplatné.
17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť oba účastníci měli v řízení úspěch jen částečný.